Zahraniční a bezpečnostní politika EU

1. Zahraniční a bezpečnostní politika EU Právní aspekty zahraniční a bezpečnostní politiky EU 19. února 2013

2. Vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky • předchůdcem Evropská politická spolupráce • mimo rámec zřizovacích smluv • hlavní role Evropská rada

3. Memento bývalé Jugoslávie

4. Vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky • Maastrichtská smlouva- vznik druhého pilíře • mezivládní spolupráce, ale v rámci smluv • postupně naplňování právního rámce • rozvoj Evropské obranné a bezpečnostní politiky • má být operační větví SZBP • je součástí SZBP, spoléhá na její nástroje • stálá připomínka: SZBP je jako část zahraničních vztahů EU • ostatní sektory často rozvinutější • obecný charakter práva SZBP • dimenze mezivládnosti- co to vlastně znamená? • názor č. 1: charakter mezinárodního práva • názor č. 2: jde o soft law (co to ale znamená? je nezávazné?) • názor č. 3: podobně nadnárodní charakter jako acquis

5. Role Lisabonské smlouvy: teoretické základy • interpretace posílení • přijetí LS jako krok k vylepšení mezinárodní pozice EU a její mezinárodní identity • rozšíření možností EU • interpretace racionalizovaného intergovernmentalismu • minimální adaptace dosavadních ustanovení • členské státy mají SZBP pouze k realizaci národních cílů • jakou optikou zkoumat: • teorie principála (státy) a agenta (EU) • mezera mezi kapacitou a očekáváními

6. Ustanovení o zahr. vztazích EU v primárním právu

7. Cíle EU v zahraniční politice • preambule LSEU: • „ROZHODNUTI provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně budoucího vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 42 ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě.“ • čl. 3 odst. 5 LSEU: • „Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.“ • čl. 21 LSEU • další sada úkolů a předsevzetí • platí pro všechnu vnější činnost EU • celkový dojem: EU jako normativní (nebo civilní) síla • cílem exportovat evropské hodnoty

8. Strukturální změny díky LS? • zrušení pilířů • formálně pilíře opuštěny • faktický stav: SZBP je stále vydělena oproti ostatním politikám do části LSEU (kapitola 2) • čl. 24 odst. 1: „Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům.“ • de fakto zůstávají dva pilíře • rozdělení pravomocí • SZBP v čl. 2 odst. 4 SFEU • speciální kategorie (mimo klasickou triádu), někde mezi sdílenými a doplňkovými • další garance pro státy: • čl. 4 odst. 1 LSEU: „… Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ • deklarace č. 24: právní subjektivita pro EU ji nedává právo jednat mimo svěřené pravomoci • obecně: LS nerozšiřuje v oblasti SZBP pravomoci EU

9. Právní nástroje SZBP • základ: přijímání legislativních aktů je zakázáno (čl. 24 LSEU) • změny v LS: přejmenování nebo zrušení některých nástrojů (např. společné akce a pozice) • kompletní přehled nástrojů pro vedení ZBP v čl. 25 LSEU • vymezování obecných směrů • formulují se zásady přístupu k určité otázce v nejširší rovině • akce (čl. 28 LSEU) • většinou reakce na aktuální mezinárodní situaci, na kterou EU reaguje • např. o zřízení mise EU v Kosovu (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008E0124:CS:HTML) • jsou právně závazné • postoje (čl. 29 LSEU) • pozice EU k určité otázce vymezené zeměpisně nebo tematicky (hlavně provádění sankcí, často nahrazovány rozhodnutími Rady) • např. omezení vůči KLDR (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32010D0800:CS:HTML) • asi právní závaznost (ale ne zcela nesporně) • posilování systematické spolupráce mezi státy pro provádění jejich politiky • dříve společné strategie (použito jen třikrát), nyní jako strategické směry politiky EU (čl. 26 SEU) • u bezpečnostní a obranné politiky • možnost misí s vojenskými nebo civilními zdroji (ty ale zůstávají národní) • již vydáno široké spektrum rozhodnutí (viz http://eur-lex.europa.eu/cs/legis/latest/chap18.htm)

