Ekonomicko-ekologické vazby

1. Ekonomicko-ekologické vazby

2. Základní definice • ekologie, • ekonomie, • ekonomika, • životní prostředí.

3. Životní prostředí • příroda, • umělé prostředí, • sociální prostředí.

4. přírodní prostředí • základ biologické reprodukce, • neustálý koloběh, • závislost na sluneční energii, • obnovitelné a neobnovitelné zdroje.

5. sociální prostředí • akustická pohoda, • tepelná pohoda, • zraková pohoda, • psychická pohoda, • pohoda čistého vzduchu, • barevná pohoda.

6. ekonomie vs. přírodní prostředí • vstup, • proces, • výstup.

7. Ekonologie • proč by ekonomika měla řešit dopady do ŽP • proč se chovat ekologicky?, výroba prostředí obyvatelstvo

8. Kvalita ŽP autoregulace systém „životní prostředí“ přírodní zdroje recyklace emise a odpady výroba výrobních prostředků systém „ekonomika“ X Y výroba spotřebního zboží

9. Alokace zdrojů • volné statky, • vzácné statky. • veřejné statky, • soukromé statky.

11. Externality • nemožnost regulovat vznik, • neúmyslnost nasměřování, • mimotržní charakter.

12. Internalizace • neexaktní vyjádření, • vyjednávání.

13. Působení hospodářské činnosti na jednotlivé složky ŽP • ovzduší, • voda, • půda, • krajina.

14. Působení hospodářské činnosti Ovzduší • filtr, izolace, zdroj důležitých látek • škodliviny • normování znečištění ovzduší

15. Ovzduší Kritéria pro analýzu • podle původu • podle umístění zdroje • podle frekvence úniku znečišťujících látek • podle rozlohy ovlivňovaného území Rozdělení škodlivin

16. Působení hospodářské činnosti Voda • transport živin • ukazatelé znečištění vod

17. Voda • Ukazatelé kvantity a kvality vod • množství zásob vody • vydatnost vodních toků • ukazatelé jakosti

18. Působení hospodářské činnosti Půda • znehodnocování půdy • staré zátěže Příroda a krajina • znečišťující faktory

19. Působení hospodářské činnosti Odpady • pevné • plynné • kapalné

20. Působení hospodářské činnosti Vlivy na ŽP • přímé vs. zprostředkované • okamžité vs. opožděné • dočasné vs. trvalé • reverzibilní vs. ireverzibilní

21. Působení hospodářské činnosti Vlivy chemických a potravinářských výrob • pozitivní vs. negativní • vysoká toxicita, synergický efekt • surovinová, energetická i finanční náročnost • GMO

22. Působení hospodářské činnosti EIA • opatření na ochranu ŽP • smysl EIA • rozsah EIA • právní rámec

23. Biogeochemické cykly Nejdůležitější biogeochemické cykly: • Koloběh vody • Koloběh uhlíku • Koloběh dusíku • Koloběh kyslíku • Koloběh fosforu

24. Koloběh vody • Hlavním znakem koloběhu vody v biosféře je výměna vody mezi zemským povrchem a atmosférou; její hybnou silou je sluneční záření. Odpařováním a transpirací se vodní páry dostávají do ovzduší, kde je větry rozptylují. Po ochlazení se páry kondenzují a ve formě srážek spadnou na oceány a kontinenty. Na souši vodu zachytí vegetace nebo půda. Ta ji propustí až na nepropustné podloží, kde se mohou vytvořit zásoby podzemní vody. Část vody odtéká říčním systémem zpět do moří a oceánů.

25. Koloběh vody • vypařování • Kondenzace • Srážení • Déšť • Prosakování • vodní toky a opět vypařování…

27. Koloběh uhlíku • V biosféře je velmi úzce vázán na životní procesy organismů. Z atmosféry je uhlík ve formě CO2 pohlcován zelenými rostlinami při fotosyntéze. Organicky vázaný CO2 je zčásti prodýchán organismy a zčásti uvolněn při rozkladu mrtvé hmoty do ovzduší. Část organických látek obsažených v půdě i ve vodě se přemění v humus nebo byla kdysi zadržena ve formě nafty a uhlí. Do vody se CO2 dostává srážkami; výměna CO2 mezi vodou a ovzduším se děje difúzí ve směru koncentračního spádu. CO2 uniká do ovzduší také z uhličitanů, např. při zvětrávání vápenců. Do koloběhu oxidu uhličitého zasáhl také člověk spalováním fosilních paliv (uhlí, nafty) a zvýšil koncentraci CO2 v atmosféře již zhruba o 20 % jeho původního množství.

28. Koloběh uhlíku • Koloběhem uhlíku označujeme výměnu uhlíku mezi atmosférou (CO2, CO, CH4), hydrosférou (rozpuštěný CO2 a organická hmota), biosférou (organická živá i neživá hmota) a zemskou kůrou (výskyt uhlíku v sedimentech, jako je např. vápenec, dolomit nebo magnezit, a ve fosilních palivech).

30. Koloběh kyslíku • Kyslík v biosféře je biologického původu; je základním produktem fotosyntézy jeho koloběh v ekosystémech je rovněž silně ovlivněn životními procesy - fotosyntézou je uvolňován, dýcháním a rozkladem odumřelých organismů se spotřebovává. V horních vrstvách atmosféry vznikla vrstva ozónu, která chrání veškerý život před ultrafialovým zářením. Z atmosféry proniká kyslík také do vody a půdy. Významným činitelem v koloběhu kyslíku je i člověk, který snižuje obsah kyslíku ve vzduchu spalováním látek a mýcením lesů, v půdě a ve vodním prostředí také odpadními látkami, které při rozkladu odnímají z prostředí kyslík. • 6CO2 + 6H2O + energy → C6H12O6 + 6O2

32. Koloběh Dusíku • Koloběh dusíku je velmi složitý. Jeho hlavním zdrojem je zemská atmosféra, odkud se dostává dusík také do vody i půdy. Volný vzdušný dusík mohou vázat z organismů jen některé mikroorganismy, zvané vazači dusíku (některé skupiny půdních bakterií, sinic a aktinomycetů, bakterie symbioticky žijící v hlízách na kořenech bobovitých rostlin a aktinomycety u olše). Rostliny přijímají dusík převážně jako nitrátový (NO3-) nebo amonný ion (NH4+) a využívají jej k tvorbě proteinů. S potravou se dostává do těl živočichů, kteří jej částečně využívají při tvorbě vlastních bílkovin a částečně vylučují močí. Při rozkladu mrtvé hmoty uvolňují rozkladači anorganické formy dusíku (NO3- a NH4+), které mohou rostliny opět přijímat; plynný dusík se z rozkladu uvolňuje zpět do ovzduší. Část dusíku se do atmosféry dostává sopečnou činností. Zásahy člověka, např. hnojením půd i rybníků, se zvyšuje obsah dusíkatých látek nejen v půdě a v povrchové vodě, ale jsou jimi ohroženy i zásoby podzemní vody, tedy i nejvýznamnější zdroje pitné vody.

34. UDRŽITELNÝ ROZVOJ • Světová komise • ČR • EU • Obecná definice

35. Udržitelný rozvoj světová komise • Rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Je v podstatě procesem změn, ve kterém jsou využívání zdrojů, orientace vývoje technologií a transformace institucí zaměřeny na harmonické zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací.

36. Udržitelný rozvoj ČR • Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

37. Udržitelný rozvoj EP • Udržitelný rozvoj znamená zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace

38. Udržitelný rozvoj o • Rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: ekonomickým,environmentálním a sociálním • People, Planet, Prosperity