Alena Obrová, Věra Pasiarová

1. Pražský Hrad Alena Obrová, Věra Pasiarová

2. Pražské hradiště – Pražský hrad • jediné evropské místo, využívané jako centrum moci po tisíc let • nejstarší jméno hradu - dle pís. dokladů - Praha • němý svědek christianizace české země koncem 9. století: • - založeno pražské biskupství 973/974 • - založeno pražské arcibiskupství 1344

3. Archeologické výzkumy • Přes 70. let archeologický výzkumů na území Pražského hradu • Archeologický ústav, Akademie věd České Republiky • 4. fáze výzkumů

4. I. fáze – před rokem 1925 • archeologické výzkumy 19. století – spojené se stav. pracemi dostavění chrámů sv. Víta a sv. Jiří • R. 1873 J. Mocker - odkrytí západní krypty předrománské baziliky, poté na práci pracoval K. Hilbert (r. 1911) • K.Hilbert odkryl apsidu s hrobem knížete sv. Václava • Ing. F. Mach výzkumy v letech 1897 – 1908 spíše stavebně historický průzkum chrámu sv. Jiří

5. v souvislostmi s úpravami chátrajícího pražského hradu - 1925 -1929 - Státní archeologický ústav- rozsáhlé technicky a doborně náročné výzkumy na třetím nádvoří k této ploše už napomohl odkryv inženýrských sítí K.Fialou - objevem zdiva a do té doby neznámé románské stavby - kostel sv. Bartoloměje Soustavný výzkum z iniciativy L.Niedrleho řízení velkých prací připadlo K.Guthovi, drobné výzkumy byly svěřeny jeho asistentům J. Pasternakovi a I. Borkovskému V této době se osvědčila tzv. mozaiková metoda vznikala představa o dosud známých kostelech a vztahu k hradním komunikacím - základní fakta o hradním opevnění - podoba románského knížecího paláce a srubové obydlí II. fáze – 1925 - 1945

6. III. fáze – 1945 -1980 • drobné záchranné výzkumy - zvýšené nároky na arch. Výzkum • první objev dlouho hledaného nejstaršího křesťanského kostela na Pr. hradě a to P. Marie z konce 9 století (1950 -1951) • výzkumy kláštera sv. Jiří (1959 -1963) upřesnily představy o nejstarší podobě druhé kostelní stavby na Pr. hradě a o nejstarším českém klášteře vůbec • výzkum kostrového pohřebiště koncem 9 a počátku 11 století v Lumbeho zahradě za jízdárnou Pr. hradu - kořeny velkomoravské - a shoduje se to s Kristiánovou legendou

7. IV. Fáze – 1980 až do současnosti • stoupal značně prudce počet stavebně rekonstrukčních prácí - měnil se i charakter arch. výzkumu • období úplného záchranného výzkumu - nové technické přístupy i dokumentace (fotogrammetrie, kontextuální výkop dokumentovaný, postup standardních formulářů, PC zpracování, vytváření databází apod.) • nejvýznamnějším výzkumem - dlouhodobé práce v severním křídle na severním parkánu • objevy na jiřském náměstí - náhled od husté zástavby tohoto areálu na přelomu raného a vrcholného středověku

8. Archeologické výzkumy - současnost • v současné době odhad prozkoumané plochy 10% • trvale ztraceno 10% • 60-70% pramenné podstaty je výzkumy dotčeno jen částečně • nedotčená plocha 10 -20 %

9. Středočeská kotlina • střední Čechy a pražská kotlina byly jádrem vzniku státu v raném středověku - je to území klimaticky velmi příznivé, s dobrým půdním fondem • v 8. století hustá síť zemědělských sídlišť – Bohnice – Zámka, Butovice, Šárka • v 9. století ustupují Bohnice a Butovice • přibývá trojice hradišť s prvními přemyslovci - Budeč, Levý Hradec, Pražský hrad

