Praktická teologie pro sociální pracovníky

1. Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok2013

2. Obsah • A Obecná část • 1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti • 2. Biblické kořeny sociální práce • 3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím • B Speciální část • 4. Mládež • 5. Senioři • 6. Osoby se zdravotním postižením • 7. Osoby bez přístřeší • 8. Uživatelé drog • 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody • 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu • 11. Etnické menšiny • 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

3. Pastorace mládeže Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

4. Mládež jako sociální skupina Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

5. Ohraničení „mládí“ • Dolní a horní hranice věkového období, které považujeme za mládí, se stále diferencuje a mění. Rozlišujeme různá hlediska: • Legislativní: 15-18 let „mladiství“, přičemž např. studující jsou za účelem přídělu sociálních dávek považováni za „děti“ do svých 26 let. • Psychologické: mezi mládež řadíme jak jedince, kteří prochází vývojovou etapou dospívání (adolescence, v české literatuře pubescence a adolescence) – přibližně 13-19 let, tak i ty, kteří prožívají etapu rané (resp. mladé) dospělosti – přibližně 19-30 let. • Sociologické: výrazně se prodlužuje příprava na zaměstnání – doba provizorního životního stylu, který je charakteristický pro většinu populace ve věku 18-30 let. Projevy: studium, cestování, případně dobrovolnictví, krátkodobý pracovní poměr, způsob života a zábavy charakteristický pro mládež, dle možností samostatné bydlení anebo společné bydlení nesezdaných párů, případně skupiny studentů. • Dospělost: životní etapa, v níž jedinec převzal plnou zodpovědnost za svůj život, a to jak v rovině materiální, tak v rovině psychické a sociální. • Mládí: období, v němž jedinec žije provizorním životním stylem. Začátek tohoto období je totožný se začátkem dospívání. Toto období je ukončeno převzetím plné zodpovědnosti za vlastní život. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

6. Mládež – cílová skupina pedagogiky, sociální práce a pastorace Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

7. Principy pastorace mládeže Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

8. Problém spirituality mládeže • Extrémně malá identifikace české populace a zejména české mládeže s církvemi vyvolává zdání, jakoby se otázka spirituality české mládeže vůbec netýkala. Tento dojem je ještě zesílen společenským povědomím (pocházejícím z doby totality), v němž člověk, který se veřejně zajímá o duchovní život, tak trochu „vybočuje z normálu“. • Pochybnost o relevanci tématu „spirituality“ je v současném českém prostředí způsobena zejména trojím zjednodušením, které je v naší společnosti velmi rozšířené: • nereflektované automatické ztotožnění spirituality s křesťanstvím, • ztotožnění víry v Boha s příslušností k některé církvi, zejména k církvi katolické, • ztotožnění obsahu křesťanské víry se zjednodušenou formulací některých dogmat. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

9. Spiritualita mládeže • Spiritualita mládeže v ČR podle výzkumu Eurobarometr (2002): • 33% se deklarovalo jako ateisté (nevěří v žádného Boha), • 29% se zařadilo do skupiny „je nerozhodný, agnostik, neví, zda je Bůh, nepatří k žádné náboženské skupině“, • 7% neodpovědělo vůbec nebo odpovědělo, že neví. • 26% se označilo jako věřící (8% jako praktikující, 18% jako nepraktikující). • Náboženství tedy představuje kladnou hodnotu minimálně pro ¼ mladé populace v ČR, téměř každý třetí nemá v této otázce jasno a zbytek se k této otázce staví buď lhostejně nebo odmítavě. Jednoznačné je pouze to, že většina mládeže se k žádné církvi přímo nehlásí. • Sekulární religiozita – hledání transcendentního rozměru v běžném životě: • Orientace na zážitky • Hledání přátelství, lásky a sounáležitosti Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

