Právní úprava nástrojů na podporu revitalizace brownfieldů v České republice

1. Právní úprava nástrojů na podporu revitalizace brownfieldů v České republice 24.1.2006

2. Název projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu“ • Doba trvání projektu 9/2004 – 12/2006 • Zaměřujeme se primárně na Středočeský kraj • Parteři projektu – EC HARRIS s.r.o. - DHV ČR, spol. s.r.o. - IURS - Město Brno - ČVUT fakulta stavební • Projekt obsahuje 16 navazujících částí

3. Důležité části projektu na rok 2006 • Databázové řešení databáze případových studií databáze inventarizace brownfields • Metodologie a analytické pomůcky, kontrolní a rozhodovací pomůcky • Pomoc obcím s provedením hloubkové analýzy • Pomoc regionu s analýzou dat a návrhem opatření • Rozvojový záměr pro 3 vybrané obce • Příprava nadnárodního projektu za účasti obcí a regionu • Marketing, publikační a propagační akce • Právní úprava nástrojů na podporu revitalizace brownfieldů

4. Způsoby revitalizace brownfieldů: • Důslednější využití již existujících nástrojů na podporu revitalizace brownfieldů • Implementace nových nástrojů na podporu revitalizace brownfieldů do stávající legislativy a jejich využívání

5. Hlavní oblasti nové úpravy • Identifikace brownfieldů; • Výkon státní správy na úseku brownfieldů; • Třídění brownfieldů dle různých kritérií; • Vznik a správa databáze brownfieldů; • Nástroje podporující revitalizaci brownfieldů

6. 1) Identifikace brownfieldů Definice: • dříve zastavěná území (jedná se o nemovitosti - pozemky nebo stavby) • v současné době nedostatečně využitá či opuštěná • mohou být kontaminovaná (existuje či hrozí riziko ekologické újmy, historické škody) Formální označení nemovitosti za „brownfield“ a jeho právní důsledky: • označení formou správního rozhodnutí • možnost podat opravný prostředek

7. 2) Výkon státní správy na úseku brownfieldů • ústřední orgán – základní politika a koncepce revitalizace brownfieldů, koordinace ostatních orgánů veřejné správy, zajišťování a rozdělování veřejných prostředků ze státního rozpočtu, případně i z evropských programů na spolufinancování revitalizace konkrétních brownfieldů, aj. • regionální orgány – vyhledávání nových brownfieldů, jejich evidence v databázi, zajišťování auditu brownfieldů, priorizace revitalizace brownfieldů na místní úrovní v souladu s politikou ústředního orgánu, aj.

8. 3) Třídění brownfieldů dle různých kritérií • brownfield je/není kontaminován; • brownfield je/není dobře umístěn (hledisko dopravní dostupnosti vůči pozemním komunikacím a železniční síti, umístění ve městě či mimo město, aj.); • brownfield je/není zastaven nemovitostmi; • celková plocha brownfieldu; • počet vlastníků brownfieldu, aj.

9. 4) Databáze brownfieldů • evidence brownfieldů a jejich charakteristika; • správa databáze v pravomoci ústředního orgánu státní správy na úseku brownfieldů

10. 5) Nástroje na podporu revitalizace brownfieldů • ekonomické (protržní) nástroje • administrativně-právní nástroje

11. Ekonomické nástroje na podporu revitalizace brownfieldů • Zvýšená daň z nemovitosti u (některých) brownfieldů; • Vyšší odvody za zábor nenarušených ploch; • Přímé intervence z veřejných rozpočtů (dotace) – obecní, krajské, státní a EU fondy a programy; • Zvýhodnění odpisů nákladů na činnosti související s vytvářeným podmínek pro další využití brownfieldů; • Omezení dotací z veřejných rozpočtů na záměry mimo narušené plochy.

12. a) Zvýšená daň z nemovitosti u (některých) brownfieldů Cílem je zahájení revitalizace dané nemovitosti jejím vlastníkem, nebo její převod na jiný, aktivní subjekt. • při aplikaci daně z nemovitosti na brownfieldy požadavek úředního označení podvyužitého území jako „brownfield“ formou správního rozhodnutí, včetně možnosti podat opravný prostředek; • vzhledem k odhadovanému počtu brownfieldů v ČR (6.000-12.000) značné zatížení orgánů státní správy; • zvážit, zda případné zvýšení daně z nemovitosti aplikovat na všechny anebo jen na některé (kvalifikované) brownfieldy.

13. b) Vyšší odvody za zábor ploch ze zemědělského půdního fondu Cílem je snížení úbytku zemědělské půdy na nezbytné minimum a situování realizací investic do míst, kde mohou mít méně závažný dopad na životní prostředí. • ekonomické znevýhodnění záboru ploch ze zemědělského půdního fondu, které by mohlo vést ve spojení s přímou podporou využití brownfieldů k rozhodnutí investora využít brownfieldy a jednak k získání prostředků pro potřeby ochrany životního prostředí

14. Administrativně-právní nástroje na podporu revitalizace brownfieldů • Důsledné uplatňování odpovědnosti za ekologickou újmu; • Zvýšená ochrana půdy při územně-plánovacích procesech; • Vyvlastnění v případě nejvíce problematických brownfieldů; • Vznik specializovaných společností na úseku brownfieldů.

15. a) Důsledné uplatňování odpovědnosti za ekologickou újmu • odpovědnost původce: • stanoveno v zákoně o životním prostředí; • nicméně chybí jednotný způsob stanovení rozsahu ekologické újmy a způsob uplatňování nápravy • odpovědnost vlastníka nemovitosti (de lege ferenda): • sekundární odpovědnost založená na principu „vlastnictví zavazuje“; • nutnost spoluúčasti veřejných prostředků na nápravě • odpovědnost (garance) státu: • obecná garance státu za stav životního prostředí

16. b) Zvýšená ochrana půdy při územně-plánovacích procesech • povinnost orgánů územního plánování stanovit při rozhodování o využití pozemků povinnost uvést pozemky do nerizikového stavu při ukončení jejich užívání pro povolené účely; • povinnost žadatele o nenarušené plochy prokázat, že není možné pro jeho investici využít některý z brownfieldů; • zařazení orgánů státní správy či organizací, které by soustavně působily na úseku revitalizace brownfieldů mezi dotčené orgány státní správy při územně-plánovacích procesech

17. c) Vyvlastnění v případě nejvíce problematických brownfieldů • vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva je možné, a to jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu; • tzv. vyvlastňovací tituly: • případy, kdy je možné vyvlastnit; • lze je uvést a také jsou uváděny v zákonech; • veřejný zájem: • je nutné jej prokázat v řízení v každém konkrétním případě

18. Děkujeme za pozornost Martin Fučík Advokát HAVEL & HOLÁSEK v.o.s. Advokátní kancelář Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 895 950 Fax: +420 224 895 980 office@havelholasek.cz www.havelholasek.cz Tereza Titěrová Koordinator projektu EC HARRIS s.r.o. Bredovský dvůr, Olivova 6 / 948 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 505200 Fax: +420 224 505222 tereza.titerova@echarris.com www.echarris.com