Download
1 / 35
350 likes | 434 Views
Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce. Poděbrady 18.3.2003. Scénáře dlouhodobého vývoje. Proč scénáře?
E N D
Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady 18.3.2003
Scénáře dlouhodobého vývoje • Proč scénáře? • Poskytnout obraz o tom jak při definovaných vstupech, známých technologických a ekonomických tendencích a různých omezeních se může vyvíjet energetika v tržním prostředí (optimalizace nejmenších nákladů) • Proč varianty? • Získat obraz o tom jak při kombinaci změn vstupů a omezení se může energetika vyvíjet • Jaký modelový nástroj? • Optimalizační model EFOM - výstupem je energetická bilance, ekonomické parametry a vyhodnocení vlivu na životní prostředí • Proč citlivostní analýza? - zobrazí jak při změnách jednoho vstupu (např. ceny jednoho paliva) se mění výsledky
Model EFOM • model EFOM byl pro ČR připraven a použit v rámci studie programu EU SYNERGY v roce 1998-1999 zpracované pro MPO a MŽP • je používán v řadě zemí EU • jedná se o lineární dynamizovaný optimalizační model, zaměřený na ekonomiku, energetiku a životní prostředí • cílem modelu je nalezení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s energií při vynaložení minima celkových nákladů za celé zkoumané období z hlediska ekonomiky jako celku a při respektování omezení kladených na fungování trhu (omezení ekologická, finanční, politická, sociální, atd. • umožňuje provádět simulaci dopadů řady opatření státní ekonomické a energetické politiky na zásobování všemi formami energie, zejména: • vliv změn cen nositelů energie na objem a strukturu poptávky po energii • vliv omezení nebo změny ve výrobě, těžbě nebo dovozu jednoho nositele energie na poptávku po jiných nositelích energie • možnost a náklady spojené s diverzifikací dodávek jednotlivých nositelů energie • vliv uvalení emisních limitů u jednotlivých škodlivin (na celostátní úrovni nebo na úrovni jednotlivých zdrojů) na strukturu a velikost spotřeby primárních energetických zdrojů • náklady na snížení emisí jednotlivých škodlivin • posouzení ekonomické efektivnosti jednotlivých energetických technologií atd.
Předpoklady scénářů - 1 • Makroekonomický vývoj • 3 scénáře růstu HDP • nízký scénář – průměrné tempo růstu HDP 2,9 % • referenční scénář – průměrné tempo růstu HDP 3,6 % • vysoký scénář – průměrné tempo růstu HDP 4,3 % ročně
Předpoklady scénářů - 2 • Vývoj cen paliv a energie na světovém trhu • dovážená paliva a energie • dovoz paliv Pramen: fosilní paliva model POLES, jaderné palivo v r. 2000 údaj ČEZ, vývoj vlastní odhad • dovoz elektřiny Pramen: vlastní odhad na základě ceny zemního plynu
Předpoklady scénářů - 3 • v současnosti platné emisní stropy • navržené emisní stropy pro rok 2010 • emisní stropy v modelových propočtech
Předpoklady scénářů - 4 • Technologický rozvoj • tuhá paliva pro výrobu elektrické energie • zdroje s nadkritickými parametry páry a fluidní technologie s výrazně vyšší účinností • kombinovaná výroba elektrické energie a tepla • výstavba zdrojů co nejblíže ke spotřebiteli tepla včetně malých zdrojů na bázi mikroturbín a palivových článků • jaderná energie • po roce 2010 k dispozici nová generace pružných reaktorů • nepředpokládá se využití jaderné fúze do roku 2030 • motorová paliva • snížení měrné spotřeby • užití alternativních paliv - zejména využití palivových článků v pohonech • obnovitelné energetické zdroje • snižování měrných investičních nákladů u všech zdrojů
Varianty ke scénářům • Vedle 3 základních scénářů růstu HDP byly zpracovány varianty k posouzení významu změny některého z následujících základních předpokladů scénářů: • prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany za rok 2010 až do roku 2030, • uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu a její provozování v celém období do roku 2030, • další výstavba jaderných elektráren v delším časovém horizontu, • uvolnění limitů těžby tuhých paliv v ČR, • uvolnění limitů na dovoz uhlí do ČR, • zpřísnění emisních stropů (požaduje se snížení emisí CO2 v roce 2030 o 50 % proti roku 1990 resp. o 35 % proti roku 2000) vybarvené kombinace varianta-scénář byly počítány, přičemž: • červeně vybarvené kombinace jsou prezentovány • žlutě vybarvené kombinace nejsou prezentovány, protože vyšly shodně se základní variantou
Srovnání scénářů a variant - 4 • Tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů [PJ]
Srovnání scénářů a variant - 6 • Diskontované investiční náklady [mil. Kč]
Srovnání scénářů a variant - 7 • Saldo dovozu a vývozu energie [PJ]
Investiční náklady (diskontované) - 1 • Struktura investičních nákladů po sektorech – referenční scénář
Investiční náklady (diskontované) - 2 • Struktura investičních nákladů po sektorech – zpřísněné emisní limity
Celkové náklady - 1 • Struktura celkových nákladů po sektorech – referenční scénář
Celkové náklady - 2 • Struktura celkových nákladů po sektorech – zpřísněné emisní limity
Citlivostní analýzy - 1 • Mezní měrné investiční náklady na jaderné elektrárny • předpoklady • referenční scénář • nové jaderné bloky povoleny od r. 2015 • původní měrné investice 80 000 Kč/kW (pesimistický odhad, ve světě se běžně udává hodnota 65 000 Kč/kW) • výsledek • zlomová hodnota, aby model zvolil na základě ekonomické optimalizace stavbu nové JE, je mezi 50 000 – 55 000 Kč/kW
Shrnutí poznatků ze scénářů • dochází k saturaci spotřeby prvotních energetických zdrojů • u tuhých paliv spotřeba naráží na technické (územní) limity těžby u hnědého uhlí a ekonomické limity těžby u černého uhlí • u ropy a kapalných paliv je hnací silou především vývoj poptávky po motorových palivech, která bude klesat • u zemního plynu poptávka roste s výší HDP, a to v konečné spotřebě • poptávka po elektřině se začíná nasycovat • dovoz elektřiny je největší kolem roku 2020 po dožití stávajících elektráren • narůstá podíl obnovitelných zdrojů, a to hlavně biomasy ve výrobě tepla. Celkový podíl OZE v roce 2010 na výrobě elektřiny je cca 6,5 % a na TSPEZ 4,7 %
