Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

1. Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

2. Obsah • Co nás nutí zabývat se kvalitou? • Definice kvality • Modely, rámce nebo faktory kvality • Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání • Ukazatele kvality – kvalitní škola • Jak zajistit kvalitu? • Kvalita a (sebe)evaluace a školní hodnocení

3. 1.Co nás nutí zabývat se kvalitou? • Konkurence • Zákazníci • Profesní kompetence a etika • Politika rovných příležitostí • Požadavek konzistence (soudržnosti)

4. 2. Definice kvality 2.1 Kvalita je vlastnost určité jednotky nebo schopnosti naplnit zjištěné a předpokládané požadavky zákazníka a odběratele. Její zajištění vyžaduje stálý výzkum, evaluační audity a seberefklexní přístupy (Rýdl, 2002)

5. 2.2 Kvalita školy Žádoucí úroveň výstupů, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena (Průcha. 1997)

6. 3. Modely, rámce nebo faktory kvality 3.1 5 oblastí kvality: • Výuka: vyučování a učení • Klima třídy a školy • Řízení školy • Profesionalita a rozvoj učitelů • Vnější i vnitřní vztahy

7. 3.2 • Výsledky a úspěchy • Vyučování a učení • Kultura školy • Vedení a řízení školy • Profesionalita učitelů • Cíle a strategie rozvoje školy Dolnosaský rámec pro hodnocení kvality, Zdroj: Na cestě ke kvalitě /2012

8. 3.3 IpN Cesta ke kvalitě Oblasti kvality školy • 1. Podmínky ke vzdělávání • 1.1. demografické (motivace žáků, postoje žáků ke škole)1.2. personální1.3. bezpečnostní a hygienické1.4. ekonomické1.5. materiální • 2. Obsah a průběh vzdělávání • 2.1. školní vzdělávací program2.2. plánování výuky2.3. podpůrné výukové materiály2.4. realizace výuky (interakce učitele a žáků, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení)2.5. mimovýukové aktivity (ankety pro rodiče) • 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání • 3.1. klima školy (interakce učitele a žáků, klima učitelského sboru)3.2. systém podpory žákům3.3. zohlednění individuálních potřeb žáků3.4. spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče)3.5. spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem • 4. Výsledky vzdělávání žáků • 4.1. hodnocení výuky (interakce učitele a žáků)4.2. klíčové kompetence4.3. znalosti a dovednosti4.4. postoje (postoje žáků ke škole)4.5. motivace (motivace žáků)4.6. úspěšnost absolventů • 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků • 5.1. strategické řízení5.2. organizační řízení školy (Profil  škola21)5.3. pedagogické řízení školy5.4. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů (360° zpětná vazba pro střední management školy)5.5. partnerství školy a externí vztahy • 6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům • 6.1. kvantitativní analýza6.2. kvalitativní analýza

9. 4. Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání A. Hierarchický pohled B. Účastnický pohled (stakeholders) C. Odkud se díváme

10. A. Hierarchický pohled • Třída – učitel • Škola- vedení • Zřizovatel (obec, kraj, majitel) • Česká školní inspekce • Zájmové organizace (např. Česká asociace pedagogického výzkumu- konference r. 2012 o kvalitě ve vzdělávání) • Vládní iniciativy (Odborná sekce Kvalita ve vzdělávání Rady kvality ČR) • OECD (viz Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012)

11. B. Účastnický pohled (stakeholders) • žák a rodiče • učitelé a škola • odběratelé, zaměstnavatelé • zřizovatelé • politici • exekutiva (národní, EU) • globální organizace (IEA, OECD, UNESCO, Světová banka, OSN)

12. C. Odkud se díváme Zevnitř – autoevaluace Zvenčí – externí evaluace (plošné testování – projekt NIQES, PISA,TIMSS, PIRLS, PIAAC, projekt Testování žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou ve školách zřízených MSK)

14. Kvalita výuky na českých školách je nekonzistentní. Česká republika má velký podíl studentů s nízkými výsledky a rozdíly ve výsledcích mezi kraji odpovídají až jednomu a půl roku výuky. Variabilita výsledků mezi studenty patří k nejvyšším v OECD a stále roste. • Česká republika má významné procento studentů s nízkými výsledky. Například 25 % českých studentů nemá základní čtenářské dovednosti, jak je definuje test OECD PISA (podle „E&T 2020“ by měl být ukazatel snížen 15%) • Socio-ekonomické zázemí sice není obecně hlavním faktorem rozdílů mezi výsledky studentů, ale v České republice má na výsledkymnohem větší vliv než ve většině zemí. ( Klesající výsledky,2010, McKinsey&Comp)

