Nová smlouva

1. Nová smlouva • Pochází z latinského Novum Testamentum – řecký originál znamenal - poslední vůle či závěť • Smlouva, která zavazuje obě strany

2. Řekli o Bibli • Greeley(19 st.) „Není možné duševně či sociálně zotročit lidi, kteří čtou Bibli.“ • President US Roosevelt (1858-1919) „Důkladná znalost Bible má větší cenu než vysokoškolské vzdělání.“ • spisovatel, vědec J.W.Goethe(1749-1832) „Miluji Bibli a cením si Bible, neboť ji vděčím za celé své mravní vzdělání. Kdybych byl vsazen do žaláře a směl si vzít s sebou jenom jednu knihu, vybral bych si Bibli“ „Čím více Bibli poznávám, tím více rozkvétá do krásy.“

3. Autor a pisatelé NZ? • V rozmezí cca 50-60 let ji napsalo asi 8 pisatelů (Apoštolové - Matouš, Marek, Jan, Jakub, Petr, Juda a Lukáš, Marek, Pavel) • Bible je plně inspirovaným Božím slovem a jejím autorem je Bůh, který pisatele vedl Duchem svatým • „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. 2 Tim3,16-17 • Ježíš řekl: „ ...a země pominou, ale má slova nepominou.Marek 13:31

4. Důvěryhodnost NZ s jinými díly

5. Co na to archeologie? • spis z r. 93-94 n.l. od židovského dějepisce Josefa říká: „V té době žil moudrý člověk jménem Ježíš, jestliže se vůbec dá nazývat člověkem. Nebot’ se prokazoval mnoha velkými skutky a byl učitelem těch, kteří byli ochotni přijmout pravdu. Získal si mnoho Židů i pohanů. Pilát a další přední mužové mezi námi ho odsoudili k smrti na kříži. Ale ti, kteří se stali jeho učedníky se jeho učení nezřekli. Zvěstovali, že se jim zjevil tři dny po jeho ukřižovaní a že byl živý. Podle toho to mohl být ten mesiáš, o kterém psali proroci. Takže skupina lidí nazývaná Křesťané do dnešního dne nevymizela.

6. Co na to archeologie? • existence Piláta – nalezení desky s nápisem • V epištole Římanům 16.23, napsané ve městě Korint, Pavel zmiňuje městského pokladníka Erasta: „Pozdravuje vás Erastos, správce městské pokladny.“ Během vykopávek v Korintu v r. 1929 byl nalezen kousek dlažby, kde bylo napsáno: „Erastus, kurátor veřejných budov, položil tuto dlažbu na svoje vlastní náklady.“ Podle archeologů je tato dlažba z prvního století.

7. Římská říše • Řím rozdělen do provincií – měli vlastní správce • Kultura – vliv řecké kultury, snaha o vzdělání, morálně ubohé divadlo, arény • Jednotlivé národy si ponechávali svoje náboženství • Rostl kult císaře • Společný jazyk – řečtina • Skvělé cesty pro dopravu zboží a lidí - volnost pohybu lidí

8. Náboženské poměry • Řecko-římský Pantheon • Římská božstva měla své řecké protějšky • Pan (všichni) + theon (bohové) • Také stavba pro tyto bohy – později se stala křesťanským chrámem • Uctívání císaře • Císař se stával bohem – konflikt pro křesťany – Kristus nebo císař? • Náboženství mystérií • Zasvěcovací obřady, rovnost všech – to lidi přitahovalo • Okultní náboženství • Největší rozsah za vlády Tibéria při Kristově smrti • Judaismus (židovství) • Víra v jednoho Boha, náboženství jednoho národa, soudržnost, vysoká morálnost • křesťanství je dítětem Judaismu • zachoval se díky vzniku Synagog a třídy zákoníků • Diaspory – zachovávali svoji židovskou odlišnost • Způsob vzdělávání – (teologie a praktické věci)

9. Evangelium v pravý čas • Potřeba evangelia • kvůli nemorálnosti • Prostředek evangelia • schopnost číst a komunikovat společným jazykem. • Dveře evangelia • otevřeny hladem po poznání způsobeném gramotností. • Moc evangelia • žádný mravní ideál neposkytuje dynamiku potřebnou k dosažení vlastních vznešených cílů kromě evangelia Ježíše Krista.

