1 / 106

POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH

POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH. Ing. Jiří Laifr LITES FIRE, s.r.o. , Kateřinská 235, 463 03 Stráž nad Nisou j.laifr @ lites-fire.cz Seminář AGA 3.4.2008. Obsah LEGISLATIVA SYSTÉMŮ EPS NORMALIZACE SYSTÉMŮ EPS CERTIFIKACE SYSTÉMŮ EPS.

reed
Download Presentation

POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH Ing. Jiří Laifr LITES FIRE, s.r.o. , Kateřinská 235, 463 03 Stráž nad Nisou j.laifr@lites-fire.cz Seminář AGA 3.4.2008

  2. Obsah LEGISLATIVA SYSTÉMŮ EPS NORMALIZACE SYSTÉMŮ EPS CERTIFIKACE SYSTÉMŮ EPS

  3. LEGISLATIVA SYSTÉMŮ EPS

  4. V ČR se smí používat pouze schválené systémy EPS. Systémy EPS jsou určeny pro použití do staveb. Jako vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra o požární prevenci Vyhláška č. 246/2001 Sb v paragrafu 4, odstavec (3).

  5. Systém EPS je tvořen ústřednou, napájecím zdrojem, automatickými a manuálními hlásiči požáru, požárním poplachovým zařízením, zařízením pro přenos požárního poplachu a poruchy a řídicí jednotka zařízení požární ochrany. V příspěvku budou uvedeny požadavky a vlastnosti, které musí být splněny, aby výrobky mohly být certifikovány.

  6. Důležitým právním předpisem pro oblast technických požadavků na výrobky, je zákon č. 22/ 1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, který upravuje: • - způsob stanovení technických požadavků na výrobky • ohrožující zdraví, bezpečnost osob, majetek • - práva a povinnosti osob uvádějících výrobky na trh • - práva a povinnosti osob provádějící činnosti související • s tvorbou a uplatňováním českých technických norem a • státním zkušebnictvím • - zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou • technických předpisů a norem vyplývajících • z mezinárodních smluv a práva Evropského společenství. • V paragrafu 19 je uvedena i výše pokut za nedodržení ustanovení zákona, např. za uvedení na trh necertifikovaného výrobku podle příslušného nařízení vlády. • .

  7. Harmonizované evropské normy umožní posouzení shody stavebního výrobku se základními požadavky směrnice CPD. Toto posouzení shody jenazýváno Evropský systém posuzování shody a výrobky takto posouzené musí nést označení CE. Na takto označené výrobky již nesmí být kladeny dodatečné požadavky podle národních předpisů. • Harmonizovaná evropská norma se pozná tak, že obsahuje za základním texteminformativní harmonizační přílohu označenou ZA. • Výrobky jsou vhodné do stavby, když splňují národní normy, přejímající evropské harmonizované normy. Splnění normy se prokazuje značkou ES „EC mark“, kde značka CE je uvedena v příloze III.

  8. Základní požadavky na stavbu jsou rozpracovány v interpretačních dokumentech ID č. 1 až ID č. 6, které tvoří vazbu mezi základními požadavky na stavbu a mandáty Evropské komise pro tvorbu evropských norem v CEN/CENELEC. Interpretační dokumenty nají následující názvy: • ID č.1 Mechanická odolnost a stabilita • ID č. 2 Požární bezpečnost • ID č. 3 Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí • ID č. 4 Bezpečnost při užívání • ID č. 5 Ochrana proti hluku • ID č.6 Úspora energie a ochrana tepla

  9. NORMALIZACE SYSTÉMŮ EPS

  10. Normalizace v oblasti EPS je začleněna do všeobecné normalizace, • na rozdíl od EZS, která je začleněna do normalizace elektrotechnické.

  11. Všeobecná normalizace je • ve světě řešena v mezinárodní normalizační organizaci ISO (International Standartization Organization) se sídlem v Ženevě, • v Evropě v CEN (Comité Européen de Normalisation) se sídlem v Bruselu, • v České republice v Českém normalizačním institutu v oddělení všeobecné normalizace

  12. Elektrotechnická normalizace je • ve světě řešena v mezinárodní normalizační organizaci IEC (International Electrotechnical Commission) se sídlem v Ženevě, • v Evropě v CENELEC (Comité Européen de Normalisation Electrotechnique) se sídlem v Bruselu, • v České republice v Českém normalizačním institutu v oddělení elektrotechnické normalizace.

