1 / 64

Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie

MUDr. Vladimír Compeľ. Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie. Interna. Výchova ke zdraví Psychologie Prezenční studium 1.ročník školní rok 2009/2010. somatologie. Zimní semestr: -Buňka, tkáně -Trávicí systém, -Pohlavní a močový systém -Srdce a krevní oběh

thanos
Download Presentation

Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MUDr. Vladimír Compeľ Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie Interna

  2. Výchova ke zdraví Psychologie Prezenční studium 1.ročník školní rok 2009/2010

  3. somatologie Zimní semestr: -Buňka, tkáně -Trávicí systém, -Pohlavní a močový systém -Srdce a krevní oběh -funkce buňky, a jednotlivých systému -základní nemoci -metabolismus, genetika, enzymy -Topografická anatomie břicha a krku (demonstrace na ultrazvuku)

  4. somatologie Letní semestr: -dýchací systém -nervový systém, duše, myšlení -krev, krevní skupiny, imunita -pohybový systém- kostra, svaly -kůže -funkce jednotlivých systému -základní nemoci

  5. Život a funkce buněk, orgánů, systémů Anatomie topografická Smrt a apoptóza buněk enzymy metabolismus genetika imunita základní léky doplňková léčba základní bacily, viry volné kyslíkové radikály základní nemoci

  6. Literatura - Dyjevský I., Somatologie, Epava 2000 - Přednášky - Smith T. Encyklopedie lidského těla - Trojan S a kol. Lékařská fyziologie, Grada 2003 - Abrahams P., Lidské tělo-Atlas anatomie člověka, Ottovo nakl.2003 - Silbernagl S., Atlas patofyziologie člověka, Grada 2001 Přednášky: možnost získat na www stránkách

  7. Podmínky k získání zápočtu: - 80% účast na přednáškách a seminářích, - malé testy….(před každou přednáškou - 8min, 3 otázky) - velký test …. 50min, 50 otázek (pro studenty, kteří nesplnili podmínky malých testů) možná domluva na „doškolování„ před testem, před zápočtem, před zkouškou apod.) - aktivita na seminářích - pohovor - pro studenty, kteří nesplnili výše uvedené NIKOMU není uznána zkouška ani zápočet ze studií jiných škol a oborů tj. ani lékařům

  8. Buňka, tkáně, složení, genetika, metabolismus MUDr.Compeľ Vladimír

  9. Buňky krve

  10. Buňky žlázy

  11. Parietální buňka žaludku

  12. Buňky jater

  13. Buňka

  14. BUŇKA „ 13 „ Membrána-rozhraní, transport látek, receptory Jádro-genetický materiál, chromatin Jadérko-tvorba rRNA=kopie DNA Endoplazmatické retikulumdrsné-tvorba bílkoviny -“- -“- hladké-tvorba Ck,Tk v b, Ribozom-tvorba bílkovin Golgiho komplex-tvorba bílkovin Lysozomy-rozklad biologického materiálu Cytoplazma –metabolické pochody Cytosklelet –tvar buňky Mitochondrie-energie- Temelín Centriol-dělení- magnet ENZYMY

  15. Buněčná membrána 2 vrstvy fosfolipidů molekuly bílkovin molekuly polysacharidů kanály v membráně

  16. Povrchové molekuly b.membrány proteiny, polysacharidy(mají funkci receptorů(500-100 000) pro): … cholesterol, hormony, insulin, léky, protilátky, histamin, serotonin… … bacily, viry … volné kyslíkové radikály–tj.neklidné molekuly, které ztratily elektron Antigenní vlastnosti buněk … krevní skupiny podle antigenu na povrchu, … imunita rozpozná bacily, poškozené buňky, rakovinové buňky … ch h L

  17. Poškození bun.membrány vylití vnitřního obsahu cytoplasmy (enzymy, DNA, ribozomy… - Etiologie: toxické látky, alkohol, chemoterapie, antibiotika … - Diagnostika nemocí je postavená na poškození bun.membrány: žloutenky, alkoholické poškození jater, infarkty myokardu, - využití bun.membrán z bacilů= Broncho-vaxom, Luivac, Ribomunyl

