Výzkum, vývoj a inovace v České republice Intervence/investice a užitky rizika a paradoxy

1. Výzkum, vývoj a inovace v České republice Intervence/investice a užitky rizika a paradoxy mýty a realita

2. Kdo je finálním zákazníkem investic do V+V+I? Stát? Akademie věd ČR? Resortní výzkumné ústavy? Vysoké školy? Podniky? Studenti? Občané ČR?

3. Důvody podpory VaVaI • Rozšiřování znalostní báze (zákl. a část apl. výzkum, v tom „blue sky“) (cca 17,5 mld. Kč = 70 % veřejných prostředků bez ESF) • Zejm. Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, VŠ • Přínos pro rozvoj společnosti a zachování kulturního dědictví (společenskovědní výzkum) (cca 2,5 mld. Kč = 10 %) • Zejm. netechnické vysoké školy (VŠ) a programy účelové podpory – Ministerstvo kultury, MŠMT • Zvýšení ekonomické výkonnosti/konkurenceschopnosti (cca 5 mld.Kč = 20%) • Vyšší přínos VaVaI pro růst HDP: • podpora inovativnosti a inovací, • zvýšení ziskovosti firem, • zvýšení exportní výkonnosti, • zvýšení zaměstnanosti (zejména kvalifikované pracovní síly – ročně začíná studovat na VŠ 55–58 % populačního ročníku) • Zejm. technické VŠ, účelová podpora z Technologické agentury ČR a ministerstev

4. Kdo profituje z vyšší konkurenceschopnosti ( státu, podniků) Stát : z vyššího daňového výnosu z nižší nezaměstnanosti Občan : z lepší životní úrovně z lepšího vzdělání svých dětí

5. Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

6. Lidé ve výzkumu 60 223 50 961 55 697 50 808 52 290 47 729 43 370 49 192 Celkem Zdroj: Analýza VaV 2012

7. A jak na tom jsme? ŽebříčekkonkurenceschopnostizemísestavovanýSvětovýmekonomickýmfóremříká v roce 2013: • Ukazatel celkově: pád z 33 (2008) na 46 místov roce 2013 • Ukazatel Inovace: pád 27 (2008) na 37 místo v roce 2013 • Ukazatel Dostupnostnejnovějšíchtechnologií” a“Absorpcetechnologiínaúrovnifirem” je ČR ažna53. resp. 54. místě.

8. Výhledové financování orientovaného výzkumu,vývoje a inovací

9. Počet recenzovaných časopisů v r. 2012: 768 Počet vědců v AV+ VŠ : 27780 Počet vědců na jeden časopis: 37 Po kontrole RVVI, KHV a GAČR redukce recenz. časopisů v roce 2013: 441

10. Výsledky výzkumu podpořeného z veřejných zdrojů 2012 Podle typu výsledku Výzkumné organizace a firmy – celkem 58 950 výsledků Zdroj: IS VaV

11. Struktura celkových výdajů (soukromých a veřejných) na VaV Kam jdou prostředky na výzkum… Detailní struktura za rok 2012 Z celkových výdajů na VaVve výši 72 360 mil. Kč v roce 2012 směřovala do podnikatelského sektoru provádění VaV částka 38 790 mil. Kč, z toho 25 513 mil. Kč šlo ze soukromých národních zdrojů, ze soukromých zahraničních zdrojů bylo 5 954 mil. Kč, 5 328 mil. Kč pocházelo ze státního rozpočtu a 1 979 mil. Kč z veřejných zahraničních zdrojů. Zdroj: ČSÚ

12. Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

13. Prodej výsledků VaV v roce 2012 – organizace veřejného sektoru VÝNOSY Výzkumné organizace jako celek nejsou schopny vygenerovat tolik prostředků ze smluvního výzkumu, jak to předpokládají nová centra! Jedinou skutečně vysoce ziskovou výzkumnou organizací v ČR je ÚOCHB AV ČR, v.v.i. Zdroj: Výročnízprávyveřejnýchvysokýchškol a veřejnýchvýzkumnýchinstitucí

14. Identifikované problémy a jejich řešení • Rostou závazky státu: • Otázka udržitelnosti nově vybudované infrastruktury z EU fondů (jako důsledek vysoké podpory v současném období) • Systém není natolik pobídkový, aby motivoval AV ČR a VVŠ k získávání prostředků z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu • Podnikatelské subjekty nemají velký zájem na získání výsledků výzkumu od veřejného sektoru: • VaV se v ČR zaměřuje především na přírodní vědy, pro firmy je podstatný VaV v technických oborech • Výzkumné organizace se nechovají podnikatelsky – nejsou schopny/ochotny reagovat na požadavky ve stanoveném čase

