Agresivní pacient

1. Agresivní pacient Spurná Zuzana, PhDr. Mgr. Ph.D. Oddělení klinické psychologie FNUSA

2. Agresivita • vrozený základ • intenzita a forma jsou osvojené v průběhu života • slouží uchování psychické a fyzické integrity • nepřiměřená forma je problém!

3. Základní typy agresivního chování • Agresivita instrumentální – je prostředkem k dosažení cíle, získaná napodobováním druhých, osvojená učením • Agresivita samoúčelná – osobní charakteristika, člověku přináší požitek • Agresivita jako důsledek afektu – často u jedinců narcisistických, na sebe zaměřených, kteří agresí reagují na zklamání, rozčilení • Agresivita reaktivní – odpověď na ohrožení psychické nebo fyzické integrity – např. silná bolest vyvolá agresivitu, jejímž cílem je odstranit zdroj

4. Základní typy agresivního chování • Agresivita může být zaměřena: • na sebe (sebepoškozování, odmítání jídla, bránění zdravotnickému personálu v ošetření, pokus o sebevraždu) • na okolí • Dlouhodobé potlačování agresivity může vést k psychosomatickým problémům. Jde o reakci stenickou – posilující, je vhodné její energii využít a převést na prospěšnou aktivitu.

5. Základní typy agresivního chování • Pacienti se ocitají při nemoci v nestandardní situaci, mohou reagovat agresivně z mnoha příčin. • Nezvládnutá a nepochopená agresivita v nemocničním prostředí komplikuje až znemožňuje diagnostický, léčebný a rehabilitační proces. Je překážkou motivace a vhodné spolupráce pacientů i rodiny nemocného se zdravotnickým personálem.

6. Možné důvody agrese v medicínském prostředí Obvykle kombinace následujících okolností: • Strach – např. ze zákroku, ze smrti, existenční obavy • Úzkost – ze ztráty pozice, z ohrožení, nejistoty, z neznámého • Bolest • Zklamání – např. z málo nadějné prognózy, zklamání z očekávání • Dlouhé čekání na ošetření • Frustrace, vztek na osud • Pocit křivdy a nespravedlnosti • Nadměrné a nereálné očekávání pomoci • Celková zátěž, únava, vyčerpání • Prožitek ponížení, zesměšnění, uražení • Pocit bezmoci • Pocit viny a obrana před ním – hledání viníka jinde – častá reakce příbuzných

7. Možné projevy agrese • Slovní – hrubé výrazy, urážky, výhružky, křik, zesměšňování • Fyzické napadání • Destrukce předmětů • Neklid • Nervozita • Přehnaná gestikulace • Nepravidelný hlasitý dech • Narušování osobní zóny • Ignorace – např. i telefonování v přítomnosti zdravotníka

8. Časté chyby v komunikaci s pacientem s agresivními projevy • Agresivní chování personálu – zvyšování hlasu, křik, slovní napadání, nadávky, fyzická agrese • Napomínání pacienta „Uklidněte se, chovejte se jako dospělý.“ • Zlehčování situace

9. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Zachovejte klid • Uvědomte si vlastní pocity • Ukotvěte se ve své roli zdravotníka • Nereagujte na agresi také agresí, pacienta často „odzbrojí“, jestliže s ním mluvíte i jednáte vlídně a zdvořile. • Pokud nejednáte komplementárně, agresivního pacienta tím zaskočíte a překvapíte a konflikt se často rozplyne.

10. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Agresi si neberte osobně, nebývá cílená na vás, zdravotník bývá pouze hromosvodem vybití pacientova napětí. • Pojmenujte emoce, které u pacienta vidíte, pomozte mu pochopit zdroje agresivity – úzkost, nejistota, strach, bezmoc, frustrace, bolest. • Pomocí vaší empatie hledejte s pacientem porozumění jeho stavu a příčinám.

11. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Zhodnoťte, jaké motivy vedly pacienta k agresivnímu chování. • Pozorně pacienta vyslechněte, ukažte akceptující postoj (akceptace však neznamená souhlas). • Berte jeho tvrzení vážně, nehodnoťte. • Zorientujte se v situaci- zvažte, zda nejde o oprávněný nárok či požadavek (např. po dlouhém čekání na zákrok, chybě personálu, v čekárně je zima či horko)

12. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Můžete použít asertivní techniku „ otevřených dveří“ („ chápu vás, rozumím vaší špatné náladě, také bych byla naštvaná, kdybych čekala na ošetření 2 hodiny…“). • V případě oprávněného nároku je namístě omluva zdravotníka za chyby, společné nalezení řešení. • Pokud jde o úzkost, je potřeba pacienta uklidnit, snížit jeho úzkost, pomoci pacientovi vyjádřit obavy, spoluúčast.

13. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem Doporučené výroky zdravotníků: • Vidím, že jste rozzlobený, co se vám přihodilo? • Je mi to líto…. • Dobře vám rozumím… • Na vašem místě bych se cítila podobně… • Pojďme si prosím o všem pohovořit…. • Musí to pro vás být obtížné…. • Pojďme se poradit, jak dále… • Co navrhujete… • Chápu Vás….. • Vaše situace není jednoduchá, vztek bývá častou reakcí…

14. Postup zdravotníka při komunikaci s agresivním pacientem • Pokud to je možné, snažte se nemocnému vyhovět. Poskytněte prostor pro dotazy, hledejte možnosti řešení. • V případě extrémně silné agrese odejděte, přivolejte pomoc, třeba i policii. • Vysvětlujte postup vašeho jednání. • Jednejte s pacientem se zájmem, úctou, respektem.

15. Použitá literatura • ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6 • ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1999. ISBN 80-902614-1-8 • FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Prah: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-232-4 • HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1996. ISBN 80-901549-0-5 • NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0592-7 • NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7 • ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-689-6 • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002. • ISBN 80-7178-678-0 • EDELSBERGER, L. a kol. Defektologický slovník (Sovák, M.). HaH Vyšehradská, • s. r. o, 2000. ISBN 80-86022-76-5 • VYMĚTAL, J. Lékařská psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-740-X

16. Děkuji za pozornost