  13. V ISO je EPS řešena subkomisí SC3 technické komise ISO/TC 21 označené ISO/TC 21/SC3 s názvem “Fire detection and fire alarm systems”. • Řada norem má číslo ISO 7410-x. • V CEN je EPS řešena technickou komisí CEN/TC 72 s názvem “Fire detection and fire alarm systems”. • Řada norem má číslo EN 54-x.

  14. Technická komise CEN/TC 72

  15. Technická komise CEN/TC 72 "FIRE ALARM AND FIRE DETECTION SYSTEMS“ Tvorba norem řady EN 54. Komise se schází od roku 1973 na jarním a podzimním zasedání. Na podzim se konalo v Londýně již 69. zasedání. Jednání trvají 2 dny. Zápis je zasílán na národní normalizační výbory. Plán práce je dán mandátem M 109. Schvaluje Technická rada (BT), řízená centrálním sekr. CEN, nyní má název Manažerské centrum CEN (CMC) se sídlem v Bruselu.

  16. Z evropských států má v komisi své zástupce: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie. Od 41. zasedání roku 1993 se jednání účastní Česká republika, nejprve jako přidružený člen a po vstupu do CEN roku 1996 jakořádný člen. 44. zasedání v roce 1995, 55. zasedání v roce 2000 a. 68. zasedání 24.-25. 4. 2007 se uskutečnilo v Praze. Předsedou komise je J. Northey, sekretářem paní Magda Di Carlo, obajsou z Velké Británie. Komise úzce spolupracuje s komisí CEN/TC 191 (SHZ) CLC/TC 79 (EZS).

  17. Pracovní skupiny WG (které má technické komise CEN/TC 72): - vytvářejí návrhy norem - vedoucí předkládají na jednání komise zprávu o činnosti 1. WG 1EDITAČNÍ SKUPINA A SEKRETARIÁT 2. WG 2 TESTY VLIVU OKOLÍ 3. WG 3 POŽÁRNÍ POPLACHOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-3, ÚSTŘEDNY PRO HLASOVÉ ZDROJE ZVUKU EN 54-16 OTICKÁ POPLACHOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-23 REPRODUKTORY PRO HLASOV. ZDROJE ZVUKU EN 54-24 4. WG 4HLÁSIČE PLAMENE EN 54-10 5. WG 5REVIZE EN 54-5, EN 54-7 (hlásiče teploty a kouře), IZOLÁTORY EN 54-17 6. WG 6TLAČÍTKOVÉ HLÁSIČE EN 54-11 7. WG 7ÚSTŘEDNY EN 54-2 8. WG 8NAPÁJECÍ ZDROJE EN 54-4

  18. 9. WG 9 SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY EN 54-13 10. WG 10LINEÁRNÍ HLÁSIČE EN 54-12 11. WG 11 APLIKAČNÍ NÁVODY EN 54-14 nyní TS 54-14 12. WG 12 MULTISENZOROVÉ HLÁSIČE EN 54-15 Pozn.: Mandátová skupina WG 13 byla po vypracování mandátu M 109 zrušena. 14. WG 14AUTONOMNÍ HLÁSIČE EN 14604 (ISO 12239) 15. WG 15PŘENOSOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-21 16. WG 16NASÁVACÍ HLÁSIČE EN 54-20 17. WG 17VSTUPNÍ/VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ EN 54-18 18. WG 18LINEÁRNÍ TEPELNÉ HLÁSIČE EN 54-22 19. WG 19KOMPONENTY PRO RADIOVÉ SPOJE EN 54-25

  19. PO VZORU PRACÍ V ISO A NA ZÁKLADĚ KORESPONDENČNÍHO HLASOVÁNÍ V CEN BYLY ZŘÍZENY DVĚ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY: 20. WG 20 DETEKTORY CO EN 54-26 21. WG 21 ADAPTÉRY PRO VZDUCHOTECNIKU EN 54-27