15. 5. Ukazatele kvalitní školy • Odpovědnost za výsledky (akontabilita) • Dobré a konzistentní vzdělávací výsledky • Odpovídající míra přidané hodnoty vzdělávání • Zajišťuje prostupnost ve vzdělávacím systému • Integruje - nesegreguje • Zájem klientů o její služby • Ekonomičnost/účinnost (za daných podmínek dosahuje maximálních efektů)

16. Kvalita výsledků edukace (learning outcomes) Dělení na • Výsledky školního vzdělávání – dle cílových domén (převážně v předmětech), v profesních nebo klíčových kompetencí (často ale neúplně řeší průřezová témata) • Dlouhodobé efekty – ekonomické(přístup k dalšímu vzdělávání, vč. omezování předčasných odchodů ze vzdělávání (ukazatel dle „E&T 2020“ se má snížit ze současných 15 % na 10 %)úspěšnost v zaměstnání, výše výdělku, životní a profesní uspokojení, paticipace na politickém rozhodování, charakter konzumního chování) - sociální (změny v sociální struktuře společnosti, kvalita fungování rodiny, pracovní iniciativa, zájem o celoživotní vzdělávání aj.)

17. Malý důraz je kladen na výsledky a pokrok žáka • Současný systém hodnocení školy neklade dostatečný důraz na zjišťování výsledků žáka a na stanovení mezí, kdy je dosaženo očekávaných výsledků (viz výše). • Vykazuje omezenou schopnost hodnotit kvalitu vzdělávání a pokrok žáka. • Cíle pro vyhodnocování úspěchu žáka jsou sice popsány v RVP, ale jsou velmi vágní a pravděpodobně vedou k vytváření zásadních rozdílů ve výsledcích žáků v závislosti na přístupech jednotlivých učitelů a škol (viz kapitola 2). • Navíc se školní pravidla pro hodnocení žáků v ŠVP v každé škole liší. • Hodnocení prováděné učitelem také není moderováno v rámci jedné školy, ani mezi školami navzájem, což přináší problémy v porovnávání výsledků žáků napříč školami (viz kapitola 3). • Absence národního (nebo i krajského) systematického přístupu k výsledkům žáka přináší problémy, protože je velmi obtížné hodnotit žáka ve vztahu k referenčním standardům. Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012 Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche a Pamela Sammons Dostupné na : http://www.csicr.cz/getattachment/a6311b50-169c-4e5e-9d92-a6f70aafe0f1

18. 6.Jak zajistit kvalitu? Cesta ke kvalitnímu vzdělávání vede přes • kvalitní učitele, • méně administrativy, • více času na žáky a studenty • a lepší podmínky pro strategický rozvoj vysokých škol (řekl ministr školství Petr Fiala. Slibuje proto snížení byrokratických nároků na učitele a snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku.

19. Fiala vnímá jako palčivý problém různou kvalitu vzdělávání v krajích ČR. "Rozevírají se nůžky ve financování jednoho žáka ve stejném oboru v různých krajích. Víme, že děti v různých krajích mají rozdílné výsledky, takže musíme pro děti vytvořit srovnatelné podmínky," uvedl Fiala. To v praxi znamená omezení pravomocí krajů. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu. • Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/217385-fiala-v-kvalite-a-financovani-skolstvi-se-rozeviraji-nuzky/

20. Pokračování: 6.Jak zajistit kvalitu? • 2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství • Zajistit stejnou kvality výuky pro všechny • Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory • Vypracování modelových osnov pro učitele • Zvýšit prestiž učitelského povolání • Snížit nutnou byrokracii pro školy Jen pro VŠ: • Profilovat a diverzifikovat vysoké školy • Změnit systém akreditací • Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ • Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům • Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ (býv. ministr prof. Fiala 3.3.2013, ČT24)

21. 7. Kvalita, (sebe)evaluacea školní hodnocení • Externí a/nebo interní evaluace jsou nezbytnými nástroji zajišťujícími kvalitu vzdělávacích/učebních procesů a výstupů. • V systému hodnocení žáků mají charakter spíše sumativního hodnocení. • Trendem je hledat a nalézt také soulad či symbiózu sumativních evaluačních aktů a formativních i sumativních hodnotících aktů učitelů pro účely školního hodnocení (evaluace může posloužit i pro formulaci a/nebo verifikaci školního hodnocení) a na druhé straně školní hodnocení zase pro účely zajišťování kvality školy (tj. klasifikace žáků a dlouhodobé efekty jejich edukace).

22. Děkuji za pozornost josef.malach@osu.cz