Psychické procesy a stavy

1. Psychické procesy astavy

2. 1. Poznávání a vnímání - informace o světě kolem sebe získáváme pomocí smyslových orgánů základem přijímání informací o vnějším i vnitřním prostředí je vnímání vnímání ovlivněno naší dosavadní zkušeností, právě probíhající činností a zaměřením člověka výsledkem vnímání (činnosti smyslových orgánů) – vjem překreslit obrázek na s. 23

3. naše vnímání podléhá částečným omylům (nedokonalostí našich smyslových orgánů) => vjem neodpovídá vnímané skutečnosti, je nepřesný a zkreslený = tzv.opticko-geometrické (smyslové) klamy(s. 23) • každý člověk je jinak všímavý (některý zaměřen na celek, jiný na detaily) (s.24 – najít rozdíly na „stejných“ obrázcích) • člověk schopnost vybavit si obraz předmětu, který v daném okamžiku nepůsobí na jeho smysly = představivost

4. Co nám připomínají skvrny na s. 24? • většinou si člověk představuje věci a osoby známé; vytváření nových nebo neobvyklých spojení dílem naší fantazie (obrazotvornosti) • kromě poznávání a vnímání věcí kolem nás důležité i poznávání druhých lidí = sociální poznávání(zahrnuje sociální vnímání i hodnocení) – správné odhadnutí člověka usnadňuje vzájemnou komunikaci a spolupráci, je často ovlivněno momentální náladou, počasím, …

5. naše chování k druhému člověku se řídí tím, jak druhého vnímáme, co si o něm myslíme a co k němu cítíme, jak si vykládáme jeho chování • při jednání s lidmi bychom se neměli ukvapovat se svým hodnocením a nepodléhat tzv. sociálním klamům • projekce • zevšeobecňování • první dojem (škatulkování) • nedostatek empatie • haló efekt • předsudky, stereotypy

6. Pokus se rozpoznat o jaký typ sociálního klamu se jedná: • „Podle sebe soudím tebe.“ • „Vysocí, statní muži jsou rozhodní a energičtí.“ • „Jak jsem se v něm mohl tak zmýlit – zdál se tak sympatický.“ • „Vysoké čelo znamená vysokou inteligenci.“ • „Ta nová je ale namyšlená, vůbec s nikým se nechce bavit.“ • Ten (ta) nemá chybu, jeho (její) vystupování je milé a příjemné.“ • „Obézní lidé jsou přátelští, hubení bývají vznětlivý.“ • „Všichni Němci jsou úzkostlivě pořádní, až pedantští.“

7. Správné řešení: 1. projekce 2. zevšeobecňování 3. první dojem 4. zevšeobecňování 5. nedostatek empatie 6. haló efekt 7. zevšeobecňování 8. předsudky, stereotypy DDú: zamyšlení nad citátem – „Šaty dělají člověka.“

8. 2. Myšlení • všechno nelze poznat pouze pomocí smyslových orgánů • informace dále zpracovány mentální činností = myšlením • myšlení = poznávání povahy a podstaty jevů a procesů, porovnávání, zobecňování, hledání vzájemných souvislostí, příčin a následků

9. myšlení zpracovává vjemy a představy do podoby pojmů a ty dále kombinuje a uspořádává do souvislostí • myšlení těsně spjato s řečí(ta umožňuje sdělovat myšlenky a to pomocí slov) • podstatou myšlení vykonávání určitých myšlenkových postupů – myšlenkových operací • analýza a syntéza, srovnávání, abstrakce a zobecňování, indukce a dedukce, analogie • myšlení se uplatňuje při řešení nových situací a problémů

