Informace o postupu prací na tezích k věcnému záměru zákona o sociálních pracovnících

1. Informace o postupu prací na tezích k věcnému záměru zákona o sociálních pracovnících Adiktologické fórum, květen 2014, Praha Oddělení koncepce sociální práce Odbor sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí

2. Osnova • Úvodem • Východiska • Cíle právní úpravy • Konzultační proces • Přehled identifikovaných témat • Profesní komora – příležitosti a rizika • Kontakty • Závěrem

3. Úvodem

4. Východiska • MPSV - hlavní garantsociální práce v České republice • Kvalitní výkon sociální práce - klíčový faktorcelkové kvality v oblasti sociální politiky • Odborné činnosti sociálních pracovníků s cílovými skupinami => zásadní přínos pro společnost, přestože tyto cílové skupiny bývají označovány jako „ve společnosti nepopulární“ • Tím spíše je zájem státu, aby odbornost sociálních pracovníků byla garantována a uznána

5. Cíle právní úpravy • Jednoznačné, přehledné a komplexní vymezení profese sociální práce zákonem, tj. sjednocení sociální práce; • Jasné stanovení kompetencí, práv a povinností sociálního pracovníka, tj. odlišení sociální práce od jiných oborů; • Nastavenívýše adekvátního ohodnocení sociálního pracovníka, tj. finanční ohodnocení odpovídající vysoce odborné a psychicky náročné práci, podmíněné vystudováním nejméně vyšší odborné školy v oboru; • Zvýšení prestiže oboru a zlepšení postavení sociální práce ve společnosti => pozitivní dopad na klienty prostřednictvím vytvoření pro vznik komory, nezávislé profesní organizace, která zastoupí a podpoří (zejména metodicky a právně) sociální pracovníky

6. Konzultační proces - I Kde jsme teď: • Předložili jsme k diskusi pracovní materiály (leden 2014) • Přišlo 86 připomínek prostřednictvím elektronických formulářů od 38 fyzických osob a 24 e-mailů s obsáhlými připomínkami od organizací, asociací i jednotlivců (stav k 17. 3. 2014) • Je zjevné, že většina připomínkujících nahlíží na pracovní dokumenty úhlem pohledu buď svého odvětví, nebo organizace, což je pochopitelné a akceptovatelné, má to však vliv na hledání konsensuálního znění • Vnímáme rozmanitost i protichůdnost přání a vyjádřených připomínek, text zákona by však měl obsahovat takové formulace, které jsou akceptovatelné pro většinu sociálních pracovníků

7. Konzultační proces - II • Duben 2014 - konzultace pracovníků oddělení koncepce sociální práce s jednotlivci i zástupci subjektů, kteří zaslali své připomínky, o možných variantách úprav • Se sebranými výstupy nadále pracujeme, připomínky budou zpracovány, zásadní témata projedná odborné kolegium • Květen/červen 2014 - veřejnosti budou předloženy návrhy úprav pracovních materiálů na základě podnětů vzešlých při konzultačním procesu • Zcela zásadní a nové je to, že MPSV dává příležitost veřejnosti, resp. sociálním pracovníkům, participovat na zásadním dokumentu, který se týká profese sociální práce, ještě před zahájením legislativních prací

8. Konzultační proces - III Varianta A • Ukončení konzultačního procesu => zpracování materiálů do formy věcného záměru zákona a spuštění připomínkovacího procesu • Vypořádání připomínek • Předložení Vládě Varianta B • Pokračování konzultačního procesu a předložení materiálu Vláděv pozdějším termínu Varianta C • ?

9. Přehled identifikovaných témat

10. Přehled identifikovaných témat • Obecné připomínky k postupu předkládání věcného záměru odborné veřejnosti • Sociální pracovníci – sociální práce jako profese a možnosti profesního růstu • Vzdělání a kvalifikace – požadavky na kvalifikační a specializační vzdělávání • Supervize • Sociální kliniky • Profesní komora

11. Profesní komora – příležitosti a rizika

12. Profesní komora – příležitosti I. Příležitosti pro profesi • Profesní komora založená jako nepolitická organizace může: • být významným subjektem posilujícím odborné stanovisko sociálních pracovníků • zásadně přispívat k lepšímu vymezení oboru a k vymezení zásadních rozdílů (sociální práce vs. sociální služby) • veřejně vysvětlovat nezastupitelnou úlohu sociální práce a její přínos pro společnost • budovat prestiž sociální práce • být garantem inovací v sociální práci • Podmínky pro sociální pracovníky ve státní i neziskové sféře by měly být stejné. Profesní komora by neměla být státní - úřednická, měli by zde být lidé z praxe. • Sjednocení - zajistit, aby nedocházelo k protichůdným požadavkům ze strany MPSV, které se týkají například standardů kvality sociálních služeb, a ze strany profesní komory sociálních pracovníků, která bude tvořit metodiky a techniky sociální práce, závazné pro sociální pracovníky.