10. Implementace rozhodnutí SZBP • rozpočtové otázky • z rozpočtu EU, výjimkou vojenské a obranné operace • zřízen zvláštní fond pro rychlé reakce • zásada loajální spolupráce • čl. 24 odst. 3 LSEU: • „Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a respektují činnost Unie v této oblasti. Členské státy spolupracují na rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.“ • specifické vůči obecné klauzuli (čl. 4 odst. 3 LSEU) • pozitivní i negativní dimenze zásady • kontroluje sama Rada, také vysoký představitel • zásada systematické spolupráce • čl. 32 LSEU: • „S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy. Sbližováním činností zajišťují členské státy, že je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. Členské státy jsou mezi sebou solidární.“ • dle MPV: nezaujímat pozici, dokud nediskutováno s partnery • kdo definuje, co je obecný zájem? • podle všeho asi členský stát (i verze Nice), nyní indikace většího zapojení EU (souvislost také s její právní subjektivitou) • jaká je praxe? • měkké právo není moc dodržováno, bez sankcí motivace k černému pasažérství • vs socializace hlavně v určitých výborech Rady

11. Klauzule solidarity • nově při nevojenských zásazích (čl. 222 SFEU) • stejné i při vojenské útoku (čl. 42 odst. 7 LSEU) • „Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. • podobnost s čl. 5 Severoatlantické smlouvy (rozdíl: v LSEU nic o použití vojenské síly) • druhá část odstavce: „Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění.“

12. Institucionální otázky • zásadní změny, ale zároveň mnoho věcí při starém • role Evropského parlamentu • zůstává de fakto pořád mimo • dvě debaty ročně o SZBP, propojení na vysokého představitele • Evropská rada • nadále dominantní pozice, přijímání strategických rozhodnutí • Rada • rozdělení Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na dvě formace • Rada pro vnější vztahy stálý předseda (vysoký představitel) • lepší dělba práce, ale i možnost rizik • přijímání hlavně prováděcích opatření • v rámci orgánu působí řada výborů (např. PSC) • Komise • oslabena, její role převzata vysokým představitelem (ten i jejím členem) • Soudní dvůr • SZBP mimo jeho jurisdikci • výjimky: hrozba ohrožení role institucí v jiných otázkách; obrana proti rozhodnutím omezujícím určité subjekty (sankce)

13. Institucionální otázky • stálý předseda Evropské rady • úkoly v čl. 15 odst. 6 LSEU- ne moc jasně definované • napomáhat konsenzu (předsedající) nebo posouvat vpřed (prezident)? • konflikty s vysokým představitelem? • vysoký představitel EU pro vnější vztahy a bezpečnostní politiku • dvojí klobouk (nebo trojitý?) • odpovědnost ke třem institucím (a účast i na Evropské radě) • lépe definované úkoly (pravomoci) • provádí SZBP (čl. 18 odst. 2 LSEU) • možnost předkládání návrhů (ne ale monopol) • zajišťuje implementaci rozhodnutí v rámci SZBP • zastupuje EU a vede politický dialog se třetími stranami jménem EU, obhajuje pozici EU v mezinárodních organizacích • role i v obranné a bezpečnostní politice (byť omezená)

16. Rozhodovací procedury • žádný posun: dominance jednomyslnosti • QMV jen výjimečně • prováděcí rozhodnutí v rámci jednotné strategie • na návrh VP, pokud ten zmocněn Evropskou radou • při nesouhlasu záchranná brzda • možnost konstruktivního zdržení se • nebrání přijetí, „odměnou“ pak neúčast na rozhodnutí (pokud třetina tak nepřijetí) • passerelle klauzule- možnost přechodu ke QMV • kam nám zmizely národní parlamenty? • mechanismy flexibility • obecná posílená spolupráce (jednomyslnost v Radě) • stálá strukturovaná spolupráce • pro státy s lepšími vojenskými kapacitami • schválení QMV, pak v rámci skupiny jednomyslně • Rada může svěřit skupině států výkon úkolu s cílem chránit hodnoty EU (humanitární akce, prevence konfliktů atd.)