10. analýza – členění celku na jeho části, vyčleňování jednotlivostí • syntéza – sjednocování, spojování vyčleněných částí • srovnávání – zjišťování podobností a odlišností mezi více jevy nebo předměty • abstrakce – vyčleňování podstatných a obecných vlastností jevů a předmětů • zobecňování – zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny • indukce – vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů • dedukce – aplikace obecného poznatku na konkrétní případ • analogie – vyvozování poznatku o nějakém předmětu nebo jevu na základě jeho podobnosti s jinými předměty nebo jevy • Vysvětli, co jsou to slova mnohoznačná? • Vymysli co nejvíce příkladů k těmto slovům: kolo, matka, klika, zub, pneumatika, branka

11. Pokus se vymyslet co nejvtipnější jméno a příjmení těchto lidí. • zubní lékařka: Kazizubka Vrtáková, … • výpravčí: • železničář: • učitel: • prodavač: • traktorista: • vynálezce: Úkoly na s. 27 – „pro šikovné hlavinky“ - nakresli jedním tahem, spoj dané body za daných pravidel, - hry se sirkami/dřívky

12. abstraktní myšlení – důležité při vytváření pojmů, teorií a systémů • konkrétní myšlení – uplatnění při praktické činnosti člověka • sbíhavé myšlení – u úkolů, které mají pouze jediné možné řešení, ubírá se k jedinému cíli • rozbíhavé myšlení – při řešení úkolů, které mohou mít několik řešení nebo více možných postupů při řešení

13. DDú: • řeč vnější – vyjadřování myšlenek navenek - řeč mluvená a psaná • řeč vnitřní – „pro sebe“ • >Vymysli, jaké má každá výhody a nevýhody.

14. 3. Pamatování • Jedna z nejdůležitějších vlastností živých organismů = paměť – zajišťuje přežití (např. zvířata si pamatují, kde najdou potravu, vodu) a umožňuje přizpůsobit se životu v lidské společnosti (osvojení si zkušeností, jejich zapamatování a další využití)

15. Druhy paměti • Slovní (verbální) • Zraková (vizuální) • Sluchová (auditivní) • Pohybová (motorická) • Emocionální • Sociální • Krátkodobá X dlouhodobá • Bezděčná X záměrná • Logická X mechanická

16. Někdo si lépe pamatuje melodii, jiný obraz, jiný telefonní čísla, … • tři základní fáze paměti: 1. zapamatování 2. uchování 3. vybavování => Snáze si pamatujeme věci, jejichž smysl chápeme a rozumíme jim; věci utříděné v nějakém systému.

17. Paměť se rozvíjí a zdokonaluje cvičením a opakováním. • Nemůžeme si ale pamatovat vše = zapomínání • Obranou proti zapomínání: opakování, vlastní motivace, aktivní přístup k věci, obsah věci. • Množství zapamatovaného souvisí i s IQ, vzděláním, udržením pozornosti.

18. Nejrychleji zapomínáme ihned po osvojení učiva (v prvních 12 hodinách zapomeneme tolik jako pak za celý další měsíc, tj. 35% učiva). • Pokud neopakujeme, je pravděpodobné, že za 7 hodin si budeme pamatovat asi 70% a za 50 hodin asi 50% naučeného. Tj. za dva dny zapomeneme asi polovinu naučených věcí. V dalších dnech se proces zapomínání zpomaluje. • Pro zapamatování je důležité soustředění, zaměření vlastní pozornosti.

19. Některé věci upoutají naši pozornost samy – vzbudí naši zvědavost, upoutají nás tvarem, barvou, …, na jiné se ale musíme soustředit vědomě. • Vliv na pozornost má: • Motivace, zájem, přestávky a střídání činností, vlastní návyky a momentální stav, … • Roztržitost = neschopnostdlouhodobé koncentrace pozornosti. • Rozptýlenost = neschopnost udržet pozornost v daném směru.

20. PAMATUJ! Pro poznání okolního i vnitřního světa je kromě činnosti smyslových orgánů důležitá i naše představivost, myšlení, řeč, paměť a pozornost.

21. 4. Učení „Jsou tři cesty k získání moudrosti. První je cesta vlastní zkušeností, to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobením, to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta rozumového pochopení, to je cesta nejušlechtilejší.“ Konfucius • Člověk je bytost aktivní. Činnost lidí může být z některých hledisek velmi odlišná, z jiných zase velmi podobná.

