490 likes | 632 Views
Ekonomika a plánování sociálních služeb. Ladislav P r ů š a České Budějovice, 10. 12. 2007. osnova. ekonomika sociálních služeb vícezdrojové financování sociálních služeb příspěvek na péči – aktuální problémy dotační politika MPSV stabilizace systému financování sociálních služeb
E N D
Ekonomika a plánování sociálních služeb Ladislav P r ů š a České Budějovice, 10. 12. 2007
osnova • ekonomika sociálních služeb • vícezdrojové financování sociálních služeb • příspěvek na péči – aktuální problémy • dotační politika MPSV • stabilizace systému financování sociálních služeb • plánování sociálních služeb • vybavenost regionů sociálními službami – aktuální problémy • hodnocení kvality plánování sociálních služeb • nedostatky plánování sociálních služeb
základní ekonomické charakteristiky • 2005 – 15 292 mil. Kč • st. rozpočet 4 935 mil. Kč • klienti 5 326 mil. Kč • zřizovatelé 5 031 mil. Kč • pokles výdajů v letech 2002 – 2004 • neúplnost podkladů a jejich nepřesnost (aktivity NNO, evidence nákladů podle paragrafů rozpočtové skladby)
vývoj státní dotace na lůžko 1995 – 96 1997 – 99 2000 – 02 2003 2004 2005 v DD 50 500 50 500 51 716 60 472 63 608 66 785 v ÚSP 62 300 63 000 63 000 73 665 77 484 81 356
Výdaje obcí na sociální služby • 2001 • 13,0 % obcí 0 • 7,8 % obcí ≤ 10 Kč/1 obyv. ročně • 22,5 % obcí 11 – 100 Kč " • … • 8,8 % obcí ≥ 1 000 Kč " • 2004 • 4 % obcí 0 • 4 % obcí ≤ 10 Kč/1 obyv. ročně • 20,2 % obcí 11 – 100 Kč " • … • 6 % obcí ≥ 1 000 Kč "
příčiny • rozdílná vybavenost regionů sociálními službami • tím, kdo byl zřizovatelem jednotlivých zařízení (obec/město nic nemotivovalo k tomu, aby se podílelo na financování zařízení, jehož zřizovatelem byl okresní úřad, přestože toto zařízení se nacházelo na jejím/jeho území a poskytovalo služby jejím/jeho občanům)
Výdaje krajů na sociální služby • nejvyšších hodnot z hlediska výše výdajů na služby ústavního charakteru v relaci na 1 obyvatele dosahuje kraj Ústecký (257,45 Kč ročně) X Karlovarský kraj (50,53 Kč ročně), • nejvyšších hodnot z hlediska výše výdajů na služby neústavního charakteru v relaci na 1 obyvatele dosahuje kraj Olomoucký (88,73 Kč ročně) X Liberecký kraj (0,22 Kč ročně), • nejvyšších hodnost z hlediska výše výdajů na služby ústavního charakteru v přepočtu na jedno místo v domovech důchodců a v ústavech sociální péče dosahuje kraj Ústecký (2 733 Kč měsíčně) X Karlovarský kraj (956 Kč měsíčně).
