Robert Zbíral Členství ČR v EU II

1. Krize v eurozóně a její možná řešení Robert Zbíral Členství ČR v EU II

2. 1 mil. 1 mld. 1 bilión

3. 115 biliónů - budoucí (nepokryté) výdaje USA

4. Základní parametry • stát je ekonomický subjekt jako kdokoli jiný • má příjmy a výdaje • půjčuje si- vydává dluhopisy, pokladniční poukázky etc. • dluhopis má splatnost a úrok • úrok odráží riziko (nesplacení) a likviditu dluhopisu (šance na prodání dluhopisu před splatností- sekundární trh) • dluhopisy nakupovány subjekty finančního trhu • jak může stát snížit dluh? • splácení jistin (nečasté), hospodářský růst (dluh k HDP klesá)

5. Základní parametry • role centrálních bank • nezávislé na vládách • určují úrokovou míru (reakce na ekonomický vývoj a inflaci) • právo tisknout peníze (stát nerozhoduje) • role komerčních bank • působí na finančním trhu, vzájemná provázanost • mají aktiva (vklady, akcie, dluhopisy) a pasiva (půjčky třetím subjektům, jiné závazky) • zajišťují oběh peněz v ekonomice • interakce s centrální bankou (úložky, zástavy oproti hotovosti) • klíčové ukazatele pro rozhodování o akci na trhu • výnos, riziko, likvidita

6. Zárodky krize • v roce 1999 vznik jednotné měny euro • měna společná, hospodářská politika ne • dluhopisy ve stejné měně, ale každý stát vydává své • reakce trhu: ostatní státy jsou postaveny na roveň Německu • země eurozóny si půjčují za stejné peníze jako Německo (nelze zbankrotovat) • vše chráněno Paktem růstu a stability (pravidla zadlužování)- nedodržováno • výsledek: pocit, že peníze jsou „levné“ • rozdíl hlavně pro chudší země- mohou si půjčovat s nižšími úroky než předtím • vede k silnému zadlužování • v některých zemích zejména veřejný sektor (Řecko, Portugalsko) • v jiných soukromý sektor (Španělsko, Irsko) • tvoří se různé bubliny (zejména realitní) • pocit bohatnutí vytváří tlak na platy (nižší konkurenceschopnost) • ekonomiky stoupají, ale hlavně skrze domácí poptávku • samozřejmě i role korupce, pracovní morálky etc. v určitých státech

13. běžná bilance zahraničního účtu (Německo vs Řecko)

14. Konec zlatých časů • rok 2008 a finanční krize v USA • zvyšuje se nervozita, investor požaduje jistotu • zamrzá mezibankovní trh (půjčování) • nejvíce exponované banky v ohrožení • „banky, které nemohou padnout“- ohrožení ekonomiky • nutná záchrana ze strany států • trh začíná rozlišovat mezi reálnou situací států eurozóny • jisté státy začínají mít problémy udat dluhopisy (vysoké riziko) • hrozba bankrotu- nutné platit předchozí dluhy • nelehká situace eurozóny • ukazují se zásadní ekonomické rozdíly mezi státy • Evropská centrální banka jen obtížně může vyhovět všem • na jaře 2010 krize Řecka- nebude schopno splácet • poskytnuta pomoc (samostatně cca 110 mld. eur) • obava z dominového efektu- padne-li jeden, trhy vsadí i na pád dalších ohrožených zemí (státy PIIGS)

17. Zvolené řešení: pomoc státům v problémech • jednoduchá myšlenka: • trh některým státům nepůjčí nebo jen za vysoké úroky (velké riziko), jiným ano a za nižší úrok • věřím, že postoj trhu je neracionální (jedná v panice) • půjčí si ti, co mohou a poskytnou peníze těm, co nemohou • pokud vše vyjde (nemohoucí splatí), situace je vyřešena a ještě na tom půjčující vydělá • konkrétní realizace: Evropský nástroj finanční stability • přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60) • nejde o žádné hotové peníze ve sklepě • půjčuje si na trhu až do výše limitu, ručí státy eurozóny dle domluvených podílů • prozatím žádné přímé finanční transfery • poskytnuta z něj pomoc Irsku a Portugalsku (částečně preventivní před útokem trhů) • Mechanismus stability • nástupce dočasného EFSM • změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013 • zapojení i soukromého sektoru

