Výprava do Bruselu – stručné seznámení s EU

1. Výprava do Bruselu – stručné seznámení s EU

2. O čem to dnes bude ...  • Co je EU? • Kdy, kde, jak a proč ... • Struktura EU • Hlavní orgány EU • Budoucnost EU • EU a demografie

3. Co je Evropská Unie? • Evropská Unie vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské Unii (Maastrichtská smlouva) • je založena na Evropských společenstvích, doplněných o další politiky a formy spolupráce • EU nemá právní subjektivitu

4. Kde, kdy, jak a proč ... (1) • Evropská společenství se formovala od 50. let 20. stol. jako integrační seskupení pro hospodářskou spolupráci členských zemí • původně zahrnovala 3 společenství – ESUO, EHS a EURATOM • Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (Pařížská smlouva) • Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Římské smlouvy)

5. Kde, kdy, jak a proč ... (2) • Smlouva o ESUO – podepsána 1951, vstoupila v platnost od 1952, ukončení platnosti 2002 • Smlouva o založení EHS – podepsána 1957, vstoupila v platnost od 1958 (v r. 1993 přejmenována na Smlouvu o založení ES) • Smlouva o EURATOM – podepsána 1957, vstoupila v platnost od 1958

6. Kde, kdy, jak a proč ... (3)– smlouvy revidující smlouvy o ESUO, EHS a EURATOMu • Jednotný evropský akt (1986, platnost 1987) – hlavním cílem bylo odstranění posledních překážek vnitřního trhu a stanovení jeho dokončení • Smlouva o EU (Maastricht) a současná revize Smlouvy o EHS (1992, platnost 1993) – hlavním cílem bylo prohloubení evropské integrace • Amsterodamská smlouva (1997, platnost 1999) – hlavním cílem bylo zvýšení vnitřní bezpečnosti v EU a převzetí většího dílu odpovědnosti za mezinárodní dění • Smlouva z Nice (2001, platnost 2003, 2004) – hlavním cílem bylo připravit EU institucionálně na nadcházející rozšíření • Smlouva zakládající Ústavu pro Evropu – jednání probíhají

7. Struktura EU (1) • Struktura EU je znázorňována modelem 3 pilířů, které EU zastřešuje • I. pilíř – ES a EURATOM • II. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika • III. pilíř – policejní a soudní spolupráce v trestních věcech • pilíře se liší především formou rozhodovacích procesů a podobou instrumentů a aktérů, kteří se v těchto procesech uplatňují

8. Struktura EU (2) • zakládající státy – FR, DE, IT, BE, NL, LU • následovalo 5 rozšíření • 1973 – UK, IE, DK • 1981 – GR • 1986 – ES, PT • 1995 – SE, FI, AT • 2004 – CZ, EE, CY, LT, LV, HU, MT, PL, SK, SI • k dalšímu rozšíření dojde v roce 2007 – BG, RO

9. Hlavní orgány EU • Evropská komise (EK) • Rada EU • Evropská rada (ER) – není institucí • Evropský parlament (EP) • Soudní dvůr Evropských společenství (ESD) a Soud prvního stupně • Účetní dvůr • Výbor regionů • Hospodářský a sociální výbor (ESC) • Evropská centrální banka (ECB) • Evropský ombudsman • Evropská investiční banka (EIB)

10. Evropská komise • momentálně má 25 členů – komisařů, po jednom z každého členského státu, každému komisaři přísluší určité portfolio • má 36 generálních ředitelství (Directorate General) a specializované služby, generální ředitel je podřízen příslušnému komisaři • monitoruje plnění právních předpisů SES • má výlučné právo iniciovat přijímání právních předpisů v I. pilíři • může zahájit řízení o porušení smlouvy, které může vyústit v podání žaloby na členský stát k ESD • vykonává další pravomoci svěřené jí přímo Smlouvami • na základě zmocnění Rady EU vydává právní předpisy • před vlastním vytvářením legislativních návrhů obvykle EK pořádá jednání expertních výborů, na která zve experty z členských států a další aktéry, kteří mohou napomoci v osvojení dané problematiky

11. Rada Evropské Unie (1) • zástupci členských států na ministerské úrovni • je legislativním orgánem ve všech 3 pilířích EU, legislativní proces vykonává v závislosti na proceduře společně s EP • koordinuje hospodářské politiky členských států • uzavírá jménem EU a ES mezinárodní smlouvy s jinými zeměmi nebo mezinárodními organizacemi • sdílí s EP rozpočtové pravomoci a přijímá rozpočet • přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění SZBP, a to na základě všeobecných směrů stanovených ER • koordinuje aktivity členských států a přijímá opatření v oblasti justice a vnitra • formálně existuje jen jedna Rada, schází se však v různých formacích (na základě rozhodnutí ER v Seville 2002 – 9 formací)

