VERSAILLESKÁ MÍROVÁ SMLOUVA

1. VERSAILLESKÁ MÍROVÁ SMLOUVA Adam Málek F2.

2. Příměří v Compiégne • Příměří s poraženým Německem bylo podepsáno u Compiègnském lese v odstaveném železničním vagonu dne 11.11. 1918 s dobou platnosti na půl roku. • Po dobu jeho platnosti probíhalo jednání o mírové smlouvě.

3. Pařížsképředměstské smlouvy Mírové smlouvy uzavřené pro ukončení války: • Versailleská smlouva s Německem, podepsaná 28.června 1919 • Saint-Germainská smlouva s Rakouskem, podepsaná 10. září 1919 • Neuillyská smlouva s Bulharskem, podepsaná 27. listopadu1919 • Trianonská smlouva s Maďarskem, podepsaná 4. června 1920 • Sèvreská smlouva s Tureckem, podepsaná 10. srpna 1920

4. VERSAILLESKÁ SMLOUVA • Jednání na Versailleské smlouvě bylo pokračováním příměří, které bylo uzavřeno v Compiègnském lese. Jako místo jednání byl vybrán zámek ve Versailles.

5. Versailleský zámek

6. „VELKÁ TROJKA“(Představitelé hlavních vítězných mocností) francouzský premiér Georges Clemenceau britský premiér David Lloyd George president USA Woodrow Wilson

7. VELKÁ TROJKA Georges Clemenceau Woodrow Wilson David Lloyd George

8. NEVYHOVUJÍCÍ KOMPROMIS MEZI VÍTĚZI • Během jednání bylo obtížné dosáhnout shody. Výsledkem tedy byl kompromis, který neuspokojil nikoho. • Francie chtěla Německo co nejvíce zdecimovat. Francouzské návrhy byly ze všech nejradikálnější. • Velká Británie chtěla relativně ekonomicky silné Německo jako protiváhu francouzské dominanci v Evropě. • Spojené státy americké chtěly rozbít stará impéria a Woodrow Wilson chtěl založit Společnost národů. (Základní myšlenka byla, že pokud slabší národ je napaden, ostatní by mu zajistili ochranu před útočníkem.)

9. Výsledkem byla smlouva vycházející z francouzských požadavků, s minimálním ohledem k ostatním účastníkům.

10. PODMÍNKYSMLOUVY • . • Smlouva ustanovila vznik Společnosti národů (hlavní cíl amerického prezidenta Woodrowa Wilsona), která měla sloužit jako arbitrážní soudce mezi národy a předejít tak vzniku válek.

11. Ztráty německého území • Alsasko-Lotrinsko bylo předáno Francii • Severní Šlesvicko bylo po šlesvickém plebiscitu předáno Dánsku • Po Velkém polském povstání připadla Polsku většina území provincie Poznaňska (Dále Polsku připadla většina Západního Pruska. Východní část Horního Slezska po plebiscitu připadla Polsku (rozloha 3 214 km² počet obyvatel 965 000). • Hlučínsko (oblast Horního Slezka) připadla Československu • Severní část Východního Pruska (Klajpeda s okolím) byla dána pod kontrolu Francie. Pozdeji se tato oblast stala částí Litvy. • Plebiscit ve východní části Západního Pruska a v jižní části Východního Pruska (Varmie a Mazursko); několik vesnic připadlo Polsku . • Oblast Sárska byla dána pod kontrolu Společnosti národů na 15 let.

12. Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v čínské provincii Šan-tung na Japonsko, místo toho, aby navrátil suverenitu Číně. Versailleskou smlouvu. Místo toho deklarovala konec války s Německem v září 1919 a podepsala zvláštní smlouvu s Německem v roce 1921 . Město Gdaňsk v Polsku spolu s deltou řeky Visla byly ustanoveny jako svobodná město Gdaňsk pod dohledem Společnost národů a částečně pod dohledem polské vlády Oblast Porýní mezi Francii a Německem byla prohlášena za demilitarizované pásmo,kdenesměly být žádné vojenské jednotky. Německo ztratilo i všechny kolonie v Africe.

13. FINANČNÍ REPARACE • Článek 231 smlouvy (klausule o válečné vině) připisuje Německu a pouze Německu zodpovědnost za „ztráty a utrpení“ Států Dohody v průběhu války. Tento článek pak poskytl základ pro válečné reparace, jejichž celková suma byla určena komisí zastupující Státy Dohody. Zpočátku byly reparace vyčísleny na 269 miliard marek, což většina ekonomů považovala za přehnané. Poté byla částka zredukována na 132 miliard marek, což stále většině německých vyjednavačů přišlo jako astronomická suma.

14. NĚMECKÉ OZBROJENÉ SÍLY • Německá armáda byla omezena na 100 000 mužů. Nesměla mít brannou povinnost, žádné tanky, žádné těžké dělostřelectvo a žádný generální štáb. • Německé námořnictvo bylo omezeno na 15 000 mužů, a mohlo mít pouze šest bitevních lodí, šest křižníků a dvanáct torpédoborců. Ponorky byly výslovně zakázány. • Letectvo bylo rovněž výslovně zakázáno.

15. Spojené státy americké nikdy nepodepsaly Versailleskou smlouvu. Volby roku 1918 vyhrála Republikánská strana a tím získala převahu v americkém senátě. Následně dvakrát zablokovala ratifikaci smlouvy , částečně z důvodů upřednostňování izolacionismu , částečně kvůli vysokým reparacím. Spojené státy americké se také nikdy nepřipojily ke Společností národů. Později roku 1921 podepsaly zvláštní smlouvu (tzv. Berlínskou smlouvu) s Německem, která sice potvrdila placení reparací a další ustanovení Versailleské smlouvy, ale vynechala všechny pasáže pojednávající o Společností národů.

16. Versailleská smlouva byla podepsána 28. června 1919 a ratifikována Společností národů 10. ledna 1920.

17. Woodrow Wilson s Americkou Mírovou komisí.

18. Prohlášení Německého císařství v Zrcadlovém Sále (Salle des Glaces) ve Versailles.

19. DŮSLEDKY SMLOUVY • Německo nebylo ani zničeno, ani usmířeno. Versailleská smlouva ochromila německou ekonomiku ve dvacátých letech a nechala ji zranitelnou během zničující Velké hospodářské krize ve třicátých letech. Ve výsledku to umožnilo nástup nacismu a následné převzetí moci Adolfem Hitlerem. • Ekonomické problémy způsobené placením reparací spolu s odporem Německa je platit jsou uváděny jako jedna z příčin konce Výmarské republiky, a tedy následně k převzetí moci Adolfem Hitlerem a vypuknutí druhé světové války.

20. Francie si sice prosadila smlouvu ponižující Německo ale nedokázala na její plnění dohlížet. Například v roce 1936, když Hitler vojensky obsadil demilitarizované Porýní, se Francie nevzmohla ani na diplomatický odpor. Přestože Versailleská smlouva měla zajistit světový mír, svým tvrdým a v mnoha ohledech nespravedlivým postojem k Německu vedla k rozpoutání 2. světové války.