Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE

1. Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – pokračování II.

2. Vyšší houby Houbám je společné, že nemají zeleň listovou (chlorofyl) jako zelené autotrofní rostliny. Proto nejsou schopny vytvářet z jednoduchých minerálních látek pomocí sluneční energie organickou hmotu svého těla. Vyživují se tzv. heterotrofně, tj. staví své tělo z látek rostlinného nebo živočišného původu, pocházejících z organismů buď odumřelých a tlejících, nebo živých. V prvém případě jde o saprofytický způsob života, v druhém o parazitický. Charakteristickou složkou buněčných stěn všech vláknitých hub je chitin, s výjimkou oomycetů, které mají celulózu. Chitin je vysokomolekulární látka složená z aminoglycidů (zejména poly-N-acetylglukosaminu). Je přítomna v podhoubí i plodnicích. Zažívacími žaludečními šťávami člověka je téměř neporušitelná. Obsah chitinu způsobuje těžkou stravitelnost některých druhů hub (např.lišky obecné), na druhé straně však podporuje peristaltiku střevní a přispívá k lepšímu trávení. Dále jsou v buněčných stěnách hub složité cukry (mannan, glukan), někdy i bílkoviny a především voda (až 95 %).

3. Otravy vyššími houbami • Hepatonefrotoxický syndrom • Muchomůrka zelená, muchomůrka jízlivá (faloidní otrava)  • Ucháč obecný • Nefrotoxický syndrom • Pavučinec plyšový (orelainová otrava) • Muskarinový syndrom • jedovaté Strmělky a Vláknice • Gastroenterodyspeptický syndrom • Žaludeční dyspeptické syndromy • Hřib satan • Žampión zápašný, žampión perličkový • Žaludečně-střevní dyspeptické syndromy • Pestřec obecný • jedovaté Holubinky a Ryzce • Závojenka olovová, závojenka vmáčklá, závojenka jarní, čirůvka tygrovaná • Střevní dyspeptické syndromy • Kuřátka sličná • Antabusový (disulfiranový) syndrom • Hnojník inkoustový • Halucinogenní syndrom • Muchomůrka červená • Muchomůrka tygrovaná • psilocybinové houby (Lysohlávky, Kropenatce) • Pseudootravy

4. Hepatonefrotický syndrom (např. můchomůrka zelená, muchomůra jízlivá, ucháč velký atd.) Toxiny - amatoxiny a falotoxiny. Mezi amatoxiny patří amanitin(alfa, beta gamma)mezi falotoxiny falloidin, falloin, fallacidin. Tyto jedy jsou dobře rozpustné ve vodě a termostabilní(faloidin působí na játra, amanitin na ledviny). Faloidin proniká do nitra hepatocytu, kde se navazuje na nitrobuněčné membrány, především endoplasmatické retikulum, degraduje cytoplasmu a působí vznik autolytických vakuol, tak dojde k narušení funkcí a následnému odumření hepatocytu. Zároveň s tímto procesem amatoxiny napadají jádra hepatocytů a buňek ledvinových tubulů. Zde se specificky vážou na enzym RNA-polymerázu II, jednu ze tří savčích jaderných RNA polymeráz odpovědných za transkripci DNA do mRNA, což způsobí útlum proteosyntézy. Nevstřebané toxiny a snad i toxiny uvolněné z rozpadlých buněk přecházejí do žluče a s ní do dvanáctníku, aby se v dalších partiích tenkého střeva znovu vstřebaly a tím znásobily svůj účinek. Muchomůrka zelená – Amanita Phalloides Toxicita falotoxinů je nižší než toxicita amatoxinů (LD50 myš: falloidin 2-5 mg/kg, amanitin 0,3-0,4 mg/kg).100 g syrové muchomůrky zelené obsahuje v průměru 10 mg falloidinu, 8 mg alfa-amanitinu a 5 mg beta-amanitinu. K smrtelné otravě stačí zhruba 50 g houby, přičemž jedna plodnice váží v průměru mezi 30 až 40 gramů.

5. Faloidní otravy - nejčastější houbové otravy. První příznaky se projeví až po poškození většího počtu hepatocytů, tj. 8 - 48 hodin po konzumaci. V první fázi jde o nespecifické narušení funkcí trávicí soustavy.  Na počátku má postižený celkové potíže (malátnost, nevolnost, závratě, bolest hlavy, mrazení), poté se dostavuje nevolnost, bolesti žaludku, prudké zvracení a silné průjmy, což vede k dehydrataci, demineralizaci až oběhovému selhání. Pokud pacient přežije dojde k vymizení zvracení a průjmů. V druhé fázi nastávají poruchy životně důležitých orgánů, selhání jater, ledvin, nebo obou. Od 4.-5. dne se cítí pacient subjektivně lépe. Objektivně se zjišťuje zvětšení a zvýšená citlivost jater. V lehčích případech se nemocný uzdravuje. V těžších případech nastává akutní selhání jater nebo selhání tubulární funkce ledvin.Od 3.-4. dne se projevuje toxické poškození ledvin, tzv. faloidní nefóza.  Smrt nastává 4.-7. den při rychlém průběhu otravy, při pomalejším 8.-12. den otravy. Otrava je smrtelná v 50 % případů. Ucháč obecný –Gyromitra Esculenta Muchomůrka jízlivá- Amanita virosa

