1 / 17

FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK

FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK. Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF 19. 4. 2010. GLIOVÉ BUŇKY. CNS. + ependymové buňky. (šedá hmota). (bílá hmota). neuronů 10 11 glií 10x více. PNS – Schwannovy buňky + satelitové buňky. ZÁKLADNÍ SROVNÁNÍ NEURONŮ S GLIEMI. ASTROCYTY. FUNKCE :

rashad
Download Presentation

FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF 19. 4. 2010

  2. GLIOVÉ BUŇKY CNS + ependymové buňky (šedá hmota) (bílá hmota) neuronů 1011 glií 10x více PNS – Schwannovy buňky + satelitové buňky

  3. ZÁKLADNÍ SROVNÁNÍ NEURONŮ S GLIEMI

  4. ASTROCYTY • FUNKCE: • mechanická opora neuronů • během embryogeneze slouží jako vodící struktura (lešení) pro migrující nediferencované neurony na místo budoucího působení • produkují růstový faktor GDNF – Glial cell line-Derived Neurotrophic Factor – nutné pro růst a přežití neuronů • na povrchu mozku tvoří membrana limitans gliae superficialis – oddělené povrchové neurony od pia mater • tvoří gliové jizvy při poranění CNS http://neurophilosophy.files.wordpress.com/2006/10/copy-of-astro-gfap1.jpg

  5. Glie jako vodící struktury neuronů Zdroj: přednáška doc. Vargové

  6. výběžky astrocytů vytvářejí tzv. gliové nožky kolem cév = membrana limitans gliae perivascularis – základ hematoencefalické bariéry • gliové nožky jsou vzájemně propojené pomocí tight junctions – pevná nepropustná spojení • zprostředkovávají transport látek mezi neurony a kapilárami Netter‘s Atlas of Neurophysiology

  7. ASTROCYTY UDRŽUJÍ HOMEOSTÁZU K+ v ECT MOZKU • při repolarizaci neuronů jsou otevřené napětím ovládané K+ kanály, kterými uniká K+ z ICT do ECT, po repolarizaci Na+/K+ ATPáza obnovuje původní rozložení iontů • pokud Na+/K+ ATPáza „nestíhá“, hromadí se v ECT K+ -> pokles koncentračního gradientu K+ mezi ICT a ECT -> klidový membránový potenciál putuje směrem ke kladným hodnotám => nižší práh akčního potenciálu -> vyšší excitabilita mozku (jedna z možných příčin epileptických záchvatů?) • mezi astrocyty jsou gap junctions – volná spojení, kterými volně prochází ionty a jiné látky • K+ vstupuje do glií, prochází skrz gap junctions do jiných gliových buněk a následně je uvolněno do ECT v oblasti menší neuronální aktivity, kde není koncentrace K+ tak vysoká

  8. Trojan, S.: Lékařská fyziologie

  9. kryjí synapse – odstínění synapsí – uvolněné neurotransmitery se nedostanou do okolí synapse • degradují neurotransmitery: excitační glutamát a inhibiční GABA Zdroj: přednáška doc. Vargové

  10. GLUTAMÁT – GLUTAMINOVÝ CYKLUS • glutamát uvolněný do synaptické štěrbiny je vychytáván Na+ dependentním přenašečem do astrocytu (spolu s glutamátem se transportují 3 Na+ do ICT), kde je glutamát přeměněn na glutamin (potřeba ATP) • ATP astrocyt získá přeměnou glukózy na laktát – vznik 2 ATP – 1 ATP se využije na přeměnu Glu na Gln, 1 ATP pro Na+/K+ ATPázu k transportu 3 Na+ z ICT do ECT • glutamin je transportován do neuronu, zde se mění zpět na glutamát Ganong: Přehled fyziologie

  11. OLIGODENDROCYTY • myelinizace axonů v CNS – 1 oligodendrocyt až 35 axonů najednou – elektrická izolace axonů, saltatorní vedení vzruchu http://homepage.psy.utexas.edu/homepage/class/Psy332/Salinas/Cells/oligo.gif

  12. MIKROGLIE • součást monocytomakrofágového systému – vstupují v embryonálním období do CNS z krevních cév • zůstávají v klidovém stádiu – produkují NGF (nerve growth factor) • jsou aktivovány při infekcích a poškození buněk CNS -> pohyblivé mikroglie schopné fagocytózy, produkce chemických látek proti patogenům http://www.retinalmicroscopy.com/photos/glial/web/Glial%20cells%20%20Microglia%20Rat%20OX42.jpg http://www.mpimf-heidelberg.mpg.de/reports/pressReleases/2005/200504111/01/Web_Zoom.jpeg

  13. EPENDYMOVÉ BUŇKY • lemují dutiny CNS vyplněné mozkomíšním mokem a centrální kanál míchy • přispívají k tvorbě CSF • na apikálním povrchu mají kinoclie – pomáhají pohybu CSF http://mediatheque.parisdescartes.fr/doc/racine/j/jmdupont/281511Ependyme_GB.jpg

  14. SCHWANNOVY BUŇKY • myelinizace axonů v PNS • 1 Schwannova buňka – 1 axon http://content.answers.com/main/content/img/oxford/Oxford_Body/019852403x.myelin.1.jpg

  15. SHRNUTÍ • ASTROCYTY • mechanická opora neuronů • udržují homeostázu K+ v ECT – gap junctions • odstiňují synapse, recirkulace Glu-Gln • gliové nožky kolem kapilár – tight junctions, transport živin neuronům • vodící struktury, gliové jizvy • OLIGODENDROCYTY – myelinizace axonů v CNS • MIKROGLIE – fagocytóza patogenů a poškozených neuronů • EPENDYMOVÉ BUŇKY – výstelka dutin CNS • SCHWANNOVY BUŇKY – myelinizace axonů v PNS • SATELITOVÉ BUŇKY – trofická funkce – ganglia • GLIOMY – nádory z gliových buněk (nádory z neuronů nejsou – nedělí se)!

  16. ZDROJE INFORMACÍ Sherwood, L.: Human Physiology, 7th edition, Brooks/Cole 2010 Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, Galén 2005 Trojan, S.: Lékařská fyziologie, Grada 2003 Silbernagl, S., Despopoulos, A.: Atlas fyziologie člověka, Grada 2004 Konrádová, V., Uhlík, J., Vajner, L.: Funkční histologie, H&H

  17. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST

More Related