Pedagogika I/8

1. Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek.

2. Obsah: • Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení • Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status • Sociálně podmíněné faktory ovlivňující učení • Vliv aspirace na vzdělání a na status zaměstnání • Selektivita ve vzdělávání • Škola; sociální klima ve škole • Skupina vrstevníků • Další sociální skupiny, komunity, sociální sítě

3. Sociální skupiny, v nichž se učíme – formálně, neformálně, informálně: • Rodina • Škola • Skupina vrstevníků • Jiné skupiny, komunity, sociální sítě (reálné i virtuální) • Společnost

4. Rodina: pro učení nejvýznamnější Faktory (tvoří vzájemně provázanou síť): • Sociální vztahy v rodině • Sociální pozice rodiny • Vzdělanostní aspirace rodičů: vzdělání jako důležitý cíl • Vzdělání rodičů (vliv vzdělání matky!) • Povolání rodičů • Úroveň jazykové komunikace • Kulturní faktory působící v rodině • Podmínky pro učení

5. Moderní rodina Velké proměny v posledních desetiletích: • Mění se struktura rodiny a životní styl – nukleární rodiny, singles, neprovdané páry, odkládání narození dětí, akceptace rozvodu • Ekonomicky aktivní jsou oba partneři • Žena získává značnou samostatnost osobní, ekonomickou a společenskou • Mění se role muže a ženy • Mění se hodnotové orientace rodiny • Péče o děti není výsadní prioritou

6. Měření vlivu rodiny na (výsledky) učení žáka: Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu – ESCS • Dosažené vzdělání rodičů • Vykonávané povolání • Vybavenost domácnosti • Kulturní a vzdělávací zdroje rodiny

8. Experimentálně zjištěné faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky učení žáka • Aspirace žáka na dosažené vzdělání • Aspirace žáka na status zaměstnání • Vztah k matematice (projevuje se i u nematematických testů!) • Vztah žáka ke škole, k výuce • Zájem = relativně proměnné faktory (motivační) • Žákovo socioekonomické a kulturní zázemí • Typ školy • Velikost sídla školy • Pohlaví žáka = relativně pevně dané faktory, objektivní a subjektivní (vnější a vnitřní) kognitivní předpoklady

9. „Všechny až dosud provedené výzkumy ukazují, že vzdělanostní aspirace jsou silným prediktorem toho, jaké vzdělání nakonec člověk získá.“ (Katriňák, in: Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia: Praha) Aspirace na dosažené vzdělání je jedním z nejsilnějších vlivů na výsledky všech testů PISA. Čím vyšší aspirace žáka, tím lepší je jeho očekávaný výsledek.

13. Selektivita vzdělávacího systému a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů • Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují • Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

14. Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací (a ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny) • Když už se žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status.

15. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

16. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

17. Škola Dimenze školního prostředí: • Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy • Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení • Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek • Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) • Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … • Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru)

18. Jaká škola je dobrá (kvalitní)? • Dobrá škola: dotazník – evaluační nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“

19. Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru • ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát • sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují

20. Sociální klima třídy • zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu • každá školní třída je svým klimatem jedinečná • sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků • sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání

21. Jaké jsou pozitivní a negativní rysy sociálního klimatu?

22. Skupina vrstevníků • Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina • Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče • Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků

23. Společnost a vzdělávací systém:Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů • Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují • Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

24. Vliv kulturního a sociálně ekonomického statusu na výsledek žáků na úrovni žáka a školy (PISA 2000) *) *)Straková, J. a kol.: Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Výsledky výzkumu PISA 2000. ÚIV, Praha 2002

25. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

26. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

27. Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) *) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA 2003. ÚIV, Praha 2004)

28. Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání • Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací; • ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny; • přímý vliv rodiny je ještě posilován prostřednictvím školy; • když už se však žák rozhodne o volbě školy, je přijat na základě svých skutečných výsledků; jde o to, že rodiny s nízkými vzdělanostními aspiracemi (a školy, do nichž se žáci selektují) nepodpoří rozhodnutí žáka o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status