1 / 27

Pedagogika I/7

Pedagogika I/7. Učení Obsah tématu: Učení a jeho nutné předpoklady a podmínky. Vnější a vnitřní motivace. Učební styly. Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich integrace. Výkon a úspěch. Sociální aspekty vzdělávání. Typy učení. Učení. = osvojování.

step
Download Presentation

Pedagogika I/7

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pedagogika I/7 Učení Obsah tématu: Učení a jeho nutné předpoklady a podmínky. Vnější a vnitřní motivace. Učební styly. Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich integrace. Výkon a úspěch. Sociální aspekty vzdělávání.

  2. Typy učení Učení = osvojování znalostí a intelektových dovedností (včetně složitých dovedností jako je řešení problémů) senzorimotorických dovedností sociálních dovedností • Poznatkům a intelektovým činnostem: kognitivní učení (pojmové učení) • smyslově pohybovým (senzomotorickým) činnostem: senzorimotorické učení • sociálním činnostem: sociální učení (učení sociální percepci, komunikaci a interakci; „učení žít mezi lidmi“)

  3. Učení Formální – plánované (záměrné, cílené), rámci formálního vzdělávacího systému, výsledkem je získání vyššího stupně vzdělání Neformální – rovněž plánované, nevede ale k získání vyššího stupně vzdělání (zpravidla v rámci programů poskytovaných různými vzdělávacími institucemi – komerčními, neziskovými, ale i „rejstříkovými“ školami) Informálníučení - v rámci aktivit každodenního života; může a nemusí být záměrné, velká část informálního učení probíhá spontánně po celý život, ani si často neuvědomujeme, že se učíme • Spontánní (bezděčné) • Záměrné = celoživotní učení

  4. ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA  • Odhaduje se, že až 80% poznatků si člověk osvojuje mimo školu

  5. Podmínky učení:vnitřní, vnější Efektivita učení závisí na jejich vzájemné interakci

  6. Vnitřní podmínky učení • vnitřní motivace - proč se učím, k čemu mi to je? • předchozí znalosti a dovednosti • pozornost – dokážu se soustředit? • paměť - kolik si toho zapamatuji? • inteligence - jak hluboko proniknu do probírané látky, jak jí rozumím? • osobnostní vlastnosti (zejména volní) • kompetence k učení – umím se učit? • styl učení – např. globální či analytický?, impulzívní či reflexívní?

  7. Vnější podmínky učení Prostředí - kde se učím? – rodinné, školní… • fyzické vlastnosti prostředí, • klima – v rodině – ve škole: klima školy, klima třídy Pedagogické podmínky - učitel a jím používané metody Doba a čas - kdy se učím a kolik na to mám času? Vnější faktory motivace

  8. Kužel učení(zdroj: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/; obrázek: http://ouspechu.blog.cz/1108/kuzel-uceni) • Někdy také nazýván Kužel zkušenosti, Daleův kužel. • Autor: americký učitel a profesor pedagogiky Edgar Dale (1900-1985). • Kužel učení zachycuje, jaký je vztah mezi metodou vyučování/učení a efektivitou vyučování/učení. Podle tohoto modelu je efektivita učení nejvyšší ve chvíli, kdy je spojena s reálnými situacemi, s reálnými zážitky žáků (dno kužele). Postupně směrem vzhůru se díky použité metodě učení z člověka pouhý pozorovatel reality. Na špici kužele pak jsou metody, které pracují již jen se symboly, které realitu představují. • Tento princip se zdůrazňuje například v zážitkové pedagogice (viz dále vsuvka) nebo v konstruktivistickém přístupu ke vzdělávání (viz dále vsuvka)..

  9. ale. http://ouspechu.blog.cz/1108/kuzel-uceni

  10. Vsuvka:Konstruktivistická pedagogika • Vychází z Piagetovy genetické epistemologie a z kognitivní psychologie. • V didaktice matematiky a fyziky se z ní hodně vychází. • Učení/vyučování staví na žákových zkušenostech, znalostech, prekonceptech (vytvářejících relativně ucelené kognitivní struktury). • Učící se subjekt aktivně poznává (objevuje), zapojuje (asimiluje) aktivně získané poznatky do svých kognitivních struktur, resp. přetváří (akomoduje) tyto své kognitivní struktury tak, aby s novými poznatky vytvořily smysluplný celek. • Velký význam má badatelská (heuristická) metoda vyučování.