10. Čtyři fáze vzniku: vznik příkopu – r. 850 – 860 sjednocení plochy ostrohu, postavení kostela Panny Marie vybudování nejstaršího valového opevnění Čtvrtá fáze končí smrtí Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918) hrad - vznikl na skalnatém břidlicovém výběžku na levém břehu Vltavy - na hraně užší pražské kotliny - důvod, politický ale i obchodní a zemědělský vodní zdroj – svatováclavská studánka buk, jedle, tis, dub, křovina kultovní místo Žiži vznik Prahy dle Třeštíka 882 – 884 Vznik Pražského hradu

11. První příkopy a opevnění • Výzkumy severního křídla 1985 – 1993 • šířka 4 m, hloubka 1,4 – 2 m • 60 cm souvrství – keramika, zvířecí kosti, organické látky • val – dřevohlinitý, vnější strana – plenta z opuky s hlínou, vnitřní strana – dřevěná prkna mezi kůly • šíře 8 m, výška 4m

12. Nejstarší pohřebiště Hrob válečníka • zkoumané III. Nádvoří konec 20. let 20. století • hrob ve dřevěné komoře – meč, sekera, dýka, křesadlo, vědro • významný muž ve společnosti • období 9. – 10. století

13. Jiná pohřebiště • pás pohřebišť v Jelení ulici – fáze velkomoravská • Pohřebiště v místě Strahovského kláštera 9. – 10. století (zlaté a stříbrné šperky) • Lumbeho zahrada

14. Pohřebiště v Lumbeho zahradě • Výzkumy 1972 – 1977, 1987 • 141 hrobů (ženy i děti) • zlacený gombík, zlaté a zlacené naušnice s kulovými bubínky s granulací (byzanský vliv), hrozníčkovité naušnice

15. Kostel Panny Marie • dlouho hledaný objekt • I. Borkovský r. 1950 • délka stavby 8,5, šíře 6 m • uvnitř hrobka – zděná s maltovou podlahou • hrob Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918)

16. Kostel sv. Jiří • založený Vratislavem II. před rokem 921 • výzkum 1958 – J. Cibulka, V. Mencl • další výzkumy – I. Borkovský, A. Merhautová • 973/974 protáhlá stavba k východu – Mladina přestavba • hroby: č. 98 Boleslav II., č. 97 Vratislav I., č. 93 kněžna Boleslava II. (Emma?), č. 92 Oldřich • č. 90,91,94 hrobky dětí • Kaple sv. Anny – hroby 102 (Mlada?), 104,105

17. Rotunda a bazilika sv. Víta Rotunda • čtyřapsidová rotunda s vnitřním ochozem (23,3 m) • postavena před rokem 935 sv. Václavem • výzkumy r. 1911 – zbytky zdiva • hroby: sv. Václav, K1 (hrob muže s dýkou), K2 • Bazilika • postavena před rokem 1060, • svěcena roku 1074 • reprezentační sídlo biskupa a arcibiskupa • krypta sv. Damiána a Kosmy, krypta sv. Martina • hroby: Spytihněv II., Břetislav, Bořivoj II. • hroby biskupů: Šebíř, Jaromír, Kosmas, • Menhart

19. Knížecí palác • dnes starý královský palác • rozměry 48,5 x 11,5 m • na východě kaple Všech svatých • přízemí dříve dvouprostorové • první patro obytné – knížecí komnata • vstup ze severní strany dvorku

20. Biskupský palác • Jediná kamenná stavba na hradišti • Sídlo pražského biskupa 973/974 • Výzkumy v roce 1984 • Původní rozměr 9 x 9 m • Východně kaple sv. Mořice spojená úzkou chodbou (1,6 x 7 m) • 11. století přistavěné křídlo 7 x 7 m • Přestavěno po požáru 1142

21. Civilní zástavba • dřevěné srubové konstrukce jednoprostorové • rozměry 5 x 3,5 m • ohniště a dřevěná schránka • zastoupená zvířata: prase, kráva, ovce, koza (ptactvo u elity) • keramika – bezuché hrnce, láhve a mísy jen zřídka • nálezy přeslenů – vysoká textilní výroba

22. Použita literatura • Frolík, J. – Smetánka Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.