Společenské a skupinové faktory při utváření mínění

1. Společenské a skupinové faktory při utváření mínění Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8

2. Vliv vlastního přesvědčení o ostatních • Atribuční teorie (Attribution Theory) • Stereotypizace • Sociální normy

3. Atribuční teorie • Počátek 60. léta Heider, rozpracováno 70.-80. léta Weiner aj. • Lidé mají tendenci připisovat významy světu kolem sebe, hledat příčiny chování (svého i jiných) • Atribuce vnitřní, vnější • Atribuční sklon, chyba – tendence v hledání příčin chování členů vlastní a cizí skupiny

4. Atribuční chyba Já a členové mých skupin • Pozitivní chování, úspěch: subjektivní kvality • Negativní, neúspěch: vnější podmínky • Členové cizích skupin • pozitivní: vnější podmínky • negativní: subjektivní kvality

5. Stereotypizace • Stereotypy – sociálně sdílené soubory přesvědčení o rysech, které jsou charakteristické pro členy určitých sociálních skupiny • Koncept sociální identity: definice self z hlediska členství v emočně důležitých sociálních skupinách • Významné lidské potřeby - být začleněn do skupiny a odlišovat se od ostatních

6. Stereotypy jako sebenaplňující předpověď – potvrzení chováním (behavioral confirmation) • Experiment 1977: „co je krásné to je dobré“ (telefonické seznamování mužů a žen) • Odlišný charakter konverzace mužů podle předpokládaného vzhledu žen • Chování podle předsudků

7. Funkce stereotypů • Kognitivní – zdůrazňující funkce, dodává smysl komplexnímu světu • Hodnotící – hodnotící systém jednotlivce a vnímání sebe sama • Sociální příčinnost – snaha porozumět sociálním událostem • Sociální ospravedlnění – dehumanizace skupiny ospravedlňuje negativní akce • Sociální diferenciace – zvyšuje význam vlastní skupiny

8. Sociální normy • Pravidla správného chování spojující členy skupiny a sloužící jako návod, kontrola a regulace správného a přípustného chování • Stereotypní vnímání, přesvědčení a způsoby chování spojené se skupinou

9. Vytváření skupinových norem Sherif 1936 – experiment: „autokinetický fenomén“ světelný bod v temné místnosti bez záchytného bodu vzájemná interakce pokusných osob – hledání konsenzu

10. vznik skupinové normy • Je produktem sociální interakce • Založena na vnímání fyzického a sociálního světa • Spíš vlastností skupiny jako celku než jejích členů • Vyžaduje konformitu nových členů

11. Člověk členem mnoha skupin, sdílí mnoho norem • Normy často velmi vytrvalé • Změna norem vyvolává neklid • Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno

12. Sociální normy a mínění • Studie prokazující vliv norem na utváření a vyjadřování mínění • Trvalý vliv, jde-li o normy subjektivně důležitých skupin • Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno

13. Normy konsensuální a konfliktní

14. Konsensuální normy • Sociálně akceptované způsoby, jak dosáhnout společenských cílů • Řídí a zajišťují hladkou a předvídatelnou sociální interakci • Umožňují společnosti existovat jako soudržný a stabilní celek • Sdíleny většinou populace, považovány za „přirozené“ – ve výzkumech nebývají zkoumány

15. Konfliktní normy • Normy různých sociálních skupin, které jsou ve vzájemných mocenských a statusových vztazích • Posilují homogenitu a uniformitu konkrétní skupiny, vytvářejí její charakteristické rysy • Experiment (1990) „troubles talks“ – genderové rozdíly v konverzačních stylech

16. Funkce norem pro jednotlivce • Zjednodušují, regulují sociální interakce a činí je předvídatelnými • Emil Durkheim – konsensuální přístup: kolektivní reprezentace • Moscovici – konfliktní přístup: sociální reprezentace, konstrukce „sociální reality“

17. Moscovici • Výzkum konformity a skupinových norem 1969 • Tlak většiny na menšinu - vnímání barev; různé odstíny modré/zelená • 32 skupin po 6 členech (2 spolupracovníci experimentátora) • Ve třetině případů alespoň jednou souhlas s názorem menšiny • Důležité – stálost názoru menšiny

18. Změna mínění jako důsledek skupinových diskusí • Většina změní mínění směrem k menšině – změna bývá trvalejší • Menšina změní mínění směrem k většině – dočasné, návrat k původnímu názoru • Konflikt a konsensus, radikalizace skupiny

19. Konflikt a konsensus • Snaha většiny členů skupiny komunikovat • Důležitá role menšiny • Výsledný konsensus není „průměrem“ všech názorů, je vychýlen směrem k radikálnímu mínění • Proces polarizace skupiny jako důsledek přechodu od individuálních ke skupinovému názoru • Nový názor se stává součástí norem skupiny

20. „Horké“ a „studené“ skupiny • „Horké“ skupiny – skupinové normy upřednostňují volně vyjádřená mínění • „Studené“ skupiny – tendence kontrolovat vyjádření a skupinovou diskusi • Horké skupiny – výsledkem radikalizace skupinového názoru směrem k menšině • Studené skupiny – výsledkem „průměrný“ názor členů skupiny

21. Konfliktní přístup • Tajfel (1970) experimenty sociální kategorizace • Jak lidé zařazují sebe a jiné do sociálních kategorií a skupin • Tendence k vnitroskupinové soudružnosti – etnocentrický přístup • Samotný fakt sociální kategorizace může mít diskriminační charakter

22. Vliv extrémních sociálních podmínek • Stanfordský vězeňský experiment 1971, Zimbardo • Dobrovolníci v roli vězňů a dozorců • Psychicky zdraví a vyrovnaní, role rozděleny náhodně • Pravidla věznice převzata z reálné praxe • Psychicky vyrovnaný jedinec v extrémních podmínkách se může radikálně změnit ve velmi krátké době

23. Normy deskriptivní a přikazující • Deskriptivní – co je obecně běžné, co se dělá Hrají velkou roli při utváření mínění • Přikazující (injunctive) – morální normy skupiny, významné pro vyjadřování mínění

24. Vynucování norem • Ash 1953 – délka přímky • Milgramův experiment 1963, 1974 – poslušnost vůči autoritě, elektrické šoky