Pedagogika II - NPED035, LS 1. seminář, 20. 02. 2012

1. Pedagogika II - NPED035, LS1. seminář, 20. 02. 2012 Akademický rok 2011/12 Pavla Zieleniecová pavla.zieleniecova@gmail.com Konzultace: pondělí 14.30 – 15.30 1

2. Sylabus Vyučovací metody a organizační formy "Neuvědomělý" metodický přístup učitele: intuice a nápodoba. Vyučovací metody a jejich rámcová klasifikace. Vyučovací hodina, její typy a fáze, dramatické prvky její stavby. Aktivizující metody a jejich zavádění do výuky. Strategie řešení problémů, problémové vyučování, projektová výuka, kooperativní výuka, heuristická metoda, diskuse, týmové vyučování, případová metoda, inscenační metoda. Didaktické hry a soutěže. Diagnostické a klasifikační metody. Didaktické testy. Hodnocení žáků, klasifikace a slovní hodnocení, funkce hodnocení, rozvíjení hodnotící aktivity žáků, sebehodnocení. Organizační formy výuky. Frontální, skupinová a individuální výuka. Diferenciace a individualizace ve vyučování. Vliv nových technologií: distanční výuka, multimediální prostředky. Otevřené vyučování, inklusivní vzdělávání, konstruktivistický přístup. Vzdělávací soustava Druhy a typy škol, vzdělávací soustava v ČR, systém výchovného poradenství. ČŠI a hodnocení škol. Školská soustava a problémy s ní spojené, domácí vzdělávání, alternativní školy - příklady a charakteristika. Mezinárodní klasifikace stupňů vzdělávání, mezinárodní výzkumy vzdělávání, vzdělávací soustava ve vybrané zemi. Současné tendence, autonomie škol.

3. Časový plán LS 3

4. Literatura:A. Základní Petty, G.: Moderní vyučování. Portál, Praha 1996 Průcha, J.: Moderní pedagogika. Portál, Praha - různá vydání Kalhous , Z., Obst, O. a kol.: Školní didaktika. Portál, Praha 2004, 2009 Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele. Aspi, Praha 2005 Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. Portál, Praha 1999 Chráska, M.: Didaktické testy. Paido, Brno 1999. Chráska, M.: Metody pedagogického výzkumu. Grada, Praha 2007 Maňák, J., Švec, V.: Výukové metody. Paido, Brno 1998 Michalová, Z.: Specifické poruchy učení. Nakl. Tobiáš, Havlíčkův Brod 2004 (Případně Zelinková, O.: Poruchy učení. Portál, Praha 2003) 4

5. Literatura: B. Rozšiřující Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Portál, Praha 1994 Dytrtová, R., Krhutová, M.: Učitel. Příprava na profesi. Grada, Praha 2009 Efektivní učení ve škole. Portál, Praha 2005 Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J.: Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Portál, Praha 2008 Kyriacou, Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Portál, Praha 2008 Kyriacou, Ch.: Řešení výchovných problémů ve škole. Portál, Praha 2005 Navrátil, S., Mattioli, J.: Školní konflikty: jak jim předcházet? jak je řešit? Paido, Brno 2005 Podlahová, L.: První kroky učitele. Triton, Praha 2004 Průcha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Portál, Praha 2004 Sitná, D.: Metody aktivního vyučování. Portál, Praha 2007 Švaříček, R., Šeďová, K.: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, Praha 2007 Machů, E.: Nadaný žák. Paido, Brno 2010 Gavora, P.: Učitel a žáci v komunikaci. Paido, Brno 2005 Kolář, Z., Vališová, A.: Analýza vyučování. Grada, Praha 2009 Fenstermacher, G.D., Soltis, J.F.: Vyučovací styly učitelů. Portál, Praha 2008 Kolář, M.: Nová cesta k léčbě šikany. Portál, Praha 2011 Hájková, V., Strnadová, I.: Inkluzivní vzdělávání. Grada, Praha 2010 Rogers, V.: Kyberšikana. Portál, Praha 2011 Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey, Praha 2010. http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf OECD Reviews of Evaluationand Assessment in Education CZECH REPUBLIC. OECD, 2012. http://www.oecd.org/dataoecd/33/47/49479976.pdf

