300 likes | 498 Views
Kulturní a kreativní průmysl. ÚVOD SEMINÁŘ 30. 11. 2007 MARTA SMOLÍKOVÁ. Definice kultury v EU. umění kulturní průmysl tvůrčí průmysl příbuzná průmyslová odvětví. výtvarné umění scénické umění kulturní dědictví film a video televize a rozhlas videohry hudba knihy a tisk design
E N D
Kulturní a kreativní průmysl ÚVOD SEMINÁŘ 30.11.2007 MARTA SMOLÍKOVÁ
Definice kultury v EU • umění • kulturní průmysl • tvůrčí průmysl • příbuzná průmyslová odvětví výtvarné umění scénické umění kulturní dědictví film a video televize a rozhlas videohry hudba knihy a tisk design architektura reklama výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, mobilních telefonů apod. Ekonomika kultury v EU, 2006
Obecné pojetí kultury EU Kulturní odvětví neprůmyslová • produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě(výstavy, představení, muzea, knihovny, archívy) průmyslová - produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu(knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry) Tvůrčí odvětví „tvůrčí „ investice do produkce „nekulturního“ zboží,kreativita je zdrojem inovace (módní návrhářství, design interiérů a produktů, architektura, reklama)
Kultura v EU 30 • OBRAT • PŘIDANÁ HODNOTA • Rok 2003 – více než 654 mld eurautomobily 2001 – 271 mldICT 2003 – 541 mld • 2003 – 2,6% HDP EU nemovitosti – 2,1% potraviny a nápoje – 1,9% oděvní průmysl – 0,5%chemikálie, kaučuk, um.hmoty – 2,3%
Kultura v EU 30 • PODÍL NA RŮSTU • celkový růst přidané hodnoty kultury v letech 1999–2003 – 19,7% vyšší o 12,3% než celkový růst hospodářství
Česká republika Centrální zeměpisná poloha Střední Evropa východ x západ sever x jih kulturní tradice kulturní dědictví součást EU od r. 2004 Je těžké být neúspěšnou!
Umělecké tradice • Ve světě uznávané umělecké osobnosti –František Kupka, Franz Kafka, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů, Miloš Forman,Václav Havel… • Divadelní tradice, která má i občanskou-politickou dimenzi , scénografie Josef Svoboda • Interpretace klasické hudby – Česká filharmonie, Magdalena Kožená… studiové nahrávky pro filmy – David Lynch... • Filmová tradice, animovaný a dětský film – Barrandov, Zlín, • Knižní ilustrace, dětská kniha – Krteček, Josef Lada
Instituce + projekty • Knihovny 10 445 – z toho 5 662 veřejných • Muzea 675 – včetně poboček z toho 93 soukromých a NNO) • Divadla 130 • Profesionální orchestry 58 • 157 titulů v oblasti baletu a tance • 3 760 výstav Kvantitu známe, kvalitu poznáme?
Kultura v ČRadministrativní rámec Umění Knihovny a knižní kultura Muzea a galerie Památky Kinematografie a audiovize Provádění autorského práva+ církve a náboženské společnosti
Po roce 89: transformace sektoru – odstátnění, nová legislativa, liberalizace oblasti umění Prakticky spontánní vznik NNO a nestátní sféry ? transformace PO na veřejně právní podpora nestátního sektoru (např. mzdové náklady) podpora tvůrčích osob – stipendia další vzdělávání, vznik nových činností , institucí, …nebyla koncepce ani peníze… snad SF, ESF Problémové oblasti: památková péče, kinematografie, digitální vysílání, vztah státu k církvím
Kultura a národní strategie Udržitelný rozvoj – sociální + ekonomický pilíř 2004 + výzkum vývoj vzdělání Hospodářský růst –investice do kulturní infrastruktury 2005 do kulturního průmyslu podpora uchování kulturního dědictví rozvoj umělecké tvorby Regionální rozvoj – tvorba politik + vzdělávání 2006 kulturní infrastruktura a služby zachování a využívání kulturních památek
Priority v praxi Památky – po roce 89 potřeba oprav, rekonstrukcí, řada objektů v havarijním stavu • záchrana ! revitalizace objektů + nové funkce ? PO - organizace, které si stát ponechal každoročně největší položka rozpočtu MK Církve v ateistické zemi? – téměř 60 % lidí bez vyznání
Image Kultura = ztrátová Ministerstvo = zátěžové výdaje státu na kulturu 1% SR? 1998–2007 výdaje SR 0,77%–0,49 % (2005) 2007 na kulturu 0,64 % (s církvemi 0,76 %)
Stát není jediný… Podíly státních a veřejných výdajů 2003–2006 (od vzniku krajů) Ministerstvo 30–35 % Kraje 10–13 % Obce a města 54–64 % PRAHA 8,9–10,9 % (+ čerpá i od státu)
Kraje, města obce Vlastní kulturní politiky – nejsou „povinné“ (Praha první! dokument v roce 2006 – tedy loni) Účinná politika je koordinovaná! Šance: programace strukturálních fondů 2007–2013: kultura je součástí Regionálních operačních programůIntegrovaného operačního programu
Státní koncepce oborové koncepce (střednědobé plány) památky 1998muzejnictví 2003tradiční kultura 2003výzkum a vývoj 2004knihovny 2004 umění 2006 Chybí: kinematografie, mezinárodní spolupráce, kulturní průmyslStátní kulturní politika 1999/2001 Nezavazuje veřejnou správu
Státní dotační politika Rozvoj, podpora a prezentace kultury a ochrana kulturního dědictví: Podpora umělecké tvorby, její prezentace doma i v zahraničí. Rozvíjení progresivních forem kultury. Podpora projektů poskytujících veřejnou službu. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit. Památková péče, muzejnictví, knihovnictví. Ochrana tradiční lidové kultury. Podpora a ochrana kulturních tradic. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit a jejich prezentace doma i v zahraničí. Podpora, rozvoj a propagace české kinematografie. Účinnost limitována finančně!
