180 likes | 313 Views
Zkušenosti s prací na „rozvodových“ posudcích z pohledu znalce psychologa. PhDr. Karel Humhal (panelová diskuze a setkání s novináři: Porozvodová péče o děti) Tiskové středisko magistrátu hl. m. Prahy 12.5.2011. Děti a rozvod – střídavá výchova. ______________________________________________
E N D
Zkušenosti s prací na „rozvodových“ posudcích z pohledu znalce psychologa PhDr. Karel Humhal (panelová diskuze a setkání s novináři: Porozvodová péče o děti) Tiskové středisko magistrátu hl. m. Prahy 12.5.2011
Děti a rozvod – střídavá výchova • ______________________________________________ • Dne 2.6.2011 • Pro Barevný svět dětí • Belgická 16 • Praha 2 • Mgr. Zuzana Česneková • _______________________________________________ • PhDr. Karel Humhal
PhDr. Karel Humhal • 1972, psycholog ve zdravotnictví, • 1984, speciální průprava na úseku klinické psychologie, „klinický psycholog“, • 1993, provozovatel nestátního zdravotnického zařízení, • 1998, funkční specializace v systematické psychoterapii, „psychoterapeut“, • 1998, soudní znalec v oboru zdravotnictví, psychiatrie, specializace klinická psychologie mladistvých. • Až dosud jsem vypracoval celkem 606 evidovaných znaleckých posudků, z toho minimálně polovinu v občansko právních sporech – tzv. pečovatelských řízeních, o svěření dítěte do výchovy rodičů. Je to přibližně 30 soudně znaleckých posudků za rok, tj. necelé tři posudky za měsíc. Zdůrazňuji, že pracuji s vyhraněně specifickou klientelou, kterou mě soudci pověřují, a že jsem si vědom z toho vyplývajících skutečností pro posuzování problematiky v širším kontextu. Moje zkušenost je daná praxí s velmi komplikovanými případy
Střídavá výchova u nás a ve světě • Původně jsem si přál nazvat tuto kapitolku „Střídavá péče, my a svět“. Měl jsem pro to specifické důvody. Paní Mgr. Česneková kapitolku reformulovala název na „Střídavá výchova u nás a ve světě“. • V původním pojetí jsem si přál zdůraznit skutečnost, že naše společnost značně zaostává za ostatním kulturním světem v řadě oblastí společenského chování a je otázka, zda naše společnost již dozrála k přijetí střídavé výchovy jako právní normy. • Příklady: • V roce 1986, jsem díky velké souhře náhod navštívil Kodaň, hlavní město Dánska. V Dánsku v té době platil zákaz fyzických trestů dětí na ulici pod pokutou 400 dánských korun; u nás podobný zákon nemáme dosud. • Vloni nebo předloni jsem se zúčastnil Mezinárodní konference na ochranu práv dětí v Praze, pod záštitou ministra Kocába. MUDr. Vaněčková tam referovala výsledku evropského výzkumu postoje veřejnosti k fyzickým trestům a domácímu násilí vůbec. Zatímco ve většině zemí EU jsou fyzické tresty zakázány, u nás nejen laická veřejnost, ale i odborníci z řad justice, lékařů a psychologů, nepokládají facku a pohlavek za projev fyzického násilí, • podobná fakta se týkají kouření, konzumace alkoholu, prostituce, a dalších zdravých vývoj dětí ohrožujících faktorů, • mohl bych pokračovat řadou dalších příkladů, není čas
3.1. Střídavá výchova ve světě • K samotnému pojmu střídavá výchova. V podobě právní normy, jde o jev v dějinách lidstva nepříliš starý. Ve světě se začaly objevovat první právní předpisy o střídavé výchově okolo 80. let minulého stolení, v souvislosti s vysokou rozvodovostí,.V USA, v severských zemích, v Belgii. • Praxe v jednotlivých zemích se velmi liší • Uvádí se, že v Kalifornii dosahuje počet rozsudků o střídavé výchově téměř 30% • V Austrálii 5-11%
3.2. Střídavá výchova u nás • Střídavá porozvodová péče se u nás uděluje od roku 1998, a případů, kdy soud takto rozhodne, pomalu ale jistě přibývá • Cit.: Foto - archiv Pavla Komárka • Počet dětí svěřených do výchovy rodičům • rok celkem matce otci střídavá/společná výchova jiné osobě • 2004 33513 30 425 1959 453 676 • 2005 30891 27 883 1874 536 598 • 2006 31 574 28 400 1818 679 677 • V současné době se uvádí asi 2,97% případů z celkového počtu rozvodů. Já fungující případy nevidím. Znám pouze problematické.