10. Izrael • Nebyla jednotná skupina lidí (po různých vládách – Babylon, Persie, Řím – rozptýlení, přijali mnohé zvyky těchto národů) • Judaismus byl živý a měl být základem pro zbožné židy očekávající mesiáše • Mesiáš měl vysvobodit Izrael z římské vlády • Skutečný vliv na obyvatele měli kněží

12. O čem je NZ? • Evangelia - historie - život, služba..Ježíše Krista • Skutky – historie - vznik církve v 1. století • Listy - vyučování, pokyny, řešení problémů, pastorace – aplikace učení JK v životě církve • Zjevení - budoucnost světa fyzického a duchovního, člověka • Bohu– jeho charakteru, vůli, vztahu k člověku, lásce, milosrdenství, věrnosti…

13. Vztah SZ a NZ • SZ je základem , na kterém je vystavěn NZ • SZ byl přeobraz) • NZ je naplněním SZ • Jednotícím tématem je Kristus • SZpředstavuje průpravu a proroctví Kristova lidství, božství a služby • NZ představuje jejich zjevení, uskutečnění a rozhlášeníKristova lidství, božství a služby • historicky je představen v evangelijních zprávách a Skutcích apoštolských • doktrinálně v epištolách • prorocky ve Zjevení Janově • jen v evangeliích – cca 250 citací ze SZ

14. Tři etapy historie církve 1.st. • 1. období – život Ježíše Krista – 6. př. – 29. n.l. • 2. období – expanze církve a misijního rozmachu – 29 – 60 n.l. • 3. období – konsolidace církve – 60 - 100 n.l.

15. Evangelia • Nejsou vyčerpávající zprávou o všem, co Ježíš řekl a činil • jsou to čtyři pohledy- snaha zaznamenat události života Ježíše dle záměrů DS a pisatelů • Synoptická (podobný) – Matouš, Marek, Lukáš • Q zdroj Ježíšových výroků a Marek jako podklad pro zpracování Lukáše a Matouše (obsahují v různém pořadí celého Marka) • Nikdy není L a Mt shodný proti MK (Mt+Mk, L+Mk ano)

16. Evangelium Matouše • Autorem – není uvedeno, ale ranní církevní otcové označují Matouše - 50. – 70. n.l. v Antiochii • Most mezi SZ a NZ • Zřejmě nejvíce známé v církvi a citované u církevních otců • Hlavní cíl - ukázat Židům, že Ježíš je očekávaný Mesiáš: • Naplnění proroctví o Mesiáši (1,1 – 4,11) • Oznámení Mesiášových zásad (4,12 – 7,29) • Zjevení Mesiášovy moci (8,1 – 11,1) • Vysvětlení Mesiášova programu (11,2 – 13,52) • Vyhlášení Mesiášových záměrů (13,54 – 19,2) • Předložení mesiášských problémů (19,3 – 26,2) • Mesiášovo utrpení (26,3 – 28,10) • Druhé nosné téma – učení o Božím království – pouze v tomto evangeliu je zmíněno slovo „církev“

17. Markovo evangelium • Autorem Jan Marek – shoduje se tradice, pomocník Barnabáše, Pavla i Petra, snad od začátku všechny vůdce • Předpoklad, že zaznamenával Petrova kázání jak podklad • 50. n.l. při pobytu v Římě • Most mezi SZ a NZ • Hlavní cíl a téma • zdůraznění nadpřirozených činů • Ukázat Ježíše jako služebníka • cílem evangelizovat – odpovídá římskému myšlení (jasné, stručné) • Hlavní části • Příprava Služebníka 1,1-13 • Dílo Služebníka 1,14-13,37 • Smrt Služebníka 14,1-15,47 • Zmrtvýchvstání Služebníka 16,1-20