6. Podmínky absolvování předmětu Zimní semestr (Pedagogika I): Rozsah, examinace: 2/0 Z Body: 2 Kredity: 3 Zápočet: Účast ve výuce min. ¾ (tj. 9 z 11), čtenářský deník (záznam o každé z přečtených publikací v rozsahu 1 normostrany) Letní semestr (Pedagogika II): Rozsah, examinace: 2/0 Z Body: 2 Kredity: 3 Zápočet: Účast ve výuce min. ¾, seminární práce na zadané téma v rozsahu 4 – 6 normostran 6

7. Témata seminárních prací Volba tématu: vlastní návrh studenta, zadání po konzultaci s vyučující, nebo výběr z následujících témat: Poznávací a hodnotové cíle v matematice a přírodovědných předmětech. Matematická (přírodovědná, funkční, finanční, čtenářská) gramotnost. Standardy vzdělávání Národní hodnocení výsledků vzdělávání (5. a 9. ročník, maturita) Postoje žáků k matematice (fyzice, informatice) a jejich souvislost s výsledky žákova učení Klíčové kompetence podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a jejich rozvíjení ve výuce matematiky (fyziky, informatiky) Rámcový vzdělávací program a jeho konkretizace ve školních vzdělávacích programech, příklady Česká školní inspekce, její funkce a činnosti, hodnotící kritéria Autoevaluace školy Mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání, pozice a vývoj výsledků českých žáků Externí hodnocení českého vzdělávacího systému: studie OECD (2012) a McKinsey (2010)

8. Osnova seminární práce • Úvod: zdůvodnění volby tématu, cíl práce (resp. otázka, na niž se v práci hledá odpověď) • Přehled problematiky ve vztahu k cíli práce – na základě pramenů, s citacemi • Vyvození odpovědi ve vztahu k cíli, otázce • Shrnutí, závěr • Seznam použitých pramenů (úplné citace, u internetových pramenů uvádět datum stažení, používat jen hodnověrné, primární prameny)

11. Vzdělávací soustava ČR Schéma vzdělávací soustavy, její jednotlivé prvky Legislativa Řízení a odpovědnost Česká školní inspekce Kvantitativní charakteristiky (žáci, školy, učitelé, financování)

12. Schéma vzdělávací soustavy http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy

13. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED Přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997kód - úroveň vzdělání 0 - preprimární vzdělávání (bez vzdělání) 1 - primární vzdělávání 2 - nižší sekundární vzdělávání 2A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh 3 - vyšší sekundární vzdělávání 3A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh 4 - postsekundární vzdělávání nižší než terciární 4A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 4B - prakticky zaměřené studium 5 - první stupeň terciárního vzdělávání 5A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium 6druhý stupeň terciárního vzdělávání

14. Legislativní základ • Zákony • Nařízení vlády • Vyhlášky Zdroj, kde lze nalézt všechny školské legislativní dokumenty: www.msmt.cz

15. Základní zákony v oblasti vzdělávání: • Regionální školství: • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) • Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících • Vysoké školy, věda, výzkum a vývoj: • Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

16. Školy podle zřizovatele • Veřejné – zřizované ministerstvy (školství, spravedlnosti, vnitra, obrany) nebo orgány veřejné samosprávy (obcemi - ZŠ, kraji- SŠ, VOŠ) • Neveřejné – zřizované církvemi a náboženskými organizacemi (církevní školy) nebo soukromými subjekty (soukromé školy)

17. Data o vzdělávacím systému ČR Zdroje kvantitativních dat: Národní školská statistika (zpravodajská povinnost všech škol na základě školského zákona) Mezinárodní statistika (OECD, EU, UNESCO) Národní výzkumy v oblasti školství a vzdělávání Mezinárodní výzkumy (OECD, IEA – Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání)