Práce s nehomogenní skupinou • V případě posuzování problematicky svěření dítěte do výchovy rodičů (pro dobu před a po rozvodu manželství, případně nesezdaných rodičů) pracujeme s výrazně nehomogenní skupinou.To je důležitý fakt při zvažování, zda obligátně nařídit střídavou výchovu nebo ne. • Jeden pól kontinua představuje úplná rodina s dětmi, která žila několik let společně, kde děti si bezpečně vytvořily citové vazby k oběma rodičům, kde mezi členy rodiny existují početné a silné citové vazby. • Druhý pól kontinua představuje skupina různých uspořádání rodičů a dětí, v extrémním případě množina dvou nesezdaných biologických rodičů, kteří žijí odděleně, a kde dítě nebo děti žijí s některým z rodičů a nemají vytvořeny dostatečné nebo žádné citové vztahy k druhému z rodičů, případně k žádnému z rodičů.
Nehomogenní skupina posuzovaných případů • Typ 1 • Typ 2 ?
Pojem „rodič“ a „rodičovství“ • V souvislosti s předcházejícím konstatováním roste význam definice pojmu „rodič“, „rodičovství“. Až donedávna pojmem rodič splýval s představou osoby, která byla biologickým rodičem a podílela se na výchově dítěte v rodině. Tato definice dávno neplatí absolutně. • Rozlišujeme dvojice pojmů: • vlastní rodič x nevlastní rodič, • biologický rodič x nebiologický rodič, • rodič, žije s rodinou x rodič, žije mimo rodinu, • ?, je možné, že v relativně blízké budoucnosti přibudou další varianty – např. „vlastní částečně biologický rodič“; tj. rodič, který věnoval sperma nebo vejce, aby nějaká žena odnosila dítě, které bude jeho, • Jednotlivé charakteristiky se mohou různě kombinovat. V praxi jsem se setkal i neobvyklými kombinacemi „vlastní nebiologický rodič“, „biologický rodič nevlastní“.
Psychologický význam pojmu rodič • Při práci na znaleckých posudcích roste tlak na zohledňování pojmu rodič: • v biologickém slova smyslu, • v psychologickém slova smyslu, • v právním slova smyslu, • Tyto kategorie se někdy zcela překrývají a jindy naprosto rozcházejí. Může potom docházet k mnoha rozhodnutím správních orgánů formálně správným, tj. rozhodnutí, kde orgány postupují správně dle předpisů, práva, a z hlediska zdravého lidského rozumu a prožívání účastníků řízení naprosto nesprávným, nespravedlivým a dokonce zcela nelidským. • Po zkušenostech s prací na znaleckých posudcích a vzhledem k profesi psychologa se přimlouvám na větším zohlednění definice rodičovství v psychologickém slova smyslu, které je zásadní z hlediska dítěte (dítě ani tak nezajímá kým bylo zplozeno, dítě vnímá jako rodiče toho, kdo pečuje o jeho zdravý tělesný a psychický vývoj. Rodič se může jakkoliv zaštiťovat „voláním krve“, nestará-li se zodpovědně o dítě v jeho prospěch, dítě volání rodiče neslyší). Tím neříkám, že dítě nemá v určitém věku zájem zjistit kdo je jeho biologickým rodičem
Psychologický profil žadatelů o střídavou výchovu • Tato kapitolka by vydala na celou obsáhlou přednášku. Mezi žadateli o střídavou výchovu jsou rodiče všech typů sociologických ukazatelů. Mladší, starší, vzdělaní, nevzdělaní, chytří, hloupí, z měst i z vesnic, podnikatelé i zaměstnanci. Já se setkávám pouze s problematickými případy (neproblematičtí rodiče se na střídavé výchově dohodnou), takže většina žadatelů trpí poruchami osobnosti a neurotickými mechanizmy v jednání, většinou v rámci tak zvané širší normy. • Většinu z nich představují lidé sebestřední (psychicky nezralí, egocentričtí, egoističtí, kteří neberou ohled na potřeby a celkové zdraví dítěte • Proto se domnívám, že nelze střídavou výchovu nařizovat obligátně a rozhodovat individuálně, případ od případu
