Morfologie – p řednáška 3

1. Morfologie – přednáška 3 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 20. října 2009

2. Jmenné gramatické kategorie: • Pád (Casus) • základní prostředek pro vyjádření významových vztahů ve větě • zejména postavení jmen v rámci konkrétní výpovědi • jako P v rámci slovních druhů

3. Nominativ • pád podmětu • primární funkce: SS • Íjáček zakopl o kámen. • pád přísudku • SVPetr je dobrý studentNOM • vs. INS: Petr je studentemINS JU • NOM: stálé zařazení nebo hodnocení • INS: přechodná vlastnost • pád adverbia? • SC ?Bili se hlava nehlava

4. Genitiv i. • přívlastek neshodný • SA • typy GEN přívlastků • jména ze sloves • GEN původce děje • Kázání Jana Husa <-- Jan Hus káže • GEN cíle děje • upálení Jana Husa <-- Jana Husa upálili • nejednoznačnost: týrání vojáků

5. Genitiv ii. • GEN celkový (celku a části) • litr mléka • GEN přivlastňovací • sešit mého bratra • GEN vlastnosti • dívka štíhlé postavy

6. Primární funkce GEN (Genitiv iii.) • předmět • odlukový • Íjáček se obával stonožky • dotykový • Íjáček sedržel Púa • cílový (knižní až archaické) • Íjáček dosáhl cíle • záporový (knižní až archaické) • Íjáček neměl bodláků

7. Genitiv iv. • v pozici podmětu • V přehradě ubylo vody. • dvojčlenná věta s GEN podmětem • jednočlenná věta s GEN odlukovým • Sc • Minulé zimy byly velké mrazy • Sv • Můj bratr je dobré mysli

8. Dativ • pád předmětu, tj. SS (primární funkce) • přímý • předmět po slovese, které další předmět nemá • podobat se někomu • nepřímý • kromě DAT mají ještě jiný předmět, typicky ACC • vyprávět DAT ACC/o LOC

9. Volné Dativy • různé hodnocení v závislosti na lingvistovi / učebnici • přivlastňovací • Šlápl Íjáčkovi na nohu • prospěchový • Přišli řezníkům na pomoc • Usekňete mi nožičku, pane řezníku • zřetelový • Státu tím vznikají škody • sdílnosti (etický) – pouze zájmena, není součástí syntaktické struktury • ...tady mi napište... • To vám byla zajímavá věc! • ...a on ti si mi tam zlomil nohu!

10. Akuzativ • typický pád předmětu: SS • Harry Potter viděl sovu Hedvigu • příslovečná určení (hlavně časová) • celou noc mrzlo

11. Vokativ • specifický: nevyjadřuje větný člen • není významovou součástí výpovědi • vždy samostaný syntaktický objekt • fce: kontaktová • Přijď, Íjáčku, odpoledne k nám • hodnotící • Ty blázne, tam si nesedej!

12. Lokál • Sa: jako příslovečné určení • Íjáček seděl na větvi • Ss: předmět • Íjáček si pochutnával na zmrzlině • Pú vyprávěl Íjáčkovi o medu • Sv: • Tahle kniha je o Medvídkovi Pú

13. Instrumentál • příslovečná určení • prostředku • stříhal nůžkami • přísudek • Pú je studentem naší školy • Sc • pokoj voněl růžemi • Šmilauer: předmět • brněnská škola: příslovečné určení

14. Typy skloňování v češtině • jmenné • zájmenné • adjektivní (složené)

15. Jmenné • už ne kmenový princip (jako byl v praslovanštině), ale rodový • substantiva • tvarotvorný formant = koncovka • pozitivní: žen-a • nulová: píseň-Ø • hláskové alternace • písň-e

16. Jmenné sklonění • zbytek kmenů • kuře – kuřete • břímě – břem-en-e • ADJ: typy mlád, šťasten • podle jmenného skloňování • ale v současné češtině už jen NOM a ACC • v ustálených výrazech už spíš jiný SD • ze široka o tom vyprávěl

