Alternativní způsoby léčby bolestí zad

1. Alternativní způsoby léčby bolestí zad

2. Do alternativní terapie řadíme např.: • Osteopatii • Chiropraxi, • Alexandrovu techniku, • Jógu, • Masáže, • Akupresuru, • Akupunkturu, • Reflexologii, • Přírodní léčiva

3. Akupresura je japonský způsob masáže. Je stejně jako akupunktura založená na představě, že tělem proudí uzdravující energie. K uvolnění blokací se používá tlak prstů a mírné natahování stimulující tok energie. Akupresura je nejvhodnější jako preventivní terapie, ačkoliv má využití i při uklidňování prostých bolestí zad. Není však vhodná pro osoby trpící osteoporózou nebo pro těhotné ženy Akupresura

4. byla vyvinuta v Číně před 2ma až 3mi tisíci lety. Předpokládalo se, že pracuje na principu změny rovnováhy mezi dvěma protichůdnými životními silami známými jako jing a jang. Dnes víme, že v mozku a míše stimuluje uvolňování přírodních chemikálií známých jako endorfiny a enkefaliny, které mohou blokovat cestu pocitů bolesti V současnosti se západní medicíně používá akupunktura poměrně často. Akupunktura

5. Sterilní jehly jsou vpichovány skrz pokožku a potom natáčeny, aby prováděly stimulaci. Někteří akunpresuristé používají tradiční čínské akupunkturní body, ale pro mnohé je to pouze zvyk než skutečná víra. Někteří lidé reagují dobře, u jiných dojde ke krátkodobému zlepšení a potřebují opakovanou léčbu, a u některých lidí akupunktura vůbec nezabere. Akupunktura se doporučuje při ischiasu, může ulevit u bolestí krku, ve spodní části zad, může zmírnit osteoporózu.

6. často bývá prvním krokem při léčbě osob s muskuloskeletálními problémy. K obnovení přirozeného postavení páteře a kloubů se používají jemné manipulace, natahování a ostrá zatlačení, zatímco měkké tkáně se ošetřují masážemi. Osteopatie dokáže zmírnit problémy způsobené špatným držením těla, stresem a poraněním. Při první návštěvě osteopata, se osteopat podrobně seznámí s chorobopisem. Ke stanovení skrytých příčin problémů, může doporučit vyšetření rentgenem. Osteopatické ošetření trvá asi 15 – 20 minut. Nemělo by být bolestivé, ale můžeme pocítit i uslyšet „rupnutí“, když hlavice kloubu skočí zpět na své místo. Den nebo dva potom můžeme pociťovat ztuhlost. Někteří lidé cítí výrazné zlepšení již po první ošetření , i když obvykle je jich zapotřebí několik. Osteopatie

7. Metoda manipulace s klouby, ale používá odlišnou techniku než osteopatie. Základní myšlenka spočívá v tom, že páteř je pro dobré zdraví klíčová, její špatné postavení může být příčinou bolesti a nehybnosti, a může mít vliv i na jiné části těla. Chiropraktici používají přesně aplikovaný tlak, masáž a manipulaci s obratli, aby páteř vrátili do správné polohy. Chiropraxe

8. Stejně jako osteopati i chiropraktici potřebují znát kompletní chorobopis. Mohou také používat rentgen a jiné diagnostické testy.

9. Cílem této techniky je naučit lidi trvale zaujímat správné postoje. Technika je založena na přesvědčení, že většina z nás je zvyklá na nepřirozené držení těla. Může to být skvělá terapie pro prevenci běžných bolestí páteře a přináší problémy také tam, kde problémy souvisejí se špatným držením těla. Alexandrova technika předvádí, jak máte sedět, stát a pohybovat se, abyste co nejméně zatěžovali svaly a klouby. Alexandrova technika

10. Provádějí se při ní jednoduché činnosti, které pomáhají vycvičit tělo k tomu, čemu se říká „vzorky použití“. Nakonec budeme lepší postoj zaujímat automaticky. Výuka obvykle probíhá individuálně, také dostaneme soupis jednoduchých cvičení ( např. jak zvedat telefon), která budeme provádět mezi jednotlivými sezeními. Většina lidí potřebuje 20 – 30 lekcí s pravidelnými kontrolami.

