Člověk a společnost. Osobnost a socializace.

1. Člověk a společnost. Osobnost a socializace. Osobnost Socializace Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití), Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu.

2. Biologická podstata člověka • Existuje poměrně málo výzkumů na toto téma • „Vlčí děti“ jako příklad lidí, kteří neprošli socializací • Výzkumy jednovaječných dvojčat • Sociobiologie (E.O. Wilson) • Lidská etologie (Rakousko, Německo)

3. Argumenty pro biologickou podstatu • Výzkumy jednovaječných dvojčat, která žila po celý život odděleně. • Velmi podobné osobnosti. • Podobné jsou i charakteristiky, které obvykle přisuzujeme výchově.

4. Argumenty pro větší význam socializace • Případy vlčích dětí. • Existuje asi 50 dochovaných zpráv o případech za posledních tři sta let. • Neexistuje ovšem skutečně vědecké zkoumání těchto případů

5. Socializace • člověk přichází na svět jako biologický tvor • postupným vývojem se z novorozence stane kulturní bytost schopná existence ve složitých soc. systémech. • Socializace představuje proces postupného začleňování člověka do společnosti, • proces je celoživotní • RESOCIALIZACE – nové životní zkušenosti, drastická změna prostředí (konc. tábor)

6. Aveyronský divoch • Objeven v lesích Jižní francie kolem roku 1800 Viktor, jak se mu začalo říkat, vypadal asi na 11 let. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech, neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky. Raději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který později publikoval zprávy o jeho pokrocích. Po čase se objevily úspěchy v některých oblastech, i když se Viktor nikdy nestal plnohodnotným mladým mužem. Naučil se číst jednoduché věty, částečně vyjadřovat náklonnost a city zejména ke svému vychovateli a chůvě (úsměv, pochování). Pokroky dělal i v jiných oblastech – stupně morální „zralosti„ – např. po hře se zakázanou hračku se cítil provinile. • Nikdy se nenaučil více než pár izolovaných slov (rozuměl mnohem více). Nikdy se nenaučil tolik dovedností, aby mohl vést samostatný život. Také sexualita pro něj byla záhadou. Chování k ženám bylo směsicí zájmu, zmatení a strachu.

7. Genie • V nedávné minulosti případ z Los Angeles. Dívka jménem Genie byla vysvobozena z přístěnku (malé místnosti), kde žila celých svých třináct le života (Curtis, 1977). Genie nemluvila, ale ve srovnání s Viktorem si osvojila mnohem více slov a gramatických dovedností. Její slovník však zůstal hluboko pod průměrem.

8. Amala a Kemala • Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který pracoval v místním sirotčinci a spatřil dvě lidské postavy žijící s vlky ve starém termitím násepu. Singh dívky vzal a přijal je do svého sirotčince, aby o ně mohl pečovat. Amala, mladší dívka, zemřela už po roce, ale Kamala žila do roku 1929 kdy zemřela na tyfus. Singh později uveřejnil svůj deník, kde podrobně popisoval své zážitky s nimi.Podle Singha Kamala i Amala projevovaly vlčí chování. Obě měly mozoly na dlaních a kolenou z toho jak chodily po všech čtyřech. Dívky ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce a velmi dobře viděly ve tmě. Také měly pronikavý čich a sluch. Měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi stejně jako psi. Navíc dívky projevovaly hypersenzitivu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, ale nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu-kromě strachu.

9. http://www.youtube.com/watch?v=ljVd6XS-J0s

10. Společné působení biol. a soc. činitelů • Není nutno se přiklonit na jednu či druhou stranu – obě důležité • Člověka člověkem ale dělá skutečně socializace (podle míry úspěšnosti), tedy plné začlenění do lidské společnosti.

