kohezní politika EU: Očekávání a příležitosti

1. kohezní politika EU:Očekávání a příležitosti Zastoupení EK v ČR, Jungmannova 24 16. května 2012

2. Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU Zakotvena v Lisabonské smlouvě – Hlava XVII, Čl. 174-178 ZAMĚŘUJE se na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. CÍLEM je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. PODPORUJE harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. FONDY Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS) Kohezní politika EU

3. V současnosti druhá nejvýznamnější položka rozpočtu EU – 308 mld. € (v cenách roku 2004) Pro ČR cca 27 mld. € Nejvíce na hlavu v celé EU Do budoucna navrhováno 376 mld. € (v cenách 2011) Pro ČR částka dosud nestanovena Souvislost s celkovým krácením rozpočtu Výsledkem by měl být kompromis před letošními Vánocemi Nově významně provázána se strategií EU 2020 – jeden z hlavních nástrojů naplňování jejích cílů Vyšší propojenost se Společnou zemědělskou politikou a Společnou rybářskou a námořní politikou Vazba na podporu vědy a výzkumu (Horizont 2020) Kohezní politika EU

4. Řídící a koordinační výbor

5. Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 (NSRR) Operační programy Cíl Konvergence v ČR 17x OP = 97 % prostředků Cíl Konkurenceschopnost (Praha) 2x OP = 1,5 % prostředků Cíl Evropská územní spolupráce v ČR 5+1+1 OP = 1,5 % prostředků Mimo kohezní politiku a mimo NSRR stojí PRV a OP Rybářství – v gesci MZe (100 mld. Kč + 1 mld. Kč) Aktuální měsíční zprávy o stavu čerpání na www.strukturalni-fondy.cz Kohezní politika EU

7. Stav čerpání – k datu 4. 4. 2012 Zdroj: MSC2007 Poznámka: Finanční prostředky zahrnují EU a národní zdroje.

8. Stav k 4. 4. 2012

9. Významná rizika implementace NSRR Nesplnění pravidla n+3 k 31. prosinci 2012 a zejména n+3 / n+2 k 31. prosinci 2013. Veřejné zakázky. Pozastavení plateb ze strany Evropské komise. Zajištění kofinancování. Administrativní kapacita – fluktuace. Nově identifikované riziko: Nepředkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komisi na základě dopisu, který obdržela ČR v březnu 2012.

10. Řídící a koordinační výbor Hlavní evaluační aktivity MMR - NOK Finalizace - Střednědobé hodnocení věcného a finančního pokroku NSRR. Hlavní závěry: Potvrzeno správné nastavení cílů a priorit NSRR. Doporučeno jejich zachování pro 2014+ s důrazem na udržitelný růst ČR. Cíle jsou plněny optimálně stavu implementace. Ve 2014+ je nezbytná včasná a správná příprava systému monitorování a hodnocení. Implementační struktura byla vyhodnocena jako rozsáhlá a komplikovaná.

11. Řídící a koordinační výbor Rizikové operační programy Cíl: Materiál pro vládu k projednání do konce května 2012. Metodika: Hodnocení a identifikace rizikových OP z pohledu tří stěžejních oblastí implementace: hledisko finanční, věcné a řízení operačního programu. Rizikové OP: OP D, OP ŽP, OP VaVpI, OP VK, IOP a ROP SZ. U rizikových operačních programů byl ze strany NOK zhodnocen jejich stav realizace (zhodnocení poskytl také PCO a AO). Pro každý rizikový operační program byla navržena vhodná opatření (finanční i nefinanční povahy) s termíny plnění, které budou NOK sledovány.