18. Při zpracování následujících snímků byly využity tyto publikace: • Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2010. ÚIV Praha 2011, http://www.msmt.cz/file/19115 • České školství v mezinárodním srovnání 2011. ÚIV Praha 2011, http://www.msmt.cz/file/17526 • Statistické údaje na webu www.uiv.cz • Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey, Praha 2010, http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf

19. Legislativní vymezení vzdělávací soustavy • Vzdělávací soustava je vymezena školským zákonem. • Vzdělávací soustava = školy + školská zařízení. • Školy a školská zařízení jsou zařazeny do veřejného seznamu, tzv. školského rejstříku. • MŠMT garantuje, že vzdělání získané na školách veřejných je rovnoprávné se vzděláním na školách neveřejných. • Pod jedním právním subjektem mohou působit různé druhy škol a školských zařízení téhož zřizovatele (např. do jedné instituce je možné spojit mateřskou a základní školu, ne však ZŠ a G.) • Veřejné školy - mohou mít právní formu příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby (jsou-li zřizovány krajem, obcí nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy) nebo organizační složky státu (jsou-li zřizovány Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem spravedlnosti). • Církevní školy - většinou školské právnické osoby. (Školská právnická osoba je právní formou neziskové organizace, která byla zavedena školským zákonem a jejíž činnost je omezena na oblast vzdělávání.) • Soukromé školy - převažují u nich právní formy, které upravuje obchodní zákoník (např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti apod.). Mohou však využívat i formy obecně prospěšné společnosti a školské právnické osoby.

20. Základní školy ve šk. roce 2010/11 • V roce 2010/11 se na 4 123 základních školách vzdělávalo 789,5 tis. žáků. • Na 1. stupni ZŠ: 465,4 tis. žáků, tj. o 4,6 tis. žáků více než ve školním roce 2009/10, na 2. stupni 324,1 tis. žáků, pokles meziročně oproti 2009/10 o 9,6 tis. žáků, nárůst žáků na 2. stupni se očekává ve školním roce 2014/15. • Průměrný počet žáků ve třídě 1. stupně stagnuje (18,8), na 2. stupni klesá (19,0). • Průměrný počet žáků na učitele 1. stupně stagnuje (16,7), na 2. stupni klesá (10,7). • Podíl odkladů povinné školní docházky 22,4 %. • Podíl počtu všech žáků plnících povinnou školní docházku v oborech víceletých gymnázií a konzervatoří vzhledem k počtu žáků v ročnících odpovídajících2. stupni základní školy v roce 2010/11 je 12,8 % (v roce 2009/10 to bylo 12,6 %). Tento podíl v posledních letech stále roste.

21. Počty nově přijatých do 1. ročníku základní školy – minimum ve šk. roce 2004/05 (Perspektiva vývoje středoškolské populace žáků?) pokles o 23 % (28 tis. žáků) pokles o téměř 27 % (33 tis. žáků)

22. Střední školyStřední školy se dále nerozlišují podle typu; rozlišují se pouze vzdělávací obory vyučované na SŠ (podle druhu rámcového vzdělávacího programu) • obory středního vzdělání s maturitní zkouškou – RVP pro různé obory odborného vzdělávání zakončovaného maturitou, včetně oborů lyceí : http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy, • obory středního vzdělání bez maturitní zkoušky - RVP pro různé obory odborného vzdělávání, které nejsou zakončované maturitou (závěrečná zkouška, výuční list): http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy • obory gymnaziální – RVP pro gymnázia: http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp Dřívější názvy – např. střední odborná škola, střední odborné učiliště, průmyslová škola – se objevují jen ve jménech škol, legislativně podložený význam však tyto názvy nemají.

