Specifické poruchy učení

1. Specifické poruchy učení Mgr. Lada Chaloupková speciální pedagog, videotrenér, metodik osobní asistence o.s. Rytmus CVT – Centrum pro videotrénink

2. Druhy specifických poruch učení • Charakteristika problému • Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení • Příčiny spec. poruch učení • Projevy spec. poruch učení • Vlivy spec. poruch učení na dítě • Dyslexie • Dysgrafie • Dysortografie • Dyskalkulie • Hodnocení dětí se spec. poruchami učení • Zásady práce s dětmi se spec. poruchami učení Témata - obsah

3. Předpona „dys“ z hlediska vývoje znamená: • nedostatečný vývin funkce • ztrátu funkce Mezi „dys“ poruchy nepočítáme: pomalé osvojování dovedností u dětí vývojově nezralých či u dětí na hranici mentální retardace Druhy specifických poruch učení

4. Dyslexie – porucha čtení • Dysgrafie – porucha psaní • Dysortografie – porucha pravopisu • Dyskalkulie – matematických schopností Druhy specifických poruch učení

5. Dítě má od počátku školní docházky potíže v osvojovánídovedností (čtení, psaní, počítání nebo několika z nich současně) • Výsledky jeho školní práce jsou v rozporu s jeho rozumovými schopnostmi • Netrpí žádnou závažnou smyslovou vadou ani mentálním nebo tělesným postižením • Má optimálnípodmínky pro školní práci (nechybělo dlouho ve škole) • Potíže neustupují, i když ze strany školy i rodičů byla dítěti poskytnutaodpovídající péče (doučování) Charakteristika problému

6. Situace v rodině • Postoj učitelů • Postoj spolužáků • Postoj k sobě samému Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení

7. Situace v rodině • Rodiče se obávají o budoucnost dětí • Rodiče věnují mnoho času přípravě dítěte do školy Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení

8. Postoj učitelů • Považují tyto děti za nenadané, líné, nepozorné, vzpurné, nepořádné, nesamostatné • Dítě v jejich očích nemá zájem o výuku • Dítě tak pod tlakem neúspěchů, ačkoliv se většinou do školy těšilo, k ní získává odpor Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení

9. Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení Postoj spolužáků • Dítě se setkává s jejich posměchem • Je častěji objektem šikany ze strany spolužáků • Teprve na druhém stupni se spolužáci dokáží vcítit do toho, co problémový žák pociťuje, ale většinou se ho nedokáží zastat • Důležité je přesvědčit učitele, že i neúspěšné dítě může být v něčem vynikající.

10. Postoj k sobě samému • Děti jsou ovlivněny postojem okolí • Špatně hodnotí své výkony a vědomosti • Neočekávají od rodičů ani učitelů podporu, ale spíše trest a výčitky • Na neúspěch reagují smutkem, pláčem, uzavřou se do sebe • Podávají kolísavé výkony (mají špatné a dobré dny) Faktory ovlivňující postavení dětí se specifickými poruchami učení

11. Primární • lehké mozkové dysfunkce - LMD (LDE - lehké dětské encefalopatie) - zachované intelektové předpoklady, problémy se vyskytují v oslabení vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti, koncentraci pozornosti, pudů, motoriky • dědičnost • kombinace dědičnosti a lehkých mozkových dysfunkcí Příčiny specifických poruch učení

12. Sekundární • Objevují se jako důsledek negativního hodnocení dospělých • Prožívání neúspěchů Příčiny specifických poruch učení

13. Projevují se: • Poruchami pozornosti – příčina LMD, objevují se ve čtení, psaní, počítání • Infantilním chováním – souvisí s nerovnoměrným vývojem • Zvýšenou vzrušivosti – výrazně reagují na nepříjemné zvuky • Obrannými a vyhýbavými mechanismy – dítě je pod tlakem z domu i ze školy, odmítá pracovat (ztrácí sešity, zapomíná úkoly atd.) • Kompenzačním chováním – děti šaškují a zlobí • Agresivitou a projevy nepřátelství,které jsouzpůsobeny neúspěšností (např. ponižováním, žalováním, vzpurností, šikanováním, fyzickým ubližováním druhým) Projevy spec. poruch učení

