Geografický výzkum periferních oblastí Č eska

1. Geografický výzkum periferních oblastí Česka 6. Mikroregionální analýza, typologie periferií a rozbor specifik na příkladu modelových území

2. Výzkum • Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.

3. Etapy výzkumu 1) stanovení výzkumného problému (co chci zkoumat – definování výzkumného problému; koho chci zkoumat; kdy a v jakých situacích) 2) příprava výzkumných metod (jak, čím budu na výzkumnou otázku odpovídat); zvolit vhodnou výzkumnou metodu a v rámci metody výzkumný nástroj 3) sběr a zpracování údajů 4) interpretace údajů 5) psaní výzkumné zprávy

4. Příprava výzkumu - co se zkoumalo, co se zjistilo - jaké výzkumné metody se použily - jak se s výzkumnými metodami pracovalo - jak výzkum probíhal - jak autor zpracoval výsledky a jak je interpretoval

5. Prameny 1) primární – autor přináší a zpracovává vlastní empirická data 2) sekundární – autor popisuje, zpracovává údaje jiných

6. Průběh výzkumu • Úvodní část uvádí výzkumný problém a hodnotí podobné výzkumy. • Následují cíle vlastního výzkumu, hypotézy, výzkumné metody, popis zkoumaných osob a průběhu výzkumu, výsledky a jejich interpretace a závěr.

7. Výzkumný problém Není dovoleno zaměňovat název článku svýzkumným problémem – název může být široký. Tři typy výzkumných problémů: • 1) Deskriptivní (popisné) výzkumné problémy • 2) Relační (vztahové) výzkumné problémy • 3) Kauzální výzkumné problémy

8. Výzkumný problém 1) Deskriptivní (popisné) výzkumné problémy – hledají odpověď na otázku „jaké to je?“, zjišťuje a popisuje situaci, stav nebo výskyt určitého jevu – používají se metody: pozorování, škálování, dotazník, interview. Deskriptivní problém může být diagnosticko-vyhodnocovací.

9. Výzkumný problém 2) Relační (vztahové) výzkumné problémy dávají do vztahu jevy nebo činitele. Ptáme se, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak těsný je tento vztah. (korelační koeficient, faktorový analýza). Určuje se, zda vztah existuje, ale nedá se přesně stanovit, který z pozorovaných jevů ho zapříčiňuje.

10. Výzkumný problém 3) Kauzální výzkumné problémy – zjišťují kauzální (příčinné) vztahy. Používají se experimentální metody. Srovnávají se dvě skupiny (nebo více skupin) subjektů, které se liší jedním z jevů (např. polohou). Statistické metody vyjadřující významnost rozdílu mezi údaji.

11. Výzkumný problém versus hypotéza Vědecké hypotézy se dají formulovat jen pro relační a kauzální výzkumné problémy, ne pro deskriptivní výzkumné problémy. Hypotéza je předpověď o vztahu mezi dvěma činiteli (proměnnými).

12. Dimenze orientace výzkumu • liší se cílem i způsobem realizace výzkumu, vztahem výzkumníka a zkoumaných osob a výsledky • zásadní rozdíl je v postoji výzkumníka k jevům • vysvětlení příčin jevů versus pochopení smyslu jevů • výběr osob versus volba prostředí • ověřování existující teorie versus vytváření nové teorie • tradiční versus netradiční výzkumné problémy

13. Kvantitativní výzkum • pracuje s číselnými údaji, zjišťuje množství, rozsah nebo frekvenci výskytu jevů, resp. jejich míru (stupeň) –zastánci kvantitativního výzkumu jsou hrdí na možnost precizního a jednoznačného vyjádření výzkumných údajů v podobě čísel • upřednostňuje číselné vyjádření • výzkumník si snaží držet odstup od zkoumaných jevů (zabezpečuje se tím nestrannost pohledu) • hlavním cílem výzkumníka je třídění údajů a vysvětlení příčin existence nebo změn jevů - umožňuje zevšeobecnění a vyslovování předpovědí o jevech • vybírat zkoumané osoby tak, aby co nejlépe reprezentovaly jistou populaci, výběr je náhodný – odpovídá matematické teorii pravděpodobnosti • většinou prověřuje existující teorii, tuto potvrzuje či vyvrací (vyvozovat hypotézy z teorie – ty potom potvrzovat či vyvracet) • je tedy výzkumem verifikačním

