260 likes | 381 Views
Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy. 5. března 2013. Trocha opakování. fiskální federalismus kde mají být určité pravomoci vykonávány? ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) není ovšem plně aplikovatelné na EU menší transfery peněz
E N D
Zahraniční a bezpečnostní politika EUSoučasný stav a výhledy 5. března 2013
Trocha opakování • fiskální federalismus • kde mají být určité pravomoci vykonávány? • ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) • není ovšem plně aplikovatelné na EU • menší transfery peněz • menší pohyb obyvatel či kapitálu • větší odlišnost zájmů • centrální vs nižší úroveň • výhody centra: úspory z rozsahu (economies of scale), internalizace externalit • nevýhody: heterogenita zájmů • nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak: • unie hodně centralizovaná, ale malá • velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace
Zahraniční a bezpečnostní politika • klady centralizace • úspory z množství téměř absolutní • internalizace externalit také • problém černých pasažérů • řeší se zejména globální problémy • zápory centralizace • zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé? • národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?
Trocha teorie 2 • legitimita přesunu pravomocí • politika není jen o ekonomických datech • částečné vzdání se suverenity • nutná silná veřejná podpora • ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit • jednání mimo dosah veřejnosti • obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se jich netýkají“
Zahraniční politika EU • ambice vysoké, reálný průběh slabý • Haag až Maastricht • když už, tak mezivládně • spousta nástrojů zůstává na půl cesty • teorie mezery mezi kapacitami a očekáváními • příklady selhání • občanská válka v Jugoslávii • zásah v Iráku • Rusko a další bývalé státy SSSR (válka v Gruzii) • problematické státy Afriky (např. Rwanda, Zimbabwe) • arabské jaro • příklady „úspěchů“ • trochu Palestina, Irán • částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)
Zahraniční politika EU: reforma a realita • mix různých záležitostí • „nadnárodní“: obchod, rozšíření, rozvojová politika • „mezivládní“: zahraniční a bezpečnostní politika • většinou bráno jen toto, ale první skupinu vždy brát do úvahy • snahy o zvýšení efektivity • Amsterdam: „pan Evropa“ • Nice: další soubor výborů • občasné návrhy členských států či vybraných politiků • zkušenosti • chybějící vedení vs jeho proliferace • rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí • jednomyslnost brzdou- kompromisy mění rozhodnutí na nicneříkající proklamace • nulová role Soudního dvora, EP (nižší legitimita)
Příklad: prohlášení k situaci v Libyi • Situace v Libyi zůstává i nadále důvodem k vážnému znepokojení. Vyjadřujeme pevnou solidaritu s libyjským lidem a s oběťmi násilí. Důrazně odsuzujeme násilné represe libyjského režimu namířené proti vlastním občanům, jakož i hrubé a systematické porušování lidských práv. Vítáme rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970 a postoupení situace v Libyi k řešení Mezinárodnímu trestnímu soudu. Používání síly, a zejména vojenských prostředků proti civilnímu obyvatelstvu je nepřijatelné a musí být okamžitě zastaveno. K zajištění bezpečnosti lidí musí být použity veškeré nezbytné prostředky. Evropská rada je vážně znepokojena útoky namířenými proti civilnímu obyvatelstvu, včetně útoků ze vzduchu. V zájmu ochrany civilistů členské státy posoudí veškerá možná nezbytná opatření, a to za podmínky, že pomoci bude prokazatelně zapotřebí, bude existovat jasný právní základ a podpora ze strany regionu. Osoby odpovědné za násilí budou povolány k odpovědnosti a musejí počítat s vážnými důsledky. Při reakci na tuto krizi budeme spolupracovat s OSN, Ligou arabských států, Africkou unií a našimi mezinárodními partnery. Vyzýváme k urychlenému svolání summitu Ligy arabských států, Africké unie a Evropské unie. • Plukovník Kaddáfí se musí okamžitě vzdát moci. Jeho režim ztratil veškerou legitimitu a pro EU již není partnerem. Evropská unie přijala omezující opatření vůči vedoucím představitelům Libye a subjektům, které vlastní značný majetek a jsou ovládány režimem, a je připravena přijmout další sankce. • Cílem je, aby Libye urychleně zahájila spořádaný přechod k demokracii prostřednictvím široce pojatého dialogu. Evropská unie vítá a podporuje prozatímní přechodovou národní radu v Benghází, kterou považuje za politického partnera. Evropská unie je připravena pomoci Libyi nastolit ústavní stát a rozvíjet právní stát. Je rovněž připravena reagovat na žádosti libyjského lidu o pomoc při obnově libyjského hospodářství.
