C E E M I R Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin

1. C E E M I R Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c. RNDr. Václav Dombek, CSc.

2. Představení CEEMIR • Období řešení 2014 - 2019 • Finanční objem projektu 225 749 tis. Kč • Podpora projektu (TA ČR) 153 264 tis. Kč

3. Představení CEEMIR • Centrum kompetence je tvořeno výzkumnými organizacemi: • Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava • Česká geologická služba • a těžebními a vývojovými projekčními podniky: • Diamos.p. • Sedlecký kaolin a.s. • RPS Ostrava a.s. • Watrad spol. s r.o.

4. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CEEMIR

5. Cíle CEEMIR Hlavním cílem projektu je shrnutí dosavadních poznatků v problematice surovin, které se řadí mezi kritické komodity EU,včetně vytipování vhodných ložisek nerostných surovin a návrhu efektivního a environmentálně šetrného způsobu jejich těžby a úpravy.

6. Cíle CEEMIR • V roce 1992 ukončena činnost rudného hornictví - od té doby nebyly v této oblasti vynakládány žádné finanční prostředky na výzkum. • V rámci CK bude: • na základě doposud provedených průzkumných prací provedena kategorizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů, vč. výskytu předmětných surovin v existujících odpadech z těžby, • budou vymezeny perspektivní oblasti s perspektivními zdroji, • u vybraných objektů bude prováděn výzkum a budou vyvíjeny metody jejich technologického zpracování, možnosti využití inovačních těžebních postupů a rozvinuty metody ekologického monitoringu zpracování a těžby.

7. Cíle CEEMIR • Aktivity Centra kompetence jsou v souladu s cíli definovanými v Usnesení Evropské komise a rozpracované Surovinové politiky ČR. • Výzkum CK navazuje na RawMaterialsInitiative EU zaměřené přednostně na neenergetické suroviny a explicitně definující Kritické komodity EU.

8. List of strategic and critical raw materials Source: EuropeanCommission2010 * - critical

9. Vazby CEEMIR na cíle Národních priorit • 1.5.1 Posílení udržitelnosti zásobování nerostnými surovinami v oblasti Přírodní zdroje (potřeba zavádění nových způsobů efektivního využívání přírodních zdrojů v ČR). • 4.1.1. Technologie a výrobky zvyšující celkovou účinnost využití primárních zdrojů (certifikované metodiky a technologie pro těžbu a úpravu nerostných surovin). • 4.3.1. Nové recyklační technologie, jejichž výstupem jsou látky srovnatelné kvalitou • s výchozími surovinami (získávání doprovodných/ kritických kovů z odkališť a hald). • 4.2.1. Politika zaměstnanosti zvyšující kompetence pracovní síly a rozšiřující absorpční kapacitu trhu práce (pozitivní výsledky na zájmových lokalitách mohou vést k podpoře a zvýšení zaměstnanosti v dotčených regionech). • 1.1.2. Zvýšit efektivnost, bezpečnost, udržitelnost a spolehlivost procesů (včetně snížení energetické a materiálové náročnosti) s využitím GPTs(navržené technologie musí být efektivní, materiálově nenáročné a ekologické).

10. Struktura projektu • WP2: Potencionální zdroje v ČR • Shromáždění současných znalostí v dané problematice a jejich poskytnutí následujícím WP. • Vytvoření pasportů perspektivních lokalit z hlediska obsahu kritických surovin. • Klasifikace vybraných lokalit na základě vyhodnocení jejich prozkoumanosti. • Navržení dalšího postupu aplikovaného výzkumu u vybraných lokalit, doporučení postupu odběru hmotného materiálu pro další výzkum (technologický, mineralogický vzorek apod.).

11. Struktura projektu • WP3: Mineralogicko-geochemická charakteristika perspektivních zdrojů • Mineralogicko-geochemická charakteristika surovin a vymezení užitných složek. • Mineralogicko-geochemické metody pro sledování vlivu těžby a úpravy surovin na životní prostředí. • Speciální mineralogicko-geochemické metody pro stanovení stáří a geneze mineralizace u vhodných objektů. • Vymezení ložiskových objektů na podkladě zjištěných složek kritických surovin a případné upřesnění metalogenetickýchpoměrů.

12. Struktura projektu • WP4: Prostorové modelování ložisek nerostných surovin • Morfotektonickáanalýza na základě digitálního modelu reliéfu současně • s využitím široké škály distančních satelitních, případně leteckých dat. • Vizuální analýza digitálního modelu reliéfu (DMR). • Detailní analýza v prostředí GIS (analýza sklonitosti, svahové expozice, analýza horizontální a vertikální křivosti atd. • Vzájemná konfrontace a verifikace, s následnou syntézou těchto metod a terénní mezoskopické strukturní analýzy. • Analýza radarových dat s následným statistickým vyhodnocením hustoty liniových objektů např. v prostředí ArcGISSpacialAnalyst.