12. Projednávání návrhů nařízení v rámci pracovní skupiny Rady EU – od 20. října 2011. Pracovní skupina B.5. - gesce MMR - účastní se zástupce MMR a Stálého zastoupení Č5 při EU v Bruselu Kohezní politika nepatří mezi priority DK PRES; nekoná se neformální schůzka ministrů. Akcent zejména na posun ve vyjednávání o víceletém finančním rámci. DK PRES identifikovalo 10 tematických bloků: Strategické programování Výkonnostní rámec Finanční nástroje Monitorování a hodnocení Zjednodušení, proporcionalita (včetně způsobilosti) Řízení a kontrola, finanční řízení Velké projekty Operace generující příjmy Tematická koncentrace (pouze ve vztahu k investičním prioritám na úrovni specifických/fondových nařízení) Ex-ante kondicionality (předběžné podmínky) Průběh jednání v rámci EU

13. Společný strategický rámec – právní charakter? Příloha Obecného nařízení nebo delegovaný akt? ČR podporuje formu přílohy Obecného nařízení. Dohoda o partnerství – obsah – povinná část, dobrovolná část … které části bude schvalovat Evropská komise? ČR podporuje Dohodu a jasné oddělení povinných a dobrovolných součástí. Vazba procesu programování - na Národní programy reforem nebo Specifická doporučení rady? ČR podporuje jako referenční dokument Národní program reforem. Úspěch ČR jménem V4+SI – priorita v rámci programu může pokrývat více kategorií regionů a více tematických cílů. Strategické programování

14. Předběžné podmínky – posouzení jejich naplnění; harmonogram splnění – do konce roku 2016. Hodnoceno při schvalování Dohody o partnerství. Pokud nebude členský stát souhlasit s aplikací konkrétní ex-ante podmínky – Evropská komise musí prokázat přímou vazbu? Rozdělení vázání ex-ante podmínek pro úroveň operačního programu a pro úroveň Dohody o partnerství. Možnost přesunu pozastavených prostředků na prioritu, která příslušnou ex-ante podmínku splňuje nebo se na ni podmínky vůbec nevztahují. Ex- ante kondicionality

15. Plná vazba na cíle strategie Evropa 2020. Mechanismy tematické koncentrace – projednávání až do konce DK PRES. Evropská komise silně proti jakémukoli rozvolnění koncentrace. ČR – návrh jménem V4+SI – výjimka z povinných minimálních podílů ERDF pro regiony s hlavním městem. Další návrh – rozšíření Fondu soudržnosti také na sektor bydlení (energeticky úsporná opatření). Tematická koncentrace

16. Výkonnostní rezerva bude diskutována v rámci debato Víceletém finančním rámci. ČR podporuje jen jedno hodnocení programů (např.v 2019) namísto dvou v letech 2017 a 2019. Výkonnostní rámec Finanční nástroje • Zvýhodnění finančních nástrojů řízených Evropskou komisí oproti národním? • Větší „evropský“ přehled o o využití finančních nástrojův členských zemích.

17. Role Monitorovacích výborů při změnách programů – schvalování méně významných změn. Ex-ante hodnocení. Akreditace? Výroční uzavírání účtů? Rozdělení pravomocí mezi Evropskou komisi a členský stát – kontrolní systémy, včetně auditů. Důvody pro uplatňování finančních korekcí? Znovu-využití prostředků v rámci programu na jiné priority? Pozastavení plateb? Monitorování, hodnocení, kontrola

18. GAC 24. dubna 2012 Cílem DK PRES je schválit na GAC 24. dubna 2012 tzv. elementy částečného obecného přístupu k šesti tematickým blokům souboru nařízení pro kohezní politiku 2014-2020: Strategické programování Ex-ante kondicionality Řízení a kontrola Monitorování a hodnocení Způsobilost Velké projekty Zbývajícím blokům (finančnímu řízení, finančním nástrojům, operacím generujícím příjmy a tematické koncentraci) budou věnována jednání ve zbytku DK PRES během května a června s výhledem červnové Rady GAC.

19. GAC 24. dubna 2012 ČR je přesvědčena, že NPR je nejvhodnějším referenčním dokumentem pro řádné provázání intervencí fondů SSR se strategií Evropa 2020. Specifická doporučení Rady tuto roli z pohledu ČR hrát nemohou. ČR si ponechává výhradu k textu věnovanému velkým projektům, kde se bude snažit společně se zeměmi V4+SI prosadit navýšení limitu pro definici velkých projektů.