  20. POSTUP PŘI TVORBĚ EVROPSKÉ NORMY • Zaplánování návrhu • Vypracování návrhu v pracovní skupině • Posouzení návrhu v TC 72 • Odeslání na 1. kolo připomínek (6 měsíců) • Zapracování připomínek po 1. kole • Podle rozsahu úprav buď 2. kolo připomínek nebo oficiální schvalování (2 až 6 měsíců)

  21. Pokud je minimum technických připomínek a národní výbory souhlasí s textem normy, připomínky se v pracovní skupině do normy zapracují a norma se předá do centrálního sekretariátu CEN k rozeslání na oficiální schvalování. • Při oficiálním schvalování normy se kromě textu konečného návrhu ještě schvalují a po schválení publikují s textem normy následující termíny (jako příklad budou uvedeny termíny pro publikovanou normu EN 54-13):

  22. Stručný technický obsah jednotlivých publikovaných částí norem řady EN 54

  23. EN 54-1 Úvod V normě jsou uvedeny definice a vzájemná vazba jednotlivých komponentů systému elektrické požární signalizace.

  24. C F E A B D K J H G L • A Automatický hlásič požáruB ÚstřednaC Požární poplachové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

  25. A Automatický hlásič požáruB ÚstřdnaC Požární poplchové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

  26. A Automatický hlásič požáruB ÚstřednaC Požární poplchové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

  27. EN 54-2 Ústředna V jednotlivých kapitolách jsou uvedeny následující vlastnosti a funkce ústředny: Všeobecné požadavky Požadavky na signalizace Stav KLID Stav POŽÁRNÍ POPLACH Stav VYPNUTO Stav TEST Normalizované rozhraní VSTUP/VÝSTUP Požadavky na konstrukci

  28. Dodatečné požadavky na programově řízené ústředny Označení Zkoušky Ústředna musí: - být vybavena čtyřmi úrovněmi přístupu - požární poplach do 10 s po aktivaci hlásiče - minimální úroveň zvuku poplachu je 60 dB. Vzhledem ke složitosti problematiky byla vypracována Interpretační zpráva CEN/TR 14568 (10 stran) - vysvětluje problematické pojmy a články normy - nyní je schválená a čeká se na publikaci

  29. EN 54-3 Požární poplachové zařízení - Siréna Norma na sirény nevyžaduje přesné požadavky na druh zvuku. Připouští odchylky podle - povahy instalace systému - typu rizika - národních zvyklostí. Norma uvádí obecnou metodu pro zkoušení parametrů sirén podle specifikace výrobce. Specifikovány dva typy sirén: typ A pro vnitřní použití typ B pro vnější použití. Hladina zvuku - nesmí přesáhnout 120 dB na 1 m před sirénou - minimální hladina zvuku pro typ A je 65 dB. K normě jsou nyní změnou A2 doplňována hlasová zařízení

  30. EN 54-4 Napájecí zdroj Pro napájení systému EPS nejméně dva napájecí zdroje Základní napájecí zdroj Náhradní napájecí zdroj Alespoň jeden náhradní napájecí zdroj musí být akumulátor. Nabíjení musí probíhat automaticky: - na 80 % jmenovité kapacity během 24 hodin - na jmenovitou kapacitu během dalších 48 hodin. V národní příloze NA je uvedeno, že pro ČR musí napájecí zdroj zabezpečit provoz 24 hodin napájení z náhradního zdroje, z toho 15 minut ve stavu poplachu.

  31. EN 54-5 Hlásiče teplot-Bodové hlásiče Norma klasifikuje hlásiče teplot do 8 tříd: A1, A2, B, C, D, E, F, G. Pro teplotní klasifikaci jsou použity následující definice: Typická teplota použití - teplota o které se předpokládá, že jí bude instalovaný hlásič vystaven dlouhodobě bez přítomnosti požáru. Předpokládá se teplota o 29 °C nižší než minimální teplota statické odezvy. Maximální teplota použití - maximální teplota o které se předpokládá, že instalovaný hlásič bude byť i krátkou dobu bez přítomnosti požáru. Předpokládá se teplota o 4 °C nižší než minimální teplota statické odezvy. Teplota statické odezvy - teplota, při které se vyhlásí poplachový signál, pokud bude hlásič vystaven velmi malému nárůstu teploty. Za tento nárůst se považuje hodnota 0,2 K/min.