23. Střední školy ve školním roce 2010/11: • Zastoupení žáků vzdělávajících se na středních školách ve vztahu k populaci 15–18letých - 97 % (meziročně nárůst o 2,4 procentního bodu). • Podíl nově nastupujících žáků do 1. ročníků denní formy vzdělávání na SŠ vůči absolventům povinné školní docházky činí 114 % – do denní formy vzdělávání na střední škole přicházejí nejen žáci hned po ukončení základního vzdělávání, ale také žáci s určitým časovým odstupem po absolvování základní školy, kdy část žáků na jedné střední škole neuspěje a nastupuje do 1. ročníku jiné střední školy. Malá část nově přijatých - ti, kteří přicházejí až po určité době strávené na trhu práce. • Ve školním roce 2010/11: 1 422 škol, na kterých se vzdělávalo 489 711 žáků (bez nástavbového studia). • 77,4 % žáků (bez započtení nástavbového studia) - v oboru zakončeném maturitní zkouškou. • Meziročně - pokles počtu žáků středních škol o téměř 3,3 %, za 5 let téměř o 8 %. • Počet žáků v oborech středního vzdělání s výučním listem setrvale klesá – ve srovnání s počtem žáků před 5 lety došlo k poklesu o 7 %, meziročně o 4,5 %. • Počet žáků v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou meziročně klesl o 4 %, během posledních pěti let o 5 %.

24. Střední vzdělávání všeobecné - gymnázia a lycea • Gymnázia a gymnázia se sportovním zaměřením • Lycea -také poskytují především všeobecně zaměřené vzdělávání, ale část výuky je věnovaná odbornému vzdělávání; technické, pedagogické, přírodovědné, zdravotnické, ekonomické, kombinované (dříve Waldorfské) obory lyceí. Podíl všeobecně vzdělávací složky je vždy vyšší než podíl odborné profilace. • V gymnaziálních oborech je délka vzdělávání čtyři, šest a osm let, v oborech lyceí 4 roky.

25. Všeobecné vzdělávání na SŠ ve škol. roce 2010/11 • Všeobecně zaměřené vzdělánína střední úrovni vzdělávání poskytují v českém vzdělávacím systému obory vzdělání gymnázií včetně oborů gymnázií se sportovní přípravou a obory lyceí. • Ve všeobecně vzdělávacích oborech se vzdělává zhruba 25 % žáků středního vzdělávání. • V porovnání se zeměmi Evropské unie je zastoupení žáků ve všeobecně vzdělávacích oborech vzdělání v České republice nižší; průměr za země EU se pohybuje okolo 80 % žáků ve všeobecně zaměřeném vzdělávání. • Nižší zastoupení žáků ve všeobecně vzdělávacích oborech středního vzdělávání je způsobeno především silnou tradicí vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou bez praktické přípravy, které je u nás velmi oblíbené. • Počet škol vyučujících obory vzdělání gymnázií: 372, což je o 7 méně než v předchozím roce. • Počet žáků vzdělávajících se v oborech vzdělání gymnázií: 139,1 tis., meziročně pokles o 3,4 %. • Žáci víceletých oborů vzdělání gymnázií tvoří 52 % všech žáků na školách vyučujících obory vzdělání gymnázií. • Počet nově přijímaných žáků do oborů vzdělání gymnázií (včetně víceletých oborů): 25 tis., což je o 6,3 % méně než v předešlém roce. • Podíl nově přijatých do oborů vzdělání gymnázií na celkovém počtu nově přijatých na střední školy s maturitní zkouškou se v roce 2010/11 zvýšil na 20,2 % (v předchozím roce 19,3 %). • Všeobecné vzdělávání v oborech vzdělání lyceí poskytovalo 221 škol. • V oborech vzdělání lyceí se v roce 2010/11 vzdělává 23,1 tisíce žáků, což představuje meziroční pokles o 4,2 %.Tento pokles je do značné míry ovlivněn celkovým poklesem počtu žáků středních škol, kdy klesá počet mladých lidí odpovídajícího věku v populaci. Ve srovnání s rokem 2006/07 je to však nárůst o 28 %. • Do oborů vzdělání lyceí bylo v roce 2010/11 přijato 5,1 tisíce žáků, což je o 14 % méně než v předchozím roce. V pětiletém srovnání pak došlo k poklesu o 9 %. • Podíl nově přijatých do oborů vzdělání lyceí v roce 2010/11 byl 6,3 %, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 1,8 procentního bodu.

