1 / 10

Akutní koronární syndrom

Akutní koronární syndrom. MUDr. D. Kačaras. Úvod. Akutní koronární syndrom jako projev ischemické choroby srdeční a je jednou z nejčastějších příčin mortality . Akutní koronární syndrom je patofyziologicky způsoben trombotickou komplikací aterosklerotického plátu věnčité tepny.

ahava
Download Presentation

Akutní koronární syndrom

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Akutní koronární syndrom MUDr. D. Kačaras

  2. Úvod • Akutní koronární syndrom jako projev ischemické choroby srdeční a je jednou z nejčastějších příčin mortality. • Akutní koronární syndrom je patofyziologicky způsoben trombotickou komplikací aterosklerotického plátu věnčité tepny. • Projevuje se nejčastěji klidovou bolestí na hrudi.

  3. Etiologie • Ischemicka choroba srdečni (ICHS) ma různe • klinicke projevy, mezi ktere patři stabilni angina pectoris, němaischemie myokardu, nestabilniangina pectoris, akutni infarkt myokardu, srdečniselhani, arytmie a nahla smrt. V současne době se velmi často setkavame s pojmem akutni koronarni syndrom(AKS).

  4. Tento termín označuje souhrnně stavy : • 1 a) akutniinfarkt myokardu s elevacemi ST (STEMI), kteryse může bez reperfuznilečby vyvinout v Q – infarkt myokardu, • b)akutniinfarkt myokardu bez elevaci ST (NSTEMI), ktery při spravne terapii vytvařiobraz non Q – infarktu myokardu, a dale • 2- Nestabilniangina pectoris (NAP).

  5. Pro klinickou praxi byla vyvinuta kriteria: ktera umožni časnerozhodnuti o terapii založenena stratifikaci rizika pacienta s AKS. Setkaváme se se dvěma kategoriemi pacientů: • 1. Nemocni s bolesti na hrudi s přetrvavajicimi • elevacemi ST, LBBB, RBBB, Tento stav je způsoben kompletnitrombotickou okluzi lumen věnčite tepny. Nutnost okamžité pomoci. • 2. Nemocni s bolesti na hrudi s jinymi EKG projevy, jako jsou trvale či přechodne deprese ST useků, oploštěni nebo inverze vln T, pseudonormalizacevln T a jine nespecifickerepolarizačni EKG změny- jedna se o pacienty s NAP nebo s NSTEMI. Pacienti z teto skupiny ale mohou mit i normalni EKG nalez.

  6. Znamená částečnou okluzi nebo je zajištěna perfuze kolaterálním oběhem. • AKS je trombotickou komplikaci aterosklerotickeho platu věnčite tepny. • Nestabilni angina pectoris a akutni infarkt myokardu jsou různymi projevy stejnehopatofyziologickehomechanizmu – eroze nebo ruptury aterosklerotickehoplatu s naslednym vznikem nitrokoronarnihotrombu s možnou distalni embolizaci jeho fragmentů • Koronarnitrombozavznika většinou při ruptuře tenkevazivove vrstvy na povrchu aterosklerotickehoplatu.

  7. KLINICKY OBRAZ: • 1 -pacient trpi bolesti na hrudi, kterabyvatlakoveho,palivehonebo sviraveho charakteru, někteřinemocni udavaji pocit tihy za hrudni kosti. Typicka je propagace bolesti do krku, ramen, zad, hornich končetin, při infarktu spodni stěny byva někdy bolest lokalizovana do epigastria. Bolest při AKS se dostavuje při minimalninamaze nebo v klidu. Zhoršeni bolesti co do intenzity nebo frekvence je projevem NAP, ktera je současti AKS. • Dalšimcharakteristickym rysem 2 je trvani bolesti, které byvakolem 20 minut. AKS byvadoprovazen i vegetativniodpovědi organizmu jako je nauzea, zvraceni a opoceni, palpitace, slabost až mdloby.

  8. Diagnostika • Diagnoza by měla byt stanovena na zakladě anamnezy, fyzikalniho vyšetřeni, EKG a hladiny kardiospecifickychmarkrů v krvi. Velmi přinosnymvyšetřenimje echokardiografie. Nejvyznamnějšiulohusamozřejmě nese zobrazeni věnčitychtepen při koronarografii.

  9. EKG při STEMI spodní stěny. Ve svodech II, II, a aVF můžeme vidět elevace ST úseků

  10. Terapie • acetylsalicylovou (ASA) v davce 500 mg i. v. • nebo p.o, nasycovacidavkuclopidogrelu600 mg p. o. • a nefrakcionovany heparin v davce 70 j./kg hmotnosti • optimalně ještě před transportem k PCI. V připadě • reperfuzni terapie trombolyzou (Actilyse – t-PA) se • podava současně ASA a heparin 5000 j. jako bolus • i. v. Dalši terapie se zaměřuje na odstraněni bolesti, • lečbu doprovodnych projevů a komplikaci AKS.

More Related