Zahraniční a bezpečnostní politika EU Současný stav a výhledy

1. Zahraniční a bezpečnostní politika EUSoučasný stav a výhledy 9. května 2011

2. Právo volného pohybu pracovníků • od 1. května otevřen pracovní trh ve všech státech EU • základní rozcestník: portál Eures (http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=cs/) • seznam volných míst • možnost zadat si svůj životopis • rady pro život a práci v jiných zemích • nabídka práce pro absolventy atd.

3. Zahraniční a bezpečnostní politika • klady centralizace • úspory z množství téměř absolutní • internalizace externalit také • problém černých pasažérů • řeší se zejména globální problémy • zápory centralizace • zájmy možná odlišné, není ale jen zdánlivé? • národní zájmy pevné, ale jdou prosadit?

4. Trocha opakování • fiskální federalismus • kde mají být určité pravomoci vykonávány? • ekonomické základy, vychází z racionalismu (teorie veřejné volby) • není ovšem plně aplikovatelné na EU • menší transfery peněz • menší pohyb obyvatel či kapitálu • větší odlišnost zájmů • centrální vs nižší úroveň • výhody centra: úspory z rozsahu (economies of scale), internalizace externalit • nevýhody: heterogenita zájmů • nutné zvážit náklady a zisky- rovnováha, jinak: • unie hodně centralizovaná, ale malá • velká, ale jen málo využíváno výhod centralizace

5. Trocha teorie 2 • legitimita přesunu pravomocí • politika není jen o ekonomických datech • částečné vzdání se suverenity • nutná silná veřejná podpora • ale: zahraniční i bezpečnostní pol. záležitostí elit • jednání mimo dosah veřejnosti • obyčejní lidé těmto záležitostem „nerozumí či se jich netýkají“

7. Zahraniční politika EU • ambice vysoké, reálný průběh slabý • Haag až Maastricht • když už, tak mezivládně • spousta nástrojů zůstává na půl cesty • teorie mezery mezi kapacitami a očekáváními • příklady selhání • občanská válka v Jugoslávii • zásah v Iráku • Rusko a další bývalé státy SSSR (válka v Gruzii) • problematické státy Afriky (např. Rwanda, Zimbabwe) • současné spory o Libyi • příklady „úspěchů“ • trochu Palestina, Irán • částečně východní Evropa (ale tlak rozšíření)

8. Zahraniční politika EU: reforma a realita • mix různých záležitostí • „nadnárodní“: obchod, rozšíření, rozvojová politika • „mezivládní“: zahraniční a bezpečnostní politika • většinou bráno jen toto, ale první skupinu vždy brát do úvahy • snahy o zvýšení efektivity • Amsterdam: „pan Evropa“ • Nice: další soubor výborů • občasné návrhy členských států či vybraných politiků • zkušenosti • chybějící vedení vs jeho proliferace • rozdělení pravomocí mezi Radou a Komisí • jednomyslnost brzdou- kompromisy mění rozhodnutí na nicneříkající proklamace • nulová role Soudního dvora, EP (nižší legitimita)

9. ZP jako priorita?

10. Role Lisabonské smlouvy: teoretické základy • interpretace posílení • přijetí LS jako krok k posílení mezinárodní pozice EU a její mezinárodní identity • rozšíření možností EU • interpretace racionalizovaného intergovernmentalismu • minimální adaptace dosavadních ustanovení • členské státy mají SZBP pouze k realizaci národních cílů

11. Strukturální změny díky LS? • zrušení pilířů • formálně pilíře opuštěny • faktický stav: SZBP je stále vydělena oproti ostatním politikám do části LSEU (kapitola 2) • čl. 24 odst. 1: „Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům.“ • de fakto zůstávají dva pilíře • rozdělení pravomocí • SZBP v čl. 2 odst. 4 SFEU • speciální kategorie (mimo klasickou triádu), někde mezi sdílenými a doplňkovými • další garance pro státy: • čl. 4 odst. 1 LSEU: „… Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ • deklarace č. 24: právní subjektivita pro EU ji nedává právo jednat mimo svěřené pravomoci • obecně: LS nerozšiřuje v oblasti SZBP pravomoci EU