11. Schéma socializace • Společnost • Socializace • Jedinec • Osobnost • Není to pasivní proces, ale dochází při něm k utváření osobnosti člověka

12. Výchova • Záměrná socializace, vědomé utváření kvality osobnosti (rodina a škola) • Ovšem proces je složitý a jeho výsledky ne vždy dobře odhadnutelné • Tvrdá výchova • X • Příliš benevolentní výchova • Na výchovu působí více činitelů

13. Socializační činitelé • Rodina • Škola • Skupiny vrstevníků • (masmédia, masová komunikace, internet…)

14. Sociologové, kteří se tématu věnovali • G.H.Mead „I“, „Self“, Významný druhý • Ch. H. Cooley „Zrcadlové já“ • Významné téma i v psychologii • Jean Piaget • Sigmund Freud

15. Rodina a její funkce • biologicko-reprodukční: plození potomstva, uspokojování sex. potřeb • ekonomická: rodina jako výr. jednotka, rámec společ. hospodaření • socializační a akulturační: výchova dětí, předávání kulturních hodnot, formování životního stylu • emocionální: uspokojování citových potřeb, zázemí, vzájemná podpora

16. Sociologické studium rodiny • Spjatost osob na základě příbuzenství • Rodina nukleární a rozšířená • Monogamie a polygamie • Rozdíl mezi rodinou v minulosti a dnes • Dříve rozhodující majetek dnes city (platí opravdu ?)

17. Rodina • Přenos tradic,zvyků, hodnot, • V rámci životního cyklu vývoj směrem od naprosté závislosti k nezávislosti ( a k závislosti na nové rodině námi zakládané) • Souvisí s problematikou genderu • Krize rodiny

18. Sociologie genderu • Zkoumá konstrukci „rodových“ (mužských a ženských) rolí ve společnosti. • Je většinou aktivistická (není hodnotově neutrální) • Většinou spojena s feminismem , ale není to pravidlo, zkoumají i znevýhodnění mužů.

19. Co se děje s rodinou dnes ? • Pokles významu rozšířených rodin • Svobodná volba partnera • Práva žen jsou mnohem větší • Ubývá příbuzenských sňatků • Větší míra sexuální svobody • Rozšiřování práv dítěte

20. Rozvody I.

21. Rozvody II. • Rozvody podle vzděláníV roce 2008 až čtvrtina rozvedených mužů se základním vzděláním procházela rozvodem opakovaně. V posledních letech dosahuje nejnižších hodnot kategorie osob se středním vzděláním s maturitou. U rozvedených žen platí: čím vyšší stupeň vzdělání, tím nižší zastoupení opakovaných rozvodů.Příčiny rozvodů • jakožto příčina rozvratu manželství nevěra (1 442 případů na straně muže a 921 u žen). Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismusmuže či nezájem o rodinu ze strany ženy. • Od 90. let 20. století se podStatistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin (kategorie "rozdílnost povah, zájmů" a "ostatní") před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. Uvedené dvě kategorie zahrnovaly v roce 2008 již téměř 87 % případů u mužů i u žen, z toho tři čtvrtiny připadly na prvně jmenovanou. Zaměříme-li se pouze na konkrétně formulované příčiny rozvratu, pak na obou stranách manželské dvojice byla nejčastěji soudem identifikována statně změnila struktura rozvodů podle délky trvání manželství, a to ve prospěch zastoupení rozvodů déletrvajících manželství. • Délka trvání manželství do rozvodu • Zatímco v roce 1991 se téměř 60 % rozvodů týkalo manželství do 10 let od uzavření, od roku 2003 se tento podíl udržuje na úrovni 40 %. Naopak tedy, 60 % rozvodů uzavírá manželský život po více jak 10 letech od sňatku.Ve srovnání s předchozími lety se v roce 2008 mírně zvýšil podíl rozvodů krátce po uzavření manželství. 5 % rozvodů nastalo hned v prvním či druhém roce manželství, na období do 5 let od sňatku připadlo 19 % rozvodů. Odpovídající hodnoty za rok 2007 činily 4 %, resp. 18 %. Zastoupení rozvodů po 20 či více letech od sňatku se v roce 2008 mírně zvýšilo na 26 %.

22. Životní cyklus - mládež • Osamostatňování • Příprava na profesi • Způsob života • Psychické rysy a radikalismus postojů • Konflikt generací • Alternativní životní styly

23. Životní cyklus - stáří • Stárnutí, nemoc , smrt • Prodlužování délky života • Postoje ke smrti • Tabuizované téma (kampaň: Mluvme o stáří)