1 / 16

K regulaci hluku (se zaměřením na roli soudů)

K regulaci hluku (se zaměřením na roli soudů). Pavel Černý Ekologický právní servis Brno, NSS, 24.května 2011. 1 teze a 2 otázky na úvod. legitimní regulace je ochranou před nezamýšlenými následky lidského jednání – snahou omezit dopad externalit lidkého jednání na ty, kdo je nezpůsobují

porter
Download Presentation

K regulaci hluku (se zaměřením na roli soudů)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. K regulaci hluku(se zaměřením na roli soudů) Pavel Černý Ekologický právní servis Brno, NSS, 24.května 2011

  2. 1 teze a 2 otázky na úvod • legitimní regulace je ochranou před nezamýšlenými následky lidského jednání – snahou omezit dopad externalit lidkého jednání na ty, kdo je nezpůsobují • jaký typ regulace je v oblasti ochrany životního prostředí potřebný ? • jak mohou k rozumné podobě regulace v oblasti ochrany životního prostředí přispět soudy?

  3. K potřebě regulace hluku • „Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí“ (ale do jaké míry?) • zdravotní rovina – přes subjektivitu ve vnímání a reakcích na hlukovou zátěž existuje odborná shoda o míře hlukové zátěže, která většině lidí působí zdravotní zátěž, případně ohrožení (sluch, oběhový systém, psychika) • podle strategických hlukových map v ČR více než 240. 000 lidí postiženo celodení hlukovou zátěží nad 70 dB (65 dB uváděno jako hranice „dlouhodobé nesnesitelnosti“)

  4. K potřebě regulace hluku • ekonomická (finanční) rovina – hluková zátěž přináší finanční zátěž pro veřejné rozpočty (protihluková opatření, výdaje na léčení) i pro jednotlivce (snížení cen nemovitostí, pronájmů, užitné hodnoty) • tyto dopady by měly být financovány původci nebo beneficienty (příklad nových komunikací odvádějících dopravu z obytné zástavby, ale zatěžujících jiné osoby – snížení počtu zatížených by nemělo být dostatečným argumentem pro přenos zátěžě)

  5. Základy právní regulace hluku • hlukové limity a kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví – KHS (zákon 258/2000 Sb., nařízení vlády 148/2006 Sb.) • strategické hlukové mapy a plány (zákon 222/2006 Sb.) • možnosti obcí regulovat zroje hluku prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (§10 zákona č. 128/2000 Sb.) • úprava „sousedských práv“ - § 127 občanského zákoníku

  6. Problematické aspekty právní úpravy • dostupnost údajů o hlukové zátěži / dostupnost měření • ekvivalentní (průměrné) hodnoty – nezohlednění časové koncentrace zátěže • korekce pro určité zdroje hluku (doprava – stará zátěž)

  7. Procesní cesty k ochraně před hlukem • řízení o povolení zdrojů hluku – dodržení hlukových limitů jako podmínka povolení záměru • řízení o povolení výjimky při překračování limitů hluku • soukromoprávní nástroje ochrany před hlukem

  8. Judikatura správních soudů – hluk a řízení o povolení záměru 1As 16/2008-48 Otázka, zda zvýšení hladiny hluku ve vnějším chráněném prostoru budovy nad zákonem povolenou mez lze považovat za dotčení vlastníka na jeho vlastnickém právu, musí být vyřešena správním orgánem v rámci interpretace a aplikace neurčitého pojmu „dotčení na vlastnickém právu“. Úkolem soudů, je pouze omezený přezkum zákonnosti interpretace a aplikace neurčitého pojmu. Správní orgán se musí řádně a úplně vypořádat s argumentací jednotlivce, který tvrdí, že může být dotčen na svém vlastnickém právu v důsledku nárůstu hluku

  9. Judikatura správních soudů – hluk a řízení o povolení záměru 9 As 88/2008-301 „Je pravděpodobné, že jsou-li limity překročeny již za stávající situace, nová zástavba přinese jejich zhoršení, neboť silniční síť sama o sobě je například z hlediska ochrany ovzduší typickým (a významným) liniovým zdrojem znečištění ovzduší.“ „Pouhý odkaz na stanoviska dotčených orgánů státní správy se tedy v případě zpochybnění jejich vzájemného souladu jeví jako nedostatečný a v žádném případě nemůže nahradit vlastní správní uvážení stavebního úřadu v tomto směru.“ „ Občanské sdružení je oprávněno uplatnit námitky týkající se ochrany zdraví a životního prostředí před negativními vlivy hluku a imisí znečišťujících ovzduší“

  10. Judikatura správních soudů – hlukové výjimky 4 Ads 49/2008 – 73, 4 Ads 79/2008 – 61 • vlastník nemovitosti se domáhal účasti v řízení povolení hlukové výjimky pro provoz na silnici 1. třídy • žádost o přiznání postavení účastníka odmítnuta neformálním dopisem, odvolání proti výjimce zamítnuto jako nepřípustné • žaloby proti oběma rozhodnutím Městský soud odmítl jako podané osobou zjevně neoprávněnou • NSS obě rozhodnutí městského soudu zrušilz formálních důvodů – forma rozhodnutí o účastenství, nesplněny podmínky pro odmítnutí žaloby - zároveň neshledal důvody pro podání návrhu na zrušení úpravy v řízení o výjimkách pro neústavnost, ani se jasně nevyslovil k otázce aktivní procesní legitimace