Psychický stav dětí z rodin žadatelů o střídavou výchovu • Psychický stav dětí z rodin žadatelů o střídavou výchovu se odvíjí od konkrétního průběhu soudního sporu rodičů o dítě, • Děti si odnášejí těžké a trvalé následky na zdraví tělesném i psychickém tam, kde rodiče bojují dlouho, bezohledně, kde rodiče používají dítě jako zbraň proti druhému rodiči, • Běžné jsou více či méně závažné psychosomatické zdravotní problémy (bolesti hlavy, břicha, poruchy spánku, poruchy mikce a defekace), neurotické symptomy a mechanizmy v jednání (tiky, okusování nehtů, cucání prstů, zadrhávání v řeči, úzkosti, strachy, deprese, apatie), i závažnější poruchy (např. autistické projevy) • Z psychologického hlediska obvykle propívají pod úrovní vrozených schopností doma i ve škole, v kolektivu dětí mívají různé poruchy chování (ubližují, šikanují, jsou obětí šikany) a trpí negativném sebepojetím , sebehodnocením, sníženým sebevědomím, pocity viny
Poruchy sebepojetí u dětí ve volbě hračky • Nejoblíbenější hračka roku 2007 v Londýně
Kriminalizace problému • Případy sporů o výchovu dětí se v poslední době kriminalizují. Již před několika lety jsem na konferenci soudních znalců varovně prohlásil, že vnímám vývoj v oblasti pečovatelských sporů jako negativní. Bylo to po té, co jedna z matek najala vraha na otce svého dítěte ve snaze vyřešit svérázně pečovatelský spor (zprávu jsem se dozvěděl z tisku). • Poslední dobou prakticky nemám jiné „pečovatelské“ posudky, než takové, kde splývá občansko právní problematika s problematikou trestní. Rodiče podávají v rámci pečovatelských řízení paralelně trestní oznámení jeden na druhého (zanedbávání péče, týrání, sexuální a jiné zneužívání), ale také na další účastníky řízení (sociální pracovnice, soudce, znalce, odborníky ze zdravotnictví, školství, atd). • Zcela běžné jsou anonymní výhrůžky odborníkům poštou, po telefonu, ale i otevřené výhrůžky a nátlakové akce. Práce na znaleckých posudcích potom přestává poskytovat uspokojení a mnohdy ztrácí smysl. • Pokud mohu mluvit za znalce, jsou znalci, kteří se pečovatelským posudkům vyhýbají (nechtějí si komplikovat život, mají obavy) a preferují práci na znaleckých posudcích z oblasti trestního práva.
Závěr • Závěrem vyslovuji přesvědčení, že společnost časem najde způsob jakým úspěšně a ve prospěch dětí řešit pečovatelské případy a nenechá se nátlakovými skupinami rodičů k nepředloženým rozhodnutím • Domnívám se, že je třeba, aby dítě bylo v soudním sporu rodičů hájeno rovnocenným soupeřemadvokátů, nikoliv pouze kolektivním opatrovníkem(kolega dr. Jiří Kovařík navrhuje ombudsmana) • Pokud jde o můj názor na střídavou výchovu, s ohledem na výše presentované jsem proti obligátnímu nařizování střídavé výchovy soudy , protože jednotlivé případy se příliš liší, pro některé je střídavá výchova vhodná, pro jiné není. • Děkuji za pozornost