  11. Vsuvka:Zážitková pedagogika • je pedagogický směr, který klade důraz na aktivitu žáků a staví výchovné procesy především na jejich vlastním prožitku a jeho následném vytěžení pro osobnostní růst. • Hlavním principem zážitkové pedagogiky je využití zážitku ze hry k předem stanoveným pedagogickým cílům. • Spojení dvou zdánlivě protichůdných aspektů hry (hraní si) a výchovy (cíleného rozvoje a vzdělávání) je podstatou metody zážitkové pedagogiky.

  12. Učit je nutné se naučit:Kompetence k učení rámcový vzdělávací program pro gymnázia Žák • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení; • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; • kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.

  13. Motivace a učení Motivace = souhrn vnějších a vnitřních faktorů, které Aktivují jednání Zaměřují je určitým směrem Udržují ho v chodu a řídí jeho průběh Navozují hodnocení vlastního jednání a jeho výsledků

  14. Vnitřní zdroje motivace žáka k učení(jsou založeny na vnitřních potřebách) • Poznávací potřeby (zvídavost – spontánní snaha zkoumat, objevovat; zájem) • Potřeba seberealizace (potřeba činnosti, propojení jejích výsledků na současné problémy a aspirace a na budoucí perspektivu žáka) • Potřeba uznání (potřeba prožít úspěch, pochvalu, uznání, dosáhnout dobrých výsledků a vyhnout se neúspěchu) • Sociální potřeby (potřeba sociálního začlenění – sounáležitosti, potřeba vyniknout – soutěživost,…)

  15. Vnější zdroje motivace žáka k učení (vnější podněty, incentivy) • Výkonová motivace – úspěch ve škole = odměna (dobrá známka, pochvala, …), neúspěch = negativní „odměna“ (špatná známka, trest, pokárání, …) • Ale!: motivaci žáka k učení hubí systematické selhávání; každý potřebuje zážitek úspěchu pro udržení své motivace. Učitel by měl příležitosti k poskytnutí takového zážitku u slabších žáků vyhledávat, i když jejich základem může být nižší úroveň výkonu ve srovnání s lepšími žáky

  16. 10 zákonů motivace(volně podle: D. Fontana, Psychologie ve školní praxi, 2003) • Kdo chce motivovat, musí být sám motivován • Motivace znamená: a) vytýčit cíl, b) ukázat, jak cíle dosáhnout • Úspěch motivuje • Uznání motivuje • Motivace je nikdy nekončící proces • Vlastní účast (činnost) motivuje • Každý pokrok musí být zřetelně viditelný • Výzva k akci motivuje jen tehdy, je-li možno vítězit • Ztotožnění se se skupinou motivuje • Kritizuje se věc, chválí se člověk

  17. Největší nepřátelé učení ve škole • Strach - učení se za současného prožívání zvýšené psychické tenze, úzkosti, strachu z chyby, z kritiky a ze záporného hodnocení výsledku učení (anxiózní typ učení); v mírné podobě sice může strach výkon žáka momentálně zvýšit, dlouhodobě ale působí negativně, navíc je míra toho, co je mírný strach, velmi individuální; silnější strach výkon snižuje a působí dlouhodobě demotivačně • Nuda – protipól zájmu; je sycená jednotvárností vyučovacích hodin, neporozuměním učivu, subjektivně vnímanou malou nebo žádnou smysluplností učiva • Negativní postoj k předmětu učení (postoj k fyzice? postoj k matematice?) • Časový stres (přeplněné vzdělávací programy, špatná organizace učební doby,…)

  18. Zájem žáků o matematiku (mezinárodní výzkum OECD/PISA 2003; zdroj: www.uiv.cz)

  19. Kognitivní (učební) styly Kognitivní styl: charakteristický způsob, jímž probíhají u jedince kognitivní procesy (vnímání, zapamatovávání, myšlení, představivost) Učební styl jedince je do velké míry založen na jeho kognitivním stylu, má ale navíc složku afektivní a senzorimotorickou; nicméně kognitivní složka je v učebním stylu velmi výrazná, budeme proto obě kategorie ztotožňovat (s vědomím výše zmíněné větší strukturovanosti učebního stylu oproti kognitivnímu): kognitivně učební styl

  20. Dimenze kognitivně učebního stylu Analytický Reflexivní Sukcesivní Konvergentní Netolerantní Tendence k obezřetnosti Představivostní (vizuální, názorný) Globální ↔ Impulzívní ↔ Simultánní ↔ Divergentní ↔ Tolerantní k nejistotě ↔ Tendence k riskování ↔ Verbální ↔

