250 likes | 413 Views
Šlechtitelský,zdravotní,státní a vědecký. Význam inseminace. Umělá inseminace hospodářských zvířat je nástrojem zvyšování plodnosti a zlepšování populace po stránce genetické Technicky nahrazuje „ pohlavní rozmnožování“
E N D
Šlechtitelský,zdravotní,státní a vědecký Význam inseminace
Umělá inseminace hospodářských zvířat je nástrojem zvyšování plodnosti a zlepšování populace po stránce genetické • Technicky nahrazuje „ pohlavní rozmnožování“ • Objasnila získávání ejakulátů samců, jejich hodnocení, možnosti konzervace • Usnadňuje uskutečňovat celostátní koncepci rozvoje chovů a plemenářské programy Charakteristika inseminace
Maximální využití kvalitních plemeníků (býků zlepšovatelů) = urychlení zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat • Zvyšování kvality potomstva a celého stáda (selekční a šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena) • V přirozené plemenitbě(1 býk=60-100 telat/rok) • V inseminaci (1 býk = 10 – 15 000 telat/rok) • Důsledné vyhledávání nejlepších rodičovských párů • Rozvoj biotechnologických metod Význam šlechtitelský
Nedochází k přímému pohlavnímu a tělesnému styku Opatření při tlumení infekčních a invazních onemocnění(pohlavní choroby-trichomoniázy, puchýřina,vibriozy) Pravidelná kontrola zdraví a plodnosti plemeníka Pravidelná kontrola kvality spermatu Odpadá nebezpečí poranění plemeníka a plemenice Význam zdravotní
- Rozvoj metod konzervace gamet - CO2, N2, vaječný žloutek, glycerin - Synchronizace říje a následně porodu, superovulace a další biotechnologické metody= embryotransfer, sexace spermatu Význam vědecký
1677 Anton van Leewenhoek= vynález 1. mikroskopu 1780 = Lazzaro Spallanzani - studium vajíček žab,spermií u psů Na konci 19. století vzrůstá zájem o umělé oplodňování 1914 = Amantea sestrojil umělou vaginu pro psa 1931 = Ivanov, Ishikawa – zkoušky spermatu 1931= Rodin- vytvoření umělé vaginy pro býky, inseminační pipeta, ředění , konzervace sperma 1931= Milovanov- ředění spermatu, sběrač sperma pro býky 1936 = SSSR(Kuzněcov)- inseminace ovcí a krav 1939 = USA,Japonsko- objevení konzervačního účinku vaječného žloutku Přehled nejvýznamnějších vědeckých objevů v biologii rozmnožování
1949 ( Polge, Rowson, Smith) konzervační účinky glycerinu • 1952 mražení v CO2 • 1964 mražení v N2 • Technologie zmrazování: • 1= USA- ampule(1-2 ml) skleněné, plastové, želatina • 2= Japonsko-pelety(0,10 ml)zmražené-kulička • 3= Francie-pejety(slámka-trubička, délka 10 cm)0,25 – 0,50 ml Rozvoj inseminace po II. Světové válce
1919-1920= Sigmund- úspěšná inseminace klisen, v hřebčíně Kladruby • 1946= Švejda- přivezení umělé vaginy z Dánska • 1947= Osík u Litomyšle(Sorenzen,Šmerha,Kopecký)provedení inseminace • 1947-Dolní Újezd= první narozené tele po inseminaci • 1953(Šmerha, Koníček)vydána směrnice pro osemeňování skotu • 1953(Šmerha) – založení „ Ústavu genetiky“ v Liběchově • 1962(Matoušek) – založení „ Laboratoře pro ověřování paternity býků „ v Liběchově • 1975(Mácha)- laboratoř pro studium polymorfních znaků • 1958-1960(Šiler,Váchal,Jakubec) –Česká škola populační genetiky • 1967= vybudován „ Plemenářský vývojový ústav“ v Hradišťku pod Medníkem Vývoj inseminace u nás
1950= rozpracování a plošné zavedení odhadu PH býků metodou CC testu(Robertson, Mason)- v našich podmínkách rok 1958-59 (rozpracování Šiler a Váchal) a uvedení do provozu • Aplikace CC testu vhodná pro vyšší koncentrace krav- zintenzivnění selekce býků a výběr vynikajících inseminačních býků • Revoluční změna-technologie kryokonzervace • 1963= Skjervold-teoretický základ ke konstrukci dlouhodobých selekčních programů • 1968= základ šlechtitelského programu v ČR( budování inseminačních stanic, odchoven býků… zapojení matematicko statistických metod do hodnocení užitkovosti) Pokrok na úseku šlechtitelské práce
Základní vlastnost živých organismů= zachování druhů Nepohlavní ( nižší organismy-dělení buňky mateřské) Pohlavní rozmnožování (splynutí pohlavních gamet = vajíčka a spermie) Pohlavní dimorfismus (rozdílná pohlavní ústrojí), ale obecně stejné složení obou soustav = pohlavní žlázy, vývodné cesty, pářící orgány Rozmnožování
