ČR v rámci Evropské unie

1. Rozloha (v tisících čtverečních kilometrů) Země Rozloha (1 000 km2): Belgie (BE) 30.3 Bulharsko (BG) 111.0 Česká republika (CZ) 77.3 Dánsko (DK) 43.1 Německo (DE) 357.0 Estonsko (EE) 43.4 Irsko (IE) 68.4 Řecko (EL) 130.7 Španělsko (ES) 506.0 Francie (FR) 544.0 Itálie (IT) 295.1 Kypr (CY) 9.3 Lotyšsko (LV) 62.3 Litva (LT) 62.7 Lucembursko (LU) 2.6 Maďarsko (HU) 93.0 Malta (MT) 0.3 Nizozemsko (NL) 33.8 Rakousko (AT) 82.5 Polsko (PL) 312.7 Portugalsko (PT) 91.9 Rumunsko (RO) 230.0 Slovinsko (SI) 20.1 Slovensko (SK) 49.0 Finsko (FI) 304.5 Švédsko (SE) 410.3 Spojené království (UK) 243.8 Údaj o rozloze Francie nezahrnuje zámořské departementy. Zdroj: Eurostat. ČR v rámci Evropské unie

2. EU v rámci světa • Rozloha (v milionech čtverečních kilometrů) Země Rozloha (milion km2): • Čína (CN) 9.6 • EU-27 (EU-27) 4.2 • Indie (IN) 3.3 • Japonsko (JP) 0.4 • Rusko (RU) 17.1 • Spojené státy (US) 9.6 Zdroj: Eurostat, Světová banka.

3. Počet obyvatel EU k 1. lednu 2007 Země Počet obyvatel v milionech EU-27 495.0 Německo (DE) 82.3 Francie (FR) 63.4 Spojené království (UK) 60.9 Itálie (IT) 59.1 Španělsko (ES) 44.5 Polsko (PL) 38.2 Rumunsko (RO) 21.6 Nizozemsko (NL) 16.3 Řecko (EL) 11.2 Portugalsko (PT) 10.6 Belgie (BE) 10.6 Česká republika (CZ) 10.3 Maďarsko (HU) 10.1 Švédsko (SE) 9.0 Rakousko (AT) 8.3 Bulharsko (BG) 7.7 Dánsko (DK) 5.4 Slovensko (SK) 5.4 Finsko (FI) 5.3 Irsko (IE) 4.3 Litva (LT) 3.4 Lotyšsko (LV) 2.3 Slovinsko (SI) 2.0 Estonsko (EE) 1.3 Kypr (CY) 0.8 Lucembursko (LU) 0,5 Malta (MT) 0.4 Zdroj:Eurostat ČR v rámci Evropské unie

4. EU v rámci světa • Počet obyvatel v milionech, 2007 Země Počet obyvatel (v milionech): • Čína (CN)  1 321.8 • Indie (IN)  1 129.9 • EU-27  495.0 • Spojené státy (US)  301 • Rusko (RU)  141.4 • JP  127.4