  21. Specifické poruchy učení Projevují se odchylkami (oslabením) ve vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti a v kontrole pozornosti a motoriky • Dyslexie (porucha čtení) • Dysgrafie (porucha psaní) • Dysortografie (porucha pravopisu) • Dyskalkulie (porucha počítání) • Dyspraxie (porucha motorických funkcí; „syndrom nešikovného dítěte“) • Poruchy chování a pozornosti (hyperaktivita, syndrom AHDH (= Attention Deficit HyperactivityDisorders, někdy označovaný jako LMD =lehká mozková dysfunkce)

  22. Příčiny specifických poruch učení? • Řada teorií: spíše se ví, čím SPU způsobeny nejsou, než čím způsobeny jsou. • Nejsou způsobeny poruchami vývoje. • Nejsou způsobeny zdravotním postižením. • Nesouvisejí s inteligencí. • Nesouvisejí s množstvím intelektových podnětů v prostředí rodiny, ale určitý vliv může mít nepříznivé emocionální klima v rodině a vztah rodičů ke škole. • Předpokládá se, že jsou způsobeny mj. odchylkami v organizaci mozkové činnosti. • Tyto odchylky mohou mít genetický původ (dědičný sklon). • Mohou pravděpodobně vznikat i poruchami a onemocněním v prenatálním, perinatálním a postnatálním období (infekční onemocnění, kojenecká žloutenka, kouření a alkoholismus matky!) nebo z neznámých příčin.

  23. Náprava specifických poruch učení • Neexistuje univerzálně účinná metoda nápravy; specifická náprava (reedukace) za použití speciálně pedagogických metod na základě odborné diagnózy. • Důležitá je pravidelnost reedukace. • Velký význam má spolupráce rodiny a školy.

  24. Integrace žáků se specifickými poruchami učení (SPU) a chování (SPCH) • Žák může být integrován pouze na základě odborného posudku z pedagogicko-psychologické poradny (PPP). • O vyšetřeni v PPP žádají zákonní zástupci dítěte, případně ve spolupráci se školou. • Zprávu z vyšetření vydá PPP pouze zákonnému zástupci žáka. Ten by měl co nejdříve informovat výchovného poradce školy nebo třídního učitele, aby pedagogové mohli se žákem pracovat podle doporučeni PPP. • Má-li žák posudek k integraci, je mu vypracován individuální vzdělávací plán (IVP). Integrace žáka je platná po dobu jednoho roku, poté následuje kontrolní vyšetření. • IVP se s každým školním rokem vypracovává opakovaně s přihlédnutím k případným změnám v individuálním přístupu k žákovi. Vypracovaný IVP je předložen k nahlédnutí rodičům, ti ho společně se žákem podepíší. Dále IVP podepisuje ředitel školy, výchovný poradce a učitel zodpovědný za výuku daného předmětu. Má ho k dispozici také PPP. • Integrovaní žáci se vzdělávají podle učebního plánu v běžných třídách a je k nim přistupováno na základě IVP. Integrovaný žák je hodnocen s výrazným přihlédnutím ke své poruše.

  25. Výhody a nevýhody integrace ve srovnání se vzděláváním žáků s SPU (a SPCH) ve specializovaných třídách Výhody: • příprava na dospělý život v běžném prostředí • kvalitnější vzdělávání v důsledku vyšších nároků v běžném prostředí • společné dospívání vrstevníků • efektivní využívání zdrojů (speciální pedagogové a další odborníci, speciální pomůcky) • rozvoj vztahů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními vrstevníky  • snazší přijímání rozdílů • práce v týmu (učitelé běžné školy, speciální pedagogové, rodiče, případně asistent) • individuální přístup • větší zapojení rodičů Ale: • integrace není pouhé umístění žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) do běžné třídy, bez podpory a služeb, které žák potřebuje, aby se mohl úspěšně učit • neznamená vzdát se speciálních metod výuky, které žák potřebuje pro vzdělání • nefunguje, když od učitele očekáváme, že bude žáka se SVP i ostatní žáky třídy učit kvalitně bez potřebné metodické podpory • nefunguje, když chceme, aby se všichni žáci učili tytéž věci, ve stejnou dobu a stejným způsobem

  26. Přehled uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky

  27. Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO) • Skupina 1: navýšení čas. limitu o 25 %; kompenzační pomůcky (žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav • Skupina 2: navýšení čas. limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky • Skupina 3: navýšení čas. limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence (netýká se žáků se SPU)

More Related