Aktuální otázky rodinné politiky

1. Aktuální otázky rodinné politiky ETF – Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D.

2. Tematické oblasti • Právo na rodinu • Manželství, rozvody, registrované partnerství… • Ochrana práv dítěte (sanace rodiny, náhradní rodinné prostředí) • Pracovní podmínky ve prospěch rodiny (mateřská a rodičovská dovolená, pracovní volno…) • Finanční podpora rodiny (dávky soc. zabezepečení, daňové slevy…) • Slučitelnost profesních a rodinných rolí (služby pro předškolní děti, částečné úvazky…)

3. Právo na rodinu • Základní občanské a sociální právo; nezadatelné, nepromlčitelné, neodnímatelné • Upraveno rodinným právem – součást práva občanského (soukromoprávní sféra) – nový Občanský zákoník • Právo zahrnuje: • Svobodnou volbu partnera, s nímž chce člověk založit rodinu • Výchovu vlastních a osvojených dětí podle své vůle • Tato práva jsou podporována veřejnou rodinnou politikou: • Podpora a pomoc při založení rodiny a výchově dětí • Ochrana ženy jako rodičky a matky v zaměstnání • Intervence ve prospěch dítěte, přestane-li rodina plnit své funkce

4. Právní rámec rodinné politiky • Zákon o rodině (94/1963), od 1.1.2014 Občanský zákoník (89/2012, § 655 – 975): • manželství, rodičovství, vyživovací povinnost, pěstounská péče, osvojení, poručenství, opatrovnictví atd. • Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999) • ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, • ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění • působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, • zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. • Zákoník práce (262/2006): • úprava pracovních podmínek pro těhotné ženy, kojící matky, ženy pečující o dítě.

5. Finanční pomoc rodinám s dětmi • Zákon o daních z příjmů (586/1992): • Daňová sleva na dítě (1117 Kč/měs) • Zákon o nemocenském pojištění (187/2006): • ochrana ženy v době těhotenství a mateřství, • nárok na ošetřovné, na vyrovnávací příspěvek • Zákon o důchodovém pojištění (155/1995): • Vdovský/vdovecký důchod, sirotčí důchod • Zákon o státní sociální podpoře (117/1995): • Přídavek na dítě • Rodičovský příspěvek (netestovaná dávka) • Příspěvek na bydlení • Porodné • Pohřebné

6. ochrana ženy v době těhotenství a mateřství • Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. • Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. • Po tuto dobu nepřísluší zaměstnankyni/zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, má však nárok na dávky nemocenského pojištění • Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu (při vyšších příjmech dvě redukční hranice). • Vrátí-li se zaměstnankyně do práce po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit ji na její původní práci a pracoviště.

7. ochrana ženy v době těhotenství a mateřství • Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství, přičemž Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu. • Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. • Koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství anebo mateřství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci přednostně v rámci pracovní smlouvy, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. • Pokud taková zaměstnankyně dosahuje při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

8. Služby péče pro děti do tří let věku • Zdravotnická zařízení typu jesle: • v průběhu 90. letech došlo k významnému poklesu počtu těchto zařízení z 1043 v roce 1991 na 46 zařízení v roce 2011 • jde o tzv. zvláštní dětská zařízení léčebně preventivní péče, která pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let • jesle mohou být zřízeny jako územní, závodní nebo společné; zřizovateli jeslí jsou dnes nejčastěji obce • vzhledem k tomu, že péče v jeslích je hrazena z rozpočtu zřizovatele, je zcela na něm, jaké stanoví za pobyt dětí v jeslích poplatky; zpravidla se pohybují ve výši 800 - 4.500 Kč za měsíc • Podle nového zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách: jesle již nepatří mezi zdravotnická zařízení. • Soukromá zařízení a Služby typu "baby-sitting"dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, poplatek za službu je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem

9. Služby péče pro děti předškolního věku • Mateřské školy zřízené státem, obcí, krajem, svazkem obcí dle zákona č. 561/2004, podrobnosti stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání; posledním ročník zdarma • Mateřské školy "soukromé", tj. zřízené církevními právnickými osobami či jinými právnickými osobami a firmami; podrobnosti stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb.; vzdělávání za úplatu, její výši stanoví zřizovatel. • Služby typu "baby-sitting" nebo soukromá zařízení dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

10. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek • Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. (Nezáleží na tom, zda je otec současně manželem matky, ale zda je zapsaný jako otec v rodném listu dítěte). • V době, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, může zaměstnanec čerpat rodičovskou dovolenou. Rodičovskou dovolenou mohou otec i matka čerpat současně.Hmotné zabezpečení nebo dávky přísluší však jen jednomu z nich. • Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, musí být zařazeni podle pracovní smlouvy. • Po dobu čerpání rodičovské dovolené nepřísluší zaměstnankyni / zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Poskytování rodičovského příspěvku není vázáno na čerpání rodičovské dovolené a naopak. • Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. • Rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku: nejvýše 11500 Kč/měs.

11. Rodičovský příspěvek Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Dávka je testovaná: nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte.

12. Výše příspěvku pro rodinu (EU 2004)

13. Vyplacené dávky státní sociální podpory v ČR (v mil. Kč)

14. Příspěvek na bydlení • Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. • Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

15. Porodné • Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč. • Pohřebné • Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.

16. Vdovský a vdovecký důchod • Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který • byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo • splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). • Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. • Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě… • Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. • Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). • Výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

17. Sirotčí důchod • Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li • rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče, • Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. • Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. • Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení); v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. • Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

18. Modelový příklad • Manželé bez dětí: • HM otec 25.000, matka 15.000, • ČM 19295 + 12405 = 31700 • Manželé s dětmi 1 rok a 4 roky: • ČM otec: 19295 + 2 x 1117 = 21529 • MD: PPM 10380 (= 70% HM) + otec 21259 = 31909 • (ŽM 9450 Kč x 2,4 = 22680: NENÍ NÁROK NA PŘÍDAVKY NA DĚTI) • RD po MD, do 4 let druhého dítěte: 5116; ČM rodiny s dvěma dětmi: 21529 + 5116 = 26645 • RD po MD, do 2 let druhého dítěte: 11500; ČM rodiny s dvěma dětmi: 21529 + 11500 = 33029

19. Problémy • Jaké rodiny podporovat: všechny – univerzální princip, nebo nízkopříjmové – sociální princip? • Jak řešit důchodovou krizi: zvyšováním porodnosti, posílením mezigenerační solidarity, zvyšováním důchodového věku, soukromým důchodovým spořením…? • Jak zajistit rovnoprávnost profesionálních a rodičovských rolí: služby pro zaměstnané rodiče, možnost práce z domova…?