POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST v 21. století

1. POTRAVINOVÁ BEZPEČNOSTv 21. století Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková

2. Osnova • Úvod: dnešní kontext • Hlad vs. potravinová bezpečnost • Příčiny současného stavu • Řešení

3. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizace pro výživu a zemědělství FAO reviduje metodologii.

4. Dnešní kontext Hlad podle regionů • Dvě třetiny všech hladovějících žijí dohromady v 7 zemích: Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán. • Největší procento hladové populace je ale v Dem. republice Kongo (69 %), v Eritrey (66 %), v Burundi (62 %) nebo na Haiti (58 %).

5. Dnešní kontext Hlad ve světě

6. Dnešní kontext Kdo jsou hladovějící? PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.

7. Dnešní kontext Hladomor v Africkém rohu 2011 V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech. Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni. Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob. Vzácný instrument: OSN využívá zřídka, například v Etiopii 1984 a Somálsku 1992. Důležitá je intenzita (závažnost – krize lehčího či horšího typu) a rozsah (vyčíslení lidské ceny, kterou si katastrofa vybírá). Např. v Etiopii se hovořilo o hladomoru při krizích v letech 1999-2000 a 2002-03, vyhlášen ale oficiálně nebyl.

8. Dnešní kontext Potravinová krize v Africkém rohu 2012 V únoru odvolán hladomor, ale stále ohroženo na 14,6 milionů lidí. • Keňa • Etiopie • Somálsko • Súdán • Jižní Súdán Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

9. Dnešní kontext Potravinová krize v Sahelu 2012 Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září. • Niger • Mali • Čad • Mauretánie • Burkina Faso • Senegal • Gambie Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

10. Hlad vs. potravinová bezpečnost HLAD Světový potravinový program (WFP) definuje tři projevy hladu: • nedostatečná výživa (chronické hladovění, nedostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb) • podvýživa (skrytý projev hladu, kvalitativní nedostatky výživy – vitamíny, minerály) • hladovění (akutní hlad)

11. Hlad vs. potravinová bezpečnost Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1974: World Food Conference. Definovala potravinovou bezpečnost z hlediska dostupnosti potravin: „ Dostupnost adekvátních světových potravinových zásob v každé době s cílem udržet rostoucí spotřebu potravin a vyrovnat kolísání produkce potravin a jejich cen.“

12. Hlad vs. potravinová bezpečnost Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1983: FAO soustřeďuje na přístup k potravě, potravinová bezpečnost tak: „ Zajišťuje, že všichni lidé v každé době mají fyzický i ekonomický přístup k základních potravinám, které potřebují.“

13. Hlad vs. potravinová bezpečnost Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti → 1986: Světová banka ve Zprávě o chudobě a hlad (Report on Poverty and Hunger) zaměřuje na potravinovou nestabilitu (food insecurity). Potravinová bezpečnost je „ přístup všech lidí v každé době k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život.“ Zpráva rozlišovala chronickou potravinovou nestabilitu, spojenou se strukturální chudobou a nízkými příjmy, a přechodnou potravinovou nestabilitu, způsobenou přírodními katastrofami, konfliktem nebo ekonomickým kolapsem.

14. Hlad vs. potravinová bezpečnost Dnešní definice potravinové bezpečnosti: „Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ World Food Summit, 1996

15. Hlad vs. potravinová bezpečnost Rozměry potravinové bezpečnosti • dostupnost (food availability), • přístup k potravě (food access), • využití potravy (food utilization), • stabilita přístupu (stability of access). Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (food security) a bezpečností potravin (food safety).

16. Hlad vs. potravinová bezpečnost Právo na potraviny (Right to Food) • „Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání.“ (General Comment 12 concerning the Right to Food, 1995) • Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 (článek 25, právo na výživu). • Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, 1996 (článek 11, kde státy uznávají „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu..“) Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat.

17. Příčiny hladu Přetrvávající mýty: • nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin), • rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob), • přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).

18. Příčiny hladu Hlavní příčinou hladu je chudoba. Existují různé příčiny chudoby: • nerovnoměrné rozdělení zdrojů a přístup k nim (půda, voda), • neschopnost státu zajistit fungující struktury, • nedostatečný přístup k vzdělání, • sociální vyloučení, • marginalizace žen, starších osob, minorit a etnik.

