Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030217

1. Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast:Člověk a společnost • Číslo materiálu: EU030217 Název:Jagellonci 2. Autor:Mgr. Marek Lengál Třída:6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut • Stručná anotace • Materiál slouží k výkladu dějin českého státu za Vlády Vladislava II. A Ludvíka Jagellonského. • Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

2. Sociální a politické důsledky vlády Vladislava II. Jagellonského: • 1) Náboženský rozkol • postupně narůstala moc katolíků v zemi a kališníci byli oslabeni • r. 1483 vypuklo utrakvistické povstání v Praze, které bylo namířeno proti nově dosazeným konšelům na Staroměstské i Novoměstské radnici v Praze

3. 2. pražská defenestrace 24. září 1483 • radikální kališníci dobyli pražské radnice, přičemž zahynulo nejméně 7 konšelů, kteří byli vyházeni z oken • po dobytí radnic se dav vrhnul proti klášterům a židovské čtvrti, kterou vydrancoval • náboženské nepokoje byly ukončeny r. 1485 náboženským smírem v Kutné Hoře Kutnohorský mír 1485 • zajistil rovnoprávnost obou náboženství a svobodu vyznání pro všechny obyvatele českého království • poddaní si mohli svobodně zvolit svoji víru

4. Kutná Hora 1

5. 2) Růst moci stavů • po husitských válkách došlo k oslabení královské moci → král se musí dělit o moc se stavy = stavovská monarchie • vzrostla úloha zemského sněmu, který povoloval mimořádné berně a ovlivňoval tak zásadně výši králových příjmů • bylo zřízeno kolegium 4 zemských ředitelů, kteří v podstatě převzali výkonnou • vysoká šlechta zrovnoprávnila zemanstvo → byl posílen šlechtický charakter → oslabení měšťanstva • 1497 → šlechta ovládla všechny úřady a král nesměl odvolat žádného zemského úředníka bez účasti stavů • králi tak zůstal pouze holý titul a důchody zajišťující existenci dvora

6. 1500 Vladislavské zřízení zemské = zárodek šlechtické ústavy → stavovská monarchie • platilo pouze pro Čechy → omezilo integritu zemí Koruny české • pokus o vytvoření zemského zákoníku, který vznikl bez souhlasu a účasti měst • šlechtě byla potvrzena dosavadní privilegia a podíl na moci • města byla v podílu na moci výrazně omezena → konflikt v hospodářské oblasti se šlechtou • (na obranu svých zájmů si města dokonce vytvořila vlastní branný spolek o síle 8000 mužů) • stavy byly nejednotné a trpěly častými rozpory mezi vyšší a nižší šlechtou

7. Ludvík Jagellonský (Dítě) 1516 - 1526 • na trůn nastoupil v 10 letech → další úpadek královské moci  • stejně jako jeho otec, ani Ludvík nesídlil v Praze, ale v Budíně • o vládu v Čechách se dělily dvě konkurenční skupiny pod vedením nejvyššího purkrabího českého království Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl de facto zástupcem krále v době jeho nepřítomnosti, a jeho soupeře nejvyššího hofmistra Viléma z Pernštejna • r. 1520 hrozila v Čechách občanská válka → Ludvík přijel do Čech a snažil se obnovit královskou moc a rozchvácený majetek, ale po jeho odjezdu se vše vrátilo zpět do starých kolejí

8. Ludvík s rodinou Maxmiliána I. Habsburského (na obrázku zcela vpravo) 2

9. 1517 - Svatováclavská smlouva • ukončila spor měst a šlechty • královská města → získala 3 hlasy na sněmu + právo na vlastní soudnictví • šlechta si vymohla právo svobodného trhu pro poddanská města → může začít podnikat

10. Boje s Turky • 29. srpna 1526 → bitva u Moháče • Turci pod velením sultána Sulejmana I. zvítězili → Ludvík Jagellonský se po prohrané bitvě utopil v Dunajských bažinách u Moháče • Ludvíkem Jagellonským vymřela r. 1526 Jagellonská dynastie a otevřela se otázka nástupnictví, které získal Ferdinand Habsburský, který měl za manželku Ludvíkovu starší sestru Annu

11. Použité materiály a seznam citací • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kutn%C3%A1_Hora_1919.jpg • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Bernhard_Strigel_003.jpg • Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.