17. Jmenné sklonění • zájmeno sám • sám, sama.... • číslovky úhrnné • čtvero, patero

18. Zájmenné sklonění • vzory • ten • t – o – ho • náš • naš – e –ho • liší se v kvalitě samohlásky (= kmene), která předchází koncovku

19. Zájmenné sklonění • zejména u zájmen • některá substantiva, zejména cizího původu • grizzly, pony, pony-ho, pony-mu... • Bennoni, etc. • číslovky • jeden (ten)

20. Adjektivní skloňování • složení a stažení • jmenný tvar + původně ukazovací zájmeno • mládъ+ jь • vzory • mladý, -á, -é • jarní, -í, -í • mlad-é-mu • é – kmenotvorná přípona (různý tvar u tvrdého vzoru) • mu – původní zájmenná koncovka pádová

21. Adjektivní sklonění • všechna adjektiva • zpodstatnělá substantiva • hajný, dovolená, vstupné, telecí, průvodčí • zájmena • jaký, který, čí... • číslovky • druhý, třetí

22. Substantiva • základní slovní druh • substance, abstrakta, fantazie, neexistující věci... • ohebný SD • 2 paradigmata (SG a PL ?možná duál) • tj. 7 + 7 + 7 = 21 tvarů v principu

23. Ale: • homomorfie • stejný tvar pro různé pády • ženy: NOM.PL, ACC.PL, GEN.SG, etc. • stavení: všechny v SG kromě INS • nesklonné jméno • ne, že nevyjadřuje pád, ale vyjadřuje ho jinak • polymorfie • v daném pádě je několik koncovek (se stejnou funkcí) • pán: NOM.PL –i, –ové • ale: občas sémantické rozlišení, čeští páni 1620

24. Morfematická struktura • tvarotvorný základ • tvarotvroný formant • koncovka • koncovka a kmenotvorná přípona • (nulová) koncovka • pán, hrad, kost, píseň

25. Substantivní sklonění Maskulin • Maskulina animata (ma) • s nulovou koncovkou & • tvarotvorný formant na obojetnou / tvrdou • pán • tvarotvorný formant na měkkou souhlásku • muž • s koncovkou –a • předseda: tvrdá a obojetná • expresivní a cizí s měkkou / obojetnou • maharadža smíšené skloňování • některé pády podle měkkých tvarů soudce • s koncovkou –e • tvarotvorný základ na měkkou / obojetnou • soudce

26. Substantivní sklonění Maskulin • Maskulina inanimata (mi) • nulový formant v NOM • měkký • stroj • tvrdý • hrad

27. Neutra • tři typy • s formantem (koncovkou) –o • typ tvrdý: město • s formantem –e • typ měkký: moře, pole • s formantem –í • typ stavení • v NOM bez koncovky: MČ považuje –í za kmenotvornou příponu, ne koncovku (vznikla stahováním) • kuře: v SG podle moře (a kmenotvorná přípona), v PL podle město (a kmenotvorná přípona)

28. Feminina • s koncovkou –a • tvrdý vzor žen-a • s koncovkou –e • měkký vzor růž-e • s nulovou koncovkou • píseň, kost • píseň z a-kmenů, kost „zkamenělina“ i-kmennového skloňování

29. Polymorfie tvarů substantiva • Synonimita koncovek u substantiv • proč? • krz přechod od kmenového skloňování k rodovému • hrad • GEN –u • jenže existuje taky koncovka –a • původní o-kmenová koncovka

30. Použití jedné z polymorfních variant může záviset na: • sémantickém hledisku • průjezd • LOC: -u • LOC: -ě (prostorové významy) • skryl se v průjezdu / průjezdě • při průjezdu / *průjezdě závodníků... • stylové příslušnosti dané koncovky • Tak co, lidi, co budem dělat? • Tak co, lidé, co budeme dělat?

31. Použití jedné z polymorfních variant může záviset na: • formální struktuře • krátká substantiva preferují delší koncovky • Dán: Dáni vs. lépe Dánové • Rus: Rusi vs. lépe Rusové • některá jména by s určitou koncovkou palatalizovala • dřevák: o dřevácích vs. o dřevákách