26. 64,1 obory středního vzdělání s maturitní zkouškou - odborné nárůst o cca 9 % (5,2 tis.) 58,9 56,4 39,6 obory středního vzdělání s výučním listem - pokles o cca 30 % (16,8 tis.) 24,7 obory gymnázií - nárůst o cca 9 % (2,2 tis.) 26,9 Střední školy – nově přijatí do 1. ročníku podle typu oboru

27. Vyšší odborné školy(slepá ulička?)Celkem 182 VOŠ (pokles o 2 školy oproti roku 2009/10 – 4 školy zřizované krajem zanikly a 2 soukromé školy nově vznikly), 29,8 tis. studentů v roce 2010/11.

28. Vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Je nedílnou součástí vzdělávacího systému. Patří sem: • žáci, kteří mají nějaký druh zdravotního postižení (mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběžné postižení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování; • žáci, kteří jsou zdravotně znevýhodněni - např. mají zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování; • žáci, kteří jsou znevýhodněni sociálně, tj. pocházejí z rodinného prostředí s nízkým socioekonomickým statusem, mají nařízenu ústavní či ochrannou výchovu nebo mají postavení azylanta či uprchlíka.

29. Formy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • individuální integrace - žák se speciálními vzdělávacími potřebami je začleněn do třídy běžné školy se současným zajištěním nezbytné speciálně pedagogické nebo psychologické podpory • skupinová integrace – pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se zřizují speciální školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy • V současné době je tendence preferovat individuální integraci dětí a žáků do běžného vzdělávacího proudu - inkluzivní vzdělávání

30. Školská zařízení Plní tyto funkce: • zájmové vzdělávání v době mimo vyučování (školní družiny a kluby, střediska volného času, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, základní umělecké školy); • ubytování a stravování dětí, žáků a studentů (internáty, domovy mládeže a zařízení školního stravování); • náhradní rodinná, ochranná a preventivně výchovná péče: jedná se o zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, která poskytují jednak náhradní rodinnou péči (dětský domov), jednak výkon ústavní a ochranné výchovy (výchovný ústav a dětský domov se školou) a zabezpečující diagnostické úkoly při výkonu ústavní a ochranné výchovy (diagnostické ústavy); • výchovné poradenství (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra).

31. Učitelé v regionálním školství • V roce 2010 - v regionálním školství cca 131,9 tis. učitelů, kteří tvořili 56,6% všech zaměstnanců regionálního školství. • Mezi lety 2010 a 2009 vzrostl celkový počet učitelů o 0,4 tis. osob (tj. o 0,3 %). • Průměrná nominální měsíční mzda učitelů (včetně ředitelů a zástupců ředitele) v regionálním školství činila 25 151 Kč, převyšovala průměrnou republikovou mzdu o 5,0 % a byla o 3,3 % nižší oproti roku 2009. • Pokles reálné mzdy učitelů v roce 2010 oproti roku 2009 představoval 4,7%; oproti roku 2006 byl zaznamenán pokles 0,6 %. • Celkový objem mzdových prostředků mezi lety 2009 a 2010 poklesl o 1,8%. • Podíl učitelů-mužů v regionálním školství činil v roce 2010 celkem 21,3 %, v předchozích letech se pohyboval okolo 22 %. • Odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství: ženy pobíraly v roce 2010 v průměru o 10,5% nižší plat než muži.

32. Financování vzdělávacího systému v roce 2010 • Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP: 4,3 %. • Na regionální školství bylo v roce 2010 z rozpočtu MŠMT a z místních rozpočtů vydáno 118 543 696 tis. Kč, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce (po přepočtu na stálé ceny roku 2005 se jedná o meziroční pokles o 2,7 %). • Meziročně došlo k nejvyššímu poklesu jednotkových výdajů u předškolního vzdělávání, a to o 3,7 %. • Výdaje na vysoké školy z rozpočtové kapitoly MŠMT: v roce 2010 meziročně poklesly (oproti roku 2009) o 1,5 %.