5. Porovnání českého zemědělství s ostatními státy EU průměrná velikost podniku v ha 2007

6. Průměrná velikost podniku v ha

7. Celková zem. produkce (tis. Kč/ha)

8. Celková zem. Produkce v tis Kč/ha

9. Provozní podpory (tis. Kč/ha)

10. Provozní podpory v tis. Kč/ha

11. Podíl celkových nákladů na produkci

13. Ukazatel podílu výrobní spotřeby na produkci

14. Podíl výrobní spotřeby na produkci

15. Hektarový výnos pšenice v t/ha

16. Hektarový výnos pšenice

17. Průměrná dojivost krav (kg/rok)

18. Průměrná dojivost krav

19. Počet DJ/ha zem. půdy

20. Počet DJ/ha zem. Půdy(Veškerá data v prezentaci jsou dle FADN zpracovaná ÚZEI 2004 – 2007)

21. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2009/2236(INI) 24. 3. 2010 NÁVRH ZPRÁVY o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 zemědělství zůstává hlavním typem krajinného pokryvu EU zaujímá 47 % celého území Evropské unie; v celé EU je 14,5 milionu zemědělských podniků, jež výrobou vytvářejí přes 355 mld. EUR většina zemědělských hospodářství EU se nachází v EU-12, přičemž většina zemědělské plochy náleží EU-15 s více než 70 % zemědělské půdy 13,6 milionu obyvatel pracuje přímo v zemědělském, lesnickém a rybářském odvětví, a dalších 5 milionů pracuje v zemědělsko-potravinářském průmyslu, přičemž EU je největším světovým výrobcem potravin a nápojů to představuje 8,6 % veškerých pracovních míst EU a 4 % HDP EU, výsledkem posledního rozšíření EU (v roce 2004 a 2007) přibylo dalších 7 milionů zemědělců k celkové zemědělské pracovní síle a plocha zemědělské půdy se zvýšila o 40 % příjem za pracovní jednotku v zemědělství vzrostl za posledních deset let ve značně menší míře než v hospodářství celkově; průměrný zemědělský příjem v EU-27 je nižší než 50 % průměrného příjmu v ostatních odvětvích průměrná velikost hospodářství je 12 hektarů ekonomická krize měla závažný negativní dopad na zemědělství, což mezi lety 2008 a 2009 snížilo zemědělské příjmy průměrně o 12,2 % a zvýšilo nezaměstnanost ve venkovských oblastech v minulém roce

22. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2009/2236(INI) 24. 3. 2010 NÁVRH ZPRÁVY o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 • spotřeba v Evropě, jakožto přímý dopad ekonomické krize, snížila mezi lety 2008 a 2009 v průměru o 10,55 % a v některých členských státech toto snížení překročilo 20 % • nesnadný přístup zemědělců k úvěrům • oslabují schopnost zemědělců zajišťovat spolufinancování • cenová nestabilita na zemědělských trzích dramaticky vzrostla • mezi lety 2006 a 2008 ceny některých komodit výrazně zvýšily, některé až o 180 %, jak tomu bylo v případě obilí • ceny mléčných výrobků v roce 2009 zhroutily a klesly v průměru o 40 % • extrémní výkyvy v cenách měly ničivé důsledky pro výrobce a zákazníci z nich neměli žádný prospěch • zemědělsko–environmentální ukazatele vykazují výrazný potenciál pro zemědělské odvětví ve snaze zmírnit důsledky klimatických změn • zemědělská činnost je podstatná pro zachování biologické rozmanitosti hospodaření • s vodními zdroji a boj proti erozi půdy a může být klíčovým faktorem při zaměření na změnu klimatu • s ohledem na sekvestraci uhlíku a výrobu obnovitelné energie • emise skleníkových plynů způsobené zemědělskou činností (včetně chovu hospodářských zvířat) se snížily o 20 % od roku 1990 do roku 2007 ve všech 27 členských státech

23. podíl emisí vzešlých ze zemědělství se snížil z 11 % v roce 1990 na 9,3 % v roce • 2007 • jako výsledek efektivnějšího využívání hnojiv a močůvky, nedávných • strukturálních reforem společné zemědělské politiky a postupného zavádění • zemědělských a environmentálních iniciativ, • podíl výdajů SZP v rozpočtu EU se postupně snížil z téměř 75 % v roce 1985 na • zamýšlených 39,3 % v roce 2013; • to představuje méně než 0,45 % HDP EU; • odchylka v rozpočtových výdajích na tržní opatření je ještě výraznější – z • celkových 74 % výdajů na SZP v roce 1992 na méně než 10 % v současnosti • než 10 % v současnosti • výdaje SZP se neustále pohybují směrem od podpory trhu a vývozních subvencí • k odděleným platbám a rozvoji venkova, následkem těchto reforem se EU stala • čistým dovozcem zemědělského zboží s hodnotou přes 78 mld. EUR výrobků • dovezených každý rok (přibližně 20 % světového zemědělského dovozu) • obchodní bilance výrazně přehoupla ve prospěch třetích zemí (EU nyní dováží • v hodnotě 19 mld. EUR zemědělské výrobky ze zemí Mercosur a vyváží do • regionu méně než v hodnotě 1 mld. EUR); • EU zažívá i nadále rostoucí obchodní deficit zemědělských výrobků; • EU zůstává vedoucím světovým vývozcem zemědělských statků (zhruba 17 % • veškerého světového obchodu) • EU ztratila v posledních deseti letech významné podíly na trzích (v roce 2000 EU • přispívala ve výši přibližně 19 % světového obchodu)

