Rozvoj OZE a jeho dopady

1. Rozvoj OZE a jeho dopady Tisková konference ČSRES dne 1.7.2010

2. Obsah • Současný stav žádostí o připojení fotovoltaických (FVE) a větrných (VTE) zdrojů • Studie EGÚ Brno „Připojování OZE do ES ČR“ • Studie KPMG • Vývoj legislativního prostředí • Ekonomické dopady rozvoje OZE • Ekonomické dopady na PDS • Závěry a doporučení

3. 1. Stav žádostí k 31.5.2010

4. 1. Vývoj stavu žádostí

5. 2. Studie EGÚ Brno – bilanční limity Byl vypočten limit soudobého pohotového výkonu neřiditelných OZE (VTE+FVE) pro bezpečný provoz ES ČR: Limitem se rozumí maximální výroba z OZE při dané hodnotě spotřeby a exportu za podmínky schopnosti zachování výkonové rovnováhy ES ČR limit pro období 2010 až 2012 - 1650 MW limit pro období 2013 až 2015 - 2000 MW

6. 2. Studie EGÚ Brno – úzká místa ES ČR Úzká místa pro udržitelný rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren v elektrizační soustavě: (seřazeno od zásadních omezení po minoritní) • velikost spotřeby včetně exportu • existující skladba zdrojů v ČR - disponibilita rezerv (podpůrných služeb) • kapacita distribuční sítě • transformační vazba mezi přenosovou a distribuční soustavou • kapacita přenosové sítě

7. Očekávaný počet hodin překročení limitů je 71– 93 hod/ rok 3. Studie KPMG– předpokládaná výroba z FVE při instalovaném výkonu 2200 MW a limit FVE

8. 3. Studie KPMG– počet hodin, ve kterých dojde k překročení limitu FVE

9. 4. Legislativní prostředí – v roce 2010 již proběhla novelizace • Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) – tzv. „malá novela“ • Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě • Pravidla provozování přenosové soustavy • Pravidla provozování distribuční soustavy

10. 4. Legislativní prostředí – v současné době se připravuje • Novela zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů -„energetický zákon“ • Novela zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů –“zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů“ • Novela vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů • Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů

11. 5. Ekonomika – vývoj nákladů na výrobu FVE článků (skutečnost a predikce) [tis. kč/kW] Zdroj: Makroekonomické dopady výstavby FVE v ČR (VŠE -Praha)

12. 866 000 5. Ekonomika – celkové náklady na podporu FVE a VTE v ČR pro období let 2010 - 2030

13. 5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2009 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň Zdroj: ERÚ

14. 5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2010 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň Zdroj: ERÚ

15. 5. Ekonomika – očekávaná struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2011 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň výpočet prováděn za předpokladu, že všechny ostatní položky mimo příspěvku na obnovitelné zdroje a kogeneraci se meziročně nemění Zdroj: odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu a pravidel regulace

16. 5. Ekonomika – struktura ceny za dodávku elektřiny pro velkoodběr pro rok 2010 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň Zdroj: ERÚ

17. 5. Ekonomika – očekávaná struktura ceny za dodávku elektřiny pro velkoodběr pro rok 2011 Poznámka: graf neobsahuje DPH a ekologickou daň výpočet prováděn za předpokladu, že všechny ostatní položky mimo příspěvku na obnovitelné zdroje a kogeneraci se meziročně nemění Zdroj: odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu a pravidel regulace

18. Příspěvek na „obnovitelné zdroje a kogeneraci“ Očekávaná skutečnost Ovlivněno korekcí z roku 2009 a 2011 Kč/kWh Skutečnost 5. Ekonomika – vývoj příspěvku zákazníků na podporu výroby elektřiny z OZE a KVET Zdroj: ERÚ + odhad ČSRES na základě očekávaného instalovaného výkonu OZE

19. 5. Ekonomika – dopad vývoje příspěvku zákazníků na podporu na jejich platby za elektřinu Domácnost „běžná spotřeba“ (spotřeba 2,5 MWh/rok) Domácnost „topení + vaření“ (spotřeba 15 MWh/rok) Malý podnikatel (spotřeba 40 MWh/rok) Velký průmyslový podnik (spotřeba 30 GWh/rok) 2009 130 Kč/rok 2 080 Kč/rok 1,56 mil. Kč/rok 2010 415 Kč/rok 6 640 Kč/rok 4,98 mil. Kč/rok 2011 1 275 Kč/rok 7 650 Kč/rok 20 400 Kč/rok 15,30 mil. Kč/rok Zdroj: ERÚ (2009-2010 skutečnost a 2011 předpoklad)

20. 5. Ekonomika – ČR měla v roce 2009 pátý nejrychlejší růst instalací FVE na světě Zdroj: SEIA, 04/2010

21. 6. Ekonomické dopady na PDS • Povinnost zajistit podporu výroby elektřiny z OZE • Formou povinného výkupu nebo platbou zeleného bonusu (pro FVE ve výši cca 11 – 14 Kč/kWh) • Zdroj pro financování této podpory je zahrnut v regulovaném tarifu distribuce • Pro rok 2010 ve výši 166,34 Kč/MWh ( vycházel z očekávaného objemu výroby z elektřiny z OZE, skutečnost v roce 2010 bude několikanásobně vyšší) • Důsledek tohoto deficitu pro PDS v roce 2010 představuje záporné saldo • ČEZ Distribuce – až -2 miliardy Kč • E.ON Distribuce – až -5 miliard Kč • To má výrazný dopad do cash flow těchto společností • Důsledkem pak je omezení investičních i provozních prostředků do distribučních sítí – to se projeví i u dodavatelských firem, které poskytují služby PDS

22. 7. Závěry a doporučení • Eliminace růstu příspěvku díky instalacím FVE na volné ploše • ještě v letošním roce provést další „rychlou“ novelu zákona 180/2005 Sb. a to tak, aby již pro rok 2011 byly podporovány pouze FVE instalované na budovách a již nebyly podporovány výrobny FVE velkých výkonůstavěné tzv. „na zelené louce“ • Eliminace „likvidačního“ zatížení konečné spotřeby elektřiny příspěvkem na OZE • získání finančních prostředků na podporu FVE a OZE, z jiných plateb než jen z plateb za elektřinu (buď rozšířením plateb příspěvku i na jiné energie jako je plyn, uhlí, teplo nebo rozšíření tzv. ekologické daně na elektřinu, plynná a pevná paliva tak, aby se získaly prostředky i na financování podpory OZE) • Eliminace jednorázového nárůstu příspěvku na OZE v roce 2012 • rozložení finanční korekce z roku 2010 na 20 let půjčkou OTE, který cílově (po implementaci směrnice 2009/28/ES) bude podporu na OZE výrobcům vyplácet

23. Děkuji za pozornost