Skupinové rozhodování, volba úspěšného stylu rozhodování

1. Skupinové rozhodování, volba úspěšného stylu rozhodování • Model Vrooma a Yettona • Návod, jak úspěšně a rychle analyzovat problém. • Návod, jaký zvolit styl rozhodování, aby řešení problému bylo úspěšné. • Není návodem k výběru optimálního řešení.

2. Styly rozhodování • Autokratický styl: AI, AII • Konzultativní styl: KI, KII • Skupinové rozhodování: SII

3. AI • Vedoucí sám vyřeší problém. • K rozhodnutí mu stačí informace, které má v danou chvíli k dispozici.

4. AII • Vedoucí rozhoduje sám. • Vedoucí získává informace i od podřízených.

5. KI • Vedoucí hovoří o problému s každým podřízeným, nesvolává poradu skupiny. • Při svém rozhodnutí může, ale nemusí brát zřetel na názory podřízených.

6. KII • Vedoucí svolává poradu podřízených, sbírá návrhy. • Vedoucí opět rozhoduje sám,může a nemusí brát názory podřízených v úvahu.

7. SII • Vedoucí diskutuje problém ve skupině. • Snaha dospět ke společnému řešení. • Vedoucí koordinuje diskusi. • Je zodpovědný za projednání kritických bodů problému. • Bere na sebe odpovědnost za rozhodnutí, které navrhl kolektiv.

8. Situační analýza – určení typu problému • A – Požadavek kvality • B – Dostatek informací • C – Strukturovanost problému • D – Význam akceptovatelnosti • E – Akceptovatelnost pro spolupracovníky • F – Cílová orientace spolupracovníků • G – Pravděpodobnost konfliktů mezi spolupracovníky

9. A – Požadavek kvality Je kvalita rozhodnutí důležitá? • existují-li různě kvalitní varianty řešení (odpověď Ano) • varianty řešení jsou stejně dobré (předpoklad dosažení podobného výsledku), i když je kvalita důležitá (odpověď Ne) • zejm. z hlediska hlavního cíle (vliv na činnost podniku), snížení nákladovosti, lepší perspektivy,ovlivnění ziskovosti, atd.

10. B – Dostatek informací Má vedoucí dostatek informací, aby sám mohl učinit kvalitní rozhodnutí? • vedoucí musí ohodnotit své znalosti a schopnosti

11. C – Strukturovanost problému Jsou vedoucímu jasné cíle, varianty řešení a kritéria pro hodnocení variant, je předpoklad opakování řešení problému? • vedoucí neví, kde informace získat (odpověď Ne) • vedoucí ví, kde jsou potřebné informace, ale nebudou mu poskytnuty (odpověď Ne)

12. D – Význam akceptovatelnosti Je důležité, aby podřízení vedoucího akceptovali, aby rozhodnutí přineslo žádoucí efekt? • úspěch řešení je závislý na podpoře podřízených (odpověď Ano) • podřízený se nebude podílet na realizaci rozhodnutí (odpověď Ne)

13. E – Akceptovatelnost pro spolupracovníky Budou podřízení akceptovat autoritativní rozhodnutí vedoucího? • Pokud existuje nebezpečí, že podřízení nepřijmou direktivní nařízení vedoucího, bez předchozí diskuse, ve které by mohli vyjádřit své názory (odpověď Ne)

14. F – Cílová orientace spolupracovníků Souhlasí podřízení s cíli organizace? Jsou cíle podřízených v souladu s cíli organizace? • pokud podřízení sledují vlastní zájmy (odpověď Ne)

15. G – Pravděpodobnost konfliktů mezi spolupracovníky Dojde ke konfliktům při výběru řešení?

16. D 1 AI, AII, KI, KII 2 SII E 3 AI, AII, KI, KII,SII F D 4 AI, AII, KI, KII E 5 SII F A E 6A KII G 6B KI, KII B D F 7 AII, KI, KII C 8 AII, KI, KII, SII F 9 KII D 10 KII, SII E F 11 SII ano ne 12 KII

17. Nedostatky modelu • Nedává jednoznačné doporučení, který styl rozhodování je nejvhodnější. • Model je použitelný pro jasné a jednoznačné problémy (vyžaduje jednoznačnou odpověď ano/ne). • Chybí dotaz na dostatečnou informovanost podřízených (problému u SII). • Nebere v úvahu časovou naléhavost (chybí čas na diskuse). • Model neuvažuje prostorovou vzdálenost členů skupiny