24. EU vyváží hlavně výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zpracované produkty (67 % • všech zemědělských vývozů) • vysoce kvalitní výrobky jsou základem vývozu Evropské unie a představují značný • podíl na jejím mezinárodním obchodu EU • vyváží špičkové výrobky se značnou hospodářskou hodnotou a v případech výrobků • s chráněným původem a zeměpisným označením je čistá hodnota těchto výrobků • a potravinářského zboží 14 mld. EUR ročně (kromě vín a lihovin, jež také představují • značný podíl vývozů EU), • EU musí pokračovat v zajišťování potravin pro své občany a zároveň pomáhat živit • nejchudší obyvatele světa • počet hladovějících lidí nyní překročil 1 mld. a Evropská unie dnes čítá přes 40 milionů • chudých lidí, kteří trpí nedostatkem potravy • očekává se zdvojnásobení světové poptávky po potravinách, světová populace se • podle FAO zvýší ze současných 6 mld. na 9 mld. do roku 2050 a světovou výrobu • potravin bude potřeba zvýšit

25. odhadovaná podpora výrobcům (PSE) ukazuje, že celková podpora zemědělských podniků v EU byla postupně snižována od roku 2000 a je nyní v přepočtu na osobu srovnatelná s úrovní podpory hlavních obchodních partnerů EU, jako jsou USA • 90 % dotázaných občanů EU považuje podle Eurobarometru zemědělské a venkovské oblasti za důležité pro budoucnost Evropy, • 83 % dotázaných občanů EU je pro finanční podporu zemědělcům a v průměru věří, že by se mělo o zemědělské politice nadále rozhodovat na evropské úrovni, • vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je společná zemědělská politika předmětem běžného legislativního postupu a Evropský parlament má významnou odpovědnost pomoci přijmout přiměřenou a účinnou legislativu v této oblasti

26. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2009/2236(INI) 24. 3. 2010 NÁVRH ZPRÁVY o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 ve zprávě připomíná, zdůrazňuje a uznává • SZP v průběhu posledních let prošla radikálními reformami, zejména tím, že provedla základní přesun z podpory výroby na podporu výrobců1 • tržní nástroje SZP jsou nyní používány coby záchranné sítě, které pomáhají zvládat nestabilitu trhu a zajišťovat určitý stupeň stability • reforma SZP v roce 2003 a kontrola stavu v roce 2008 umožnily zemědělcům EU lépe odpovídat a reagovat na signály a podmínky trhu • rozvoj venkova je nyní nedílnou součástí uspořádání SZP, se zaměřením na venkovské oblasti, na zlepšení životního prostředí, modernizaci a restrukturalizaci zemědělství a zlepšení uvádění výrobků na trh a konkurenceschopnosti • uznání multifunkční role zemědělců v poskytování veřejných statků jako je ochrana našeho životního prostředí, vysoká kvalita výroby potravin, dobrý chov zvířat, vytváření a vylepšování různorodosti a kvality hodnotných krajin v EU • směřování k udržitelnějším postupům hospodaření při plnění nejen základních požadavků na udržení půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), ale také dosažením ještě vyšších standardů pomocí zemědělsko-environmentálních schémat, přesného zemědělství a ekologické produkce; • podíl na rozpočtu se postupně snížil z původních 75 % celkového rozpočtu EU v roce 1985 na 39,3 % v roce 2013 • představuje méně než 0,45 % z celkového HDP EU, kdy je současně podpora dnes bedlivěji poskytována i 12 novým státům, které přistoupily k EU; • bezpečnost potravin zůstává pro zemědělce EU hlavní výzvou vzhledem k tomu, že se očekává nárůst světové populace z 6 na 9 mld. do roku 2050

27. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2009/2236(INI) 24. 3. 2010 NÁVRH ZPRÁVY o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 ve zprávě navrhuje • uznává široký záběr nových priorit pro SZP a poznamenává, aby rozpočtová částka SZP 2013 byla zachována nejméně i po roce 2013 • mechanismus flexibility konce roku s možností přesunout a přerozdělit nedočerpané prostředky do následujícího roku • SZP by neměla být opětovně zestátněna • zachování různorodosti zemědělství v EU vyžaduje stanovení objektivních kritérií pro zavedení spravedlivého systému rozdělování • jasné stanovení kritérií pro přidělování prostředků pro cíle rozvoje venkova

28. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2009/2236(INI) 24. 3. 2010 NÁVRH ZPRÁVY o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 ve zprávě identifikuje potřeby pro pět klíčových oblastí, a to: • Bezpečnost potravin a spravedlivý obchod, • Udržitelnost zemědělství v celé Evropě, • Ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí, • Zelený růst, k • dosažení spravedlivější, zelenější a udržitelnější SZP;

29. Před 50 lety, kdy se s ní začalo, bylo nejdůležitější zajistit dostatečné množství potravin pro občany Evropy Celoplošné dotování produkce a výkup přebytků je již většinou minulostí Díky politice EU mohou producenti všech potravin (od obilnin a masa po ovoce a zeleninu nebo víno) přežít v EU i na světových trzích V případě potřeby doplňuje SZP příjmy zemědělců, aby jim zajistila přiměřenou životní úroveň Zemědělská politika prošla EU významnými změnami 80 právních aktů bylo zrušeno Právní předpisy jsou kratší a jednodušší. Finanční záchranné sítě ještě stále fungují, používají se však cíleně. SZP se uplatňuje například prostřednictvím finanční pomoci zemědělcům, které poškodila přírodní katastrofa nebo propuknutí nemoci u zvířat, jako třeba kulhavky a slintavky či katarální horečky ovcí. Zemědělská politika Evropské unie se neustále vyvíjí.

30. Reformy zemědělské politiky uvolnily finanční prostředky na podporu kvalitních a mezinárodně konkurenceschopných potravin Uvolnili prostředky na inovace v zemědělství a potravinářském průmyslu Uvolnili prostředky na rozvoj venkova a diverzifikaci venkovského hospodářství Podle vyjádření zemědělců jsou největší výzvou celosvětová konkurence a uspokojení poptávky spotřebitelů. Spotřebitelé přisuzují stále větší význam kvalitě produktů. Spotřebitelé chtějí jasný zeměpisný původ, potraviny vyrobené z tradičních složek nebo podle tradičních metod a pro ekologické potraviny Výzkumné projekty se například týkají toho, jak lze použít zemědělské plodiny (například vedlejší a odpadní produkty) k výrobě energie, aniž by to nepříznivě ovlivnilo zemědělskou produkci určenou k výrobě potravin a krmiv. Nové potřeby SZP

31. Spravedlivější hospodářská soutěž • Reformy zemědělské politiky jsou také v zájmu spravedlivějšího světového obchodu. Mají za úkol snížit riziko, že by subvence EU na vývoz přebytků narušily světové trhy. Během mezinárodních jednání o liberalizaci obchodu v Dauhá navrhla Evropská unie zrušit do roku 2013 veškeré vývozní subvence, i když jednání skončí neúspěchem. • V rámci jednání v Dauhá Evropská unie také nabídla významné snížení dovozních cel na zemědělské výrobky. Nicméně i bez těchto opatření je EU již nyní největším dovozcem potravin na světě a největším odbytištěm pro potraviny z rozvojových zemí.

33. Novým prvkem SZP 2007 – 2013 je strategie rozvoje venkova • Cíle: • stanovit oblasti, v nichž použití podpory EU na rozvoj venkova vytvoří nejvyšší přidanou hodnotu na úrovni EU, • vytvořit spojení s hlavními prioritami EU (například s prioritami stanovenými v rámci lisabonské a göteborské strategie), • zajistit soulad s ostatními politikami EU, a to zejména v oblasti hospodářské soudržnosti a životního prostředí • a napomáhat provádění nové, tržně orientované společné zemědělské politiky a zajištění potřebné restrukturalizace, kterou si vyžádá ve starých i nových členských státech.