60 likes | 184 Views
Praxe úvěrování „před“ a „po“. Aleš Barabas, Praha 23.6.2009. JAK SE TVOŘÍ CENA ÚVĚRU (ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD). 3-mo PRIBOR 6bps 40 bps ( 55 bps) (25 bps) 30 bps 50 bps. +. +. +. 1. +. 2. 3. 4. +. 5. 6. +. 7. náklady refinan cování.
E N D
Praxe úvěrování „před“ a „po“ Aleš Barabas, Praha 23.6.2009
JAK SE TVOŘÍ CENA ÚVĚRU (ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD) 3-moPRIBOR6bps 40 bps ( 55 bps) (25 bps) 30 bps50 bps + + + 1 + 2 3 4 + 5 6 + 7 nákladyrefinancování alokovanéjednotkovénáklady standardnínákladyrizika nákladylikvidity (rizikozemě) návratnostkapitálu proakcionářebanky obchodnímarže konečnácena prodlužníka minimální marže
Poznámky k jednotlivým složkám konečné ceny • Náklady refinancování: cena mezibankovního trhu pro dané splatnosti resp. refixaci ceny. • Problém: nižší funkcionalita mezibankovního trhu, delší splatnosti nedostupné. • Dostupnost (setrvalost) financování základní podmínka fungování. Specifikum hypotečních úvěrů. • Alokované jednotkové náklady: manažerský informační systém banky alokuje náklady přímé (konkrétní obchodní útvar) i nepřímé (podíl na veškerých neobchodních útvarech) každé obchodní operaci, tedy i úvěrování. • Standardní náklady rizika: určí se podle vzorce EL = PD x LGD x EAD. • EL = očekávaná ztráta úvěrového portfolia • PD = pravděpodobnost selhání dlužníka, definice selhání podle vyhl. ČNB 123/2007 (Basel II). • LGD = očekávaná ztráta při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky). • EAD = výše úvěrové angažovanosti při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky). • Příklad: úvěr 100 mil. CZK, PD = 1%, LGD = 50%, EAD = 80%. • EL = 100 x 0,01 x 0,5 x 0,8 = 400 (tis. CZK), krytí rizika na tento úvěr = 40 bps.
4.Náklady likvidity: likviditní křivka používaná každou bankou vyjadřuje transferové ceny mezi úvěrem jako produktem a produkty sloužícím k získání likvidity. Tato křivka se liší mezi bankami v závislosti zejména na jejich struktuře splatností aktiv a pasiv (strukturovaná likvidita), a dále na jejich konkrétním obchodním modelu, momentální strategii, likviditní politice, podpoře v rámci skupiny atd. • Riziko země: z pohledu centrály skupiny, tj. riziko České republiky. Marže může a nemusí být aplikována, závisí na a na měně úvěru (CZK vers. EUR). • Návratnost kapitálu: stanovena skupinou jako hlavním akcionářem české banky. Měla by být pro všechny obchodní jednotky v rámci skupiny stejná. Problém: programy státní podpory zvyšují požadovanou návratnost kapitálu. • Obchodní marže: v MISu vytváří zisk příslušného obchodního útvaru.Problém pro dlužníky: nižší konkurence bank v současnosti. 4
SHRNUTÍ • Banky v ČR úvěrovat musí, neboť by jinak nevytvořily žádný provozní zisk. • V současné době jsou úvěrové politiky bank negativně ovlivněny nejistotou ohledně míry recese, konkurencí o dlouhodobé zdroje (likviditu), rostoucí cenou kapitálu. • Poptávka po úvěrech, ať již podnikového sektoru, tak i domácností, by měla klesat. • Novým aspektem se stává financování státního dluhu. Výnosy SD prudce vzrostly, takže vytlačují komerční úvěrování. Avšak v budoucnu může vzniknout otázka pravděpodobnosti selhání SD ČR.