6. Antabusový syndrom Z hnojníků byla isolována účinná látka coprinin - N-5-(1-hydroxycyklopropyl)-L-glutamin. Tento toxin se v organismu enzymaticky hydrolyzuje na vlastní účinné fragmenty 1-aminocyklopropanol a cykloproanon. Ty inhibují účinek enzymu acetaldehyddehydrogenasy a takto zabrání průběhu druhého stupeň oxidace ethanolu (v prvním stupni se ethanol oxiduje na acetaldehyd, který se normálně ihned oxiduje do druhého stupně na kyselinu octovou). Dochází ke hromadění acetaldehydu v organismu. Toxicita závisí především na množství požitého alkoholu. Otravy vznikají teprve po požití jakéhokoli alkoholického nápoje. Nejsilnější potíže nastávají tehdy, je-li houba požita současně s alkoholem nebo připravena například na víně. Doba latence je 15 minut až 4 hodiny po požití alkoholu. Hnojník inkoustový – Coprinus Atramentarius Průběh otravy: pocit tepla, zčervenání v obličeji, brnění končetin, bolesti hlavy, závratě, pocity strachu, pocení, nevolnost, u těžších otrav následuje třesavka, brnění a otékání horních končetin, hyperventilace až poruchy dýchání, tachykardie, pokles tlaku krve. V nejtěžších případech se dostavuje zvracení a průjmy. Úplné uzdravení nastává po 2-3 dnech.

7. Halucinogenní syndrom • Dvě skupiny jedů • bazické sloučeniny • cholin, acetylcholin, muskarin amuskaridin. Z těchto je nejúčinnější muskarin přítomný v množství 0,0002 %. Uplatňují se v začátku intoxikace. • 2) sloučeniny heterocyklické • kyselina ibotenová, vyskytuje se v množství 0,03 - 0,1 %. Jedná se o hlavní účinnou látku, která je však nestálá a přechází v muscimol. Obě tyto látky působí jako „falešné“ neurotransmitery. • Exkrece kyseliny ibotenové močí • je rychlá, většina je vyloučena • v nezměněné formě do 90 minut od • konzumace. Muscimol se vyloučí • močí asi za 6 hodin. Muchomůrka červená – Amanita Muscaria LD50 myš: muskarin i.v. 0,23 mg/kg, muscimol s.c. 3,8 mg/kg, muscimol p.o. 45 mg/kg, kys. ibotenová i.v. 15,4 mg/kg, kys. ibotebnová p.o. 38,1 mg/kg. Práh projevu toxických účinků u člověka je 6 mg muscimolu, 30-60 mg kyseliny ibotenové, což může být obsaženo již v jedné plodnici této muchomůrky.

8. Psychedelické účinky jedů těchto muchomůrek vypadají jako polospánek s barevnými vizemi, případně se projevují zvýšenou aktiviou, euforií, pocitem lehkosti a pohyblivosti. Stav minimálního vlivu vůle produkuje silné efekty. Například, když někdo chce překročit malé stéblo trávy, kráčí a skáče, jakoby překážky byly kmeny stromů. Jiný příklad - osoba běží nebo kráčí zcela bezmyšlenkovitě tam, kam vůbec jít nechtěla. Typická je hovornost a popis vizí s nepřítomným pohledem. Psychické vzrušení se stupňuje a projevuje se inkoherentním myšlením, ztrátou kontaktu s okolím, halucinacemi. Také motorický neklid se zvyšuje (bezúčelné pohyby, grimasy, nekoordinovanost). Je-li excitační stadium prožíváno ve spánku, bývají přítomny halucinační sny a nemocný se zpravidla probouzí až zvracením. Snové stavy jsou prožívány buď s pocitem přechodu do posmrtného života, nebo s pocitem depersonalizace. V druhém údobí (komatózním) je člověk v různě hlubokém kómatu. Po (i spontánním) probuzení mívá často pocit reinkarnace. Muchomůrka tygrovaná – Amanita Pantherina Bezpříznakové období trvá 0,5 - 3 hodiny. Muskarin silně dráždící parasympatické nervstvo se u otrav touto houbou uplatňuje málo, pouze na začátku otravy - slinění, slzení, bolesti břicha, zvracení. Především se zde uplatňuje kyselina ibotenová a muscimol s výraznými psychotropními účinky. Otrava těmito houbami končí smrtelně asi v 5% případů.