19. Příčiny hladu I. Ekonomické nastavení současného systému • liberalizace mezinárodního obchodu • rostoucí ceny potravin • globální potravinový systém • investiční politika • energetické cíle rozvinutých zemích II. Politické příčiny na národní úrovni • politická nestabilita • vnitřní konflikty, války III. Globální environmentální problémy • klimatická změna • nešetrné zacházení s přírodními zdroji

20. Ekonomické příčiny Liberalizace mezinárodního obchodu • Do 70. let byly rozvojové země čistými vývozci potravin, dnes je většina z nich klasifikována jako Státy závislé na dovozu potravin (Net-Food Importing Developing Countries, NFIDC). • Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes, SAPs) vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod. • Pro členství ve WTO jsou státy jsou nuceny otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace.

21. Ekonomické příčiny Liberalizace mezinárodního obchodu • Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops). • Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty. • EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).

22. Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin • Ceny potravin se v únoru 2011 vyšplhaly na svá maxima od doby, kdy FAO začala používat index cen potravin (jedná se o průměr pěti komoditních skupin – obilnin, masa, mléčných výrobků, olejnin a cukru).

23. Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin • V bohatých zemích lidé obvykle utratí za potraviny 10 – 20 % svých příjmů, v rozvojových zemích 50 – 80 %.

24. Ekonomické příčiny Rostoucí ceny potravin Pro představu: • V Keni se v roce 2011 prodejní cena dvou základních potravin skokově zvýšila - kukuřice o 160 % a čirok o 169 %, čímž přesáhla cenové špičky z doby potravinové krize 2007/8. • V jižním Somálsku zaznamenaly ceny čiroku za do poloviny roku 2011 dokonce 240% růst. • V Etiopii cena pšenice stoupla o 80 % za 12 měsíců před potravinovou krizí 2011. • Celý západoafrický region je dnes svědkem nárůstu cen potravin mezi 25 - 50% oproti průměru posledních pěti let.

25. Ekonomické příčiny Globální potravinový systém • Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem. • Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím). • Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.

26. Ekonomické příčiny Globální potravinový systém

27. Ekonomické příčiny Globální potravinový systém Lokální drobní producenti znevýhodněni: • prodávají skrz prostředníka, • mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální trh, • nemají prostředky na transport své produkce, • nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, • obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu sklizně.

28. Ekonomické příčiny Investiční politika • Zahraniční investice do zemědělské půdy strmě rostou, a proto se hovoří o „záborech půdy“ (land grabbing). • Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR). • Podle Světové banky jen v letech 2008 - 2009 získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961 – 2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů.

29. Ekonomické příčiny Investiční politika Hlavní cílové země investorů jsou země v Africe, zejména pak oblast subsaharské Afriky (Kamerun, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mali, Mosambik, Súdán, Tanzanie a Zambie). Zdroj: The Economist.

30. Ekonomické příčiny Investiční politika

31. Ekonomické příčiny Investiční politika Důvody: • potravinová bezpečnost bohatých investorských zemí, • outsourcing produkce biopaliv, • spekulace, bezpečnost investic. Zdroj: Friends of theEarthEurope

32. Ekonomické příčiny Investiční politika Hlavní problémy: • ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu); • porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas), • degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).

33. Ekonomické příčiny Investiční politika FAO: Dobrovolné směrnice pro zodpovědné zacházení s půdou a jinými přírodními zdroji (Voluntary Guidelines on the Responsible Governanceof Tenure of Land, Fisheries and Forests inthe Context of National FoodSecurity). • Přijaty v březnu tohoto roku, ke schválení Výborem pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security, CFS) v květnu. • Volají po naplnění odpovědnosti zainteresovaných aktérů, posílení respektu vlastnických práv, větší transparentnosti, silnější roli soudních institucí, vynutitelnosti práva, podpoře konzultačních procesů.

34. Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích • RED Renewable Energy Directive 2009/28/EC: povinný podíl obnovitelných zdrojů v transportu alespoň 10 % • podle organizace ActionAid budou pravděpodobně až dvě třetiny biopaliv dováženy, v naprosté většině z  rozvojových zemí. Zdroj: UNEP

35. Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích Celosvětová produkce biopaliv v letech 2000 - 2010

36. Ekonomické příčiny Energetické cíle rozvinutých zemích • USA tak pro výrobu etanolu ročně spotřebují čtvrtinu své obilné produkce (toto množství stačilo na pokrytí roční konzumace 350 milionů lidí), • EU by pro dosažení svých stanovených cílů potřebovala na produkci biopaliv více než polovinu rozlohy Itálie, • Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin, realistické odhady IFPRI (International Food Policy Research Institute/ Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky ) vypočítal podíl 30 procent.