18. Lukášovo evangelium • Autorem lékař Lukáš – průvodce Pavla • Napsal do roku 60 n.l. – místo neznámé • Sestavil z apoštol.kázání a svých bádání • Evangelium a Sk jeden celek – cíl sepsání 1,1-4 • Důrazy • Kristovo lidství – prezentuje Ježíše jako Syna člověka • Spasení • Ospravedlnění • Duch svatý • Skupiny lidí – ženy, děti Ramsaynapsal: „Lukáš je historikem prvního řádu…měl by být řazen k největším historikům vůbec.“

19. Janovo evangelium • Autorem Jan – syn Zebedeův, 90 n.l., Efez • Jan zdůraznil jeho božství • 92% obsahu se neobjevuje v žádném jiném evangeliu • Evangelium víry – aby lidé uvěřili, že JK je Syn Boží a mohli mít odpuštěny hříchy a věčný život (J 20,30-31) • Ukazuje osobní vztah Ježíše k lidem – 27 rozhovorů • Ukazuje Ježíše jako Božího syna a člověka

20. Kniha skutků • Autorem Lukáš – pokračování evangelia, píše Theofilovi • Napsal r. 63 n.l. v Římě (před smrtí Pavla a požárem v Římě za Nera v r.64 n.l.) • tři hlavní postavy – Petr (mezi Židy), Pavel (mezi pohany), Duch svatý • Skutky jsou zprávou moci Ducha svatého a růstu církve – co činil Ježíš skrze učedníky • Hlavní nauka – doktrína o DS a jeho činnosti • Naplňuje Sk 1,8 – šíření evangelia z Jeruzaléma až na konce světa

21. Chronologie skutků • Skutky 1,9 ..................... Nanebevstoupení Krista ....................................... 30 po Kr. • Skutky 2,4 ..................... První Letnice v církvi ........................................... 30 po Kr. • Skutky 7,54-60 .............. Smrt Štěpánova .................................................... 34 po Kr. • Skutky 9,1-19 ................ Obrácení Saula ................................................ 34-36 po Kr. • Skutky 9,26 ................... Pavlova první návštěva Jeruzaléma ................ 37-38 po Kr. • Skutky 11,26 ................. Pavel v Antiochii .................................................. 44 po Kr. • Skutky 11,30 ................. Pavlova druhá návštěva Jeruzaléma ..................... 45 po Kr. • Skutky 13,4 ................... Pavlova první misijní cesta .................................. 48 po Kr. • Skutky 15,1-29 .............. Koncil v Jeruzalémě ............................................. 51 po Kr. • Vznik a proměna církve 121 • Skutky 18,1 ................... Pavlova první návštěva Korintu ........................... 51 po Kr. • Skutky 18,22 ................. Pavlova čtvrtá návštěva Jeruzaléma ..................... 54 po Kr. • Skutky 20,22 ................. Pavel odchází z Efezu do Jeruzaléma .................. 56 po Kr. • Skutky 21,33 ................. Pavel je v Jeruzalémě zatčen ................................ 58 po Kr. • Skutky 28,16 ................. Pavel přijíždí do Říma .......................................... 61 po Kr. • Skutky 28,30-31 ............ Skutky jsou napsány a rozšířeny ......................... 63 po Kr.

22. Časové členění skutků • Kapitoly 1,1-9,25 ...................... 30-37 po Kr. = 7 let • Kapitoly 9,26-12,24 .................. 37-44 po Kr. = 7 let • Kapitoly 12,25-15,35 ................. 44-51 po Kr. = 7 let • Kapitoly 15,36-21,16 ................. 51-58 po Kr. = 7 let • Kapitoly 21,17-28,31 .................. 58-63 po Kr. = 5 let

23. List Římanům • Autorem – apoštol Pavel • Vznik 58 n.l. při 3.misijní cestě v Korintu v domě Gaia(Ř 16,23) • nejsystematičtější teologická epištola • Hlavní téma • ospravedlnění skrze víru v Ježíše Krista • Hlavní cíl dopisu do sboru v Římě: • Předat základní křesťanské pravdy • Představit svoje učení, aby získal u nich důvěru • Měli se stát klíčovým sborem pro misii ve Španělsku