33. Výdaje na vzdělávání jako podíl hrubého domácího produktu HDP (České školství v mezinárodním srovnání, 2011)

34. Index změn výdajů na vzdělávání mezi roky 2000 – 2008, ve stálých cenách (České školství v mezinárodním srovnání, 2011)

35. Struktura běžných výdajů na vzdělávání v regionálním školství (České školství v mezinárodním srovnání, 2011)

36. Mezinárodní srovnání efektivity nákladů, základní a střední školy (McKinsey, 2010, , s.16)

37. Náklady na žáka a jejich souvislost s výsledky žáků (McKinsey, 2010, s.17)

38. Využití kvalifikace na pracovním trhu • Úplnou shodu vzdělání a zaměstnání, tedy plné využití kvalifikace, vykazuje necelá polovina (47 %) všech vyučených a 40 % všech maturantů. • Až 37 % vyučených pracuje na pozicích, které naprosto neodpovídají jejich vzdělání, a kde tedy ani zčásti nevyužívají svoje získané vzdělání a kvalifikaci (např. vyučený zedník pracuje jako číšník apod.). • Maturanti středního odborného vzdělávání: 28 % hrubé neshody.

39. Česká školní inspekce Správní úřad s celostátní působností Kontrola, monitorování a hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání, naplnění ŠVP, využívání finančních prostředků, materiálních a personálních podmínek Prověřování stížností na činnost škol a jejich ředitelů www.csicr.cz

40. Doporučení k roli České školní inspekce (studie McKinsey, 2010, s. 24) „Přestože Česká školní inspekce (ČŠI) pokrývá i oblasti související s kvalitou vzdělávání, věnuje významnou část své kapacity právním a podpůrným otázkám (např. budovy a vybavení, partnerství a kontrola dodržování právních předpisů) a v otázkách vzdělávání se zaměřuje na základní požadavky (např. absence, kvalifikace učitelů). Na základě těchto kritérií ČŠI označila 5 % středních škol jako problematické nebo v kritickém stavu (a 15 % z důvodu porušení právních předpisů). Vezmeme-li v úvahu kupříkladu fakt, že 25 % patnáctiletých studentů nesplňuje základní úroveň čtenářských dovedností, Česká republika by měla zvážit mandát a zaměření těchto kontrol.“

41. Systém výchovného poradenství = soustava speciálních odborných poradenských služeb v otázkách výchovy a vzdělávání Na školách: • Výchovný poradce – ředitelem školy pověřený učitel s kvalifikací získanou v dalším vzdělávání • Školní psycholog • Speciální pedagog Školská poradenská zařízení: • Pedagogicko – psychologické poradny • Speciální pedagogická centra

42. Problémy, které nejčastěji řeší výchovní poradci 1. Výchovné problémy • Záškoláctví • Nekázeň • Agrese (proti jiným, proti vlastní osobě), šikana • Rasismus a xenofobie • Sekty • Sexuálně rizikové chování • Problémové vztahy ke spolužákům • Problémové vztahy k učitelům • Vztahy v rodině • Agresivita a šikanování • Závislosti 2. Školní neúspěšnost 3. Kariérové poradenství 4. Prevence

43. Pedagogicko – psychologické poradny • diagnostika připravenosti dětí na povinnou školní docházku • psychologická a speciálně pedagogická vyšetření • diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb • poradenství v případech školní neúspěšnosti • poradenství v případech problémů v osobnostním a sociálním vývoji • metodická podpora školám • prevence sociálně patologických jevů