12. Rada Evropské Unie (2) • řízení Rady je zajišťováno předsednictvím, které rotuje mezi členskými státy po 6 měsících; pořadí předsednictví stanovuje Rada jednomyslně • předsednictví zastupuje Radu ve stycích s EP a reprezentuje EU v otázkách SZBP, především v rámci dialogu s třetími státy

13. Evropská rada • skládá se z hlav států či předsedů vlád členských zemí a předsedy EK • předsednictví ER se shoduje s předsednictvím v Radě • není legislativním orgánem • formou závěrů vytyčuje zásadní politické směřování EU a dává podněty pro další rozvoj EU • je povinna po každém zasedání předložit EP zprávu z jednání a každoročně písemnou zprávou informovat o pokroku EU • role ER roste s mírou integrace

14. Evropský parlament • do roku 2009 má EP 732 poslanců • členové EP jsou voleni přímo občany EU na dobu 5 let • účastní se legislativního procesu spolu s Radou • má rozpočtové pravomoci • kontroluje aktivity orgánů EU, zejména EK • může odmítnout nominaci komisařů a odvolat EK jako celek (nikoli jednotlivé komisaře), a to vyslovením nedůvěry dvěma třetinami odevzdaných hlasů • má stálé parlamentní výbory, které od EK přijímají legislativní návrhy (nyní 20 výborů a 2 podvýbory)

15. Budoucnost EU (1) • Smlouva o Ústavě pro Evropu – 2004 • Ústava má 4 části – Instituce, Kompetence, Politiky a Revize • první část obsahuje ustanovení vymezující Unii, její cíle, pravomoci, rozhodovací postupy a orgány • jako druhá část byla do ústavy začleněna Charta základních práv • třetí část ústavy se věnuje politikám a činnostem Unie a přejímá mnohá ustanovení stávajících Smluv • čtvrtá část obsahuje závěrečná ustanovení, včetně postupů pro přijetí a revizi této ústavy • Ústavní smlouva stanoví, že ji všechny státy musí ratifikovat podle svých vlastních ústavních pravidel (schválením parlamentem a/nebo referendem). Pokud smlouvu do dvou let od podpisu ratifikují pouze čtyři pětiny členských států, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.

16. Budoucnost EU (2) • v okamžiku, kdy by byla ústavní smlouva ratifikována a všechny signatářské státy to oficiálně oznámily (uložení dokumentů o ratifikaci), měla smlouva vstoupit v platnost a nabýt účinnosti dne 1. listopadu 2006 • text ústavy již odmítli občané Francie a Nizozemska • současné období je tedy pro všechny členské státy, ať už ústavu ratifikovaly nebo ne, obdobím úvah, vysvětlování a diskusí • Evropská rada pod vedením rakouského předsednictví (v první polovině roku 2006) přezkoumala stav diskusí o ratifikaci ústavní smlouvy • proces ratifikace členskými státy tedy nebyl ukončen, jeho harmonogram bude v případě nutnosti upraven podle potřeb členských států, které ústavu ještě neratifikovaly

17. Budoucnost EU (3) • stav ratifikace Ústavy pro Evropu

18. EU a demografie • nejtěsnější vztah k demografii – EK, Eurostat a Výbor regionů • komisař Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovnost příležitostí Vladimír Špidla – zájem o demografii • dnes je demografie jedna z aktuálních otázek • demografický vývoj se odráží ve všech oblastech lidské činnosti – od školství, ekonomiku, pracovní trhy až po zdravotní péči atd… • demografický vývoj může také ovlivnit dosažení cílů stanovených v Lisabonské strategii

19. Aktivity na poli demografie • Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ – březen 2005 • konzultace Zelené knihy s veřejností – od 16. března do 1. září 2005 • příprava Bílé knihy s rozpracovanými řešeními • Demografické fórum – 30. a 31. října 2006 • Setkání 400 odborníků na úrovni EU • Konání každé 2 roky • Výměna informací o politických řešeních problémů souvisejících se stárnutím populace • Informace i diskutované materiály dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/events/event_en.cfm?id=625

20. 5 hlavních oblastí činnosti navrhovaných EU : • pomoc lidem sladit pracovní, rodinný a soukromý život tak, aby potenciální rodiče mohli mít tolik dětí, kolik si přejí • lepší pracovní příležitosti pro starší osoby • potenciální zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti zhodnocením příspěvků jak starších, tak mladších zaměstnanců • využití pozitivního dopadu migrace na pracovní trh • zajištění udržitelnosti veřejných financí s cílem pomoci zajistit dlouhodobou sociální ochranu • Sdělení o demografii: http://ec.europa.eu/employment_social/news/2006/oct/demography_en.pdf

21. Děkuji za pozornost