430 likes | 893 Views
Obrázky a uspořádání některých částí prezentace dle Carpenter, H uffman: Visualizng Psychology. John Wiley & Sons, Inc., 2008. 10. Motivace. Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie, Praha: Academia, s.319-385 Nakonečný: Motivace lidského chování, Praha, Academia 1996
E N D
Obrázky a uspořádání některých částí prezentace dle Carpenter, Huffman: Visualizng Psychology. John Wiley & Sons, Inc., 2008 10. Motivace Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie, Praha: Academia, s.319-385 Nakonečný: Motivace lidského chování, Praha, Academia 1996 Stuchlíková, I. (2010) Motivace a osobnost. In Blatný, M. Psychologie osobnosti. Praha: Grada
Motivace • Motivace: souhrn intrapsychických dynamických sil, které aktivují, směřují a udržují chování, obvykle směrem k nějakému cíli • cíl = něco získat (approach) x něčemu se vyhnout (avoidance)
Naše úvahy o motivaci • Heinz Heckhausen: • 3 směry úvah –proč konkrétní člověk jednal právě tak, jak jednal • osobnostní dispozice • situace, v níž se ocitl • volní kontrola - jak jednání probíhá (jak je zahájeno, zda rychle či s váháním, jak je udržováno směrem k cíli –vytrvale vzdor překážkám, či snadno opuštěno, atd.)
Vývoj psychologického uvažování o motivaci • 2 hlavní paradigmata (Wiener; 1992) • metafora stroje (machine-like), - motivace nezáměrná a reaktivní; člověk nepotřebuje rozumět a ani si uvědomovat proč jedná; jeho reakce jsou předurčeny –od 30. do 60. let 20. století (psychoanalytické, etologické a biologické teorie, studium „drive“sil v sociobiologickém poli (v Hullově pojetí), nebo gestalt teorie motivace. • metafora boha (god-like) - jednající ví vše a je finálním soudcem; lidé racionálně posuzují situace a jednají účelně – volí adekvátní cíle; psychologie motivace od 60. do 80. let 20. století. - až přehnaně optimistické, protože lidé nejednají vždy racionálně ani ve svém nejlepším zájmu. - klíčové trendy motivační psychologie po 80. letech 20. století - akcent na interpretaci kontextu a role emocí v hodnocení situací (teorie očekávané hodnoty (Lewin, Atkinson, McClelland, Rotter), atribuční teorie motivace a výzkum emocí jako motivátorů.
Motivace a motivy • motivace – hledání „příčin“ chování • motivy (jednotlivé dynamické síly) se v reálné situaci vždy skládají a výsledné chování je vedeno usměrňováno nejnaléhavějšími motivy, případně synergií (uplatní se více motivů najednou) • motiv vnitřní mentální pohnutka vnější – pobídka (incentiva) • motivačně-emocionální systém • anticipované emoce jako bezprostřední motivátory (ale ne zjednodušeně! – někdy se pouštíme do chování, které bude emočně neutrální nebo dokonce nepříjemné, ale má přinést později emoční satisfakci – např. vyhnutí se trestu, výčitkám svědomí atd.)
Motivace a motivy • existuje „nemotivované“ chování? • uvědomované motivované projevy chování • nemotivované – automatické chování (dynamické stereotypy, výraz) • nevědomé motivy – sublimace motivů • (náhrada osobně nepřijatelného motivu motivem jiným – např. dynamická teorie umělecké tvorby jako sublimace sexuálních pohnutek
Motivace a motivy • implicitní a explicitní motivy • motiv (Heckhausen) = „hodnotící dispozice“, hodnota, kterou osobnost připisuje široké skupině výsledků (např. úspěch) • implicitní M – obecná připravenost reagovat na podněty, situace spojené s určitým motivem, člověk si je nemusí plně uvědomovat • explicitní M – sobě připisované motivy
Motivace a motivy • druhy lidských motivů • sebezáchovné a stimulační (vycházejí z biologických potřeb) • psychosociální • sociální (vycházejí se sociální povahy lidské existence – potřeba vztahů a sociálního začlenění) • individuální psychické motivy (sebepojetí, sebeurčenost, smysluplnost bytí)
Motivace a motivy • sebezáchovné motivy • motivy zajišťující přežití jedince (hlad, žízeň, tělesná teplota) • motivy zajišťující přežití druhu (sexuální a rodičovské motivy)
apetenční fáze a konzumace Biologické faktory: laterální hypotalamus – spouští příjem potravy, ventromediální hypotalamus – zastavuje příjem potravy mozková centra – informace o stavu – glukostatická, případně lipostatická hypotéza Hlad a alimentární (potravní) chování