10. Zásadní prvky pastorace mládeže Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

11. Oblasti pastorace Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

12. Pastorace mládeže v katolické církvi Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

13. Pastorační plán sekce pro mládež ČBK (2002): Dlouhodobé cíle a dlouhodobý pastorační plán • Společenství církve musí být neustále schopno oslovovat mladé lidi, být pro ně referenční skupinou a formovat z nich vyzrálé katolické osobnosti. Pro práci Sekce to především znamená: • nevěřícím zprostředkovat pozitivní zkušenost s církví, popřípadě odstraňovat předsudky, • sympatizující přivést k aktivnímu postoji hledání, • hledající uvést na cestu katechumenátu, • věřícím nepraktikujícím pomoci setkat se s Kristem, objevit společenství církve a nastoupit cestu křesťanské formace, • věřícím praktikujícím přispět k prohloubení víry, k duchovnímu růstu a k přijetí spoluzodpovědnosti v církvi a ve společnosti, napomáhat k rozpoznání a k volbě osobního • povolání. • Pro službu Sekce to konkrétně znamená stanovit základní priority dlouhodobého pastoračního plánu, kterými jsou zejména: • – podpora formace animátorů mládeže, • – rozšíření a zdokonalení formace kněží a laiků zapojených v pastoraci mládeže, • – přispění k lepšímu kontaktu mladých lidí s biskupem, • – zdokonalení zpětné vazby pro biskupy, • – podpora malých společenství, • – rozvíjení vnitrocírkevní a ekumenické spolupráce ve vztahu k pastoraci mládeže, • – rozvíjení mezinárodních kontaktů a spolupráce, • – objevování nové cesty v pastoraci mládeže na základě zkušeností a rozborů, • – zajištění trvale udržitelného rozvoje v personálních otázkách na všech úrovních, • – budování informační sítě pro mládež. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

14. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

15. Světové dny mládeže • Světové dny mládeže (SDM) je označení pro celosvětová setkání mládeže (16–30 let) pořádaná katolickou církví, konkrétně papežskou Radou pro laiky (část Kurie) a hostitelskou zemí. Setkání mají původ v iniciativě papeže Jana Pavla II., jeho nástupci v tom pokračuje. Každé SDM má svoje logo, hymnu a motto z Bible, které vybírá papež. • Dosud proběhlo 14 SDM, celkem v 10 zemích. SDM se slaví každý rok, ale když se nekoná mezinárodní setkání, tak se slaví na národní nebo diecézní úrovni (v jednotlivých diecézích s biskupy). • První setkání označené jako Mezinárodní světový den mládeže proběhlo v Římě roku 1986. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

16. Salesiánský model Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

17. Salesiánská díla Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

18. Řád výchovy a vzdělávání v církvi (ČCE) • Čl. 7. Výchova a vzdělávání mládeže • Místem výchovy a vzdělávání mládeže jsou církevní sbory všech stupňů. • Sbory všech stupňů zřizují své poradní odbory mládeže. • Ve farních sborech, kde je to účelné, je odbor mládeže ustanovován na období jednoho roku a je nejméně tříčlenný. • Poradní odbor mládeže seniorátu je ustanovován na období dvou let a má čtyři až devět členů a dva až čtyři náhradníky, z nichž nejméně polovina je z řad mládeže do 30 let. • Poradní odbor mládeže synodní rady je ustanovován na období dvou let a má devět členů a čtyři náhradníky. Čtyři členové odboru a dva náhradníci jsou kazatelé. Nejméně polovina členů odboru je z řad mládeže do 30 let. Práce odboru se účastní rovněž jeden zástupce bohoslovců z řad ČCE. • Porady mládeže jednají o záležitostech mládeže, volbou navrhují členy odboru mládeže a podávají návrhy příslušným správním orgánům církve. Poradu svolává odbor mládeže nejméně jednou ročně alespoň s měsíčním předstihem. • Ve farním sboru se účastní porady všechna mládež sboru nebo rovný počet zástupců každé skupiny mládeže, je-li jich ve sboru více. Porada volbou navrhne jednoho zástupce na výroční sborové shromáždění. Je-li mladší 18 let, má pouze hlas poradní. Od staršovstva se očekává, že ho bude rovněž zvát na své schůze. • Pro práci mládeže zřizuje církev v ÚCK oddělení mládeže a ustanovuje tajemníka - faráře mládeže. Tajemník-farář mládeže řídí oddělení mládeže a odpovídá za jeho činnost. Tajemník - farář mládeže je kazatelem povšechného sboru. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

