Problematika sná šenlivosti jednotlivých druhů salmonidů

1. Problematika snášenlivostijednotlivých druhů salmonidů Martin Pařízek

2. Úvod • Zástupci řádu lososotvárných naše uzemí obývají od pleistocenu • Dokázali obsadit veškere vhodné niky • Životu ve svém prostředí jsou dokonale přizpůsobeni • V poslední letech se zdá, že jsou poněkud na ústupu. • Je to i vinou vysazováním nepůvodních druhů téhož řádu?

3. Charakteristika jednotlivých druhů Pstruh obecný (Salmo trutta L.) • Na našem uzemí převážne forma potoční (m. fario) • Výskyt po celém uzemí ČR, od nadmořské výšky cca 250 m.n.m až do 1100 m.n.m. • Prakticky ve všech typech toků- od pramenných vlásečnic po některé úseky nížiných řek • Limitující faktory jsou čistota vody a dostatek kyslíku v ní rozpuštěném. • Preferuje členitý charakter toku • Je poměrně přizpůsobivý, v dnešní době je rozšířen takřka po celé Zeměkouli, ryby byly úspěšně vysazeny na mnoha místech v Severní i Jižní Americe, Japonsku, jižní Africe, Indii, Austrálii, Novém Zélandu atd. • Ve vhodném prostředí dokázali eliminovat i obsádku původních druhů ryb.

4. Potrava-ke své obživě využívá širokou škálu organismů – od nejrůznějších zástupců bezobratlých až po drobné savce. Závisí čistě na velikosti pstruha. Kromě vodních organismů konzumuje i organismy původem suchozemské, nějakým způsobem se vyskytujících ve vodním prostředí. Chování-. -Výrazně teritoriální, teritorialita se zvyšuje s velikostí jedince, v rámci roku se mění, je závislá na členitosti prostředí- ve členitějším prostředí může být více ryb, je podmíněna opticky i potravní nabídkou, v úživných vodách se může stírat, rozhoduje i velikost toku. - Nejsilnější ryba zaujímá nejvýhodnější stanoviště. Malé rybky osídlují mělké časti toku- větší je tam nesežerou, úměrně se zvyšující se velikostí vyhledávají hlubší části toku. Stanoviště se mění v závislosti na ročním období i denní době, může konat poměrně dlouhé migrace. - Je poměrně plachý. - Rozmnožuje se na podzim.

5. Lipan podhorní (Thymallus thymallus L.) • Výskyt- v dnešní době na území celé ČR, pozitivní antropogenní vliv, oproti dřívějším dobám se značně zvětšil jeho areál, nicméně vrchol rozšíření byl okolo poloviny 90 let minulého století, dnes je poněkud na ústupu. • Charakteristický typ prostředí- lipanové pásmo, je však poměrně přizpůsobivý, dnes se vyskytuje od poměrně malých toků az po velké nížinné řeky- např Dyje pod Břeclaví, Morava nad soutokem s Dunajem. • Ekologická valence je širší než u pstruha- snáší vyšší teploty vody a větší organické znečištění. • Není náročný na členitost prostředí toku • Potrava-převážně vodu obývající bezobratlí, méně často suchozemští, malé rybky zřídka, v porovnání s ostatními druhy se zaměřuje více na bentické organismy a drobnější sousta.

6. Chování: Není příliš plachý, žije společensky v hejnu, nejsilnější ryby zaujímají nejvýhodnější postavení v toku, největší ryby žijí samotářsky a můžou být teritoriální. - Je stanovištní. - Aktivní je převážně přes den. - Nedělá daleké migrace. Sezónní změna stanoviště není tak výrazná. - Malé rybky obývají mělké partie toku, nicméně i velké ryby nejsou příliš náročné na výšku vodního sloupce. - Ve vhodných podmínkách dokáže vytvořit početné populace a výrazně konkurovat pstruhovi, který je pak vytlačen až do pramenných částí toku- viz. některé potoky v povodí Labe. - Rozmnožuje se na jaře.

7. Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss Wal.). • Výskyt- původně západ Severní Ameriky, Kamčatka, dnes více méně úspěšně introdukován na všech zbývajících kontinentech vyjma antarktidy. Na našem území poprvé dovezen v roce 1888, dnes vysazován hojně po celém území ČR. Pravidelně se rozmnožující populace v nedávné historii vytvořil v Loučné, Stěnavě, Metuji, Křetínce, Svitavě, Dyji pod Vranovskou přehradou. V dnešní době snad jen horní část řeky Moravy, sporadický samovýtěr může probíhat samozřejmě i jinde. • Vzhledem k vysazování ho najdeme takřka ve všech typech vod, oproti pstruhovy obecnému dává přednost hlubší a klidnější vodě, v toku postupně osidluje především tyto partie. Není příliš náročný na členitost prostředí. • Ekologická valence je poměrně široká, podobná jako u lipana, snese i výraznější organické znečištění. Stálé populace však vytvořil převážně ve vodách kde se teplota vody pohybuje v rozmezí od +2 ° do 18 °C.

8. Potrava-podobná jako u pstruha obecného, přijímá však spíše menší sousta, není tak dravý, rybky začíná lovit až po dosažení větší velikosti, záleží i na koncentraci potencionální kořisti. Možnost zaměření i na potravu rostlinného původu, ale to je případ i ostatních lososovitých vyjma hlavatky. • Chování: Aklimatizované ryby- je méně teritoriální, poměrně plachý, v příjmu potravy pomalejší než PO. - Ve vhodných podmínkách není přísně stanovištní a proplouvá určitým úsekem. - Aktivní převážně ráno a navečer. - Náročný na velikost toku, v nevyhovujících podmínkách koná daleké migrace. - Stanoviště mění i v souvislosti s ročním obdobím. - Ryby původem v tažných formách po nějaké době migrují směrem k moři. - Problém migrací není uspokojivě vyřešen, je málo čistých netažných forem, většina populací u nás je velmi prokřížena. - Šance na vytvoření stálých populací je velmi malá. - Rozmnožuje se od podzimu do jara, podle typu populace.

9. Siven americký (Salvelinus fontialis Mitch.) • Výskyt- původně Severní Amerika, úspěšná introdukce např. na Novém Zélandu, v Argentině, Japonsku, Chile atd, nedosáhl takového rozšíření jako PO, PD. Většina introdukcí neúspěšná. První vysazení u nás koncem 19. století. Od té doby pravidelně vysazován, Díky tomu přítomen ve většině vhodných toků ČR. Stálé populace v nedávné historii vytvořil v Černém jezeře, Pančavě,Metuji, Divoké Orlici, v povodí Jizery, Rolava. V dnešní době jsou přirozeně se rozmnožující populace hlavně v Jizerských horách- horní úseky Kamenice, Černé Nisy, Jizery, v Krkonoších Pančava, V západních Čechách v oblasti Krušných hor, například Rolava. Vzhledem k vysazování ho najdeme takřka ve všech typech vod, vyhledává stejná stanoviště jako pstruh obecný, je náročný na členitost prostředí. Dokáže se udržet i v malých potůčcích v pramenných částech. • Ekologická valence: snese značné rozpětí pH- 4,1- 9,5, je však náročný na teplotu vody- max 21 °C. Odolnost vůči organickému znečištění je podobná jako u pstruha.

10. Potrava-podobná jako u pstruha obecného, je však ještě dravější a obecně aktivnější, přijímá velká sousta a je schopen využívat veškerou dostupnou potravu včetně obojživelníků a drobných savců. Není však výrazně rybožravý. • Chování: Aklimatizované ryby v přirozeně se rozmnožujích populacích- jsou teritoriální od útlého věku. Dávají přednost členitému prostředí. Větší ryby vyhledávají hlubší místa. Nejsilnější ryba zaujímá nejvýhodnější stanoviště. Jsou výrazně stacionární. - Migrace většinou souvisí s rozmnožováním. - Aktivní převážně celý den. - Byla zaznamenána nízká míra kanibalismu. - Vzhledem k aktivnějšímu způsobu života je za specifických podmínek schopen omezit populaci ostatních lososovitých ryb. - Rozmnožuje se na podzim, vyhledává stejné úseky jako PO, možnost konkurence na trdlištích

11. Hlavatka podunajská (Hucho hucho L.). • Výskyt- Evropské povodí Dunaje, úspěšně introdukovaná jen v povodí Visly, v ČR dříve v povodí Moravy. Dnes pokusy o introdukci víceméně neúspěšné. Zprávy o jednotlivých rybách z Otavy, Metuje, Svratky, Dyje, Stěnavy. • Charakteristický typ prostředí- širší úseky podhorských řek, kde se rychlé proudy se střídají s hlubšími tůněmi, štěrkovité dno, • Ekologická valence: Poměrně vysoká odolnost vůči organickému znečištění, méně náročná na obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, snáší i teplotu až 22 °C. • Potrava: od 50mm dravec,převážně ryby, v případě nadbytku potravy jistá výběrovost – ostroretky, parmy středomořské, je schopná konzumovat i ryby lososovité, zvláště pak lipana. • Chování: teritoriální, více jedinců na jednom stanovišti je rozděleno podle jisté hierarchie. Nepodniká dlouhé migrace. Potravu přijímá i v zimním období. Aktivní převážně za soumraku a v noci. Rozmnožuje se na jaře.