  18. Buněčná membrána Povrch = je různý, dle funkce: klky- vstřebávání látek řasinky- očista, posun hlenu, přenosvzruchu- nervy, vodivé buňky srdce, receptorové buňky.. Transport přes buněčnou membránu: volně - přes kanály aktivně - pumpy (H-K ATPáza=HCl v žaludku, Ca-Mg-endonukleáza – život buňky, apoptóza) pohlcování - fagocytosa

  19. Protonová pumpa parietální buňky H-K ATP-áza

  20. Parietální buňky HCL

  21. Jádro Hrudky chromatinu (spiralizované částí chromozomů) tj DNA obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů, které hrají důležitou roli v rozmnožování, růstů a metabolismu buňky jádro je ohraničené jaderní membránou s póry chromozomy jsou patrné v jádru jenom při bun.dělení počet chrom. je typický a stálý pro každý živočišný druh člověk má 46 chrom, jenom zralé pohlavní buňky 23 chrom.

  22. Jadérko Kulovité tělísko v jádře buňky kde se tvoří rRNA při buněčném dělení zaniká, po rozdělení buňky se obnoví znovu

  23. Nutno si uvědomit, že: 1.Jádro obsahuje geny=plány na dělení =plány na tvorbu bílkovin,tuků, cukrů. 2.buňka je složená z bílkovin, tuků a cukrů Bun.membrána - z fosfolipidů.. tj. tuků - na jejím povrchu jsou proteiny a polysacharidy Buněčné enzymy- jsou velké bílkoviny Jádro obsahuje NK tj. cukr a aminokyseliny, obal je fosfolipid Mitochodrie – obal je z fosfolipidů a uvnitř jsou enzymy – tj. bílkoviny 3.buňka plní funkce: tvoří žluč, sekrety, tvoří protilátky… tj.musí vyrobit řadu molekul ck, tk, b… tj. vzniká trávicí enzym nebo metabolický enzym, …nebo protilátka=bílkovina…. 4. Buňka má 3 továrny na výrobu B,Ck,Tk: Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát a Ribosomy

  24. Endoplazmatické retikulum jádro síť kanálků a váčků (továrna na Ck,Tk,B..) Hladké - bez ribosomů (syntéza cukrů-glykoproteinů, tuků v buňce, cholesterol) Drsné - s ribosomy na povrchu (tvorba bílkovin) Bílkoviny vznikají na ribosomech. Pak jsou transportovány do Golgiho komplexu

  25. Streptokokus Ribosomy jsou drobné hrudky rRNA úkolem je čtení mRNA (poslíček=messenger) pro tvorbu bílk. vznikají v jadérku (mRNA= SMS – jak tvořit bílkoviny…) Jsou vázané na drsné ER, nebo volně v cytoplasmě na ribosomech se tvoří bílkoviny Ribomunyl= ribosomy ze 4 bacilů: Klebsiela pneumonie, Streptokokus pneumonie a pyogenes, Haemophlilus influenze +bun.membrány z 1 bacila (Klebsiela pneumonie)

  26. Golgiho komplex Síť kanálků a váčků a vláken (podobný jako E.R.) Neobsahuje ribosomy -bílkoviny z ER zde „dozrávají“ -upravují se řetězce bílkovin (prodlužují, zkracují, štěpí…) a přenáší bílk. Na bílkoviny se vážou i nebílkovinné složky … ty pak putují -mimo buňku- hormony, sekrety… -do buňky (obnova bun. organel, regenerace…)

  27. Centriol 2 válečky, při dělení se zdvojí Při buněčném dělení se zdvojí, vytvoří dělící vřeténka a rozděluje rovnoměrně chromozomy

  28. Mitochondrie Mitochondriální medicína jsou oválné útvary jejich počet závisí na intenzitě látkové výměny 2 membrány .. vnitřní nařasená. na vnitřní membráně jsou uchyceny enzymy pro oxidaci látek, tj. pro „buněčné dýchání“ VZNIK ENERGIE obsahují vlastní DNA, RNA a mají schopnost reprodukce množí se dělením (nejspíše to byly ve vývoji aerobní bakterie)