19. Pastorace mládeže v rámci volného času Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

20. Souhrn • Od začátku 20. století vytváří mládež ve společnosti zvláštní sociální skupinu. Jednoznačně definovat mládež je obtížné, protože spodní a vrchní hranice věkového období, které považujeme za mládí, se stále diferencuje a mění. • Sociální práce s mládeží v ČR se zaměřuje především na prevenci sociálně-patologických jevů, dále na poskytování sociálně-právní ochrany dětí a mládeže a na provoz nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Sociální práci s mládeží ovšem nelze omezit pouze na pomoc mladým lidem, u nichž se dají diagnostikovat zřetelné sociální nebo psychické problémy. Jedná se také o pomoc v celkovém rozvoji osobnosti. K tomu směřuje také výchova a vzdělávání (edukace), které neprobíhá pouze ve škole (na rovině formální), ale také na rovině informální (v každodenním životě) anebo nonformální (v rámci volnočasových aktivit). • Pojmem „pastorace“ se obecně označuje soubor činností, v nichž církev navenek i dovnitř realizuje svoje poslání. Služba bližnímu (diakonia) patří k základním realizačním prvkům církve. • Do pastorace mládeže můžeme obsahově zahrnout: výchovnou pomoc rodinám, pastorační působení ve školách, farní pastoraci, pastoraci v rámci volného času, pomoc mladým lidem žijícím mimo rodinu, péči o sociálně znevýhodněné skupiny mládeže, pastoraci skrze prostředky sociální komunikace a ostatní pastorační služby (např. pastorace mladých lidí v nemocnici, ve výkonu vojenské služby, ve vězení, ve sportu, pastorace osob s handicapem atd.). • Základním znakem pastorace mládeže, který ji odlišuje od ostatních forem pomoci mladým lidem, není rozdíl v obsahu nabízených služeb, nýbrž rozdíl v postoji těch, kdo tyto služby nabízejí, a bezesporu také explicitní pozornost, která se věnuje spirituální dimenzi lidského života. Spiritualita mladého člověka se kultivuje například prostřednictvím široce chápané náboženské výchovy. Mladí lidé totiž mají právo na to, aby nezůstali sami s obtížnými otázkami, jako je např. smrt, bolest, pochybení a vina. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011

21. Literatura Použitá literatura (výběr): • ERIKSON, Erik H. Jugend und Krise. Stuttgart 1981. • HELSPER, Werner. Jugend zwischen Moderne und Postmoderne. Opladen 1991. • OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha 1998. • SCHMIDT, Franz. Grundlagentexte zur katholischen Jugendarbeit. Frankfurt; Basel; Wien 1986. • VECCHI, Juan (ed.), Pastorale giovanile salesiana, Roma 2000. Doporučená literatura: • KAPLÁNEK, Michal. Pastorace mládeže. Praha 1999. • KAPLÁNEK, Michal. Vztah teologie k pedagogice a sociální práci. In Fórum pastorálních teologů III. Olomouc 2003. • KAPLÁNEK, Michal. Specifika práce s neorganizovanou mládeží v salesiánských střediscích mládeže. In Děti, mládež a rodina. Brno 2003. • MARTINEK, Michael. Ztracená generace?. Svitavy 2006. Křesťanské církve v občanské společnosti. ETF / Jabok 2011