příspěvek na péči – cíle zavedení • zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení služeb a reverzibilní přechod od „pasivního závislého pacientství“ k „aktivnímu klientství“, • sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků všemi subjekty, poskytujícími péči za podmínek jejich registrace, • zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho sociální situace, • zrušit paušalizaci pohledu na zdravotně postižené občany a starobní důchodce, • nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče
příspěvek na péči • kritéria přiznání • výkonový přístup • tělesně postižení, staří x mentálně a duševně handicapovaní, nevidomí • nárůst výdajů • 8 mld Kč → 12 mld Kč → 13,9 mld Kč • nevyužívání příspěvku na služby • příspěvek na doprava, na školní pomůcky → řešit v "hlavním proudu politiky"
dotační politika – hlavní principy • princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb • princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb • princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků • princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb • princip transparentního systému financování • princip stabilního systému financování
stabilizace systému financování sociálních služeb • v domácnosti – jen poukázky • PP I., II. – registrovaný subjekt → rozvoj terénních služeb • PP III., IV. – i rodinný příslušník, ochrana v PPVz, odborné kursy jako podpora, event. zvýšit PP • v pobyt. zařízení • PP = ze zákona příjmem zařízení
stabilizace systému financování sociálních služeb (2) • max. výši úhrady nestanovit zákonem – cena není nástroj ochrany klienta – smluvní princip!, finanční rozvaha v registraci (vyřešit vztah stát – samospráva) • poskytování služeb zdarma x nárok na PP • přehodnotit kritéria pro stanovení míry závislosti
stabilizace systému financování sociálních služeb (3) • přehodnotit míru závislosti u překlopených dávek (nepřeklápět!) • v rámci dotačního řízení sjednotit kritéria pro přiznávání dotacím • do dotačního řízení zahrnout námitkové řízení
vybavenost regionů sociálními službami • objektivní rozdíly • míra urbanizace; • věková, kvalifikační, profesní a sociální struktura obyvatelstva na daném území; • struktura osídlení jednotlivých územních celků, velikost obcí; • míra realizace tradičních funkcí rodiny v péči o staré občany, • nejrůznější sociologické změny probíhající ve společnosti, zejména rozpad vícegeneračního soužití rodin
poznatky • dlouhodobá absence koncepce, živelný rozvoj • způsob financování konzervuje rozdíly ve vybavenosti • nejvyšší hodnoty v DD v regionech s narušenou původní věkovou strukturou (Příbram, Chomutov) a v podhorských okresech (Jeseník, Bruntál, Prachatice), • nejnižší hodnoty v magistrátních městech (Praha, Brno) a v regionech s vysokou mírou rodinné sounáležitosti (Břeclav, Hodonín, Jihlava) • nedostatečné kapacity rezidenčních služeb nejsou nahrazovány pečovatelskou službou doma (r = - 0,1835), DPD a DPS (r = - 0,2113) ani LDN (r = 0,1054) • počet čekatelů na umístění není identifikátorem skutečné potřeby (r = - 0,0274)
poznatky (2) • rozsah PS doma závislý na regionálním profilu (StČ, JM x LIB, Ú, HK) • chybějící kapacity v LDN nejsou saturovány HC (r = 0,4254) → nestejná dostupnost ! sociální vyloučení • nedochází k propojování soc. a zdrav. služeb na reg. úrovni (PS doma x HC - r = -0,4677)
kritéria kvality plánování sociálních služeb • kritérium 1 – legitimita • samospráva schválila usnesením vytvoření PRSS • PRSS je schválen samosprávou • kritérium 2 – popis aktuální situace • analýza existujících zdrojů • opakované zjišťování potřeb • analýza zdrojů je vztažena ke zjištěným potřebám
kritéria kvality plánování sociálních služeb (2) • kritérium 3 – kvalifikace a kompetentnost • jsou stanoveny požadavky na kvalifikaci a kompetentnost osob, • je zabezpečeno vzdělávání účastníků • kritérium 4 – řízení procesu plánování • definována org. struktura procesu, rozhodovací pravomoci a odpovědnost • definována pravidla a způsoby jednání jednotlivých skupin • členové pracovních skupin obeznámeni s postupy práce a formou výstupů
kritéria kvality plánování sociálních služeb (3) • konsenzuální rozhodování jednotlivých skupin • zajištěna informovanost • kritérium 5 – zapojování • jsou zastoupeni uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé, veřejnost má možnost připomínkovat • kritérium 6 – plán rozvoje sociálních služeb • obsahuje popis stávajícího stavu, analýzu zdrojů a potřeb vč. ekonomického vyhodnocení • je v souladu s dokumentu nižší a vyšší úrovně • sociální služby odděleny od ostatních služeb • existují vazba mezi prioritami, opatřeními a aktivitami
kritéria kvality plánování sociálních služeb (4) • kritérium 7 – informovanost • ex. písemný postup informování občanů v regionu, jsou doloženy způsoby, četnost a aktuálnost • kritérium 8 – zvyšování kvality procesu • ex. postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových aktivit • postupy jsou uplatňovány v praxi, poznatky jsou využívány pro zvyšování procesu plánování • využívání externí podpory
plánování sociálních služeb • nedostatky • provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb, • porovnání zjištěných potřeb jednotlivých skupin klientů sociálních služeb s doporučenými hodnotami vybavenosti jednotlivých skupin obyvatelstva a s aktuální trendy vývoje sociálních služeb, • vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči a bytovou politiku, vč. otázek dopravní obslužnosti a vzdělávání