24. Listy Korintským • Autorem listu je apoštol Pavel – (1.verš), Napsal - v roce 55 n.l. v Efezu • napsal první dopis, ale ten se ztratil – 1.Kor 5,9 • část tohoto dopisu se zřejmě objevuje v částech – 1.Kor 6,12-20 a 2. Kor 6,14 – 7,1 • Korint– velké, zvrácené město – křesťané byli obrácení pohané s podobným pozadím, neznali SZ a bylo nutné vyučování • Slovo „korinštit“ – označovalo totální morální úpadek člověka • Problém – askeze těla X volnost tělesných žádostí • Velkou pomocí pro Korint Apollo – horlivost, znalost SZ • Odhaluje nedokonalost prvotní církve – Bůh ji pomohl zachovat

25. 1.list Korintským • Hlavní téma • Učení o kříži a jeho společenské aplikaci – to byl základ pro řešení všech problémů • Mnoho dalších témat • Rozdělení sboru • Finanční záležitosti • Sborový pořádek • vzkříšení

26. 2.list Korintským • Napsán několik měsíců po prvním listu • Korinští zaujali po prvním dopise kajícný a pokorný postoj • Hlavní téma • Pavlova ochrana jeho služby, brání se proti mnohým pomluvám a kritice nepřátel – Židů (je zbabělec, slabý, nemá právo vyučovat, nemá žádné pověření od apoštolů, je tělesný, vychloubačný….) • Pavel odhaluje hluboké osobní věci, které nejsou v jiných dopisech

27. List Jakubův • Autorem Jakub – bratr Pána Ježíše a biskup Jeruzalémské církve • Napsal 45 – 50 n.l. • Adresováno 12 pokolením v diaspoře – rozptýleným židům – židovské zaměření • Luther ji nazýval „slaměnou“ ohledně důrazu na skutky • Zaměření na: • povaha pravého náboženství • povaha pravé víry • povaha pravé moudrosti

28. List Galatským • Autor Pavel do Galátie – sborům založeným při 1. misijní cestě – Pisidská Antiochie, Ikonie, Derbe, Lystra • Napsána 48-49 v Antiochii, zřejmě 1.zachovalý dopis Pavla • Vznikl na pozadí sporu o zachování zákona – ukazuje na duchovní svobodu v Kristu • Je to obrana křesťanské svobody proti nutnosti zachovávat zákon (obřízka….)

29. Listy Tesalonickým • Autor Pavel, oba napsány r.51 v Korintu do sboru v Tessalonice – hl.město Makedonie • Napsán po listu Galatským či jako první • Má pastorační charakter – Pavel nemůže sbor navštívit, ale dle zprávy od Timotea potřebují povzbuzení a poradenství • Hlavní věroučné téma • chvála za stálost a věrnost i v době pronásledování od Židů • je 2.příchod Ježíše Krista – ve druhém listu to znovu upřesňuje a vyvrací blud, že den příchodu již nastává • Sexuální mravnost • co bude se zemřelými

30. Listy z vězení • Filemonovi, Efezským, Koloským, Filipským • christologické – soustřeďují se na Krista • Napsány ve vězení v Římě r. 60 n.l.

31. List Filemonovi • Filemon – zámožný obchodník z Kolossis • Onezim – jeho otrok, který mu utekl i s ukradeným majetkem – setkává se s Pavlem a obrací se • Pavel jej posílá Filemonovi a žádá o odpuštění a přijetí • Ukazuje, co doprovází odpuštění • Ublížení, soucit, přímluva, náhrada škody, obnova vztahu

32. List Efezským • Okružní dopis napsaný do hlavní města oblasti v Asii – Efezu • Je ukázkou vzdělávání církve - je napsáno pro pokročilejší ve víře, mají již zkušenosti a chtějí se dále vzdělávat ve známosti a ve víře • Téma • svrchovanost Božích plánů s církví • Plán vykoupení člověka • Nutnost chození a oddělení pro Boha