Motivace a potravní chování • kulturní modifikace potravního chování • co se jí a co ne • tělesné schéma • symbolický význam přijímání potravy • individuální psychické faktory • sebeurčení a sebeovládání • poruchy příjmu potravy
Poruchy potravního chováníMentální anorexie a mentální bulimie • Obezita – řada biologických a sociokulturních faktorů • Mentální anorexie a mentální bulimie symptomy Mentální anorexie a mentální bulimie
role koncentrace solí sodíku v mimobuněčných tekutinách (sodík neprochází buněčnou membránou) nedostatek extracelulární tekutiny – žízeň, odčerpává se voda z krve, pokles krevního tlaku (další signály z ledvin, srdce a cév do mozku (hypotalamus) hypotalamus hypofýza: antidiuretický hormon (zadržení vody v ledvinách) ledviny renin v krvi angiotenzin-pocit žízně při velké koncentraci sodíku v extracelulární tekutině (i v krevním řečišti) – osmózou se přesune voda z buněk (včetně neuronů hypotalamu) do krve – žízeň (např. po slaném jídle) Žízeň a regulace příjmu tekutin
Sexuální motivy • sexuální chování • apetence (touhy, fantazie, vzruchy) • konzumace (vlastní sexuální aktivity směřující k dosažení orgasmu) • vliv kulturních faktorů • restrikce – tabu (incest, věk, kasta, atd.) • sexuální morálka – pocity viny • rané zkušenosti a sexuální chování (Harlowovy pokusy s izolovanými mláďaty opic)
Rodičovské motivy • nezbytnost péče (René Spitz – děti v ústavech, pokles hmotnosti apatie, úmrtnost; Langmeier, Matějček – Psychická deprivace v dětství, 1963) – potřeba specifického sociálního objektu • rodičovské chování – částečně dědičně (vnímání dětské tváře – instinktivní reakce při kontaktu; prolaktin u žen), částečně sociokulturně • citové přilnutí (Harlow – chlupaté modely matek, Bowlby – instinktivní motivační systém
Citové přilnutí (Attachment): přetrvávající silná emoční vazba k pečující osobě (osobám • Lorenzův imprinting studie ukazují na biologickou povahu citového přilnutí i u lidí (ochrana před ohrožením)
Citové přilnutí • Harlowovy výkumyopic – ne potrava ale kontakt je tím, co uspokojuje potřebu vazby
Citové přilnutí Tři typy vazby • Ainsworthová - experimentální navození vazbového chování („divná situace“) identifikovala 3 typy vazby: • jistá vazba děti zůstávají blízko u matky, střednídistress když odejde, šťastné když se vrátí - kontakt
Citové přilnutí Tři typy vazby • vyhýbavá vazbadítě se chová stejně k matce i cizí osobě a jen zřídka křičí, když matka odejde • úzkostná/ambivalenídítě je neklidné, když matka odejde; když se matka vrátí, dítě vzhledává blízkost ale také se snaží vykroutit
Citové přilnutí • výzkumy ukazují na to, že vzorec vazby, který jsme si vytvořili v dětství přenášíme později do svých partnerských vztahů
Přístupy k motivaci zaměřené na biologickou povahu motivů: • Instinkty – vrozené vzorce chování (sebezáchovné, reprodukční) McDougall • sociobilogie (Wilson aj. , „sobecký“ gen) • Redukce puzení (Drivu) • C.Hull- vnitřní tenze pudí k uspokojení základních potřeb (vyhnout se deficitům), • homeostatická regulace – udržování rovnováhy • Aktivace -motivace k optimální úrovni aktivace a proměnlivosti stimulace
Motivy stimulace - úroveň aktivace a potřeba proměnlivé stimulace • lidé vyhledávají individuální úroveň optimální aktivace • Zuckerman – sensation seeking • vyhledávání vzrušení • potřeba zkušeností • disinhibice (potřeba „nevázanosti“) • citlivost na nudu
Teorie motivace • Freudova teorie pudů: • pudy jsou zdrojem veškeré psychické energie • pudy života (sebezáchovné, sexuální) • pudy smrti (agresivity, sebedstrukce – s cílem anorganické stability) • chování motivované primitivními popudy = agování • výbuchy agresivity, sebepoškozování, zneužívání, promiskuita, atd. • podle analytiků často při ohrožení intimního („objektového“) vztahu
Teorie motivace • Murrayho teorie potřeb: • potřeba = síla, která organizuje vnímání, myšlení, snažení a jednání určitým směrem s cílem změnit existující neuspokojivou situaci • potřeby primární (tělesné) a psychogenní sekundární potřeby (sexuální potřeba se objevuje jako obojí) • potřeby se prosazují buď spontánně nebo jsou aktivovány na základě (pozitivních a negativních) tlaků (vnějších podmínek) • výsledkem opakované interakce potřeby a tlaku je téma • je výsledkem tlaků, jimž jsme byli vystaveni při uspokojování svých potřeb v dětství – např. přísná výchova, sourozenecká rivalita, podpora rodiny atd. • Tematický apercepční test
