1 / 26

Uhlí jako strategická surovina

Uhlí jako strategická surovina. Pavel Hujer a David Král. SŠ technická a dopravní. Foto z odvalu Kunčice- 2012. Úvod. Hornictví a uhlí je základ průmyslu. Nerostné suroviny jsou nenávratné přírodní zdroje, a proto je musíme chránit a zachovávat k nim přístup.

niel
Download Presentation

Uhlí jako strategická surovina

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Uhlí jako strategická surovina Pavel Hujer a David Král SŠ technická a dopravní Foto z odvalu Kunčice- 2012

  2. Úvod • Hornictví a uhlí je základ průmyslu. • Nerostné suroviny jsou nenávratné přírodní zdroje, a proto je musíme chránit a zachovávat k nim přístup. • Využití surovin (uhlí) ohrožují především ekonomické • a politické vlivy. • Dnes je těžba uhlí v Evropě ve výrazném útlumu. • V minulosti těžba uhlí významně pomohla rozvoji ostravského regionu. • Uhlí vznikalo před cca 320 miliony lety v prvohorách v období karbonu.

  3. Jaký vliv má těžba uhlí na životní prostředí • Uhlí těžíme dvěma způsoby- povrchově a hlubinně. • Těžba uhlí má nepříznivý dopad na životní prostředí. • Nejvíce devastující je ale povrchová těžba. • Dnes dochází k ekologizaci těžby Vodní jáma Jeremenko- 2013

  4. Zátěž na životní prostředí Povrchová těžba Hlubinná těžba Deformace krajiny- poklesy půdy. Změna hydrogeologických procesů. Haldy. Výstup důlních plynů. • Celková deformace krajiny-odtěžení velké vrstvy zeminy. • Obtížná rekultivace krajiny po vytěžení. • Vysoká prašnost. • Změna hydrogeologických procesů.

  5. Polská halda dolu Marcel 2012

  6. Hlubinná těžba představuje menší zátěž na životní prostředí než povrchová. • Náklady jsou ale vyšší než na povrchovou těžbu. • Vytěžené prostory v hlubinných dolech se dají vyplnit vhodným materiálem, který zabrání propadu půdy na povrchu.

  7. Využití uhlí a produkty • Využívá se zejména v energetickém průmyslu pro výrobu tepla a elektřiny. • Z uhlí se dělá koks a během toho vznikají vedlejší produkty, které jsou nepostradatelné v chemickém průmyslu (následující kapitola). • Velké využití uhlí je také v hutnictví. • Z uhelného prachu se vyrábí brikety, které se používají na otop v domácnostech.

  8. Koksovna Svoboda -Zima roku 2012 Výroba koksu • Proces, při kterém dochází k zahřívání uhlí bez přístupu vzduchu až na 1400˚C. • Během koksování dochází k uvolňování koksárenského plynu, ze kterého lze dále získat: • Dehet • Benzol (lehké oleje- benzen, toluen) • Naftalen • Amoniak • Síra • Koks je nepostradatelný v hutnictví. • Dá se použít také na otop.

  9. Koksovna Jan Šverma- Zima roku 2009

  10. Uhlí jako (ne)nahraditelný zdroj energie • V dnešní době se hledají nejrůznější alternativní náhrady za uhlí v energetice. • Některý z nápadů bylo nahradit uhlí biomasou, zemním plynem nebo i komunálním odpadem. • Jejich podíl ve výrobě el. proudu je ovšem v dnešní době zanedbatelný. • Zatím nejsou známy způsoby, jak v některých případech nahradit uhlí v chemickém průmyslu.

  11. Graf-paliva v energetice pro rok 2010

  12. Vodní Jáma Jeremenko-2013 Ochrana ložiska • Nerostné suroviny jsou nenávratné přírodní zdroje, a proto je musíme chránit a zachovávat k nim přístup. •  Využití surovin ohrožují především ekonomické a politické vlivy: - těžba jen ekonomicky výhodných zásob (např. těží se mocné a snadno těžitelné sloje, slabší zůstávají nevyužity) - bezkoncepční útlum dolů

  13. Ložisko je třeba chránit, aby mohlo být využito – těženo. • Ložisko chrání stát tzv. vyhlášením chráněného ložiskového území. • Je třeba k němu zachovávat přístup.

