1 / 33

Praktikum - mikrobiologie

Praktikum - mikrobiologie. Úkol č.1: Pozorování kvasinek v tekutém živném roztoku. Materiál : čerstvé droždí(kvasnice), cukr, Lugolův roztok Pomůcky : potřeby pro mikroskopování, kádinka, podložní a krycí sklíčka,která musí být vždy řádně omytá a odmaštěná, buničitá vata, kapátko

yardley-kramer
Download Presentation

Praktikum - mikrobiologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Praktikum - mikrobiologie

  2. Úkol č.1: Pozorování kvasinek v tekutém živném roztoku • Materiál : čerstvé droždí(kvasnice), cukr, Lugolův roztok • Pomůcky: potřeby pro mikroskopování, kádinka, podložní a krycí sklíčka,která musí být vždy řádně omytá a odmaštěná, buničitá vata, kapátko • Postup práce: Do kádinky nalijeme asi 50ml vlažné vody a přidáme čajovou lžičku cukru a nadrobíme malé množství kvasnic. Vše zamícháme a necháme stát při pokojové teplotě asi 15 min. po této době odebereme vzorek suspenze kapátkem, přeneseme jej na podložní sklíčko, přikryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme preparát objektivy o postupně zvyšujeme zvětšení 20x, 40x případně 60x.

  3. Definice mikroorganismů • Mikroorganismy jsou velká a rozrůzněná skupina organismů žijících samostatně jako jednotlivé buňky nebo shluky nediferencovaných buněk.

  4. „Mouchy se líhnou pouze z much“(=Larvy much nevznikají z masa)

  5. Nicolas Appert (1810): objev konzervace potravin na základě Spallanzaniho poznatků

  6. Systém-3 základní nadříše: • Archaebakterie • Eubakterie • bakterie • sinice • Eukaryota • houby : plísně a kvasinky • rostliny • živočichové

  7. Archaebakterie • extrémní podmínky • např. horké sirné prameny, solná jezera, … • nejsou patogenní

  8. Eubakterie • pravé bakterie • sinice

  9. Živné půdy studium mikroorganismů– celé populace mnohé bakterie auxotrofní organismy agar – z ruduchy u JV pobřeží Asie a J Kalifornie (paní Hessová, Koch) tuhne při teplotě 45° Šikmé agary živné roztoky na Petriho miskách

  10. Bakterie rostou v médiu o vhodném složení

  11. Požadavky na médium – „ideální médium nejlépe vyhovující danému kmeni bakterie“ • Médium: Prvky, živiny Zdroj energie Zdroj uhlíku Zdroj biogenních prvků Voda Růstové faktory

  12. Typy médií • Minimální - chemicky definovaná (bez biologických extraktů) • Minerální- minimální médium, pouze z anorganických komponent a organického zdroje uhlíku nebo bez něj (=CO2) • Komplexní- médium obsahující chemicky přesně nedefinovaný extrakt z biologických materiálů (např. silný hovězí vývar pro bakterie)

  13. Různé typy očkování na Petriho misky

  14. Metoda mikrobiologie Aseptická práce Čisté kultury Sterilizace

  15. Izolace – ředění čisté kultury na misce Schéma izolace čisté kultury

  16. Voda z bazénu

  17. Aerobní, anaerobní, fakultativní, mikroaerofilní, aerotolerantní organismy

  18. Růst bakteriální buňky

  19. Nestejnoměrné dělení bakteriálních buněk

  20. Doba zdvojení organismů (hod)

  21. Velikost buněk prokaryot a eukaryot

  22. Tvary bakteriálních buněk

  23. Tvary buněk ve světelném mikroskopu

  24. Tvary bakteriálních koloní

  25. Další dělění bakterií : G+ a G-(podle typu buňěčné stěny) kolem cytoplazmatické membrány mají jednobuněčnou stěnu z peptidoglykanu Gramovo barvení – modrofialová barva Gramnegativní bakterie nad peptidoglykanovou buněčnou stěnou mají další membránovou strukturu Gramovo barvení – červená barva Grampozitivní bakteriie

  26. Diferenciální Gramovo barvení:G+(modré) a G- buňky (růžové) pro srovnání v jednom preparátu

  27. Grampozitivní bakterie

  28. Gramnegativní bakterie

  29. Četnost bakterií v různých prostředích

  30. Hodnocení: Kvasinková buňka je snadno pozorovatelná pod mikroskopem. Při dostatečném zvětšení uvidíme jednotlivé buňky kulovitého nebo oválného tvaru i jejich shluky. Pokud je droždí čerstvé můžeme pozorovat i dělení buněk pučením • Další pozorování:U kvasinek můžeme pozorovat struktury uvnitř buňky: glykogen- zásobní polysacharid, který nám poslouží k určení fyziologického stavu buňky. Preparát si připravíme tak, že na mírně zaschlou suspenzi kvasinek na podložním skle kápneme přiměřené množství Lugolova roztoku, přikryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme. V jednotlivých kvasinkách uvidíme zřetelně odlišené červenohnědé části obsahující glykogen a přítomné bílkoviny budou zbarveny žlutě. Kvasinky v dobrém fyziologickém stavu-tedy mladé buňky obsahují více bílkovin- uvidíme je tedy žlutě. Starší kvasinky mají naopak více glykogenu a proto jsou uvnitř hnědočervené

  31. Kvasinky – saccharomyces cerevisae

  32. Tvary kolonií kvasinek

  33. Úkol č.2.: Pozorování bakterií – trvalé preparáty • Pomůcky: mikroskop, pomůcky k mikroskopovaní, TP • Postup práce: Pod mikroskopem pozorujte různé tvary bakterií a zakreslete do sešitu. Dále pozorujte G+ a G- bakterie.

More Related