Přehled Murrayho psychogenních potřeb (Carver, Scheier, 2000 – dle Plhákové, 2003)
Thematic Aperception Test test interpretace viděného – diagnostika implicitních motivů (energizují, vybírají a zaměřují naše chování) • potřeba výkonu • potřeba afiliace • potřeba moci • potřeba intimity (viz dále)
Psychosociální motivy • implicitně založené motivační tendence (TAT) • big three (D. McClelland, Winter): • potřeba úspěšného výkonu • potřeba afiliace a intimity • potřeba moci • jsou založeny jako dvě protichůdné tendence • naděje x obava (např. naděje na úspěch x obava z neúspěchu)
Příklad - behaviorální koreláty vysoké výkonové motivace (volně podle McAdamse, 1994, s.625) • Vysoké aspirace, ale střední míra akceptovaného rizika • Preference situací, v nichž osobní zodpovědnost může ovlivnit výsledky • Tendence úspěch přičítat sobě, ale v situaci neúspěchu obviňovat ostatní • Podvádění nebo „pozměňování“ pravidel v zájmu dosažení žádoucího cíle rychle a efektivně • Záliba v cestování • Sebe-kontrola, inhibice a tolerance oddáleného uspokojení • Preference tmavých barev a formální módy • Rozšířená orientace na budoucnost • Zvýšená sociální mobilita a vyšší dosažené vzdělání • Podnikavý duch • Úspěch v podnikání • Výchova v rodině, kde rodiče stanovovali vysoké požadavky na výkon • Pravidelné krmení a poměrně striktní nácvik hygieny v dětství
Motiv moci - vlivu • McClelland: • dvě podoby moci • personalizovaná - se soustřeďuje na budování a udržování vlastní pozice, • socializovaná - se projevuje v podpoře druhých a v pomáhání jim (McClelland, Davis, 1972). • čtyři vývojová stádia orientace na moc (v paralele k psychoanalytickým stádiím vývoje) • přijímání moci • autonomie • asertivní prosazování • generativita
Schéma 4 stádií moci (volně podle McClelland, 1975, str. 36)
Teorie motivace • Maslowova hierarchie potřeb • interakce biologických, psychologických a sociálních potřeb • potřeby nedostatku, • potřeby bytí
Teorie motivace • Další psychosociální teorie • Kognitivní—motivace je ovlivněna atribucemi a očekáváním (očekávání x hodnota) • Incentivní motivace = vnější motivace —motivace je výsledkem působení vnějších podnětů
Heckausenova teorie – Rubikon model • Heckhausen (1980) - utřídění pojmů používaných v motivačním kontextu (jako např. přání, rozhodování, volní úsilí atd.), odlišení přirozeně navazujících sekvencí dějů v procesu motivace. • Rubikon model: • mezi jednotlivými fázemi existují jasné hranice, • dílčí fáze mají své zvláštní funkční charakteristiky (dva odlišné stavy mysli – dva různé způsoby integrace psychických procesů) • motivační mentální nastavení • volní mentální nastavení.
Teorie sebedeterminace • Vnitřně motivované chování vychází z těchto základních potřeb • kompetence • relatedness (potřeba potvrzujících vztahů) • autonomie http://www.psych.rochester.edu/SDT/theory.php
Kontinuum sebedeterminace s typy motivace a typy regulace (volně podle Deci, Ryan, 2002, str. 16)
Vnitřní a vnější motivace vztah vnitřní a vnější motivace (např. Deci & Ryan, Green & Nisbett) Deci a Ryan – teorie sebedeterminace: potřeba kompetence, vztahů a autonomie vnější odměny mohou snižovat zájem a vnitřní motivaci
Předmětná stránka motivace - cíle • cíl = jasná představa žádoucí skutečnosti, obsahuje i předjímání uspokojení • cíle si volíme a vytváříme na základě zkušeností s uspokojováním potřeb • úroveň aspirace – stupeň objektivní náročnosti zvolených cílů • E. Klinger – teorie aktuálních zájmů • current concern = mentální stav vytvořený na základě vytvoření záměru (intence) dosáhnout určitý cíl, trvá do dosažení nebo vzdání se cíle, usměrňuje a koordinuje psychické procesy směrem ke zvolenému cíli
Vůle • J.Kuhl • sama motivace není dostačující ke sledování cíle až k jeho dosažení – zdůraznění vůle • integrace motivace a vůle – kontrola jednání • analýzy TAT příběhů – stavová a činnostní orientace • Personal Systems Interactions • 4 funkce důležité pro efektivní fungování vůle • udržování záměru v paměti • potlačení předčasného jednání • potlačení soupeřících impulsů k jednání • vyrovnávání se s duševním napětím • stavově orientovaní mají všechny funkce zvýšené (hlavně 2.), to zhoršuje jejich volní procesy