  14. Ochrana ložiska • Například ve městě Ostravě jsou všechny doly zavřeny a v jejich stařinách se hromadí voda. • Aby nedošlo k přetoku vod do činných revírů, je v Ostravě Vítkovicích v provozu vodní jáma Jeremenko, kde státní podnik Diamo čerpáním udržuje hladinu vod.

  15. Vodní jáma Jeremenko- 2013

  16. Přístup k ložisku může ztěžovat či znemožňovat několik věcí: • důlní vody • metan • stará důlní díla (zde se navíc mohou tyto složky nahromadit) • špatné geologické podmínky • stavby na povrchu

  17. Činné doly, kde probíhá těžba, jsou větrány a rovněž mají odčerpávání důlních vod. • Ložisko, na kterém se momentálně těžba neprovádí, je třeba chránit před těmito vlivy tzv. konzervačním režimem. Důl Paskov - Staříč2012

  18. Konzervační režim • Probíhají pouze udržovací práce Výhody Nevýhody Tento typ konzervačního režimu je velice nákladný. • Na dole je možné v případě potřeby v brzké době zahájit těžbu. • Navíc jsou již některé právní věci zajištěny. • Ložisko je chráněno před znehodnocením. Důl Frenštát- zdroj: www.dulfrenstat.cz

  19. Doly v konzervačním režimu v ČR • Důl Mír (hnědé uhlí) • Tento lignitový důl se nachází v Jihomoravském kraji v obci Mikulčice nedaleko města Hodonín.

  20. Důl Frenštát- zdroj: www.dulfrenstat.cz • Důl Frenštát • Tento černouhelný důl se nachází v Trojanovicích u města Frenštát pod Radhošťem. • Zásoby uhlí v této lokalitě mohou dosahovat až 1,6 miliardy tun černého uhlí. • Nachází se zde poslední významné ložisko černého uhlí na území ČR. • Společnost OKD usiluje o provedení průzkumu.

  21. Dochází zde ke střetu zájmu s místními obcemi a městy, které usilují o zrušení dolu. • Důvodem je strach z těžby a následné devastace Beskyd. • K těžbě a k ložisku by mělo být přistupováno zodpovědně. • V současnosti při konzervačním režimu důl nijak neohrožuje zdejší životní prostředí. • Existují i způsoby těžby bez poklesů, které však těžbu prodražují.

  22. Útlum v Ostravě • Před rokem 1989 byla těžba dotována. • Byly dotovány i vysoce ztrátové doly. • Od roku 1990 až do 30.6.1994 byla ukončena těžba všech dolů v Ostravě. • Útlum postihl také celou Evropu a trvá dodnes. • Ostravské doly těžily v náročných geologických podmínkách. • Zato však měly nejkvalitnější uhlí na světě.

  23. Likvidace důlních děl • Likvidace důlních jam zásypem znemožňuje jejich opětovné otevření. • Obnovení těžby je téměř nemožné.

  24. Hospodárné a ekologické využití ložiska • Maximálně ložisko využít- vytěžit. • Zakládat vyrubané prostory zakládkou (např. stavební odpad, hlušina z hald atp.), aby se nepropadaly. • Po vytěžení dolu zlikvidovat důlní díla zakládkou. • Předčasným uzavřením dolů a opětovným otevřením se zaplatí 3x víc.

  25. Budoucnost • V budoucnosti se předpokládá výrazný útlum uhlí v energetice. • Světové zásoby ropy se odhadují na 40-50 let - - uhlí by mohlo být plnohodnotnou náhradou. • V současné době je uhlí nepostradatelné v chemickém průmyslu. Důl Paskov - Sviadnov2012

  26. KONEC :-D Děkujeme za pozornost SŠ Technické a dopravní a st. Podniku Diamo za umožnění exkurse na VJ Jeremenko upřímně děkujeme.

More Related