13. Profesní komora – příležitosti II. Příležitosti pro sociální pracovníky • Podpora a ochrana sociálních pracovníků • Řešení problematiky právní, metodické a praktické • Komora jako obhájce odborných zájmů sociálních pracovníků, hájení zájmů při projednávání nové/změn stávající legislativy • Komora by měla přinést i posílení vnitřní komunikace mezi sociálními pracovníky a jejich lepší spolupráci. Spektrum sociálních pracovníků dle cílových skupin a institucionálního začlenění je velmi široké. • Mezi povinnosti komory by mělo patřit i to, aby přijímala a zabývala se podněty a připomínkami, které přichází od samotných sociálních pracovníků z praxe.

14. Profesní komora – příležitosti III. Členství v komoře a v orgánech komory • Komora musí být nezávislá na státní správě • Členové orgánů komory musí být vybráni veřejně, základní vlastnost takových členů, je otevřenost vůči novinkám a nápadům • Povinné členství by mělo přinášet zřetelné benefity pro členy • K právům člena by měla patřit možnost vznášení připomínek a podnětů týkajících se výkonu činnosti sociální práce. Pokud má být sociální práce profesionalizovaná, vyvíjet se a reagovat na změny ve společnosti, mělo by se vycházet také ze zkušeností a podnětů samotných sociálních pracovníků z praxe. Finanční ohodnocení sociálních pracovníků • Pokud bude povinnost být v profesní komoře, je nutné souběžně jednat o finančním ohodnocení sociálních pracovníků a vhodné výši platu.

15. Profesní komora – rizika I. Rizika pro profesi • Zpřísnění podmínek pro výkon sociální práce • Jak sladit politicky odlišné cíle jednotlivých odvětví nebo sociálních služeb např. novelizace zákona 108/2006, zákon o sociálním bydlení, cílové skupiny sociální práce, rozvoj metodologie. Rizika pro sociální pracovníky • Výše a platba příspěvků - budou se zvedat náklady na sociální pracovníky, další administrativa (vzdělávání, příspěvky). Zvyšující se nároky na kvalitu sociálních pracovníků by se měly rozhodně promítnout do výše platů. • Řešení sporů mezi komorou a sociálním pracovníkem, komorou a zaměstnavatelem.

16. Profesní komora – rizika II. Členství v komoře a v orgánech komory • Nezávislost - ekonomicky a strukturálně nezávislá na státu - vstup MPSV do procesu negativně ovlivňuje její vnímání. • Obava, že komoru budou řídit lidé, kteří nevychází z praxe • Orgány profesní komory- není jasné, jaké činnosti dílčí orgány vykonávají a jak jsou kontrolovány • Nejasná definice a vymezení působnosti komory • Je třeba zajistit, aby komora fungovala vzhledem ke svému poslání maximálně efektivně (náklady na pracoviště, mzdy, technicko–materiální zabezpečení)

17. Profesní komora – témata a otázky • Spolupráce s již zastřešenými stávající asociacemi • Vstup stávajících sociálních pracovníků do komory • Jak budou voleny orgány komory, podmínky odvolatelnosti, navrhnout, aby členství v  orgánech profesní komory nebylo placenou funkcí • Členský příspěvek – jak stanovit výši, postup v případě nezaměstnanosti, v případě neuhrazení příspěvku • Komora by měla garantovat další vzdělávání. Jak bude komora spolupracovat s MŠMT? Závěr • Návrh profesní komory bude oproti pracovnímu dokumentu přepracován

18. Kontaktní osoby PhDr. Melanie Zajacová • melanie.zajacova@mpsv.cz • +420 221 923 965 Mgr. Filip Novotný • filip.novotny2@mpsv.cz • +420 221 922 572 PhDr. Radek Suda • radek.suda@mpsv.cz • +420 221 923 007

19. Web Sociální práce na webu MPSV • http://www.mpsv.cz/cs/14279 • http://sluzbyprevence.mpsv.cz

20. Na závěr

21. Na závěr Na závěr dovolte citaci návrhu jedné z připomínek: „Vznikem profesního zákona by mohli mít sociální pracovníci vyšší autoritu před zaměstnavatelem. Jasnějším obrazem toho, co je to sociální práce, může dojít ke zvýšení její prestiže. K tomu je ale také potřeba vytvořit funkční a jednoduchou definici sociální práce, která bude srozumitelná. Navrhujeme předsadit před složité ustanovení první odstavec, který bude odkazovat k pojmu lidské důstojnosti, ukotvenéhov Listině základních práv a svobod. Tak jako jsou základní lidská práva na zdraví, bezpečí nebo vzdělání garantovány lékaři, policisty nebo učiteli, navrhujeme, aby ten, kdo bude zajišťovat ochranu lidské důstojnosti, jsou sociální pracovníci.“

22. Děkujeme Vám za pozornost