11. Profesionální masáž může být užitečná při některých svalových problémech. Většina používá švédské techniky, které při manipulaci s měkkými tkáněmi používají hladivé tahy, hnětení a tlučení pěstmi. Uvolňují tak napětí ve svalech a zlepšují tak napětí ve svalech a zlepšují tak oběh krve a živin. Hlavním přínosem je její relaxační účinek, který může být velice užitečný lidem, jejichž problém souvisí s napětím. Masáže

12. Sportovní maséři používají stejné techniky, ale často je aplikují drsnějším způsobem a jsou školeni i pro zacházení s poraněnými svaly

13. Reflexologie prostřednictvím tlaku aplikovaného na chodidlo napomáhá léčení v jiné části těla. Tejně jako tradiční akupunktura je i tato technika založena na myšlence, že dobré zdraví závisí na volném proudění energie tělem. Mnoho lidí s její pomocí relaxuje, poskytuje úlevu i při bolesti v zádech, která vznikla následkem špatného držení těla nebo stresu Reflexologie

14. Esenciální oleje, například levandulový, zázvorový nebo majoránkový, mohou pomáhat při svalových problémech. Úlevu mohou taky přinést homeopatické léky např. arnika nebo rhus. Přírodní léčiva můžeme vtírat přímo na bolestivé místo nebo přidat pár kapek do koupele. Přírodní léčiva

15. Jóga je systém tělesných pozic, kterých lze využít také ke zlepšení postoje, síly a pružnosti, může také posloužit i k dosažení úlevy od bolesti. Lékaři často doporučují jógy jako relaxační cvičení. Jednotlivé jógové cviky a dechová cvičení ke zmírnění nebo vyléčení bolesti v zádech nestačí. Vždy mají být začleněny do celkových léčebných programů Jóga

17. Začínající cvičenec se nesmí unavit – tolerovaná doba vyrovnávání je dvacet minut. Aktivace utlumených svalů a korekce chybných pohybových vzorců bývá unavující a zpočátku může způsobit i zhoršení. Zaměřujeme se na jednotlivé cviky v nižších cvičebních polohách a postupně přecházíme do vyšších cvičebních poloh a stoje. Vyrovnávací postup volíme ten, že nejprve uvolňujeme hyperaktivní zkrácené svaly v jednotlivých úsecích hybného sytému a uvolňujeme kloubní pohyblivost a teprve potom přistupujeme k podněcování, k tonizaci utlumených ochablých svalů. Obecné zásady při bolestech v zádech

18. Tento postup je zvláště důležitý, když hyperaktivní svaly jsou antagonisty oslabených. Volíme jednoduché elementární cvičební tvary a vedeným pohybem v pomalém rytmu, při kterém se neprovokuje bolest, koriguje zjištěné poruchy. Teprve, až se podaří vyrovnat poruchy svalové rovnováhy, můžeme přistoupit k nácviku správných hybných stereotypů, zvláště posturálního a stereotypu dýchání

19. Cvičební pomůcky • Gymnastické míče • Masážní pomůcky • Balanční pomůcky Cvičební pomůcky ve zdravotní TV

20. Cvičební pomůcky

21. Gymnastické míče

22. Balanční pomůcky

23. Masážní pomůcky

24. Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada. Buzková, K. (2006). Strečink Praha: Grada. Čermák, J. et al. (1992). Záda už mě nebolí, Praha. Haladová, E., & Nechvátalová, L. (1997). Vyšetřovací metody hybného systému. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Hálková, J. et al. (2001). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební texty I. část - obecná]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny. Hošková, B., & Matoušová, M.(2000). Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy. Praha: Karolinum. Janda, V.(1996). Funkční svalový test. Praha : Grada Publishing. Kabelíková, K., & Vávrová, M. (1997). Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla). Praha: Grada Publishing. Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galém. Kyralová, M., & Matoušková, M. (1995). Zdravotní TV, Sport pro všechny, Praha. Kyralová, M., & Matoušová, M. (1995). Zdravotní TV, 2. část, Sport pro všechny, Praha. Novotná, H.(2001). Děti s diagnózou plochá noha. Praha: Olympia. Lewit, K. (2003). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha: Sdělovací technika. Přidalová, M., & Riegerová, J. (2002). Funkční anatomie II. Olomouc: Hanex.. Rašev, E. (1992). Škola zad. Praha: Direkta. Riegerová, J., & Ulbrichová, M.(1993). Aplikace fyzické antropologie v TV a sportu (příručka funkční antropologie). [Učební texty]. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. Schreiber et al. (1998). Funkční somatologie. Jinočany: H & H. Syslová, V. et al.(2003). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební text II. část - zdravotní tělesná výchova při jednotlivých druzích oslabení]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny. Tanner, J. (1995). Co s bolavými zády. Bratislava: Perfekt. Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Praha: Triton. Použitá literatura