33. List Koloským • Vysoká podobnost z listem Efezským – někdy nazývány dvojčaty a někteří se domnívají, že je to přepracovaný list Efezským • List do Kolossis ve vnitrozemí Asie – sbor založili Timoteus a Epafras, Pavel jej zřejmě nikdy nenavštívil • Čelí v něm vlivu • východních náboženství a filozofii (askeze, uctívání andělů, zdržování se od jídel….) • Pokroucenému židovskému zákonictví

34. List Filipským • Nejvíce osobní list – byl to pro něj velmi blízký sbor a mohl mu psát otevřeně o svých trápeních a tužbách • Hlavní téma • samotná podstata evangelia • zdůrazňování radosti – je to epištola radosti • Psal to v situaci, kdy byl ve vězení připoután k nějakému vojákovi – zdrojem jeho radosti bylo evangelium • Neřeší nějaké duchovní či sborové problémy, spíše je to děkovná zpráva vzornému sboru • Sbor za ním stál a i finančně jej podporoval

35. Pastorální listy • Důvodem byl již pokročilý věk Pavla, změna charakteru církve, růst nových mladších služebníků – Pavel jim předává své zkušenosti • Autorem Pavel – i když je někdy zpochybňováno z důvodu jiného stylu psaní • Po prvním uvěznění v Římě Pavel propuštěn asi na 4 roky (služba v Jeruzalémě, Římě, Španělsku…) – listy mluví až o událostech, kt.popisují Skutky • 2. list Timoteovi již Pavel znovu uvězněn a očekává svoji popravu

36. Pastorální listy • Důvodem byl již pokročilý věk Pavla, změna charakteru církve, růst nových mladších služebníků – Pavel jim předává své zkušenosti • Autorem Pavel – i když je někdy zpochybňováno z důvodu jiného stylu psaní • Po prvním uvěznění v Římě Pavel propuštěn asi na 4 roky (služba v Jeruzalémě, Římě, snad Španělsku…) – listy mluví až o událostech, kt.popisují Skutky • 2. list Timoteovi již Pavel znovu uvězněn a očekává svoji popravu • Listy zjevují církev jako církev bojující o své bytí – zklamané židovství, porušené a úpadkové pohanství • Nejcenější pramen informací o způsobu života církve v období přechodu od spontánnosti po organizovanost

37. 1. List Timoteovi • Pavel radí Timoteovi – řeší již život více organizované církve - již různé úřady, služebnosti, problémy s třetí generací věřících, kteří berou obrácení jako samozřejmost, spory o maličkosti • Timoteus se narodil v Lystře – otec Řek, matka Židovka • Byl věrným spolupracovníkem Pavla, nebyl silným vůdcem, ale Bůh mu svěřil velký úkol a Pavel ho buduje • Témata – účel pověření, o modlitbě, ženách ve službě, úřadu biskupa a diakona, jak jednat se skupinami lidí ve sboru (vdovy, starší, služebníci, lakomci, falešní učitelé..)

38. Druhý list Timoteovi • Pastorální dopis apoštola Pavla • napsal v roce 63 nebo 64 z vězení v Římě • Pavel se loučí se svým blízkým spolupracovníkem a synem ve víře (byl s ním při prvním uvěznění) • předává základní křesťanské principy, závěrečné rady a výzvy, kterými by se měl Timoteus řídit ve svém životě a službě • Hlavní záměr • poučit a povzbudit mladší služebníky v jejich službě