14. Neúspěch snižuje sebejistotu dítěte • Dítě prožívá nezdary, začíná být plaché • Rodiče i učitelé jsou zklamáni - začínají se projevovat poruchy chování • Dítě se dostává se do konfliktů, které neumí řešit, nechápe novou látku - propadá panice, prohlubuje se strach - příčina neúspěchu • Bezmocné je dítě, rodič i učitelé - objevují se narušené vzájemné vztahy • Důležité je: včas rozpoznat (učitel) a diagnostikovat příčinu - ped.-psychol. poradna Vlivy spec. poruch učení na dítě

15. Porucha čtení nejnápadněji ovlivňuje školní prospěch. Úroveň čtení je obvykle výrazně nižší než všeobecná inteligence Projevuje se: • při rozpoznání, rozlišení (b-d, s-z, t-j) • u zvukově podobných hlásek (a-e-o, b-p) • zapamatování si jednotlivých písmen Obtíže se promítají do: • rychlosti čtení • správnosti čtení • porozumění textu Dyslexie

16. Způsoby nápravy: Český jazyk • umožnit čtení s okénkem • dle stupně poruch nevyvolávat k hlasitému čtení před třídou • volit texty odpovídající vyspělosti čtenáře • omezit požadavek na písemné zpracování přečteného textu Cizí jazyk • v případě těžké poruchy je možné dítěte z předmětu osvobodit • preferovat ústní projev • neukládat k zapamatování slovíčka • upřednostňovat konverzaci Dyslexie

17. Porucha psaní Projevuje se: • obtížemi se zapamatováním si tvaru písmen • obtížemi v napodobení písmen • zaměňují tvarově podobná písmena • kvalitou písma, které je neuspořádané, těžkopádné, neobratné • špatně drží tužku • píší velmi pomalu • písmo se stává nečitelným Dysgrafie

18. Porucha pravopisu • často vyskytuje v kombinaci s dysgrafií a dyslexií • vynechává písmena, či celé slabiky, píše zkomoleniny • chybí interpunkčníznaménka • nerozlišují rozdíl ve slabikách di-dy, ti-ty, ni-ny • v časově limitovaných úkolech se objevuje více chyb (i těch, které umí ústně dobře zdůvodnit) • nedokáží aplikovat pravidla mluvnice • mají výrazně porušený jazykový cit • důležitá je pro žáky možnost ústního zkoušení Dysortografie

19. Nácvik sluchové analýzy: • řekneme dítěti slovo jednoduché, pak těžší: (má, les, máma, lampa, svetr)Dítě slovo opakuje a pak je rozloží na hlásky: m-á, l-a-m-p-a .., • pak obráceně: dítě říká slovo po písmenech a my je skládáme. Procvičené slovo si dítě po hláskách diktuje a zapíše • Čárky a háčky dělá dítě zásadně hned po napsání písmenka! Dysortografie

20. Náprava asimilací dy ty ny - di ti ni • Dítěti vyrobíme tvrdékostky /např. ze dřeva nebo ze stavebnice a měkkékostky /např. z pěnové gumy/. Na jednu stranu tvrdých kostek napíšeme tvrdé hlásky d t n, na druhou tvrdé slabiky dy ty ny. Podobně s měkkými kostkami. • Dítěti říkáme jednotlivé hlásky a ono je opakuje a zároveň bere do ruky příslušnou kostku. • Opakujeme se slabikami a nakonec se slovy s těmito hláskami a slabikami. • Nakonec přejdeme k autodiktátu: diktované slovo dítě rozloží na hlásky /t-ý-d-e-n/, ukáže na kostce příslušnou slabiku a řekne, napíše-li tam i nebo y, í nebo ý. Pak si slovo autodiktátem napíše. Dysortografie

21. Náprava sykavkových asimilací • Potíže dělají slova, kde se střídají sykavky tvrdé /z,s,c../ a měkké /ž,š,č../, např. seče, špačci, švestky apod. • Nacvičujeme nejdříve zřetelnou výslovnost: sa-ša, s-š, ze-že, z-ž. • Autodiktátem nacvičujeme slova, ve kterých se tvrdé a měkké sykavky střídají Dysortografie