15. Předpokládané závazky státu vůči oblasti VaVaI v nejbližších letech • V letech 2014–2016 budou ukončeny závazky státního rozpočtu, které plynou ze smluv v rámci programů účelové podpory v kapitole TA ČR, MPO, MV, MO, MK, MZd, MZe. • Nemění se závazky SR vůči GA ČR, která většinu prostředků vydává na základě dlouhodobě platných schémat, která neprošla schválením vládou jako programy účelové podpory podle zákona 130/2002 Sb. • Nově lze očekávat tyto požadavky: • Institucionální podpora pro nově vzniklé organizace, které splní kritéria RVVI pro poskytování institucionální podpory, • Podpora na udržení infrastruktur vzniklých z OP VaVpI dle schváleného programu NPU I a II, • Kofinancování nových programů VaVaI z prostředků strukturálních fondů EU, • Nové programy účelové podpory jednotlivých resortů tak, jak jsou postupně předkládány (v posledním období programy MO, MK, MZe, MV, MZd), • Program na podporu excelence MŠMT (lidské zdroje ve výzkumu).

16. Pobídky pro zefektivnění systémua získání jiných než státních finančních zdrojů • Zvýšit daňové odpisy pro podnikatelské subjekty • prostřednictvím novely zákona č. 215/2013 Sb., o daních z příjmů – od 1. 1. 2014 • Zainteresovat veřejné výzkumné organizace na tom, aby získávaly prostředky i z jiných zdrojů než je státní rozpočet, tj. z celoevropských programů na VaV a od podnikatelských subjektů • novelou zákona č. 130/2002 Sb., která umožní zahrnovat tyto dva aspekty do hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory

17. Kroky ke zvýšení konkurenceschopnostiPřínos daňových odpisů – pobídka firmám • Odhad dopadů odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu: • vychází z údajů ČSÚ o výdajích na VaV v soukromém sektoru, • počítá s údaji o komercializaci výsledků výzkumu na VŠ a ve VVI (t.j. ve vládním sektoru), • bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v letech 2010–2011 z 1,2 na 1,8 mld. Kč, • bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v jiných zemích, kde je tento nástroj zaveden, a podíl nepřímé podpory na celkových výdajích VaV v těchto zemích. • Odhad zavedení tohoto nástroje je následující: • příjmy vládního sektoru se zvýší cca 1,6krát proti současnosti – je to dáno charakterem činnosti VVI (v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v „neakademických“ VVI jsou spíše praktické činnosti) – možný přínos cca 3,2 mld. Kč, • příjmy vysokoškolského sektoru se zvýší 5krát, tedy cca na 2,2 mld. Kč, • vysoký potenciál je zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi výrazně narůstat Zdroj: EEIP, ČSÚ

18. Pobídka na straně výzkumných organizací – započítání jiným způsobem získaných prostředků do základu pro institucionální podporu: Výsledky z RIV 17,5 % Průměr minulých let 82,5 % Metodika 2013 mění poměr na 82,5 % : 17,5 % (výsledky vč. aplikovaného výzkumu) Pobídkový návrh: x y q w z Smluvní výzkum Průměr min. let Zahraniční zdroje Výsledky z RIV Komercializace výsledků KONKURENCESCHOPNOST X:Y:Z:Q:W Návrh pro období 2015–2020: v roce 2014 : X : Y : Z : Q : W = 80 : 15 : 3 : 1 : 1 v letech 2015 až 2012: X se postupně snižuje, Y zůstává (stále) stejné,Z, Q a W postupně rostou v roce 2020 např.: X : Y : Z : Q : W = 50 : 15 : 15 : 10 : 10 V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce 2011.

19. Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV • Neorientovaný základní výzkum (blue sky) • politicky stanovená částka • pro instituce s nejlepšími výsledky: ty, které mají nejvyšší počet publikací ve vysoko hodnocených domácích a zahraničních periodikách s nejvyšším faktorem impaktu+ty, které byly schopny získat prostředky z ERC a/nebo jiného prestižního zdroje • Společenskovědní a humanitní výzkum • politicky stanovená částka na základě • výsledků v mimořádně uznávaných periodikách, v periodikách velkého společenského dopadu • s nejširším dopadem v cílových skupinách

20. Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV 3. Podpora orientovaného výzkumu • podle stanoveného vzorce na slide 33 • zvláštní důraz je kladen na všechny typy užitných aplikovaných výstupů (software, mapy, užitné a průmyslové vzory, patenty) • hodnocení dopadu výsledků orientovaného výzkumu na základě „tvrdých“ dat (číselných indikátorů) a vyhodnocení celospolečenských dopadů

21. Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV Využití dosažených patentů a dalších chráněných výsledků VaV pro hodnocení: • výsledky registrované a užité v ČR • započítávají se počty těchto výsledků a jejich uplatnění na trhu v ČR v průběhu pěti let od registrace (zejména patenty) • výsledky registrované a užité v zahraničí • započítávají se počty těchto výsledků (např. podané PCT a EPO, patenty v zahraničí, ohodnocení podle velikosti potenciálního trhu) a jejich uplatnění na trhu • prémie pro mimořádné subjekty • řeší se individuálně jako speciální příplatek pro mimořádně úspěšné subjekty (např. ÚOCHB AV ČR)

22. Metodika hodnocení pro potřeby institucionální podpory pro VO na léta 2013–2015 Metodika zahrnuje tři pilíře: • pilíř: oborové hodnocení publikačních výsledků – hodnoceny jsou publikační výsledky článek v odborném periodiku (J), odborná kniha (B), kapitola v odborné knize (C), článek ve sborníku (D) • pilíř: hodnocení kvality vybraných výsledků výsledků – expertní posouzení nejlepších výsledků organizací, schopnost získat ERC projekty • pilíř: hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu – 15 % prostředků na pilíř I. a III. je alokováno na patenty, plemena a odrůdy, jiné výsledky hodnoceny nejsou, započítávají se prostředky získané smluvním výzkumem Při vynechání pilíře 2 se výsledky roku 2012 budou započítávat pro potřeby institucionální podpory v poměru 82,5:17,5 % (výsledky se tvořily v době, kdy nebyla známa metodika jejich hodnocení!!!)

23. Závěry • Bádání není regulované, • Nevýkonné organizace přežívají a rostou • Excelentní nemají dost peněz na rozvoj, interní nivelizaci ve velkých organizacích – AV, velké university • Svoboda bádání • Každý dělá co chce, nejsou respektovány hospodářské zájmy ČR ani priority orientovaného výzkumu schválené vládou • Nejsou respektovány strategické dokumenty, Národní politika VaVaI, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategie a další

24. Závěry • Méně výkonné organizace zůstávají v systému • Zakládají se stále nové „ excelentní“ výzkumné instituce • Více jak 40 infrastruktur včetně 6 velkých v hodnotě přes 50 miliard Kč. • Stále se zvyšují požadavky na institucionální financování • Ale i na účelové financování, které z více jak 80 procent nemá výstup v ekonomicky relevantních aplikacích • Přes 90 % všech výzkumných výsledků jsou články a publikace bez významnějšího vlivu na růst české ekonomiky.

25. Závěry • V systému pracuje dnes 60 000 vědců a výzkumníků,z toho 28 000 ve veřejném sektoru ( AV a VŠ) • Přesto pro nové infrastruktury schází stovky až tisíce zkušených pracovníků a je třeba je získat ze zahraničí • Existuje obrovský propad v rozpočtu od roku 2016 pro financování velkých infrastruktur • V systému hodnocení vědeckého výkonu pro institucionální podporu není jediný ekonomický indikátor • Nejsou měřeny a hodnoceny přidaná hodnota a dopad výstupů vložených finančních prostředků do systému

26. Závěry • Český veřejný vědecký systém nepodporuje dostatečně spolupráci s aplikační sférou. Z publikací se pracovní místa ani daňové výnosy nerealizují. • Za posledních 7 let se do systému nalilo 240 miliard Kč ze státního rozpočtu bez zdrojů z EU 150 mld. účelových a 90 institucionálních. • Pouze 25 mld. Kč =10 % z celku šlo na podporu průmyslového výzkumu a inovací (z účelových prostředků). • 215 mld. Kč bylo věnováno na oltář světového poznání • Řada výsledků pořízených z peněz českých daňových poplatníků je aplikačně kapitalizována v kapitálově silném zahraničí

27. Závěry • Systém se chová tak, jak je nastaven. • Aktéři z veřejného výzkumu logicky preferují nejjednodušší cestu jak snadno a dlouhodobě dělat svou profesi. • Pokud těmto aktérům k tomu stačí vydávat publikace a sepisovat sofistikované granty a vzájemně si to hodnotit (všichni se v oborech navzájem znají) a nasbírají dostatek bodů pro dlouhodobou institucionální financování, tak to tak budou dělat a i instituce je v tom budou podporovat.

28. Závěry • Je nutno nově použít ekonomické indikátory výkonnosti (sledovat množství a příjmy z prodaných licencí, patentů či jiného typu příjmu z prodaného výzkumu a přidělovat za to vyšší počet bodů, aby se změnilo myšlení některých vědců a snažili se své výsledky komercializovat a vyhledávat komerční spolupráci