  29. Cytoplasma- cytoskelet síť vláken a trubiček, která udává buňce tvar- kostru, pohyb v prostorách této kostry je tekutina s rozpuštěnými organickými a anorganickými látkami a volné ENZYMY

  30. Lysozomy Drobné váčky obsahují enzymy = rozklad biolog.materiálu – prach, bakterie … rozklad jenom v lumen lysozomu !!! … když se poruší membrána lysozomu, může lysozom rozložit celou buňku !!!!

  31. ENZYMY Tajemné částice zázračných schopností… Realizují vitální procesy, plní funkci bio-katalyzátoru tj. umožňují, aby probíhaly složité biochemické procesy, reakce. Složité bílkoviny: mají 2 částí - apoenzym- bílkovinná makromolekula - kofaktor – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek)

  32. Kofaktory enzymů příklady kofaktorů – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek) vitaminy skupiny B: B1-thiamin - metabolismus cukrů B2-riboflavin – „FAD, FMN” NK B3-niacin - cytochromy, bun.dýchání B6-pyridoxin – bílkovin, glykogenu B12-bílkovin, tuků, ERY, nerv.systém kys.listová – puriny,NK, AK, kys.panthotenová- „CoA” - AK, NK, kys.nikotinová – „NADP” cytochrom,syntéza tuků, chol,cukrů C vitamin – kolagen, hormony, VKR, bun. dýchání selen - součást enzymu glutationperoxidáza- VKR zinek - součásti 200-300 enzymů síra - kolagen, pojivo, VKR,

  33. Enzymy

  34. Metabolické enzymy: CK – kreatinkináza – sval, srdce … Infarkt myokardu AST-aspartát-amino-trans-amináza = srdce, játra, sval, mozek, ledviny je v cyspoplazmě i mitochondriích …Infarkt myokardu, žloutenky, alkoholické postižení jater ALT-alanin-amino-trans-amináza = játra – v cytoplazmě …žloutenky GMT-gama-glutamyl-transferasa = játra – na b.membráně a ukazuje na činnost b.membrány … exkrece žluče, antikoncepce, alkoholu.. H-K-ATP-áza – pumpa v parietální buňce žaludku – tvorba HCl Ca-Mg endo-nukleáza – pumpa ve všech bb – apoptóza Glutationperoxidáza – likvidátor volných kyslík.radikálů

  35. Sekreční enzymy … trávicí … žravé … Amyláza-do krev.oběhu ze slinivky a slinných žláz …zánět slinivky -do střev ze slinivky a slinných žláz … trávení cukrů 300gr/hod Lipáza – enzym ze slinivky- trávení tuků 175g/hod. Proteazy –(trypsin, pepsin, elastaza)- enzymy žaludku a slinivky trávení bílkovin 300gr/hod.

  36. Tkáně Jednobuněčnýorganizmus je vlastně celé tělo živočicha Mnohobuněčnýorganizmus pro svůj složitý život a látkovou výměnu potřebuje dělbu práce buněk a proto se diferencují – specializují TKÁNĚ TKÁŇ je soubor buněk, podobného tvaru i funkce Orgán je soubor tkání (od okolí ohraničený), např. céva-sliznice, podslizniční tkáň, sval, sval složený z tkání- sval, vazivo, cévy, nervy Systémy – soubor několika orgánů, (trávicí, močový, dýchací systém…)

  37. Druhy tkáně epitelové pojivové svalové nervové krev … různé typy mezibuněčných spojů … … různé typy komunikace … … různé funkce …

  38. Epitelové tkáně kryjí povrchy- kůže, sliznice tkáň z buněk naskládaných na sebe - tvar buněk: plochý , kubický, cylindrický - počet buněk: jednovrstevný, vícevrstevný - funkce: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční (střeva), smyslový (citlivost na fyzikální a chemické podněty)