20. Dopady návrhů EK na SF v ČR 2014+ Méně finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování ?? Současné čerpání… Princip tematická koncentrace V případě Prahy problém splnit podmínky (52 % ESF, vysoká míra koncentrace aktivit) Některé stávající aktivity v určitých územích v podstatě vyloučeny Vazba na EU2020 Národní program reforem

21. Priority kohezní politiky 2014 - 2020 Z návrhu nařízení dále vyplývá Silná vazba KP a naplňování cílů strategie EU 2020 Na národní úrovni provázanost s NPR jako promítnutím EU 2020 v ČR 11 tematických cílů z návrhu nařízení jako rámec pro aktivity KP Různý vliv budoucích intervencí podle tematických cílů na vyrovnávání či růst meziregionálních rozdílů Prorůstové x vyrovnávací Tematická koncentrace Nutnost respektovat šíři 11 tematických cílů Některé tematické cíle mají vyšší „hodnotu příspěvku“ ke strategii EU 2020 než jiné

22. Tematické okruhy

23. Dopady tematické koncentrace Princip tematické koncentrace Povinné soustředění investic do oblastí Výzkum, vývoj a inovace (TC 1) Podpora malých a středních podniků (TC 3) Nízkouhlíková ekonomika (TC 4) V případě „měkkých“ prostředků koncentrace na 4 priority z 18 Územní dopady tematické koncentrace Pravděpodobné posílení silnějších jednotek v území (opět Praha) V případě Prahy však bude možná problém splnit předem dané podmínky (52 % ESF, vysoká míra koncentrace aktivit) Některé stávající aktivity v určitých územích v podstatě vyloučeny Nutnost zapojení kompenzačních mechanismů (např. začleňování)

24. Rozdíly v prioritách Z návrhu nařízení vyplývá pro změny v prioritách následující Omezených zdroje a užší zaměření = věcná koncentrace, nutnost vyšší efektivity Nevytěsňování soukromých zdrojů, ale naopak jejich lákání Využívání synergických efektů na základě šířeji koncipovaných strategií Zaměření se na podporu poskytující hmatatelné a měřitelné účinky Nebezpečí posunu k jednodušším a „rychlejším“ projektům Posunu v prioritách budou odpovídat také změny formy podpory a struktury žadatelů a příjemců Zvýšení role měst – prioritou jejich udržitelný rozvoj Podpora místně založenému rozvoji – respektování územní dimenze kohezní politiky a podpora místního potenciálu

25. Vazba na UV 650/2011 a UV 42/2012 UV 650/2011 Na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 650 má MMR mandát: rozpracovat národní rozvojové priority do úrovně vymezení budoucích operačních programů (s příslušnými resorty a MKS) – do dubna 2012, připravit a vyjednat Smlouvu o partnerství (která bude obsahovat operační programy) – průběžně, koordinovat přípravu budoucích programových dokumentů - průběžně. UV 42/2012 Usnesení vlády ze dne 18. 2. 2012 č. 42 uložilo resortům: zpracovat a do 17. února 2012 poskytnout MMR analýzy příslušných tematických a obecných ex-ante kondicionalit definovaných v návrzích nařízení, které budou obsahovat stav a plán jejich plnění v podmínkách ČR; průběžně spolupracovat s MMR na aktualizaci ex-ante kondicionalit v závislosti na aktuálním vývoji jednání. Stejné usnesení vlády uložilo MMR: koordinovat přípravu souboru tematických a obecných předběžných ex-ante kondicionalit; využívat průběžně výsledky analýz pro vyjednávání zástupců ČR v orgánech Rady EU o návrzích nařízení a o Smlouvě/Dohodě o partnerství.