22. Porucha matematických schopností • Dyskalkulie se vyskytuje izolovaně, ale někdy i v kombinaci s předchozímiporuchami • Má mnoho příznaků podle kterých se dělí na: Verbální dyskalkulii • Dítě má problémy při označování množství, počtu předmětů • Není schopno vyjmenovat číselnou řadu, sudá, lichá čísla. Čte např. 12 jako 21, při diktátu napíše 18 jako 81. Má problémy v chápání „ o tři více“ nebo „o tři méně“ Dyskalkulie

23. Lexická dyskalkulie • Projevuje se neschopností číst matematické symboly (čísla, operační symboly, zlomky římské číslice, vícemístná čísla s nulami uprostřed /1050/, zaměňují podobné číslice 3-8, 6-9) • Příčina je v oblastizrakového vnímání a v orientaci v prostoru Praktognostická dyskalkulie • Dítě nechápe  pojem číslo • Neumí v geometrii seřadit různě dlouhépředměty podle velikosti, rozlišovat geometrické tvary, • Chybí prostorová představivost Dyskalkulie

24. Operační dyskalkulie • Projevuje se poruchou schopnosti provádět matematické operace (sčítání, odčítání, dělení, při počítání delších číselných řad (připočti 5, odečti 2, a to vynásob 3) • Děti mají potíže při počítání s přechodem přes desítku Ideognostická dyskalkulie • Projevuje se v chápání matematických pojmůa vztahů mezi nimi – např. umí přečíst 6, ale neuvědomuje si, že 6 je totéž jako 5+1, nebo 3x2 nebo polovina z 12. • Děti mívají poruchu zrakové či sluchové paměti pro čísla, špatnou orientaci v čase a prostoru. Dyskalkulie

25. Způsob nápravy: • nutná individuální práce s žákem • důraz klást na pochopení zadaného úkolu • používat názor (pomůcky, přehledy, tabulky) • poskytovat dostatek času na početní operace • pracovat se speciálními pomůckami Dyskalkulie

26. Pedagogogicko-psychol. poradna nebo speciálně- pedagog. centrum dá dopuručení ke: • Slovnímu hodnocení • Snížení o jeden stupeň při známkování S tímto doporučením rodič žádá ve škole o úlevu při známkování Hodnocení dětí se specifickými poruchami učení

27. Vysvětlete dítěti, v čem jsou jeho potíže • Pomůže je lépe pochopit a také pochopit sebe sama • Stanovujte reálné cíle, postupně zvyšujte nároky • Podporujte jeho sebedůvěru - snažte se najít něco, v čem je dítě úspěšné • Při práci odstraňte rušivé vlivy, snažte se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci • Sledujte a naučte se rozlišovat, kdy má tendenci vyhnout se plnění úkolu, případně kdy hodlá zakrýt faktickou neznalost • Nevystavujte dítě zbytečně časovému tlaku • Netrvejte vždy na splnění úkolu v danou chvíli • Nepoukazujte na nezdary, oceňujte nejen výkon, ale i snahu • Pracujte s dítětem často, ale krátkodobě Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení

28. Zařazujte do vyučování pravidelnou relaxaci • Umožněte dítěti používat kompenzační pomůcky (kalkulátor, počítač atd.) • Ujistěte se, že dítě rozumí zadání úkolu • Vytvořte konstruktivní spolupráci s rodiči • Pokud známkujete práci, soustřeďte se na výkony, které dítě zvládlo • Naslouchejte pocitům dítěte, učte je, aby o svých pocitech (úzkost, zlost, deprese) umělo mluvit Zásady pro práci s dětmi se spec. poruchami učení

29. Tento studijní materiál byl prezentován na vzdělávacích kurzech v rámci projektu „Více dětí do rodin - zkvalitnění a rozšíření vzdělávání pro pěstouny“, který byl realizován Sdružením SOS dětských vesniček v roce 2009/2010 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.