22. Základní druhy lidské činnosti: hra, učení a práce. • Hra = spontánní a dobrovolná činnost typická pro předškolní věk, bez praktického účelu • Skrze hru děti poznávají svět. • Smyslem = radost ze hry • Hrají si i dospělí = relaxace, vybočení z každodennosti a všednosti

23. Učení = zisk nových zkušeností, znalostí a dovedností • Cílevědomé a systematické osvojování vědomostí, návyků, dovedností a způsobů chování • Typické pro školní věk • Druhy: záměrné a nezáměrné • Práce = cílevědomá lidská činnost zaměřená na vytváření hmotných a duchovních hodnot

24. Typická pro dospělost • Druhy: tělesná (fyzická) a duševní práce PAMATUJ! Člověk neustále prožívá různé situace a řeší určité problémy, díky kterým poznává nové věci a získává další zkušenosti. Proces učení nikdy nekončí a provází nás celý život. Učení podstatným způsobem ovlivňuje vývoj osobnosti. Určuje, jaké postavení člověk v životě zaujme, kým se stane.

25. Pozn. Mozek má dvě polokoule pracující společně. Ve škole se pro čtení, psaní a matematiku používá více levá polokoule (jazykové a matematické dovednosti, sídlo řeči a slovní paměti, logického uvažování). V pravé polokouli uložena obrazová (neslovní) paměť, prostorové vnímání, představivost, fantazie, tvořivost, intuice, umění. • Pravá polokoule: Levá polokoule: při popisu používá gest a obrazů všechno popisuje slovy části skládá do jednoho celku všechno rozkládá na součásti špatná orientace v čase dobrá orientace v čase spoléhá na intuici, instinkt spoléhá se na fakta dobrá prostorová představivost špatná prostorová představivost užívá metafory, podobenství užívá slov, pojmů, čísel, vzorců orientována na celkové pochopení všímá si detailů a rozdílů

26. 5. City • Většina věcí, které na nás působí, v nás vyvolává nějaké pocity (příjemné X nepříjemné). Tyto stavy prožívání (radost, láska, smutek, hněv, dobrá nebo špatná nálada,…) označujeme jako city. • Citů rozeznáváme velké množství a provází nás neustále.

27. Tělesné city – projev aktuálního stavu organismu (únava, bolest, …), uspokojení biologických potřeb ( hlad, žízeň, …) • Citové reakce – city krátkodobé povahy (hněv, strach, odpor, obdiv, respekt, úcta, …) • Citové stavy = nálady – dlouhotrvající povahy (smutek) • Citové vztahy – prožívány k podnětům určité hodnoty (přátelství X nepřátelství, láska X nenávist, sympatie X odpor, …) • Vyšší city – city společenského vědomí, vznikají v procesu socializace, typické pouze pro člověka (pocit křivdy, krásy, nespravedlnosti, viny, …)

28. Afekt = přehnaná citová reakce na nějaký podnět, cítí-li se člověk ohrožený • Strach = pocit bezprostředního nebezpečí • Vášeň = velmi silný citový vztah ( k člověku, zvířeti, hudbě, knize, ale i k cigaretě, alkoholu, …) • Mnohé city tvoří protikladné dvojice (láska X nenávist), jedna situace v nás může vyvolat několik pocitů najednou (tzv. smíšenost citů), naše prožívání citů může trvat různě dlouho, některé city mohou být „nakažlivé“ (přenášení citů z člověka na jiné lidi), … .

29. PAMATUJ! Slovo je silná zbraň. Dokáže pohladit, povzbudit i hluboce ranit, ale nelze je vzít zpět. Proto bychom měli svá slova dobře vážit. K vzájemnému porozumění je důležité umět se podělit o své pocity, vědět, co všechno mohou znamenat, a umět se vcítit do prožitků druhého člověka.