  32. Tabulka 1

  33. Výrobce může doplnit třídu hlásiče o doplňkové označení S nebo R, které znamená: S - charakterizuje hlásič teplotmaximální, který nereaguje při rychlém nárůstu teploty pod minimální teplotou statické odezvy. Ověřuje se nárůstem 3, 5, 10, 20, 30 K/min. Jsou vhodné pro místa jako kotelny a kuchyně, kde rychlý nárůst teploty trvá delší dobu a je nutné dosáhnout teploty statické odezvy. R - charakterizuje hlásič teplot diferenciální, který splňuje požadavky své třídy na odezvu pro vysoké rychlosti nárůstu teploty z počátečních teplot pod typickou teplotou použití. Ověřuje se nárůstem 10, 20, 30 K/min. Jsou zvlášť vhodné pro nevytápěné budovy(např. mrazírny), kde se teplota okolí může výrazně měnit a kde velké nárůsty teplot netrvají dlouho a není nutné dosáhnout teploty stat.odezvy.

  34. EN 54-7 Hlásiče kouře Specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče kouře bodové využívající rozptýleného světla, vysílaného světla nebo ionizaci. Hodnota prahu reakce je koncentrace aerosolu v blízkosti hlásiče, měřeného v kouřovém tunelu v okamžiku poplachu. Aerosol je do tunelu přiváděn s definovaným nárůstem. Měření se provádí při rychlosti proudění 0,2 m/s. Ochrana proti vniknutí cizích těles do měřící komory je řešena maximálním otvorem 1,3 mm. K normě se změnou A2 doplňuje více senzorů O nebo I

  35. EN 54-10 Hlásiče plamene Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče plamene. Podle spektrálního průběhu citlivosti se hlásiče rozdělují na : infračervené - reagují na vlnové délky větší než 850 nm ultrafialové - reagují na vlnové délky menší než 300 nm vícepásmové - reagují na matematickou nebo logickou kombinaci jednotlivých vlnových délek Principem zkoušení hlásiče plamene je vystavení 8 vzorků různým expozicím a změření bodu odezvy D na optické lavici před expozicí a po expozici. Poměr hodnot bodů odezvy D musí být v rozmezí definovaném normou.

  36. Při zkoušce požární citlivosti se používají následující zkušební ohně: Hoření n-heptanu: směs 500 ml n-heptanu s 3 % toluenu hoří v ocelové misce o rozměrech 330 x 330 x 50 mm. Hoření denaturovaného lihu: 1 500 ml denaturovaného lihu hoří v ocelové misce o rozměrech 500 x 500 x 50 mm. Citlivost hlásiče plamene se klasifikuje podle vzdálenosti od zkušebního ohně, při které všech 8 vzorků vydá poplachový signál na oba ohně během 30 s: Třída 1 Všechny vzorky reagují na  25 m a více Třída 2 Všechny vzorky reagují na  17 m a více Třída 3 Všechny vzorky reagují na  12 m a více Při zkoušce Oslnění se ověřuje odolnost hlásiče na rušivé světlo 2ks 25 W žárovek na vzdálenosti 0,5 m před hlásičem. Blikání žárovek definované normou nesmí ovlivnit funkci hlásiče.

  37. EN 54-11 Hlásiče tlačítkové Norma specifikuje požadavky a metody zkoušek tlačítkových hlásičů, tvořených jak jednoduchými mechanickými spínači, tak hlásiči s aktivními elektronickými součástmi pro identifikaci adresy. Norma rozděluje tlačítkové hlásiče podle obsluhy na : typ A - s přímou obsluhou, u kterého je přechod funkčního prvku do poplachového stavu automatický po rozbití křehkého prvku. typ B - s nepřímou obsluhou, u kterého přechod funkčního prvku do poplachového stavu vyžaduje samostatnou ruční operaci poté, co byl rozbit křehký prvek. Tvar, rozměry a barevné provedení je v normě definováno.