26. Priority na úrovni ČR Logika priorit ČR Jádro = KONKURENCESCHOPNOST Konkurenceschopnost ČR/podniků/institucí/regionů/míst Postavena na vhodné kombinaci měkkých a tvrdých intervencí Vzájemné vazby: Vzdělávání a Trhu práce Podpory podnikání a Inovací, výzkumu a vývoje Podpůrné funkce spočívající v kvalitní: Infrastruktuře Institucích Regionální rozměr intervencí Začleňování

27. Postup příprav v ČR

28. Tematické okruhy Převodník mezi hladinou pěti priorit a cíli operačních programů Podmínkou efektivního řešení problémů je jejich identifikace Nutnost popsat kauzální vazby Napomůže procesu programování Mělo by usnadnit alokaci finančních prostředků Umožní stanovit, hierarchizovat, příp. i agregovat indikátory Poskytne nástroj pro efektivní řízení operací, monitoring a hodnocení Výsledky hodnocení budou přímými vstupy pro korekce řízení Relevantní otázky: CO je identifikováno jako problémem PROČ příslušný problém vzniká, ČÍM je způsoben JAK jej efektivně řešit (nikoli vždy nutně za přispění strukturálních operací) Na KOLIK přijde řešení Tematické okruhy jako alternativa k tematickým cílům (11) EK Ponechání prostoru pro realizaci jiných intervencí nežli jen EU 2020 Identifikace vazeb tematických okruhů na tematické cíle EK + kondicionality Napomohou zpracovat Smlouvu a reflektovat kondicionality Možnost stanovení vhodné struktury operačních programů

29. Tematické okruhy a tematické cíle

30. Fiche „Zkušenosti“ Fiche zkušenosti s implementací podmínek a omezení stanovených v OP v období 2007 – 2013 – popis: Definuje opakující se problémy z období 2004-6 a 2007-13, podává doporučení k jejich řešení. Nastavený mechanismus pro schvalování revize OP - časově a administrativně náročný, navíc nevyjasněná pravidla EK. Nedostatečné propojení intervencí v různých OP - nefunkční koordinační mechanismy. Strategie OP – příliš široce nastavené, velké množství aktivit. Koordinace 17 OP - složitá z pohledu řízení i monitorování. Stávající soustava indikátorů - jen minimálně využitelná pro hodnocení úspěšnosti a účinnosti intervencí.

31. Fiche „Zkušenosti“ Fiche zkušenosti s implementací podmínek a omezení stanovených v OP v období 2007 – 2013 – závěry: Potřeba propracovat vzájemné vazby a koordinační mechanismy v OP. Strategie OP – potřeba užšího vymezení intervenční strategie, musí se snížit počet podporovaných aktivit. Nutnost zjednodušit implementační systém. Koordinace 17 OP – nezbytné snížit počet OP, podporováno ze strany vlády i hospodářškých a sociálních partnerů. Potřeba vytvořit jednoznačně nastavenou soustavu indikátorů, která umožní efektivní hodnocení úspěšnosti a účinnosti intervencí.

32. Spolupráce s partnery - problémové analýzy O zpracování problémových analýz byly požádány dotčené resorty a všechny kraje (dodání prosinec 2011). Účel problémových analýz: Navrhnout smysluplné priority a opatření se znalostí skutečných potřeb. Náplň problémových analýz: Na základě analýzy stávajícího stavu identifikovat hlavní problémy v dané oblasti/kraji. Stanovit cíle a priority, které reagují na klíčové problémy a jsou ve vazbě na hlavní strategické dokumenty (EU 2020, NPR, aj.). Rozpracovat gesci za řešení problémů Navrhnout vhodné indikátory.

33. VÝZNAM REGIONÁLNÍ DIMENZE: zahrnutí územní specifik a zapojení regionálních aktérů do většiny tematických oblastí podpory (opak plošného zaměření intervencí) možnost reflektovat specifické regionální potřeby a regionální rozdíly a respektovat potřeby regionálních aktérů. REGIONÁLNÍ DIMENZE V PODMÍNKÁCH ČR rozvoj měst rozvoj venkova (vazba na PRV) Regionální dimenze

34. Integrované územní investice (Integrated Territorial Investments – ITI) Místní rozvoj s využitím místních komunit (Community Led Local Development) – („CLLD“) Společné akční plány (Joint Action Plan – dále jen „JAP“) PLATFORMA PRO ROZVOJ MĚST VYČLENĚNÍ min. 5% z ERDF na národní úrovni na téma „udržitelný rozvoj měst“. Návrh Evropské komise

35. Další postup