39. Epištol Titovi • Pavel mezi uvězněními navštěvuje Krétu a nechává tam Tita, aby dokončil organizaci sboru a napravil bludy • Pavel cítil závěr svého života a chtěl Tita mít u sebe a místo něj posílá Tychika • Ve sboru stále dost nedostatků – muži volní ve víře i kázni, starší ženy pomlouvačné, opíjeli se vínem, mladé ženy zahálčivé, koketné – domnívali se, že spasení nemá žádný vztah k mravnosti a každodennímu životu • Titus spolupracoval s Pavlem 15 let, byl pohan obrácený v Antiochii • Sloužil dobře v Korintě a přivedl je k pokání, sbíral podporu v Makodonii pro Jeruzalém, sloužil v Dalmácii • Muž pevnějšího charakteru než Timoteus, silnější a schopnější zápasit z nepřáteli evangelia

40. 1. List Petrův • Napsal v Římě v r.63 – duchovní Babylón (v.5,13) • Reakce na začátky pronásledování církve ze strany Říma – cca 60. léta – zejména císař Nero – důvodem bylo zřejmé oddělení křesťanství od židovství a veřejnosti • Hlavní téma • Utrpení - povzbudit bratry, aby obstáli a neklesali • Boží milost • Ukazuje, jak žít život křesťana i v pronásledovaném světě • Do té doby bez pronásledování z důvodů: • Křesťanství duchovní, ne politické hnutí • Křesťanství vyrostlo z židovství a to bylo povolené • Křesťané působili při styku s řím.úředníky pozitivně

41. List Židům • Reakce na vyostřující se boj judaismu a křesťanství - ukazuje nadřazenost křesťanství • Pisatel – asi Pavel – podobnost s jinými listy, ukazuje na to i Petr (2. Petr 3,15) • z vnitřních důkazů vyplývá, že byl napsán před zničením jeruzalémského chrámu v r.70 n.l. a pokud byl napsán Pavlem, tak cca 64. n.l. (uvažováno i o Apoloviči Barnabášovi) • Téma • Ukázat, že zjevení v Kristu je nesrovnatelně lepší, než zjevení skrze zákon • Adresováno židovským křesťanům v Římě či Palestině • Cílem povzbudit, aby nepodlehli pokušení zapřít víru a vrátit se zpět do synagogy • Vysoká hodnota v tom, že mluví o přítomné kněžské službě Ježíše Krista

42. 2. List Petrův • Nejméně důkazů pro Petrovo autorství oproti všem ostatním listům • Asi napsána v letech 66-67, kdy už pronásledování nebylo silné – není o něm zmínka • Hlavním téma • obrana proti falešným učitelům a herezím (popírání panství Ježíše Krista, znevažování spasitelského díla, mravní uvolněnost) • Eschatologické nasměrování do budoucnosti

43. List Judův • Velká podobnost Petrově – předpoklad, že ji četl a pak napsal svoji – řešil podobné záležitosti • Pisatelem Juda – bratr Jakuba a Pána Ježíše – podobný styl jako Jakub – jasné a stručné vyjadřování • Napsáno palestinským sborům těsně před pádem Jeruzaléma – r. 67-68 • Téma – stejně jako Petr řeší hereze proti základům zformovaného křesťanského učení

44. Epištoly Janovy • Dle stylu psaní je zřejmé, že je autorem opět Jan • Evangelium i Epištoly vznikly ve stejné době a místě – cca 90. n.l. Efez • 1. list • řeší blud gnosticismu (duch je dobrý a tělo zlé – Boží duch nemohl být v lidském těle – napadání Ježíše Krista jako člověka a Boha) • Zaměřuje se k osobní zkušenosti křesťana • 2. list • Také tato skupina lidí ohrožena falešnými učiteli a Jan je vybízí, aby nezbloudili z cesty za Kristem – upozorňuje na nebezpečí popírání Krista v lidském těle

45. Zjevení Janovo • Vyjadřuje očekávání církve v budoucnu • Současní křesťané vztahovali obsah na Řím – on byl tou šelmou • Téma • Odhalení Kristem ovládané budoucnosti • Dvě teorie vzniku: • Do doby Nerovy – pronásledování, Nero – 666 • Do doby Domiciána – 81-96 n.l. na Patmosu, kde byl ve vyhnanství – chtěl být uctíván jako Bůh, rostoucí nepřátelství mezi církví a Římem

46. Má smysl se Biblí zabývat?