Mezinárodní politická ekonomie

1. Mezinárodní politická ekonomie Mgr.martintománek

2. Na úvod krátký „test“ 

3. Otázky • Co je to hrubý domácí produkt? (plus výpočet výdajovou metodou) • Co je to inflace, hyperinflace, stagflace a deflace?  Známé příklady hyperinflace a deflace ve 20. století

4. Zdroj: FederalReserve Bank of St. Louis

5. Úvod do problematiky MPE

6. Mezinárodní politická ekonomie • Před rokem 1970 prakticky neexistující jako obor a předmět studia, nyní oblíbená specializace. • V průběhu posledních 40 let zaznamenalo studium MPE pozoruhodné vzkříšení. • MPE je studium vzájemného působení ekonomie a politiky ve světové aréně. • Ekonomika = systém produkce, distribuce a využívání bohatství • Politika = soubor institucí a pravidel, kterými jsou řízeny společenské a ekonomické interakce

7. MPE má několik významů... • Studium politického základu ekonomického jednání – jak vládní politika ovlivňuje fungování trhu • Ekonomický základ politického jednání – jak ekonomické síly formují vládní politiku • Oba přístupy jsou komplementární, politika a ekonomika jsou ve stavu neustálé vzájemné interakce • Většina trhů je řízena základními zákony, které fungují více či méně nezávisle na vůli firem a jednotlivců • Tržní rovnováha

8. Perfektně konkurenční trhy existují jen na papíře.. • Dohody producentů (OPEC) • 1973 významný nárůst cen ropy • Jednání vlád • Ovlivňuje ceny, produkci, zisky, mzdy a téměř všechny aspekty ekonomiky • Nástroje vlády: regulace mezd, cen, nájemného, zdanění, pobídky a dotace, celní tarify a další překážky obchodu, vládní výdaje • Vliv vlády – např. zemědělství, školství

9. Limity ekonomie a politické vědy • Ekonomie vytvořila různé teorie, které vysvětlují ekonomické jevy, stejně tak politická věda vytvořila teorie, které často elegantně vysvětlují politické výstupy. • Tyto modely představují nicméně spíše didaktické nástroje, jejichž přesnost závisí na širokém okruhu nepředvídatelných faktorů .  Nevyhnutelně neúplné a nedokonalé chápání světa

10. Politická ekonomie není nová • Až do počátku 20. století prakticky všichni myslitelé psali o politické ekonomii • Ekonomika byla politická a politika byla svázána s ekonomickými fenomény • Adam Smith, John StuartMill, Karl Marx • Od přelomu století se nicméně politika a ekonomika stále více vzdalovaly • Ekonomika: matematizace, stále sofistikovanější modely • Politická věda: vzestup moderních reprezentativních politických institucí, masových PS, více informovaná populace, moderní byrokracie --> studium politiky jako aktivity, která má logiku sama o sobě

11. Změna počátkem 1970s...proč? • Propast mezi abstraktními modely politického a ekonomického chování na straně jedné, a skutečným chováním politických systémů a ekonomik na straně druhé („nadpozemská“ teorie) • Je striktní analytické oddělení mezi politikou a ekonomikou oprávněné? • Stabilita a prosperita čtvrtstoletí následujícího po WW2 se začala rozpadat • Konec zlatého standardu 1971, následoval ropný šok a celosvětová recese, požadavky nově nezávislých států • Sociální vědy se opět začaly zajímat o pochopení interakcí mezi politikou a ekonomikou v moderní společnosti

12. Neshody mezi akademiky v aplikaci... • Jednání vlády může ovlivnit ekonomické trendy, ale toto jednání samotné může pouze reflektovat tlaky ekonomických zájmových skupin. • Tyto skupiny mohou hrát ústřední roli v určování vládní politiky, nicméně politický systém může zásadně pozměnit vyhlídky a vliv ekonomických zájmů. • Vědci se snaží rozplést ekonomické a politické příčiny od důsledků  RŮZNÉ PŘÍSTUPY

13. Základní přístupy ke studiu MPE

14. Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň • Je pro pochopení politických a ekonomických trendů důležitější domácí nebo mezinárodní úroveň? Př. zahraničně-ekonomická politika státu • Politika je primárně determinována globálním prostředím. Manévrovací prostor je dokonce i pro nejmocnější státy omezen charakterem mezinárodního systému • Politika je přímý důsledek domácích politických a ekonomických procesů. Mezinárodní systém je pouze propletenec nezávislých národních států, v němž každý má své politické a ekonomické zvláštnosti.