14. Kvalitativní výzkum • uvádí zjištění ve slovní (nečíselné) podobě. Jde o popis, který je výstižný, plastický a podrobný. zastánci hodnotí kvantitativní výzkum jako hrubý, „za čísly se ztrácí člověk“ • upřednostňuje slovní vyjádření • výzkumník se snaží o sblížení se zkoumanými osobami, o proniknutí do situací, ve kterých vystupují, protože jen tak jim může rozumět a může je popsat • metody: interview, participační (zúčastněné) pozorování • hlavní cílem výzkumníka je porozumět člověku – chápat jeho vlastní hlediska • podle zásad kvalitativního výzkumu je člověk nebo skupina lidí jedinečná, má vlastnosti, kterými se podstatně liší od jiného člověka nebo skupiny… má se zkoumat holisticky, vcelku • výzkumníka zajímá spíše konkrétní případ (obyvatelé pohraničí) výzkum je podrobným popisem tohoto případu • cílem není široké zevšeobecnění údajů, ale hluboké proniknutí do konkrétního případu a objevení nových souvislostí, které se hromadným výzkumem neodhalí • v oblasti teorie – odhaluje nové skutečnosti a z nich vytváří nové hypotézy • je tedy výzkumem konstrukčním • v rámci kvalitativního výzkumu se otevírají problémy, které dosud nebyly v centru zájmu výzkumu • kvalitativní výzkum se zdráhá kvantifikovat skutečnost, protože numerické vyjádření a vůbec zpracování údajů, které je příbuzné přírodním vědám, považuje za „tvrdé“, chladné a neosobní

15. Výzkum na mikroregionální úrovni – modelová území • okresní (mezoregionální) úroveň – hrubé měřítko, potřeba jít do detailu (katastry, obce, pověřené obce) • problémy s datovou základnou, se zdroji(většinu ukazatelů statistika nesleduje) • přístupy k vymezování a studiu periferních území: • – statistické hodnocení • –kartografický přístup – areálová metoda, „překryvy“, subjektivní hledisko při výběru ukazatelů, resp. při stanovení periferiality (ekoregiony, síť mobilních telefonů) • – vymezení modelových oblastí – reprezentující určitý typ periferie, detailní terénní výzkum, zobecnění pro periferii stejného typu

16. Mobil – signál 1

17. Mobil – signál 2

18. Příklad LFA • LFA – less favoured areas – oblasti s méně příznivými podmínkami • kritéria EU: nadmořská výška, svažitost, produktivita zemědělské půdy, hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti, podíl venkovského obyvatelstva, migrační saldo, srovnání příjmu ze zemědělství s národním průměrem • podle kritérií EU vymezeno 2 mil. ha ZPF Česka = 50 % ZPF

19. LFA zahrnují • horské oblasti • znevýhodněné oblasti s méně příznivými podmínkami • malé oblasti ovlivněné specifickými podmínkami (dostupnost,…) • nezastupitelná role mimoprodukční funkce zemědělství • nové formy zemědělského hospodaření (agroturistika, ekozemědělství)

20. Příklad výzkumu modelových území – komplexní vymezení • modelová území reprezentující určitý typ periferie (převládá určitý předpoklad) – rozdílné geografické podmínky • 4 modelová území • Starý Hrozenkov – při nové hranici, bariéra • Českokrumlovsko – vnější bariéra • Jemnicko – historicky zaostalé • Třemšínsko – vnitřní periferie • viz Geografie 2001/1 „Periferie“

21. Zadání práce 1 • z webových stran krajských úřadů získat strategické plány • informovat, jak jsou v nich vymezena periferní (problémová, zaostalá atd.) území • pokud ve strategiích nebude uvedeno, vymezit periferie a jádra v rámci krajů intuitivně

22. Zadání práce 2 • výběr jednoho modelového periferního území • zpracování mikroregionální analýzy (na základě podkladů získaných z internetových stran krajských úřadů), příprava syntetického hodnocení možností regionálního rozvoje modelových mikroregionů (podle struktury mikroregionální analýzy) • příště: prezentace zpracovaných podkladů, diskuse, „kulatý stůl“ • příští zadání: zadání strategie rozvoje pro sledovaný region (provedení SWOT, určení priorit, směrů, cílů a přiřazení konkrétních nástrojů a podpůrných fondů)

23. Strukturamikroregionální analýzy • výběr modelového území (kompaktní mikroregion velikosti několika pověřených obcí – viz Jančák 2001) • zdůvodnění výběru modelového území • charakteristika mikroregionu (poloha v rámci okresu, kraje, vzhledem k centrům; přírodní podmínky; obyvatelstvo: vývoj počtu, migrace, struktura zaměstnanosti, nezaměstnanost; ekonomika: HDP (podíl zemědělství, průmyslu, služeb) • zdroje: www stránky krajských úřadů, data ČSÚ, publikace ze Sčítání

24. Příště • prezentace zpracovaných podkladů, diskuse, „kulatý stůl“ • příští zadání: zadání strategie rozvoje pro sledovaný region (provedení SWOT, určení priorit, směrů, cílů a přiřazení konkrétních nástrojů a podpůrných fondů) • poslední seminář (možnosti rozvoje, dotační tituly, EU)