První strategie EU Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě • formuluje roli kultury v EU • přístup EU ke kultuře a to včetně role kultury ve vnitřních evropských politikách a programech, jakož i vnějších vztahů EU
První strategie EU doporučuje vytvářet nová partnerství a metody práce: - rozvíjení dialogu s kulturním sektorem - stanovení otevřených metod koordinace - podpora zřetelného provádění kulturní politiky - mainstreaming kultury do všech relevantních politik květen 2006
První strategie EU zahrnuje 3 hlavní cíle evropské agendy v oblasti kultury: • podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu • podpora kultury jako katalyzátoru kreativity v rámci lisabonské strategie • podpora kultury jako životně důležitého prvku mezinárodních vztahů Unie
Trh práce v ČR • Podíl sektoru kultura na trhu práce 3,3 % vlastní zaměstnanost externí spolupracovníci poptávka po výrobcích a službách využití dalších pracovních sil z jiných odvětvích Počet zaměstnanců 76 268 – téměř 2 % (1,88 %) Externí pracovníci 9 200
Pracovní potenciál Celkem 85 500 osob v přepočtených stavech + dalších 73 000 pracovních míst úzce specializované profese s uspokojením poptávky po výrobcích a službách sektoru kultura Pracovní potenciál na českém trhu práce 3,3 %
Objem produkce 2005: v běžných cenách 119 565 milionů Kč 1,6 % celkové produkce ČR Z toho: vydavatelství 29 % činnost společenských organizací vč. Církví 19,5 % tvorba a vysílání TV a rozhlasových programů 16,8 %
Hrubá přidaná hodnota • 2005 43 300 milionů představuje 1,7 % celkového objemu HPH české ekonomiky Z toho 62 % tvoří: výroba televizních a rozhlasových pořadů 22 % Vydavatelství 21,9 % Divadla, koncerty a umělecká tvůrčí činnost 17 % Dynamika HPH v roce 2005 proti roku 2003 narostla o 24 % (ČR celkem 15 %)
Ekonomický výkon PRAHA 55 % + 2 kraje 16 % Jihomoravský – BRNO a Moravskoslezský OSTRAVA (70 %) Ostatních 11 krajů 30 %
Výdaje, produkce, HPH 2005 Veřejné výdaje na kulturu – stát, kraje, města, obce 19 739 milionů Kč Produkce 119 565 milionů Kč Hrubá přidaná hodnota 45 300 milionů Kč
Ekonomika nevyjadřuje vyhledávání, ochranu ani uchovávání kulturního dědictví nelze vyjádřit vynaloženými prostředky, počtem návštěvníků či výší vstupného… přínosy je třeba posuzovat jinak z hlediska současnosti, jinak z hlediska budoucnosti!
Ekonomické ukazatelé překonávají předsudek. Kultura v ČR není ztrátová. Má i ekonomický potenciál.
. • „kreativní revoluce začala“ – James Purnell, britský ministr kreativního průmyslu, projev červen 2005 • Vedle posilování ekonomických a sociálních efektů kultury bude zesílena potřeba po imanentních hodnotách umění • Je třeba hledat vzájemné vazby: uvnitř kultury i vně.
Děkuji za pozornost Marta Smolíková ProCulture Otevřená společnost o.p.s. E-mail: marta.smolikova@proculture.cz Zdroj dat o ČR: Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura (MPSV) řešitel Institut umění-Divadelní ústav