  38. EN 54-12 Hlásiče lineární Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče kouře lineární, využívající vysílaného záření s dosahem 1 - 100 m. Pro účely normy je definováno prahová hodnota reakce jako zeslabení intenzity záření C dopadajícího na přijímač v okamžiku vyslání poplachového signálu. Zeslabení C (v dB) se při měření hlásiče zjišťuje na optické lavici pomocí vkládání měřících zeslabovacích optických filtrů.

  39. EN 54-13 Systémové požadavky Norma specifikuje požadavky a zkušební metody pro zajištění kompatibility a propojitelnosti jednotlivých prvků systému EPS. Po druhém kole připomínek byla opět přepracovaná, nyní má název Posouzení kompatibility komponentů systému. Kapitola 4 "Požadavky" obsahuje následující články: Vyhovění Základní požadavky systému Síťované systémy Komponenty Přenosové cesty

  40. Vstupně - výstupní zařízení připojené k zařízení požární ochrany Dokumentace Kapitola 5 "Metody posuzování a zkoušky" obsahuje následující články: Všeobecné požadavky Všeobecné požadavky na zkoušky Funkční zkouška kompatibility Funkční zkouška konektibility Zkoušky EMC

  41. TS 54-14 Návody pro projekci, montáž, obsluhu a údržbu Návody dávají doporučení pro plánování, projekci, ověřování, obsluhu a údržbu. Technická specifikace, sloužící případně pro potřebu tvorby národních norem. Technická specifikace obsahuje následující kapitoly a informativní přílohy, které sledují postup při zavádění systému požární signalizace:

  42. Posouzení potřeb • Plánování a projekce • Montáž • Přezkoušení a ověřování • Schválení třetí stranou • Používání systému • Modifikace anebo rozšíření instalovaného systému • Provoz jiných systémů požární ochrany • Použití ve speciálních rizikách • Integrované systémy • Hierarchické systémy • Přílohy A, B, C, D

  43. EN 54-17 IZOLÁTORY • Norma nespecifikuje parametry izolátorů. Při funkční zkoušce izolátoru se ověřuje správná funkce izolátoru, tj. odpojení části přenosové cesty v systému elektrické požární signalizace, na které je zkrat, podle údajů specifikovaných výrobcem. V normě je uvedeno, jak má být izolátor označen a jaké má výrobce minimálně uvést údaje pro správnou funkci v systému a montáž izolátoru např. impedance, napětí a proudy v různých režimech. Pokud izolátor obsahuje indikátor funkčního stavu, nesmí být červené barvy.

  44. Typické blokové schéma pro jednoduchý proudově citlivý izolátor

  45. EN 54-18 VSTUPNÍ/VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ • Norma definuje vstupní/výstupní zařízení jako zařízení připojené do přenosové cesty systému elektrické požární signalizace, které přijímá nebo vysílá elektrické signály nutné pro provoz systému. Vstupně-výstupní zařízení slouží k vytváření vazeb mezi vstupy a výstupy. Např. přivedením signálů na určité vstupy zařízení dojde k sepnutí určitých výstupů pro spínání a rozpínání akčních členů, sirén, relé, ventilů. • Při funkční zkoušce vstupně-výstupního zařízení se ověřuje správná funkce podle údajů specifikovaných výrobcem.

  46. EN 54-20 NASÁVACÍ HLÁSIČE • Nasávací hlásiče kouře jsou velice citlivé hlásiče, pracující na principu nasávání vzorků vzduchu do vyhodnocovací jednotky systémem tenkých trubiček s otvory. Vyhodnocovací jednotka pracuje na principu citlivé optické komory, např.s laserovým paprskem, a je schopná detekovat částice kouře v koncentracích již řádu ppm. Průtok nasávaného vzduchu ve vyhodnocovací jednotce musí být monitorován, pokles průtoku nasávaného vzduchu větší než 20 % musí být signalizován jako porucha. Použití nasávacích hlásičů je v oblasti ochrany počítačových serverů a objektů památkové péče • .

More Related