12. Losos obecný (Salmo salar L.). • Výskyt- dříve povodí celé povodí Labe, strdlice se vyskytovali v horní Otavě, Vltavě, Malši, Nežárce, Labi, obou Orlicích, Ohři. Dnes sporadicky v Kamenici, Ploučnici, Libočanském potoce. • Charakteristický typ prostředí-anadromní ryba, strdlice ve větších tocích pstruhového pásma. • Ekologická valence: Široká, vyšší odolnost vůči organickému znečištění, méně náročný na obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě. • Potrava: Strdlice- podobná jako pstruh potoční, nezaměřuje se však příliš na drobné rybky. • Chování: vysoce teritoriální,své stanoviště brání i oproti jiným druhům ryb. Vyžadují členité dno toku. Aktivní jen během části dne. Po 2-3 letech táhnou do moře.

13. Diskuze I • Původní druhy salmonidů jsou dobře přizpůsobeny našim podmínkám. • Vytvářejí dlouhodobě úspěšně se reprodukující populace. • V toku jsou většinou zastoupeny všechny velikostní stadia. • Potravně si konkurují všechny druhy. • Jikry a plůdek si navzájem požírají taktéž všechny druhy. • Pstruh obecný je celosvětově velmi úspěšný druh • Je většinou agresivnější než jiné druhy salmonidů, může omezit jejich populace. • Je dokonale schopen přežívat i v těch nejmenších vlásečnicích. • Lipan je schopný účinného samovýtěru, ve vhodných podmínkách tvoří silné populace, které se nedají příliš ovlivnit jinými druhy salmonidů. Je poměrně odolný i vůči civilizačním vlivům. • Je však velmi zranitelný predátory jako je např kormorán a vydra. • V našich podmínkách vytvořil stálé populace z introdukovaných druhů hlavně siven, svým způsobem je jako jediný schopný místně omezit populaci pstruha obecného. Na Falklandách to dopadá obráceně. - Populaci POomezuje na základě větší agresivity v příjmu potravy, ne přímo požíráním malých pstruhů. Dokáže lépe využít dané podmínky.

14. DiskuzeII • Pstruh duhový svým způsobem života nepředstavuje přímé ohrožení populací původních druhů. • Je to však v narušeném biotopu významná potravní konkurence. • Je ale méně adaptovaný na nepříznivé podmínky • Většina vysazených ryb se nedokáže aklimatizovat a „odmigruje“ jinam • Ve větším toku za dostatku potravy je možná víceméně bezproblémová koexistence s ostatními druhy salmonidů. • Hlavatka podunajská je na naše pstruhové vody spíše nevhodná, při stále klesající obsádce bílých ryb je díky své žravosti schopna výrazně snižovat stavy lososovitých ryb. • Na vhodné lokalitě by mohla být atraktivním doplnkěm obsádky- Co je však vhodná lokalita? Možná spodní Dyje, Morava. • Jde však spíše o možnost podílení se na záchraně ohroženého druhu. • Losos obecný je natolik vzácný, že potenciální ohrožení původních populací salmonidů v místě výskytu strdlic musíme prostě opomenout.

15. Závěr Introdukovaní salmonidé nepředstavují pro naše původní druhy významnou překážku omezující jejich existenci. Vyplývá to z charakteristik jednotlivých druhů a také především z toho, že pokusy o zavedení nových druhů na našem území trvají více než 100 let a v drtivé většině byly neúspěšné. Nicméně vysazování zejména sivena by mělo být omezeno jen na vybrané lokality, neboť pro pstruha obecného představuje největší konkurenci a nemá smysl ho zavádět do vod, které pstruhovy z dlouhodobého hlediska vyhovují. Pstruh duhový naopak může být v rozumné míře zajímavým doplňkem obsádky větších toků pstruhového pásma. Ostatně je to všechno otázka rozumné míry, protože přestaneme-li se starat o podporu našich původních druhů, je pak samozřejmé, že ty přes všechny své vlastnosti nakonec tlak okolí neustojí.

16. Děkuji Vám za pozornost