12. Ustanovení o zahr. vztazích EU v primárním právu

13. Zahraniční politika EU: Lisabon • institucionální změny- papírová verze: • fce Vysokého představitele pro zahraniční věci a obrannou politiku (Ministr zahraničních věcí EU) • dvojí (trojí) klobouk- předsednictví, komisař pro vnější činnost, Vysoký zástupce • propojení nadnárodních a mezivládních aktivit • možnost navrhovat rozhodnutí v oblasti • Evropský útvar pro vnější činnost • propojení současných struktur Komise a Rady • centrální a externí část • vznik evr. diplomatické služby, ale nenahrazuje národní zastoupení (naopak spolupráce s nimi) • institucionální změny- reálná situace: • Vysoký představitel • skutečně jeden hlas pro EU? • role konkrétní osoby zastávající funkci (výběr Ashtonové) • možnost přetížení • poslední dobou výrazná kritika za „neviditelnost“ • Útvar pro vnější činnost • propojení odlišných byrokratických kultur problematické • spory o lukrativní místa • kontrola EP a národní parlamentů nedostatečná • konkrétní realizace bude vyzkoušena až v čase • rozhodování • stále jednomyslnost, nelze přijímat legislativní akty

14. Bezpečnostní a obranná politika EU • ještě problematičtější počátky (srv. EOS) • ještě větší ambice • Petersberg, Kolín, Helsinky • koncepty sil rychlé reakce, battlegroups • spolupráce s NATO (Berlín plus) • „měkká“ bezpečnostní politika • podpora budování míru, stabilizace po konfliktech, hospodářská rekonstrukce • angažovanost EU v Bosně, Kosovu • převzetí operací po OSN, defakto „protektoráty EU“ • zprostředkování jednání na středním východě, Iránu • „tvrdá“ bezpečnostní politika • přímé zásahy řešící „horké“ problémy • úspěchy: operace v Kongu, Čadu (většinou ale zájem jedné země, tak i poskytuje jednotky), Somálsko • neúspěchy: • Irák (2002): hluboký rozpor mezi podporovateli a odpůrci zásahu USA („stará vs nová“ Evropa) • Darfúr: neschopnost zasáhnout přes výzvy veřejnosti i mezinárodní společenství • Libye: Francie a VB vs Německo • společná obrana (armáda) • v brzké budoucnosti absolutně nereálné, ani nejsou pokusy o takový krok

15. Bezpečnostní a obranná politika EU • informace o vybraných operacích EU

16. http://www.csdpmap.eu/mission-chart

17. Bezpečnostní a obranná politika EU • Lisabonská smlouva • pouze nevýznamné změny • uvádí se jako cíl společná obrana, ale ve smyslu dalekosáhlé ambice • klauzule o vzájemné pomoci- jen mezi státy (NATO ale klíčové) • stálá strukturovaná spolupráce • určité státy mohou jít dále, pokud splňují podmínky • cílem snadnější plnění náročnějších misí • hlavní problém přetrvává: velmi různorodá východiska v členských zemích • několik států neutrálních • Finsko, Švédsko, Rakousko, Irsko, Kypr, Malta • zbytek členy NATO • ty, které bezpečnost chtějí zajistit primárně v NATO (VB, nové ČS, Nizozemí) • ty, které chtějí posílení evropského rozměru obrany (Francie, částečně Německo)

18. Bezpečnostní a obranná politika EU • příklad vojenských zakázek • výjimky z pravidel hospodářské soutěže • podporování vlastních národních šampiónů • náklady na obranu vs efektivita • vracíme se zpět k fiskálnímu federalismu • ale zase nutnost utajení, ochrana duševního vlastnictví • rozpočty nemalé, ale nepřináší výsledky • USA 95 % zdrojů při zásahu proti Jugoslávii v roce 1999 • příklad letadel 4./5. generace • USA: pouze letoun F35 • EU: Rafale (Francie), JAS 39 Gripen (Švédsko), Eurofighter (více zemí)

19. Výdaje na obranu EU vs USA

20. Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta trhu: konsolidace • hlavně v letectví: EADS, BAE, jinde např. Thales • spíše ale přes odpor vlád (také princip juste retour) • určité úspěchy (např. Airbus vyhrál tendr v USA- 35 mld USD, po protestech pozastaveno)

21. Bezpečnostní a obranná politika EU • cesta spolupráce řízená politikou • snaha o koordinaci • určité společné projekty: vrtulník Tiger, Airbus A400M • Evropská obranná agentura • úkolem otevřít trh s vojenským materiálem, zlepšit spolupráci zbrojního průmyslu, společný výzkum • problematický způsob založení (ÚS vs společný postoj Rady v roce 2004, nyní LS) • přijat Kodex chování (2006)- dobrovolné vyhlašování zakázek • cílem vznik Evropského trhu s obranným materiálem

22. EU jako civilní velmoc • síla v obchodní oblasti • politika životního prostředí • hlavně globální oteplování • snižování energetické závislosti (ale spory) • pomoc v demokratizačním úsilí • podpora rozvojových cílů OSN • rozvojová a humanitární pomoc

23. Koloběh rozvojové pomoci ve světě (a role EU)

24. Rozvojová pomoc jako % HDP

25. Rozvojová pomoc jako % HDP

26. Rozvojová pomoc jako % HDP

27. Rozvojová pomoc EU podle destinace