15. Linie „domácí – mezinárodní“ úroveň Mezinárodní nebo domácí determinanty trendů??? • Je příčinou chudoby zemí třetího světa nespravedlivý globální ekonomický systém, nebo domácí politika a ekonomika rozvíjejících se států? • Jsou nadnárodní korporace mocné nezávislé globální síly, nebo spíše pouhým prodloužením svých domovských zemí? Př. obchodní politika Západu počátkem 1980s vůči Japonsku  Různí analytici a vědci dospějí k jiným závěrům při dostupnosti stejných informací

16. Linie „stát – společnost“ • Jsou pro interpretaci trendů v mezinárodní politické ekonomii důležitější státy (politické instituce) nebo soukromí aktéři? Dva pohledy: • Stát je relativně izolován od zájmových skupin, zájmové skupiny pouze produkují určitou kakofonii stížností a požadavků, stát formuje společnost. • Jednání a opatření státu pouze odpovídají na požadavky společnosti. Je to společnost, která formuje stát.  Politický systém může přinejlepším organizovat a regulovat tyto požadavky, nicméně stát je v podstatě v rukou socioekonomických a politických zájmů

17. Čtyři perspektivy v rámci MPE

18. Mezinárodně-politický pohled • Vliv národních států je omezen globálním geostrategickým a diplomatickým prostředím, v němž se státy pohybují. • Zaměřuje se na inherentní konflikt mezi státy v antagonistickém světě, v rámci kterého může být dosažení spolupráce obtížné, byť ta je žádoucí a možná.

19. Mezinárodně-ekonomický pohled • Vliv států je limitován, důraz kladen spíše na socioekonomické faktory než politické. • Rozvoj na poli technologií, telekomunikací, financí a produkce zásadně ovlivňují rámec, v němž národní vlády prosazují politiku. • Tento rámec může vést k tomu, že vlády některá opatření prakticky nemohou implementovat a jiné volby jsou natolik lákavé, že jsou pro lídry neodolatelné.

20. Vnitrostátní institucionální pohled • Pozornost na stát, důraz na roli a instituce státu v domácím rámci spíše než v globálním systému • Tento pohled, který bývá označován jednoduše jako institucionalismus, má tendenci zlehčovat vliv mezinárodního systému a společnosti. • Národní priority a implementaci politik směřující k těmto cílům určují zejména politici a politické instituce. • Různé varianty institucionalismu  některé důraz na autonomii státu, jiné se zaměřují na to, jak státní instituce zprostředkovávají a pozměňují společenské síly

21. Vnitrostátní společenský pohled • Zaměření na vývoj v rámci národních hranic. • Důraz zejména na ekonomické a sociopolitické aktéry, spíše než na politické lídry. • Označován jednoduše jako „společenský“ – tendence bagatelizovat mezinárodní omezení a zdůrazňovat socioekonomické tlaky, které mají původ doma. • Determinanty národní politiky – jednotlivci, firmy, různé zájmové skupiny

22. Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? • Mezinárodně-politický pohled • geopolitické trendy mezi státy na globální úrovni • Mezinárodně-ekonomický pohled • důraz na trendy v rámci tržních sil, technologií, apod., které mění prostředí, v němž vlády provádí obchodní politiku • Vnitrostátní institucionální • cíle a akce vlády v rámci národního politického systému • zahraniční obchod může pomáhat politikům, aby se udrželi u moci

23. Příklad obchodní politiky státu Jak vysvětlují měnící se obchodní vztahy jednotlivé přístupy? • Vnitrostátní společenský • primární zaměření na tlaky ze strany socioekonomických skupin – některým liberalizace obchodu vyhovuje, jiní naopak požadují ochranu před importy

24. Závěry k jednotlivým perspektivám • Všichni odborníci uznávají, že ekonomická politika všech vlád je ovlivňována a limitována jak mezinárodními, tak domácími faktory, jak ekonomickými, tak politickými. • Určité síly mohou být důležitější nebo méně důležité v závislosti na konkrétním státu, čase,.. • Malé a slabé státy vs. mocné • Hlavní rozpory panují v relativní váze, jakou přisuzují analytici jednotlivým nezávislým proměnným.

25. Alternativní pohledy na MPE

26. Alternativní pohledy na MPE • Liberalismus • Marxismus • Realismus • Konstruktivismus