Strukturální změny díky LS? • zrušení pilířů • formálně pilíře opuštěny • faktický stav: SZBP je stále vydělena oproti ostatním politikám do části LSEU (kapitola 2) • čl. 24 odst. 1: „Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům.“ • de fakto zůstávají dva pilíře • rozdělení pravomocí • SZBP v čl. 2 odst. 4 SFEU • speciální kategorie (mimo klasickou triádu), někde mezi sdílenými a doplňkovými • další garance pro státy: • čl. 4 odst. 1 LSEU: „… Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ • deklarace č. 24: právní subjektivita pro EU ji nedává právo jednat mimo svěřené pravomoci • obecně: LS nerozšiřuje v oblasti SZBP pravomoci EU
Zahraniční politika EU: Lisabon • institucionální změny- papírová verze: • fce Vysokého představitele pro zahraniční věci a obrannou politiku (Ministr zahraničních věcí EU) • dvojí (trojí) klobouk- předsednictví, komisař pro vnější činnost, Vysoký zástupce • propojení nadnárodních a mezivládních aktivit • možnost navrhovat rozhodnutí v oblasti • Evropský útvar pro vnější činnost • propojení současných struktur Komise a Rady • centrální a externí část • vznik evr. diplomatické služby, ale nenahrazuje národní zastoupení (naopak spolupráce s nimi) • institucionální změny- reálná situace: • Vysoký představitel • skutečně jeden hlas pro EU? • role konkrétní osoby zastávající funkci (výběr Ashtonové) • možnost přetížení • poslední dobou výrazná kritika za „neviditelnost“ • Útvar pro vnější činnost • propojení odlišných byrokratických kultur problematické • spory o lukrativní místa • kontrola EP a národní parlamentů nedostatečná • konkrétní realizace bude vyzkoušena až v čase • rozhodování • stále jednomyslnost, nelze přijímat legislativní akty
Bezpečnostní a obranná politika EU • ještě problematičtější počátky (srv. EOS) • ještě větší ambice • Petersberg, Kolín, Helsinky • koncepty sil rychlé reakce, battlegroups- reálné výsledky?! • spolupráce s NATO (Berlín plus) • „měkká“ bezpečnostní politika • podpora budování míru, stabilizace po konfliktech, hospodářská rekonstrukce • angažovanost EU v Bosně, Kosovu • převzetí operací po OSN, de fakto„protektoráty EU“ • zprostředkování jednání na středním východě, Iránu • „tvrdá“ bezpečnostní politika • přímé zásahy řešící „horké“ problémy • úspěchy: operace v Kongu, Čadu (většinou ale zájem jedné země, tak i poskytuje jednotky), Somálsko • neúspěchy: • Irák (2002): hluboký rozpor mezi podporovateli a odpůrci zásahu USA („stará vs nová“ Evropa) • Darfúr: neschopnost zasáhnout přes výzvy veřejnosti i mezinárodní společenství • Libye: Francie a VB vs Německo • společná obrana (armáda) • v brzké budoucnosti absolutně nereálné, ani nejsou pokusy o takový krok
Bezpečnostní a obranná politika EU • informace o vybraných operacích EU
Bezpečnostní a obranná politika EU • Lisabonská smlouva • pouze nevýznamné změny • uvádí se jako cíl společná obrana, ale ve smyslu dalekosáhlé ambice • klauzule o vzájemné pomoci- jen mezi státy (NATO ale klíčové) • stálá strukturovaná spolupráce • určité státy mohou jít dále, pokud splňují podmínky • cílem snadnější plnění náročnějších misí • hlavní problém přetrvává: velmi různorodá východiska v členských zemích • několik států neutrálních • Finsko, Švédsko, Rakousko, Irsko, Kypr, Malta • zbytek členy NATO • ty, které bezpečnost chtějí zajistit primárně v NATO (VB, nové ČS, Nizozemí) • ty, které chtějí posílení evropského rozměru obrany (Francie, částečně Německo)
Bezpečnostní a obranná politika EU • příklad vojenských zakázek • výjimky z pravidel hospodářské soutěže • podporování vlastních národních šampiónů • náklady na obranu vs efektivita • vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu • ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví • rozpočty nemalé, ale nepřináší výsledky • USA 95 % zdrojů při zásahu proti Jugoslávii v roce 1999 • příklad letadel 4./5. generace • USA: pouze letoun F35 • EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko), Eurofighter (více zemí)
Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta trhu: konsolidace • hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales • spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour) • určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld USD, po protestech pozastaveno)
Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta spolupráce řízená politikou • snaha o koordinaci • určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus A400M • Evropská obranná agentura • úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum • problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004, nyní LS) • přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek • cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem
EU jako civilní velmoc • síla v obchodní oblasti • politika životního prostředí • hlavně globální oteplování • snižování energetické závislosti (ale spory) • pomoc v demokratizačním úsilí • podpora rozvojových cílů OSN • rozvojová a humanitární pomoc