  11. Judikatura správních soudů – hlukové výjimky Sporné aspekty rozhodnutí • nevyslovení se k otázce dotčení právní sféry dotčeného vlastníka vydáním hlukové výjimky (x rozšířený senát 6A 25/2002-42, povolovací řízení) • pominutí judikatury ESLP k procesním zárukám práva na ochranu soukromí – zahrnuje i zásahy do životního prostředí, včetně hluku (např. Taskin v. Turecko) • pominutí čl. 9(3) Aarhuské úmluvy • nepřiléhavá analogie s řízeními podle atomového zákona – hluková výjimka je konečným rozhodnutím • nevypořádává se s otázkou vazby mezi právem na soudní ochranu (čl. 36 Listiny) a právem na účast ve správním řízení (x 2 As 71/2010 – 96 – vždy jen jedna procesní cesta – není zřejmé, zda se lze domáhat soudního přezkumu bez předchozí účasti ve správním řízení)

  12. Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“ • několik úspěšných „sousedských žalob“ na zdržení se rušení hlukem z provozu na pozemní komunikaci • pilotní případ – pražská magistrála – rozsudek NS sp.zn. 22 Cdo 3281/2008 • návaznost na předchozí judikaturu - 22 Cdo 2808/2007, odkaz 22 Cdo 223/2005 – „právně významným obtěžováním (imisí) může být i takové obtěžování, které sice nepřekračuje limity stanovené obecně závazným právním předpisem, ale překračuje míru obvyklou v daném místě, a to s přihlédnutím k obvyklé míře obtěžování dané v jiných obdobných místech.“

  13. Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“ Důležité aspekty pražského rozsudku NS "Ochrana před obtěžováním imisemi nad míru přiměřenou poměrům poskytovaná v režimu § 127 odst. 1 obč. zák. ostatně představuje samostatný právní nárok vedle ochrany poskytované na základě správních norem. V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním předpisem, přesahuje zpravidla i míru přiměřenou poměrům, ale nemusí tomu být naopak. Bude-li tedy obtěžování vycházet z činnosti, ke které bylo vydáno úřední povolení, nevylučuje to ochranu proti obtěžování způsobenému touto činností podle § 127 odst. 1 obč. zák." • "Výjimka povolená žalovanému rozhodnutím Hygienické stanice, jíž bylo povoleno provozování zdroje hluku – pozemní komunikace ve stávajících hodnotách hluku, je v případě, že bylo zjištěno, že v dané lokalitě jde obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, z hlediska porušení ochrany žalobců před hlukem podle občanskoprávní úpravy § 127 odst. 1 obč. zák., bezvýznamná.“ • "Ohledně náznaku námitky nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného hlavního města Prahy dovolací soud poukazuje na svoji již ustálenou judikaturu, podle níž vlastníku sousední nemovitosti náleží vůči obci ochrana podle § 127 odst. 1 obč. zák. (analogicky má obec i aktivní legitimaci - 2 Cdon 330/97)" • "Námitka ohledně údajné nevykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu je nepřípadná za situace, kdy žalovanému je toliko uložena v souladu s ustálenou judikaturou negativní povinnost ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák. a nesplnění soudem uložené povinnosti je možné v rámci výkonu rozhodnutí vynutit ukládáním pokut podle § 351 o. s. ř."

  14. Možné přístupy k regulaci v oblasti životního prostředí - shrnutí - detailní požadavky na postupy při určité činnosti a na oprávnění k jejímu provádění • stanovení obecných principů (typu "únosné zatížení území„, "obtěžování nad míru přiměřenou poměrům" ), případně konkretizovaných formou jednoznačných limitů • možnost stanovení lokálně platných pravidel (typu vyhlášek obcí, nízkoemisních zón), zohledňujících místní podmínky) Za nejvhodnější lze považovat kombinaci nemnoha pravidel s dostatečnými zárukami přístupu osob dotčených zásahy do životního prostředí k povolovacím řízením i soudnímu přezkumu

  15. Místo závěru „ Základní úlohou soudů při ochraně životního prostředí je prosazování stavu, kdy politické a administrativní rozhodování probíhá transparentně a zajišťuje ochranu základních práv, a to i v případech, kdy se dostávají do konfliktu s politickými preferencemi demokratické většiny. Pokud legislativní nástroje ochrany životního prostředí nejsou v tomto směru dostatečné, musí soudy „vyplňovat existující mezery tvůrčí interpretací ústavních práv a principů“. Tuto roli mohou soudy a soudci plnit pouze v případě, že ve společnosti je dostatek aktivních jednotlivců a skupin, které jsou ochotné nést rizika soudních sporů.“ Sir Robert Carnwath, Brno, NSS, 16.4.2009

  16. Děkuji za pozornost pavel.cerny@eps.cz

More Related