44. Speciální pedagogická centra • poradenské služby žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním • Diagnostika a doporučení pro integraci u žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním • speciálně pedagogická péče pro individuálně integrované žáky se zdravotním postižením a znevýhodněním • speciálně pedagogická a psychologická diagnostika • poradenské služby při řešení problémů spojených se školní neúspěšností a v psychickém a sociálním vývoji • poradenství a metodická podpora školám v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

45. Na systém výchovného poradenství mají úzkou návaznost školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče: • dětské domovy, výchovné ústavy, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy (viz výše) • střediska výchovné péče (preventivní služby dětem a mladistvým, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci, mají problémy ve škole způsobené poruchami chování nebo učení nebo se obtížně orientují ve svém sociálním prostředí)

46. Vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Je nedílnou součástí vzdělávacího systému. Patří sem: • žáci, kteří mají nějaký druh zdravotního postižení (mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběžné postižení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování; • žáci, kteří jsou zdravotně znevýhodněni - např. mají zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování; • žáci, kteří jsou znevýhodněni sociálně, tj. pocházejí z rodinného prostředí s nízkým socioekonomickým statusem, mají nařízenu ústavní či ochrannou výchovu nebo mají postavení azylanta či uprchlíka. 27. 2. 2012

47. Formy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • individuální integrace - žák se speciálními vzdělávacími potřebami je začleněn do třídy běžné školy se současným zajištěním nezbytné speciálně pedagogické nebo psychologické podpory • skupinová integrace – pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se zřizují speciální školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy V současné době je tendence preferovat individuální integraci dětí a žáků do běžného vzdělávacího proudu - inkluzivní vzdělávání 27. 2. 2012

48. Školská zařízení Plní tyto funkce: • zájmové vzdělávání v době mimo vyučování (školní družiny a kluby, střediska volného času, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, základní umělecké školy); • ubytování a stravování dětí, žáků a studentů (internáty, domovy mládeže a zařízení školního stravování); • náhradní rodinná, ochranná a preventivně výchovná péče: jedná se o zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, která poskytují jednak náhradní rodinnou péči (dětský domov), jednak výkon ústavní a ochranné výchovy (výchovný ústav a dětský domov se školou) a zabezpečující diagnostické úkoly při výkonu ústavní a ochranné výchovy (diagnostické ústavy); • výchovné poradenství (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra). 27. 2. 2012

49. Učitelé v regionálním školství • V roce 2010 - v regionálním školství cca 131,9 tis. učitelů, kteří tvořili 56,6% všech zaměstnanců regionálního školství. • Mezi lety 2010 a 2009 vzrostl celkový počet učitelů o 0,4 tis. osob (tj. o 0,3 %). • Průměrná nominální měsíční mzda učitelů (včetně ředitelů a zástupců ředitele) v regionálním školství činila 25 151 Kč, převyšovala průměrnou republikovou mzdu o 5,0 % a byla o 3,3 % nižší oproti roku 2009. • Pokles reálné mzdy učitelů v roce 2010 oproti roku 2009 představoval 4,7%; oproti roku 2006 byl zaznamenán pokles 0,6 %. • Celkový objem mzdových prostředků mezi lety 2009 a 2010 poklesl o 1,8%. • Podíl učitelů-mužů v regionálním školství činil v roce 2010 celkem 21,3 %, v předchozích letech se pohyboval okolo 22 %. • Odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství: ženy pobíraly v roce 2010 v průměru o 10,5% nižší plat než muži. 27. 2. 2012

50. Financování vzdělávacího systému v roce 2010 • Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP: 4,3 %. • Na regionální školství bylo v roce 2010 z rozpočtu MŠMT a z místních rozpočtů vydáno 118 543 696 tis. Kč, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce (po přepočtu na stálé ceny roku 2005 se jedná o meziroční pokles o 2,7 %). • Meziročně došlo k nejvyššímu poklesu jednotkových výdajů u předškolního vzdělávání, a to o 3,7 %. • Výdaje na vysoké školy z rozpočtové kapitoly MŠMT: v roce 2010 meziročně poklesly (oproti roku 2009) o 1,5 %. 27. 2. 2012