  39. Pojivové tkáně Pojivové tkáně jsou : vazivo, chrupavka, kost Složené z buněk + vláken + mezibuněčné hmoty + … opora těla (kostra), pohyb, tlumení nárazů, „klouzání šlach”, „tření” kloubů,

  40. Pojivo - vazivové tkáně Vazivo: buňky vaziva(fibrocyty, tukové buňky) vlákny (kolagen, elastin, retikulární) a mezibuněčná hmota Tuhé vazivo: vazy, šlachy Řídké vazivo: mezitkáňové prostory Elastické vazivo: vazy páteře, žeber Tukové vazivo: podkoží Lymfoidní vazivo: mízní uzliny

  41. Pojivo - chrupavka Chrupavka: buňky- chondrocyty vlákna (kolagen, elastin mezibuněčná hmota hyalinní – tvrdá, porcelánově bílá, křehká, obs.chondrocyty+beztvarou hmotu+jemné maskované kolagenní vlákna. - na povrchu kloubů a v dýchacích cestách elastická – pružná, ohebná, žlutavá, převládají elastická vlákna - nos, boltec vazivová – mechanicky odolná na tlak a tah, matně bílá, - převládají silná kolagenní vlákna – meziobratlové ploténky, meniskus

  42. Pojivo - kost Pevná pojivová tkáň, s mineralizovanou základní hmotou – minerální látky činí až 65% objemu kosti !!! buňky - Osteocyty vlákna -kolagenní jako pletivo či lamely kolem vyživovací cévy = vzniká osteon =zákl. funkční jednotka kosti - elastická … minerály (Ca, P, Mg, Na, F..) Kostní dřeň – erytropoetická tkáň

  43. Kost produkty doplňkové výživy obsahují: želatina glukosamin sulfát –jednoduchá molekula glukosy a aminu, tvorba chrupavek, regenerace, hojení, proti bolesti chondroitin sulfát-zákl.stavební jednotka chrupavek MSM – metylsulfanylmetan= síra se uplatňuje v tvorbě pojiva, kolagenu, protizánětlivě kolagen 2 (reklamy- Proenzi, Joint aktivity… a jiné)

  44. SVAL Svalová tkáň má schopnost kontrakce … mechanický pohyb - hladký sval – kontrahuje se svalová buňka (střevo, průdušky, cévy..) v cytoplasmě buněk jsou smrštění schopná vlákna – myofibrily - příčně pruhovaný sval – kontrahuje se svalovévlákno - myofibrily - kosterní sval - biceps, záda… - srdeční sval U svalů je název plazmy sarkoplazma, bun.membrány sarkolema Sval.vlákno=myofibrily+sarkoplazma+jádro+mitochondrie+glykogen …. Vše obalené membránou sarkolemou. Myofibrily jsou to 2 bílkoviny schopné kontrakce, aktin a myosin, které se při kontrakci do sebe zasouvají…

  45. HLADKÝ SVAL - střevo, průdušky, cévy, děloha ... - vřetenovité buňky, spojené jemným vazivem - kontrakcí myofibril se kontrahuje celá buňka hladkého svalu - inervace vegetativní- vůli neovladatelná - při podráždění buněk hl.svalů dojde ke zúžení a zkrácení trubice,cévy.. kontrakce bývají pomalé, často rytmické

  46. HLADKÝ SVAL tepna průduška

  47. Příčně pruhovaný sval Myofibrily 1-2 um, tisíce v každém sval.vláknu jsou složeny z aktinu a myosinu – v elektronovém mikroskopu dávají pruhovaný vzhled. Základní jednotkou svalu je svalové vlákno dlouhé několik cm

  48. Srdeční svalovina V srdečním svalu jsou vlákna tvořená z buněk, které tvoří pleteň či trámčinu, aby se srdečný stah šířil plynule po celém svalu … rytmické smršťování srdečního svalu. Navíc má vodivý systém svalových buněk – přenesení vzruchu (EKG) po celém srdci inervace autonomní – vegetativní

  49. SA uzel Schopen spontánní depolarizace tj. spontánní výroby proudu perpetum mobile !!!

More Related