37. Politické příčiny Politická nestabilita • Neexistující či slabé veřejné instituce, nefungující soudní systém, nefungující infrastrukturaa korupce prohlubují potravinou nejistotu. • Neexistující systémy sociálního zabezpečení, záchranné programy (safety nets), pojištění pro farmáře, přístup ke zdravotní péči. • Situaci nepomáhá ani neochota investovat do zemědělského sektoru, dopravní a tržní infrastruktury.

38. Politické příčiny Vnitřní konflikty, války • Zhroucené státy (failed states) bez centrální moci a neexistující státní struktury (Somálsko). • Etnické konflikty, konflikty mezi farmáři a pastevci (konflikty o půdu či vodní zdroje). • Časté povolební násilí (Keňa 2007/8). • Přesidlování, vnitřní uprchlíci (internally displaced people, IDPs) - až sedmina Súdánců žije mimo svůj původní domov. • Těžší podmínky pro distribuci humanitární pomoci.

39. Globální environmentální problémy Klimatická změna • Samotné zemědělství může za 17 až 32 % emisí skleníkových plynů. • Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn: růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity. • Africké zemědělství je přitom silné závislé na zavlažování deštěm. • Za poslední desetiletí sužovala oblast Afrického rohu tři velká období sucha. Loni v souvislosti s hladomorem se hovořilo o nejsušším období za posledních 60 let.

40. Globální environmentální problémy Klimatická změna • Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent. • Podle dalších odhadů bude mít 75 až 250 miliónů osob problém s přístupem k pitné vodě. • Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem.

41. Globální environmentální problémy Klimatická změna Předpokládané změny v zemědělské produktivitě vlivem klimatických změn Zdroj: http://www.siswebs.org/water/story.php?title=Projected_agriculture_in_2080_due_to_climate_change

42. Globální environmentální problémy Nešetrné zacházení s přírodními zdroji • Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů. • Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace. • Vposledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace. • Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.

43. Globální environmentální problémy Nešetrné zacházení s přírodními zdroji Dostupnost vody

44. Řešení HRBA – Human Rights Based Approach • Důraz na tzv. druhou generaci lidských práv. • Posílení role států a příjemců pomoci. • Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát (PANTHER - participation, accountability, non-discrimination, transparency, human dignity, empowerment, and the rule of law).

45. Řešení OBECNÉ PRIORITY: • SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. • ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ. • ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ. • PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.

46. Ekonomická řešení Pro odstranění hladu a chudoby je třeba: • posílit transparentnost globálního trhu s potravinami, • ponechat nejméně rozvinutým státům právo chránit své trhy před levnými dovozy potravin a soustředit se na produkci základních potravin na lokální úrovni (tedy snížit jejich závislost na dovozu základních potravin), • zrušit exportní podpory v rozvinutých státech a zajistit, aby potraviny nebyly vyváženy pod výrobní cenou, • zavést potravinové rezervy na lokální a regionální úrovni, • regulovat finanční spekulace s potravinovými komoditami,

47. Ekonomická řešení • demokratizovat potravinový řetězec (začleňování dodavatelů a smluvních partnerů do obchodních aktivit a spravedlivé rozdělení zisků), • zajistit, aby byl zodpovědný obchod kritériem pro všechny aktéry pohybující se v potravinovém průmyslu (ekologicky a sociálně udržitelný, realizující lidská práva), • investovat do infrastruktury (dopravní, komunikační i zemědělské), • investovat do výzkumu nových technologií a vzdělání farmářů,

48. Ekonomická řešení • realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům), • realizovat projekty na zlepšení tržního a zpracovatelského procesu zemědělských plodin, zajistit národní programy sociální ochrany proti snižujícím se exportním příjmům a zavést pojištění pro zemědělce;

49. Politická řešení • podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity), • realizovat pozemkové reformy, • zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva, • podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách, • zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC)lokální populace s budoucími investičními plány, • podporovat ženy;

50. Environmentální řešení • ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, • podporovat ekologické zemědělství, • poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení s vodou, půdou, lesy a zvířaty, • přijmout zmírňující a adaptační opatření proti klimatické změně, • zavést agroekologické systémy, • omezit kácení lesů a změn ve využívání půdního fondu, • diverzifikovat produkci a omezit monokultury.