20. Pomoc státům v problémech • otázka spravedlnosti pomoci • mají se podporovat rozhazovačné státy? mají přispívat chudší na bohatší? (Řecko vs Slovensko) • proč ano: • hrozba dominového efektu • argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu • záchrana problémových států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy problémových států • záchrana Kypru (březen 2013) • trest za finanční kasino vs jistota peněz v bankách • dlouhodobá udržitelnost opatření? • budou schopny státy pomoc splatit? • případ Řecka • nedokáže splatit všechny dluhy • musí klesnout na udržitelnou úroveň • proveden tzv. haircut- investoři se musí vzdát části investic • dohoda na odepsání kolem 70 % hodnoty • platí jen pro soukromé investory, pújčky MMF či států mají senioritu a nekrátí se • nová pomoc ve výši 130 miliard eur • 30 mld. pro haircut (+ 6 mld. úroky), 48 mld. pro rekapitalizaci řeckých bank, zbytek na zaplacení splatných dluhů • spojeno s faktickou hospodářskou kontrolou země (pozice Trojky- EU, ECB, MMF) • výhled nejasný- záleží na dalším vývoji v Řecku

24. Pomoc státům v problémech • kredibilita EFSM • založena na důvěře ve státy, které ručí za půjčky • zvyšuje se expozice dalších zemí, jejich vlastní riziko se zvyšuje • současnost: nejvyšší rating má jen Německo, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko • EFSM sám poklesl na AA+ • objem prostředků • nestačil by na záchranu velkých ekonomik (Španělsko, Itálie) • jen Itálie musí refinancovat 1 bilion eur v příštích dvou letech • snaha sehnat další peníze (záruky), ale kde (vždy musí dodat státy)?: • Mezinárodní měnový fond (viz diskutované přispění ČR z rezerv České národní banky) • Čína, Rusko, USA?

25. Řešení bankrotu a odchodu z eurozóny • rada mnoha ekonomů (včetně V. Klause) • kompletní odepsání současných dluhů (nebo znehodnocení) • možnost devalvace nové vlastní měny (a zvýšení konkurenceschopnosti) • ale… • právní překážky odchodu z eurozóny (dle Smluv nejde) • faktické překážky: jak přechod provést? • euro nadále funguje- jaká reakce občanů? • výsledek: zhroucení finančního systému • odepsání dluhů? • riziko půjčování po bankrotu • v jaké měně jsou dluhopisy pro znehodnocení? • výhody devalvace? • růst cen dováženého zboží • inflační tlaky • alternativa: vnitřní devalvace • lepší konkurenceschopnost snížením mezd či nákladů státu • viz příklad Pobaltí • problematické protlačit politicky

26. Další kroky k řešení krize • role Evropské centrální banky • má neomezené prostředky (tisk peněz) • ze Smluv: nesmí ručit za ani financovat dluhy členských zemí • přesto nakupovala (omezeně) dluhopisy problémových států • návrhy, aby se stala věřitelem poslední instance (Francie, odpor Německa) • od prosince 2011- tříleté výhodné půjčky komerčním bankám (program LTRO) • celkem v hodnotě 1 bilión eur • plán: banky budou půjčovat dále- rozproudí ekonomiku; budou nakupovat i dluhopisy problémových zemí (zmenší tlak na ně)

27. Další kroky k řešení krize • nezbytností je zajištění fiskální uměřenosti členů eurozóny • bez dodržování pravidel ohledně zadlužování není možné získat důvěru trhů • zamezení černého pasažérství (žití si nad poměry v očekávání záchrany) • výsledkem Smlouva o fiskální stabilitě (Fiskální kompakt) • maximální limity zadlužení, společná kontrola rozpočtů, nedodržení znamená automatické sankce • vše má být zakotveno v právu členských zemí (nejlépe ústavách) • ČR a Spojené království mimo • rizika přístupu • omezování investic států přispívá ke snížení hospodářského růstu, soukromí investoři následují • snižuje se koupěschopnost obyvatelstva- nižší domácí poptávka, tj. další pokles růstu • hrozba deflační spirály (dluhy se pak rozhodně nesníží) • viz. Řecko: hospodářská a sociální situace katastrofální

31. Další zvažované varianty řešení krize • evropské dluhopisy • doposud každý ručí za své dluhy, případně na sebe připadající část • u evropských dluhopisů by všichni ručili společně a nerozdílně • výhody • snižuje se riziko pro trhy (síla Německa) • menší náklady na financování dluhů • nevýhody • zvyšuje se morální hazard • reálné hospodářské rozdíly mezi státy se nemění • do značné míry „tichá“ federalizace • nutná skutečná koordinace hospodářské a rozpočtové politiky • pravděpodobně i harmonizace daní • existuje několik variant návrhů • např. společné ručení jen do 60 % HDP, pak již věc státu • rozpad eurozóny • celkový návrat k národním měnám • vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů • ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“ • vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy • varianta předchozího, spory mezi zeměmi