13. Struktura projektu • Vytvořený prostorový digitální model ložiska bude využit pro komplexní zhodnocení ložiska podle požadavků ostatních skupin: • WP3 – obsahy zájmových prvků ložiska a jejich distribuce • WP6 – podklady pro analýzu báňsko-technických podmínek • WP7 – lokalizace oblastí pro odběr velkoobjemových vzorků • WP8 – alternativní odhady zásob podle měnících se podmínek využitelnosti

14. Struktura projektu • WP5: Legislativní a environmentální vymezení dostupnosti nerostných surovin • Analýza stávajících právních norem vztahující se k těžbě a úpravě nerostných surovin. • Vytipování nedostatků a kritických míst ve stávající legislativě (horní zákon, právní normy v oblasti ŽP atd.). • Návrh úpravy platné legislativy. • Posouzení lokalit vytipovaných potencionálních ložisek nerostných surovin s ohledem na životní prostředí. • Vliv těžby a úpravy nerostných surovin na ŽP a rizika spojená s výstavbou • a provozem zařízení k tomu určených.

15. Struktura projektu • WP6: Analýza báňskotechnických podmínek dostupnosti vybraných ložisek nerostných surovin • Zhodnocení současného stavu a doporučení technologií pro možnost otevření a vydobytí nových ložisek či znovuobnovení těžby na vybraných lokalitách. • Vytipování perspektivních velkoobjemových ložisek s výskytem doprovodných, dosud nezískávaných prvků, případně deponie odpadů a surovin s nedořešenou úpravou. • Geomechanické posouzení hornin z hlediska stability důlních děl a ponechaných pilířů s uvedením moderních výpočetních metod hodnocení.

16. Struktura projektu • Výzkum možnosti využití v minulosti zpřístupněných ložisek v ČR. • Samostatnou části studie bude řešení bezpečnosti práce v souladu s platnou legislativou,budou v ní popsány možná rizika těžby a eliminačních opatření.

17. Struktura projektu • WP7: Technologie úpravy nerostných surovin a odpadů • Získání podkladových údajů pro další výzkumné práce. • Příprava metodiky zpracování archivních údajů, optimalizace metodiky odběru rudních a horninových vzorků a výběr vhodných úpravnických technologií včetně hodnocení jejich případných dopadů na ŽP. • Upřesnění míst pro odběr technologických vzorků. • Technologické analýzy surovin z hlediska možného nasazení vhodných separačních technologií. • Laboratorní experimentální zkoušky zaměřené na nalezení optimálních podmínek fungování těchto technologií a dosažení jejich maximální účinnosti.

18. Struktura projektu • Odzkoušení řady úpravnických separačních technologií: • Využívajících odlišných fyzikálních (hustoty, magnetické susceptibility, elektrické permeability) nebo fyzikálně – chemických povrchových vlastností (hydrofobnosti) separovaných složek • Budou studovány specializované procesy iontové flotace, elektrodialýzy, iontové výměny apod. • Dosažené výsledky budou syntetizovány a v rámci možností přeneseny do ověřovacího poloprovozního stadia, jehož cílem bude návrh a projekce • (popřípadě výroba) technologické linky pro zpracování sledovaných surovin.

19. Struktura projektu • WP8: Ekonomika ložisek nerostných surovin • Ekonomika ložisek nerostných surovin obecně (nerostné suroviny vytipované ve WP2): • problematika výhradních a nevýhradních ložisek, • vývoj poptávky a nabídky po nerostných surovinách, • prognóza poptávky a nabídky založená na extrapolaci časových řad, • vývoj cen na světových trzích po nerostných surovinách, jejich prognóza založená na extrapolaci časových řad, • hledání závislostí cen nerostných surovin a situaci na trhu.

20. Struktura projektu • Ekonomika konkrétních ložisek nerostných surovin (vyplyne z WP6 a WP7): • možnosti srovnání navržené technologie dobývání se zahraničními těžebními společnostmi, • odhad provozních nákladů a výnosů konkrétní technologie dobývání, • hodnocení efektivnosti provozu založené na simulacích s ohledem na prognózy vývoje trhu s nerostnými surovinami, • stanovení ceny ložiska konkrétních nerostných komodit.

21. Děkuji za pozornost