Vznik pohlavní soustavy za embryonálního vývoje • Diferenciace vlivem pohlavních hormonů a chromozonů • Určení pohlaví = v době oplození = vlivem sex-chromozomů (XX a XY) • Poruchy v diferenciaci pohlavních orgánů • Hermafroditismus (obojí pohlavní žlázy) • Infantilismus (nedostatečný vývoj pohlavních orgánů u samic) Pohlavní diferenciace
Pohlavní funkce = vývoj po narození • Pohlavní znaky: • Primární ( tvořeny pohlavními žlázami) Sekundární pohlavní znaky • U samců : ústrojí hromadění, vedení a vypuzování spermatu(nadvarle, chámovod, močová roura, penis, přídatné pohlavní žlázy) • U samic : vejcovod, děloha,vagina,vulva,klitoris • Pohlavní žlázy v klidu do období pohlavní dospělosti Pohlavní znaky, pohlavní funkce
Reprodukční schopnost = schopnost páření a rozmnožování • U samice : nastoupení ovariálního cyklu, dostavení se říje, rozvoj mléčné žlázy • U samců : produkce testosteronu, spermiogenetická aktivita, funkční vývoj přídatných pohlavních žláz, dostavení se libido sexualis • Pohlavní dospělost(puberta)= začátek funkčnosti pohlavní soustavy • - produkce hormonů= vliv na vývoj pohlavního ústrojí, druhotných pohlavních znaků a u samic na vývoj mléčné žlázy • Zvířata se nevyužívají v plemenitbě • Chovatelská dospělost= stupeň zralosti pohlavní a tělesné dospělosti zvířete(zařazení do plemenitby) • Tělesná dospělost= dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů zvířete(tělesné rozměry se nezvětšují, ale mění se v závislosti na výživném stavu) • Klimakterium= zánik pohlavního cyklu samic Reprodukční schopnost
U obratlovců je reprodukce jedinců sexuální (pohlaví se přitahuje) Sexualita je podmíněna pohlavním dimorfismem Hormonální řízení sexuality zabezpečují 2 skupiny hormonů : androgeny a estrogeny Pohlavní hormony odpovídají za pohlavně rozdílné biochemické procesy v látkové přeměně = rozdílnost v růstu kostí, utváření kůže, vývoj druhotných pohlavních znaků Pohlavní dospělost ,pohlavní chování
3 koordinační centra • 1. a nejvyšší je „ hypotalamus“ odpovídá za pohlavní chování( emotivní projev a sociální chování = agrese, imponování) • 2. úroveň kontroly tvoří „ mechanismus kopulační“, řízení vychází z“ míchy a z mezimozku“ ( kopulační chování obou pohlaví)samice: lordotické prohnutí páteře a pohyby pánve, samec: zasunutí pyje a frikční pohyby • 3. Ejakulační mechanismus má centrum v „ bederní míše „, u samce řídí ejakulaci, u samice odpovídá za nasávací pohyby vnitř. pohl. orgánů Neurální kontrola sexuality
Projevem sexuální touhy je skákání 1 zvířete na druhé • Chování býka: • - býk vyhledá plemenici zrakem, čichem a sleduje i hlasové projevy plemenice, posuzuje moč-očichává, olizuje • Pokládá hlavu na záď plemenice a pokouší se o vzeskok(reflex objímací) • Flémuje(zvedání hlavy a odhrnování pysku) • Akt páření během říje se opakuje • Chování krávy : • Pasivní chování- vyhledává býka, zvyšuje se tělesná teplota Pohlavní chování u skotu( v době říje)
Chování kance : hlasové projevy, očichávání, větření, časté močení(páchnoucí sekret) Vzájemné sociální chování v oblasti plecí a uší Salivace kance Pohyby do kruhu- „ milostná píseň“ a vzeskok Pyj je zaveden hluboko do dělohy-vlastní akt 10 min Prasnice : neklidná, se zájmem o okolí, snížení příjmu potravy, postoj nehybnosti(zastavení se s přiklopenýma ušima) Pohlavní chování prasat
Sexuální chování kance a prasnice v době říje ( přirozená plemenitba)
Sexuální aktivita má výrazně sezonní charakter • Chování berana : • Následování a přibližování, očichávání,flémování, chození do kruhu, pokládání hlavy na záď bahnice, vzeskok-páření • Chování samice : • Ochota k páření= setrvává vedle berana se skloněnou hlavou a skleslýma ušima • Ovce ve věku od 2,5 roku- páření 7x za říji Pohlavní chování ovce
Chování hřebce : • Kontrola výkalů, setrvání hřebce v blízkosti klisny, nosonasální kontakt(nos k nosu), vyklenutý krk(imponování), olizování těla samice, flémování, pokus o koitus • Chování klisny: • Vyhledává ostatní zvířata, zvedání ocasu, blýskání, lehké roztažení zadních končetin,typické přitažení hlavy ke krku • V chovech zkoušení klisny přes zkušební stěnu Pohlavní chování koní